Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 16. červenec 2019 | Svátek má Luboš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Doma by mohlo žít víc ventilovaných pacientů

Malba ústy. Autor: Tomáš Janoušek

Doma by mohlo žít víc ventilovaných pacientů

Medical Tribune 18/2018
27.09.2018 12:34
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na úhradu domácí umělé plicní ventilace (DUPV) přináší podle zúčastněných zásadní průlom, který by mohl DUPV více přiblížit potřebným pacientům.

Všeobecné zdravotní pojišťovna v pilotním projektu spolupracuje s pěti poskytovateli a projekt zahrnul přes dvě desítky pacientů. Vyhodnocen má být v březnu 2018. Jak uvádí Kamila Zikmundová, koordinátorka DUPV v Nemocnici Ostrov, výhodou pilotního projektu je zejména velmi nenáročný administrativní postup pro pacienty. Nemocnice nejenže zajistí a pomůže vybrat vhodné zdravotnické prostředky, ale postará se o celý proces převedení pacienta vhodného k DUPV z lůžka následné intenzivní péče (NIP) do domácí péče. A to tehdy, kdy to pacient potřebuje.

„Stačí jen přeložit vhodného pacienta na NIP Nemocnice Ostrov,“ uvádí Zikmundová. „Nemocnice Ostrov zajistí zaškolení rodiny a její psychologické vyšetření. Pomůže rodině s přípravou domácnosti na příchod jejich blízkého zpět domů. Poradí s možností získání různých sociálních příspěvků. Zkontaktuje praktického lékaře pacienta,“ vypočítává Zikmundová. Samozřejmostí je nasmlouvaný 24hodinový servis přístrojů. Součástí Centra komplexní následné intenzivní péče v Nemocnici Ostrov je také zatím výjimečná služba odlehčovací ventilační péče. Rodina má možnost domluvit pro pacienta plánovaný krátkodobý pobyt na oddělení, aby si mohla od trvalé domácí péče odpočinout. Pacienti s DUPV jsou také zařazováni do databáze integrovaného záchranného systému pro mimořádné situace.

Ostrovský projekt DUPV v současnosti pečuje o deset klientů. Jedním z těch, o které se Kamila Zikmundová pomáhá starat, je Tomáš Janoušek. Umělou plicní ventilaci potřebuje po úraze, který se mu stal před 21 lety, kdy mu bylo osm let. Do domácí péče šel po zhruba třech letech v nemocnici po dlouhé usilovné snaze jeho matky. Byl tak jedním z prvních pacientů s umělou plicní ventilací v domácí péči. Se svou matkou jezdí na výlety, na sportovní utkání, jeden den v týdnu dojíždí do ateliéru, kde maluje ústy.


Pro jiného pacienta vyjednává Nemocnice Ostrov aktuálně místo v domově pro seniory se zvláštním režimem. V domácí péči už být nemůže vzhledem k situaci v rodině, ale péči nemocničního oddělení NIP nepotřebuje.

„Do domácí péče by mohlo jít více pacientů, kteří leží na odděleních NIP s umělou plicní ventilací. Stačilo by, aby o pilotním projektu DUPV věděli jejich lékaři,“ říká Zikmundová. „Přeložení pacienta na NIP Nemocnice Ostrov je velmi jednoduché,“ dodává. Na jejím pracovišti prý přijímají pacienty i ze vzdálenějších oblastí.

„Pilotní projekt VZP představuje průlom v organizaci a úhradách péče za pacienty na domácí umělé plicní ventilaci,“ říká rovněž Ing. Miroslav Janovský, předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. „Jedná se o racionální koncept, který zcela jistě vede ke zlepšení kvality péče a představuje i impuls pro umístění dalších pacientů do tohoto typu péče,“ myslí si Janovský. „Umístění pacientů do domácí péče nejen zlepšuje kvalitu jejich života, ale je i prokazatelně méně nákladné než jejich pobyt v nemocnici,“ poznamenal.

V průběhu pilotního projektu přijala jindřichohradecká nemocnice zatím osm pacientů na DUPV, v současnosti připravuje devátého. Ti se do domácí péče podle něj dostali v rekordně krátké době. Přitom limit pro tuto nemocnici v pilotním projektu byl stanoven na deset pacientů. „Pokud budeme takto pokračovat, tak je zcela namístě otázka prolomení tohoto limitu,“ uvedl ředitel Janovský.

