Dětští praktici očekávají od reformy posílení kompetencí

„Je pět minut po dvanácté, ale jsme rádi, že se ministerstvo zdravotnictví k reformě primární péče postavilo čelem, že se něco děje a po dlouhé době je to ministerstvo, které se opravdu zajímá o primární péči. Je to příslib možných systémových změn, které snad povedou ke zvýšení dostupnosti a kvality primární péče, tím pak i k vyšší efektivitě zdravotního systému,“ řekla.

Praktických dětských lékařů ubývá, dostupnost péče klesá

Z původních asi 2 200 praxí praktických dětských lékařů klesl do roku 2016 jejich počet na 1 961, přepočteno na plné úvazky 1 904. Loni skončilo 88 ordinací dětských praktiků.

Aktuálně se primární péče o děti a dorost potýká se třemi významnými problémy – prvním je ohrožení dostupnosti péče. Zatím to není problém systémový, existují ale značné regionální rozdíly. Reálná už je nedostupnost služeb praktika v regionech, kde končí s praxí více lékařů, odejdou do důchodu, častější je také problém v příhraničí a v odlehlých oblastech.

Dalším problémem je vzdělávání budoucích pediatrů. „V posledních dvou letech mnoho kolegů, kteří zvažovali pediatrii, se nedostalo do oboru, a nás velmi mrzí neobsazená rezidenční místa v letošním roce,“ řekla dr. Hülleová.

Třetím problémem je věk dětských praktiků. Podle dat profesní organizace pouze asi sedm procent lékařů je ve věku do 39 let a 56 procent je nad 60 let. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) patří praktičtí dětští lékaři věkovým průměrem k nejstarším, naopak dětští lékaři v nemocnicích patří věkově do horní třetiny, 23 procent je ve věku do 29 let.

„Kdybych shrnula problematiku nepříznivé věkové struktury dětských praktiků, tak je pravda, že je nejméně příznivá, je také pravda, že zatím jsou nízké počty vstupujících dětských praktiků a očekávají se vysoké počty končících dětských praktiků. Ale je i několik pozitivních faktorů, které tento problém zmírňují – průměrný věk dětských praktiků se řadu let drží na 57 letech. Je to tím, že do systému vstupují mladí lékaři. Posouvá se věk odchodu PLDD ze systému zdravotní péče, jedná se o svobodné povolání, kde práce není tak fyzicky náročná a lékaře práce s dětmi baví a svým způsobem uspokojuje. Očekává se vstup atestovaných lékařů v oboru praktické lékařství pro děti a dorost do systému primární péče, většina z nich jsou lékařky, které si nyní plní rodičovské povinnosti. Obecně se očekává snížení porodnosti, a přestože demografické predikce ukazují významné riziko dalšího stárnutí dětských praktiků, tak proti tomu stále existuje ochota lékařů pokračovat v práci dětských praktiků, která závisí na spoustě faktorů, jež ovlivňují jejich práci. My velmi bedlivě sledujeme novinky, které se zavádějí do našich praxí a které mohou ovlivnit setrvání lékařů v praxích, jako je elektronický recept či EET a nyní projednávaná protipadělková směrnice a další. Rezervou mohou být lékaři z dětských oddělení nemocnic, protože už funguje kvalifikační kurs, po jehož absolvování mohou lékaři vstoupit do primární péče. Rezervy jsou také v motivaci absolventů lékařských fakult, protože pokud poznají práci praktického dětského lékaře, mnohdy se pro obor rozhodnou. Rezervy určitě nelze hledat u všeobecných praktických lékařů, ta myšlenka zazněla a obě profesní organizace zastupující praktiky pro dospělé i pro děti i odborné společnosti se proti tomu zásadně postavily,“ popsala situaci dr. Hülleová.

Do oboru praktické lékařství pro děti a dorost za 13 let jeho existence vstoupilo 577 lékařů

To je téměř třetina plně funkčních praxí. Křivka přihlášených lékařů do oboru praktické lékařství pro děti a dorost nejprve strmě stoupala, nárůst byl naposledy v prvním pololetí roku 2017, a to o 48, kdy se ještě mohli lékaři přihlásit do oboru (obor byl zrušen novelou zákona o vzdělávání lékařů v roce 2017). Atestovaných lékařů je cca 300, strmý vzestup počtu atestovaných lékařů skončil v roce 2014, kdy se začalo hovořit o zrušení oboru. Z těchto lékařů 90,5 procenta tvoří ženy, většina atestovaných je do 34 let.

