Přeskočit na obsah

Úhrady pomůcek se mohou měnit každý rok

Navržené úhrady zdravotnických prostředků nejsou výsledkem nějakého handlu, ale vycházejí z vnitřní cenové reference, uvádí JUDr. Jakub Král, Ph.D., expert na regulaci zdravotnických prostředků a farmaceutické právo, koordinátor Pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradovou regulaci.



 

  • Opravdu bylo nutné dávat kategorizační strom zdravotnických prostředků pro stanovení úhrad přímo do zákona? Co říkáte na riziko, že se zpozdí příchod inovací na náš trh?

 

Hned po nástupu ministra Adama Vojtěcha byla obnovena Pracovní skupina pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, které se účastní zástupci všech dotčených stran včetně zdravotních pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací. Při tvorbě koncepce jsme zvažovali všechny tři možné varianty, tedy umístění stromu do přílohy zákona, do vyhlášky, anebo jej postupně tvořit rozhodnutími správního orgánu.

Ústavní soud ve svém nálezu nijak nekritizoval přítomnost kategorizačního stromu přímo v zákoně, naopak u vyhlášek opakovaně přistoupil k jejich zrušení pro takzvanou výhradu zákona. Tedy z důvodu, že nárok pojištěnce musí být přímo v zákoně a nelze jeho stanovení delegovat dál na prováděcí předpis. Variantu rozhodování správním orgánem na základě obecné zákonné formule všude propaguje kolega Ondřej Dostál, ale za posledních patnáct let ani on, ani nikdo jiný takovou univerzální funkční formuli nevyplodil. Je to utopie, která by navíc vygenerovala extrémně administrativně náročnou agendu vyžadující stovky nových úředníků, tedy pravý opak našich záměrů. Chápu, že by to některým poradenským společnostem přineslo nemalý byznys, ale to je asi tak vše.

Drtivá většina stakeholderů preferovala právní jistotu, že nebude postupně vyprazdňováno ústavně garantované právo pacientů, před absolutní flexibilitou kategorizačního stromu. Pojišťovny i dodavatelé plánují v jednoletých cyklech. Proto byla každoroční aktualizace kategorizačního stromu formou novely, doplněná o možnost úhrady nekategorizovaných zdravotnických prostředků a flexibilní nástroje reagující na vývoj cen, vyhodnocena jako optimální řešení.

Příchod důležitých a přínosných inovací se rozhodně nezpozdí, protože novela umožňuje hradit dočasně i takzvané nekategorizované zdravotnické prostředky. Navíc pozměňující návrh paní poslankyně Hany Aulické Jírovcové, který byl Sněmovnou schválen, umožňuje takovým inovacím stanovit po splnění zákonných podmínek dokonce i plnou úhradu.

 

 

  • Můžete popsat pravidla pro dočasnou úhradu nového zdravotnického prostředku, který dosud nemá žádnou vhodnou škatulku v kategorizačním stromě?

 

Původní návrh počítal s možností přiznání úhrady ve výši 75 procent z konečné ceny, a to po souhlasném stanovisku MZ ČR. Toto stanovisko bude formulováno na základě diskuse se všemi odbornými partnery v rámci Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. Na konečnou podobu stanoviska MZ ČR tak budou mít nepřímý vliv zdravotní pojišťovny, odborné společnosti i pacienti. Vše opět bude veřejné a transparentní. Pozměňovací návrh paní poslankyně tento režim modifikuje do dvou odlišných režimů. Obecná úhrada nekategorizovaných zdravotnických prostředků se souhlasem MZ ČR se snižuje na 50 procent z konečné ceny. To by mělo zabránit současnému stavu, kdy se někteří dodavatelé dlouhodobě spokojí s tou úhradou ve výši 75 procent, a to buď na úkor trvale doplácejících pacientů, anebo systém nelegálně obcházejí tak, aby se doplatek od pojištěnců vůbec nevybíral. Současně však tentýž pozměňovací návrh umožňuje přiznání plné úhrady, pokud příslušný dodavatel uzavře se zdravotními pojišťovnami smlouvu o sdílení rizik, která ošetří mimo jiné rozdělení nákladů, pokud daný dodavatel podhodnotí finanční dopad dané inovace do rozpočtu systému veřejného zdravotního pojištění. Tato smlouva pak zabezpečí léčbu všech pacientů, kterým je daný zdravotnický prostředek předepsán, a současně udrží stabilitu systému z ekonomického hlediska.