Zkušenosti s pacienty odcházejícími na DUPV má i Nemocnice Nové Město na Moravě, ačkoliv v pilotním projektu VZP zařazena není. Zato má podle své mluvčí jedinou jednotku NIP v kraji. U pacientů na této jednotce posuzuje po dvou třech měsících, zda jsou vhodní pro DUPV. Do DUPV se v současnosti z novoměstské nemocnice vypravuje pátý pacient. „Co na oddělení zajišťuje pacientovi profesionál, doma zastane nejbližší příbuzný. Ošetřovatelská péče o takového nemocného je velmi náročná,“ vysvětluje primář Anesteziologicko‑resuscitačního oddělení novoměstské nemocnice MUDr. Dušan Mach.

Spektrum diagnóz lidí, kteří zůstávají dlouhou dobu na NIP a mohli by jít do domácí léčby, je rozmanité. „Obecně jsou klienty nejčastěji pacienti s neuromuskulárním postižením, s chronickou obstrukční plicní chorobou, s vysokou příčnou míšní lézí,“ uvádí prof. MUDr Karel Cvachovec, CSc., MBA, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP. Celkem bylo do projektu VZP od jeho počátku loni v září do konce letošního srpna zařazeno 21 jejích pojištěnců. Kromě toho je ještě 79 pojištěnců VZP a další pacienti od jiných zdravotních pojišťoven zařazeno v dlouhodobém projektu DUPV ministerstva zdravotnictví. Zařazení klienta do něj je ale administrativně náročnější, žádosti o přidělení financování ventilačního přístroje v tomto projektu posuzuje ministerská komise. Stejně tak i podmínky úhrady jsou komplikovanější. Jak vysvětlil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Mgr. Oldřich Tichý, zdravotní pomůcky jako odsávačka, koncentrátory kyslíku nebo antidekubitní matrace se v projektu ministerstva zdravotnictví poskytují pacientům běžnou cestou po schválení revizním lékařem, fyzioterapii a domácí zdravotní péči vykazují poskytovatelé také zvlášť. V projektu VZP je poskytovatelem DUPV ten, kdo poskytuje pacientovi prakticky veškerou potřebnou péči. Zajišťován je tak v tomto projektu nejen provoz plicního ventilátoru, ale v úhradě je zahrnuta i anesteziologická péče, domácí péče, fyzioterapie, klinická psychologie a další služby. „To znamená, že veškerá péče těchto odborností je poskytována, vykazována a hrazena smluvnímu poskytovateli domácí umělé plicní ventilace zařazenému v pilotním projektu formou komplexního ošetřovacího dne,“ uvedl Tichý.

Jak s pacienty na DUPV a s úhradou této péče dál? Dostupnost DUPV není ideální, v domácím prostředí by mohlo být podstatně více pacientů na umělé plicní ventilaci, než je tomu dnes. „Pokud je u nás četnost DUPV na úrovni zhruba dvaceti procent průměru EU, není jistě něco v pořádku,“ poznamenal prof. Cvachovec. Odhady ČSARIM mluví o zhruba šesti stech pacientech.

Ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek před časem uvedl, že očekává v příštím roce v oblasti domácí plicní ventilace další výrazný posun.

Primář Mach by si přál, aby o lidi na DUPV mohli do budoucna v rámci domácí péče pečovat ti, kdo se o ně starali předtím v nemocnici. „O lidi připojené na DUPV by se měl starat ten, kdo pacienty na DUPV vypravil a zná jejich zdravotní stav i rodinnou anamnézu. Ideální by bylo, kdyby mohla nemocnice poskytovat také homecare,“ uvedl Mach.

Podle Janovského by měla centra pro DUPV mít přímou návaznost na nemocniční NIP. „Je nezbytná decentralizace celého systému. Měla by být vytvořena regionální centra s přímou návazností na lůžka následné intenzivní péče. Tyto jednotky v případě neúspěchu nebo nemožnosti odpojení pacienta od ventilátoru indikují DUPV a měly by představovat zázemí v případě zhoršení stavu nebo takzvaných odlehčovacích pobytů,“ zdůrazňuje Janovský.

Podle stanoviska ČSARIM by ambulantní poskytovatel domácí umělé plicní ventilace měl splňovat přísné podmínky personálního vybavení. Mimo jiné má být ošetřujícím lékařem pacienta lékař s atestací v oboru anesteziologie a intenzivní medicína nebo v oboru intenzivní medicína. Odpovědnou osobou za poskytování nelékařské zdravotní péče má být zdravotní sestra s kvalifikací pro intenzivní péči.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky