Prohlášení ke stávkové pohotovosti sester. Se stávkovou pohotovostí nesouhlasíme

V době, kdy se začala zkracovat doba hospitalizace, opomnělo se na připravenost terénní péče, ale hlavně na její podporu.

Pacient, který vyžaduje ještě další, navazující ošetřovatelskou péči, by měl být předán do péče agentury, která je připravena, jak personálně, tak materiálně a přístrojově.

Mgr. Adam Vojtěch je prvním ministrem, který se o tuto problematiku aktivně zajímá, ale hlavně pro ni něco dělá, ochotně navštěvuje terén, vč. pacientů, které jsou v péči agentur domácí péče.

Při Ministerstvu zdravotnictví ČR zřídil poradní pracovní skupinu pro domácí zdravotní péči. Tato skupina již reálně pracuje. Její výstupy by měly být podkladem pro zlepšení podmínek agentur domácí péče, což bude zásluha i ministra Vojtěcha.

Nebude-li totiž fungovat primární a terénní péče, nebudou fungovat lůžková zařízení a dojde ke zvýšení nákladů na hospitalizace, které se opět prodlouží.

Pokud je kritická situace v nemocnicích, zeptal se někdo, jak to vypadá v terénu?

Ano, personální krizi chápeme, ale zcela jistě ji nevyřeší stávková pohotovost ani plošné navyšování platů. Důkazem toho mohou být i některá dotazníková šetření, kde finance byly až na 3.- 5. místě. Na prvním místě, ve většině případů, byly vztahy mezi zdravotníky a pracovní podmínky sester na pracovištích.

Bohužel, povolání všeobecné sestry všeobecně ztratilo prestiž. Dalším problémem je vzdělávání sester. V minulosti zdravotnické školy studenty odmítaly a nyní je nemohou sehnat. Kde se stala chyba?

Z pohledu majitelky agentury, která ošetřovatelskou péči poskytuje již 25 let, mi vadí, že zaměstnáváme vysoce kvalifikované, specializované sestry s bohatou praxí, které v terénu jsou schopny poskytnout jakýkoliv ošetřovatelský výkon, pracují samostatně, za každé své rozhodnutí jsou plně zodpovědné, neustále se vzdělávají, péči poskytují velice často v naprosto nevyhovujících podmínkách a za každého počasí, ale jejich finanční ohodnocení se nemůže srovnávat s platy sester v lůžkových zařízeních. Přesto většina těchto sester práci miluje a své pacienty si hýčká.

Dalším problémem je i nejednotnost sester. Za sestry z lůžkových zařízení nyní mluví odbory, které vyhrožují stávkou pohotovostí a inspektoráty práce. Proč se toto neřešilo již v minulosti? Vždyť se nejedná o novou situaci? Kdo ale mluví a bojuje za sestry z domácí péče? Odborné společnosti?

Vše bude stát velké úsilí a hodně peněz, ale situace se zvýšením platů mnoho nevyřeší. Snad jen na čas a částečně. Navíc plošné přidávání generuje nekontrolované hospodaření, které může být bez nárůstu plateb v době recese cestou do pekel.

Do zdravotnictví jde 7,2 % HDP, což není málo, na druhou stranu se to nedá srovnávat s 9 a více procenty vyspělé Evropy. V rozpočtu 2019 je pro zdravotnictví připraveno 320 miliard korun, ale situaci to i tak nevyřeší. Musí dojít k hlubším systémovým změnám a k restrukturalizaci ve zdravotnictví a to nejen v nemocnicích.

Každé zařízení, ať už lůžkové, ambulantní nebo terénní by mělo hodnotit své zaměstnance dle kvality a výsledků jejich práce. Mělo by umět plánovat, ale i hledat vnitřní rezervy ať finanční či personální a možná by mohlo být všem mnohem lépe. Je to sice hodně náročné, ale jde to.

I přesto, ne všichni poskytovatelé domácí zdravotní péče souhlasí s vyjádřením Charity ČR a pí. Kondelíkové z Asociace domácí péče a ke stávkové pohotovosti se nepřipojí.

V Hradci Králové 2. 9. 2018

Bc. Hana Pekárková – jednatelka agentury DP

K tomuto prohlášení se připojují i další poskytovatelé domácí zdravotní péče

Gremium managerů agentur domácí péče,

Bc. R. Otrubová, vrchní sestra domácí péče

Domácí péče Jičín – A. Limberský

Domácí péče Hronov – Z. Fleischerová

a další.

Zdroj: Agentura DP