 

 

  • Jak jsou vypočítány navržené úhrady a spoluúčast a kdy, podle čeho a jak se budou měnit?

 

Úhradové limity nejsou výsledkem nějakého licitování, či dokonce handlu členů pracovní skupiny, jsou výsledkem cenových analýz zdravotních pojišťoven na základě současného výkaznictví. A to ještě s následnou kontrolou dodavatelů, odborných společností a pacientských organizací. Lze to označit za systémovou vnitřní cenovou referenci. Veškeré výstupy z jednání mají písemnou podobu. Pokud jde o aktualizaci, pak platí to, co jsem již uvedl. Změny limitací v kategorizačním stromu budou probíhat zhruba v roční frekvenci, podklad bude vždy tvořit Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která se při MZ ČR zřizuje trvale. Když se může zákon o veřejném zdravotním pojištění novelizovat třeba i pětkrát ročně, není žádný problém, aby jedna z těchto novel řešila aktualizaci kategorizačního stromu. Současná pravidla platila rigidně patnáct let a nikdy to nikomu nevadilo natolik, aby to změnil. Nový systém je rozumným kompromisem právní jistoty a flexibility při permanentním zapojení všech aktérů.

 

 

  • Je systémově správné, aby poslanci na plénu Sněmovny navrhovali od řečnického pultíku, jaká má být úhrada té které skupiny zdravotnických prostředků, jak jsme to slyšeli při projednávání ve Sněmovně? Takhle to bude i do budoucna?

 

Má‑li být nárok pojištěnce obsažen přímo v zákoně, což je požadavek Ústavního soudu (a obecné vymezení nároku je nefunkční utopií), pak je zcela v pořádku, že veškeré výstupy odborné pracovní skupiny v konečné fázi schvalují zákonodárci. Ostatně jsou k tomu voleni, jsou to zástupci všech pojištěnců. To je podle mě zcela v pořádku. Čeho jsem se však velmi obával, aby nedocházelo k nějakému hromadnému porcování medvěda, jako tomu bývalo historicky při schvalování státního rozpočtu. Proto jsem velmi varoval před nabouráním kompromisního výstupu vytvořeného za účasti všech dotčených stran. Tentýž požadavek vyslovily i odborné společnosti či zdravotní pojišťovny. Jsem velmi rád, že toto poslanci skutečně v maximální míře respektovali. Pozměňovacích návrhů bylo podáno minimum. Některé nedostatečně prodiskutované věci dokonce někteří poslanci stáhli a ve druhém čtení vůbec nenačetli.

Nakonec se ve třetím čtení hlasovalo o pozměňovacích návrzích zdravotního výbor pouhých šesti poslankyň a poslanců, přičemž tři návrhy se navíc netýkaly změny výše úhrad. Navrhovatelé dílčích úprav dokonce vyšli většinově vstříc i druhé naší prosbě, a sice aby návrhy změn mohly být diskutovány s členy pracovní skupiny, která celý materiál tvořila. Suma sumárum, myslím si, že celé projednávání ve Sněmovně bylo mimořádně korektní a tato novela rozhodně nebyla a nyní již nemůže být nějakým škodlivým způsobem upravena neuváženou poslaneckou tvořivostí. Za takovýto velmi odpovědný přístup bych chtěl poslancům moc poděkovat, stejně tak děkuji i jednotlivým stakeholderům, kteří se ubránili pokušení prostřednictvím zákonodárců urvat víc, než je obsahem společného kompromisu.

 

 

  • Co si myslíte o problému s úhradami oprav vozíků, které jsou ve vlastnictví jejich uživatelů?