Reforma primární péče o děti

„My roky říkáme, že primární péče je dlouhodobě podfinancovaná a že kompetence lékařů nejsou dostatečné. Za dětské praktiky opakujeme v podstatě všem posledním ministrům, že neexistuje koncepce péče o děti a dorost v ČR, která by určovala mantinely, jak bude péče vypadat,“ řekla dr. Hülleová.

Letos v lednu předložili zástupci praktických dětských lékařů a všeobecných praktických lékařů teze koncepce primární péče, v únoru vznikla na ministerstvu zdravotnictví pracovní skupina, kterou řídí náměstek prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Pracovní skupina má 12 podskupin, které pracují na jednotlivých problematikách a tvoří tzv. SWOT analýzy. V pracovních skupinách jsou zastoupeni také mladí lékaři, jsou tam zástupci zdravotních pojišťoven, zástupce rychlé záchranné služby.

„Cílem je vydefinovat ještě teď na podzim priority, které by ministerstvo začalo urgentně řešit. Následně budou zapojeny další segmenty poskytovatelů. Zmíněných 12 podskupin řeší posílení kompetencí, uvolnění léků do primární péče, standardizace vybavení ordinace, dostupnost péče, nově se hodně mluví a budou se podporovat zřejmě sdružené praxe, zabýváme se také kvalitou a bezpečím pacientů, změnou financování, lékařskou pohotovostní službou, důležité je vzdělávání, rezidenční místa, elektronizace zdravotnictví,“ shrnula hlavní témata návrhu dr. Hülleová.

Priority, na nichž se shodli praktici pro děti i dospělé

Jednoznačně to je posílení kompetencí praktiků, je to jednak koordinační role, kterou by praktický lékař měl mít. Dále je to rozšíření kompetencí novými výkony, sdílenými výkony, posílením jejich role ve screeningových programech a v managementu chronických nemocí čili dispenzarizace vybraných skupin pacientů. S tím vším souvisí přenastavení úhradových mechanismů a nezbytné také je zredukovat administrativu, která stále spíše přibývá.

„Předali jsme také seznam léků, které potřebujeme uvolnit do primární péče, na tom se už pracuje. Důležité pro nás také je vypracovat vzdělávací programy pro specializační přípravu. Co se týče elektronizace, pro nás je nezbytné, aby byla uspokojivě vyřešena elektronická identita lékaře. My si musíme pořizovat certifikáty, které musíme po roce obnovovat. Chtěli bychom, aby nám stát vydal jeden certifikát, který bychom nemuseli obnovovat, byl by pro komunikaci se zdravotnictvím a sociální sférou, pracovně řečeno tzv. bílá občanka. Pokud to nebude, nejsme zatím ochotni pouštět se do dalších projektů,“ řekla dr. Hülleová. Důležitým bodem koncepce jsou lékařské pohotovostní služby. Vize je taková, že by měla fungovat v nemocnicích při urgentních příjmech, měly by být jednotné ordinační hodiny a jedna pohotovost na celý okres.

„Hodně se diskutovalo o motivaci lékařů k práci v primární péči a v periferních lokalitách. Zjistili jsme, že to není jen o financích, je to z pohledu mladých lékařů často o komplexních podmínkách jejich práce a vzdělávání, které nejsou dobře nastaveny. Mluví se hodně o stipendiích krajů, pobídkách měst, obcí, o tom, že by měly být vyšší úhrady a že by také měli být podporováni školitelé, kteří budou působit v periferních oblastech. Hodně se mluvilo i o tom, že by nebylo od věci, aby medici stážovali v ordinacích v těchto periferních oblastech, protože práce tam se liší od práce ve velkých městech,“ upřesnila další návrhy dr. Hülleová.

Po půlroce práce na reformě primární péče bylo začátkem července podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci mezi ministerstvem zdravotnictví a zástupci dětských praktiků a všeobecných praktických lékařů. „Vnímáme reformu jako dlouhodobý koncepční proces, memorandum nám deklaruje podporu primární péče a rozvoj primární péče a to je pro nás podstatné. My za dětské praktiky doufáme, že je to určitá naděje pro to, jak zachovat dostupnou kvalitní péči o děti a dorost lékařem s odpovídajícím vzděláním v pediatrii,“ shrnula dr. Hülleová.

Zdroj: MT