 

Pokud jde o vozíčkáře, pak se domnívám, že tato novela jim přináší mnoho pozitiv. V první řadě eliminuje současný problém, kdy pojištěnec dostal v režimu cirkulace invalidní vozík s příslušenstvím například v hodnotě 60 tisíc korun, z toho 21 tisíc zaplatila zdravotní pojišťovna a 39 tisíc samotný pojištěnec nebo nějaká nadace. Přitom vlastnictví takového vozíku připadlo zdravotní pojišťovně. Docházelo tak k jakémusi propadnutí či znárodnění doplatku pojištěnce, který například při změně zdravotního stavu a přechodu na jinou pomůcku nedostal do vlastnictví původní vozík ani mu nebyl vrácen uhrazený doplatek, či alespoň jeho poměrná část. Nově se to již nebude moci stávat, protože invalidní vozíky se spoluúčastí nad dva tisíce korun půjdou automaticky do vlastnictví pojištěnce.

Další revoluční změnou je umožnění takzvaného souběhu invalidních vozíků. Bude tedy možné uhradit elektrický invalidní vozík na venkovní použití a současně uhradit či významně přispět na mechanický invalidní vozík pro domácí použití v bytě, kde se na elektrickém vozíku nelze pohybovat. Pozměňovací návrh pana poslance Víta Kaňkovského pak navýšil úhradový limit na druhý vozík na 20 tisíc korun. Tento návrh je příkladem velmi dobré průběžné komunikace mezi panem poslancem a všemi dotčenými stranami, které nakonec návrh podpořily. Není to tedy o bezmyšlenkovitém licitování od sněmovního řečnického pultíku.

Opravy zdravotnických prostředků ve vlastnictví pojištěnce se obecně nehradí, a to z několika důvodů. Na skryté výrobní vady se standardně vztahuje zákonná odpovědnost za vady podle občanského zákoníku, popřípadě i smluvní záruka. Vady způsobené špatným zacházením jdou pak zcela logicky k tíži pojištěnce. Určitou výjimku však tvoří invalidní vozíky či třeba ještě individuálně zhotovované protézy. To jsou případy pomůcek pro aktivní uživatele, kde dochází k běžnému opotřebení některých dílů před uplynutím užitné doby. U vozíků jsou to typicky kola.

Vzhledem k tomu, že velká část invalidních vozíků bude nově ve vlastnictví pojištěnců, je třeba dořešit otázku, zda by se jim přeci jen nemělo přispět i na tyto nutné opravy. Proto také navrhl pan poslanec Jiří Běhounek pozměňovací návrh, kterým zavedl devadesátiprocentní úhradu těchto oprav až do výše deseti tisíc korun u mechanických vozíků a 14 tisíc korun u elektrických vozíků. Tento návrh doslovně kopíroval požadavek České asociace paraplegiků. Pozměňovací návrh získal následně širokou podporu odborné veřejnosti a byl odsouhlasen sněmovním zdravotním výborem.

Následně však tento požadavek dále stupňoval za Národní radu osob se zdravotním postižením ČR pan předseda Václav Krása. Další navýšení obsažené v pozměňovacím návrhu pana poslance Kaňkovského však bylo odmítnuto jak všemi zdravotními pojišťovnami, tak i MZ ČR a Českou lékařskou společností JEP. Proto jej Sněmovna neschválila Mám tedy za to, že vozíčkáři z novely maximálně profitují a jakékoli další náměty by měly být předmětem až dalšího kola diskusí, které hodláme odstartovat již v listopadu 2018.

 

 

  • Počítá se s dohodami o maximální ceně s pojišťovnami – nebude to ale stejně netransparentní jako dosavadní zrušený systém?

 

Netransparentní to rozhodně nebude. Dnes se jakékoli dohody s dodavateli zdravotnických prostředků odehrávaly převážně v ústní podobě za zavřenými dveřmi. Ostatní dodavatelé o takových jednáních nebyli nijak informováni a změny úhrad platily okamžikem publikace v číselníku. Nově se budou uzavírat písemné dohody, které se budou povinně zveřejňovat. Na základě takové dohody se pak budou měnit úhrady pouze zaměnitelným zdravotnickým prostředkům, a to ve správním řízení, kde budou veškeré podklady i konečné rozhodnutí opět zcela veřejné. Myslím, že požadavku transparentnosti jsme se zhostili skutečně se ctí.

 

 

  • Zdravotní pojišťovny mají mít možnost iniciovat cenovou soutěž v úhradové skupině zdravotnických prostředků, a tím srazit cenu. Budou mít distributoři zdravotnických prostředků motivaci se cenové soutěže zúčastnit?

 

Myslím si, že ano. Soutěžní prvek je u zdravotnických prostředků nový, ale mám signály z terénu, že mnoho hráčů zde vidí potenciál zvýšení svého podílu na trhu výměnou za snížení jednotkové ceny. Je to standardní obchodní postup, že při větším odběru zboží jste schopni nabídnout nižší cenu za položku. Naším hlavním úkolem bylo na jedné straně zabránit monopolizaci trhu a na druhé straně posílit benefity vítěze.

Nežádoucímu omezení konkurence se brání tím, že cenová soutěž nebude mít jednoho, nýbrž dva vítěze. Zdravotnické prostředky těchto vítězů se pak nebudou započítávat do objemových limitů předepisujících lékařů, stejně jako je tomu například u zdravotnických prostředků schvalovaných revizním lékařem. Je to tedy pozitivní motivace lékařů, což by mělo přispět i k pozitivní motivaci dodavatelů účastnit se cenových soutěží. Současně tento model nijak nesankcionuje lékaře, pokud bude chtít ze zdravotních důvodů předepsat pacientovi jinou pomůcku, jestliže pro něj nebude pomůcka vítěze vhodná.

 

 

  • Na závěr z jiné kapitoly: Jaká je aktuální situace kolem tuzemských notifikovaných osob? Může ještě dojít k zachování dvou stávajících českých zkušeben?

 

V obou případech probíhá standardní správní řízení, které vede Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), jenž je podřízen ministerstvu průmyslu a obchodu. Předvídání konečného výsledku je v tuto chvíli prostou spekulací. Je pravdou, že situace obou našich notifikovaných osob je hodně vážná, a to ze dvou důvodů. Za prvé pravidelné kontroly v posledních letech skutečně odhalily celou řadu nedostatků, na které bylo nutno reagovat rozsáhlými nápravnými opatřeními. Za druhé Evropská komise rozjela politiku nulové tolerance, která vede k hromadnému rušení notifikovaných osob či omezování rozsahu jejich působení, a to napříč celou EU. To vede k výraznému snižování certifikačních kapacit v rámci EU, nové zdravotnické prostředky se k pacientům dostávají pomaleji.

Osobně se domnívám, že postup Evropské komise není příliš racionální, protože v Evropě je velmi dobře nastaven vigilanční systém a nic nenasvědčuje nějaké lavině závažných nežádoucích příhod způsobených nekvalitní prací notifikovaných osob. Dost těžko lze takové fatální kroky obhajovat jednou kriminální kauzou vadných prsních implantátů, kde šlo o prostý podvod na straně výrobce, čímž nechci zlehčovat negativní následky pro pacientky po celém světě. Rád bych znal nějaký plán B. Zatím to vypadá, že kroky Evropské komise jsou vedeny myšlenkou, že nejbezpečnější zdravotnický prostředek je ten, který se na trh a k pacientovi nikdy nedostane.

Ale zpět k otázce. Určitě může stále dojít k zachování obou stávajících českých zkušeben, pokud ÚNMZ shledá, že jimi učiněná nápravná opatření jsou dostatečná a garantují bezpečnost posuzovaných zdravotnických prostředků. S ohledem na blížící se vypršení platnosti současného oprávnění lze očekávat taková rozhodnutí v nejbližší době.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…