Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 16. prosinec 2018 | Svátek má Albína
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Deset principů pro zdravé plíce

Deset principů pro zdravé plíce

Medical Tribune 19/2018
08.10.2018 11:52
Zdroj: MT
Autor: kol
Nejnovější poznatky, výsledky klinických studií, nová odborná doporučení, ale i celkové zhodnocení problematiky v oblasti respiračních onemocnění patřily k tématům 445 vzdělávacích sekcí a desítek odborných sympozií v rámci zářijového kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), jehož se zúčastnilo přes 20 000 odborníků.

Celkem existuje více než čtyřicet různých závažných plicních onemocnění, která mohou vážně ovlivnit život dospělých i dětí. Nebezpečí řady potenciálně smrtelných plicních chorob zůstává ale veřejností podceňováno a ze strany státu jim je věnován nedostatek pozornosti i financí. Přesto u několika respiračních chorob došlo v posledních deseti letech k řadě úspěchů, co se týče přežití a kvality života nemocných. Velkou zásluhu zde má ERS, která na letošním kongresu představila strategii Deset principů pro zdravé plíce ve snaze zlepšit situaci v oblasti respiračních onemocnění a vyzvat ke spolupráci všechny zúčastněné strany včetně politiků, tvůrců předpisů, pacientů a veřejnosti.

Současný prezident ERS prof. Tobias Welte, University School of Medicine, Hannover, v úvodu kongresu zdůraznil zásadní roli respiračních onemocnění, která podle něho patří mezi nejdůležitější choroby na světě. „K deseti nejrozšířenějším onemocněním na světě se řadí hned čtyři respirační, jde o infekce dolních cest dýchacích (pneumonie a tuberkulózu), karcinom plic (jehož léčba zaznamenává nevídaný pokrok), chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a astma. Právě tuberkulóza v evropských zemích nabírá na významu. Nejenže narůstá počet případů, ale roste počet nemocných rezistentních na dosavadní léčbu,“ upozornil prof. Welte.



1. Každý dech se počítá

„Zhoršení plicních funkcí je spojeno se zhoršením kardiologických a dalších faktorů, s nimiž společně přispívá ke zkrácení délky života. Na respirační onemocnění ročně umírá podle dat WHO z roku 2016 devět milionů lidí, což tyto choroby řadí na druhé místo za kardiovaskulární onemocnění, na něž ročně zemře přes 15 milionů lidí,“ uvedl dosavadní prezident ERS prof. Guy Joos, přednosta Department of Respiratory Medicine při Ghent University Hospital, Belgie.

Odhaduje se, že v roce 2016 žilo s CHOPN 251 milionů lidí, přibližně 334 milionů obyvatel trpí astmatem, které se stává nejčastějším dětským chronickým onemocněním postihujícím celosvětově 14 procent dětské populace a jehož prevalence i nadále narůstá. Denně na ně zemře 1 300 nemocných, čemuž by šlo předejít, kdyby se onemocnění řádně léčilo. V roce 2015 onemocnělo tuberkulózou 10,4 milionu lidí a 1,4 milionu jich zemřelo. Nejčastějším smrtelným novotvarem na světě je karcinom plic, který ročně zabije 1,6 milionu nemocných – toto číslo také neustále narůstá. Jak odborníci upozorňují, ačkoli celková mortalita na respirační onemocnění v zemích EU v posledních dvaceti letech klesala, od roku 2014 dochází opět k pomalému nárůstu.



2. Náklady a hodnota péče

Respirační onemocnění jsou obrovskou zátěží pro společnost z hlediska jak disability a předčasného úmrtí, tak přímých nákladů na zdravotní péči. Celkové roční náklady na tyto choroby v 28 zemích EU činí 380 miliard eur. Například roční náklady na zdravotní péči a ztrátu produktivity způsobenou CHOPN jsou odhadovány na 48,4 miliardy € a u astmatu na 33,9 miliardy €. Průměrné náklady na přímou zdravotní péči o pacienta s tuberkulózou se pohybují okolo 7 500 €, avšak v případě multirezistentní TB dosahují 33 000 € a v případě pokročilé lékové rezistence dokonce 47 000 €.



3. Lepší spolupráce

ERS sehrává vedoucí roli v boji s respiračními chorobami. Spolupráce zde probíhá v řadě oblastí:

Astma: Díky Astma Programu (1994–2004) došlo k pokroku v mnoha oblastech, např. zlepšení kvality života, obnova plicních funkcí a zlepšení pracovních schopností odpovídajících věku nemocného. Podíl pacientů se středně závažným a vážným astmatem klesl ze 40 na 20 procent, o polovinu se snížil počet dnů hospitalizace, roční náklady se díky časné a účinné léčbě snížily o 50 procent.

CHOPN: Exacerbace u CHOPN mají nejnákladnější dopady spojené s léčbou tohoto onemocnění a signifikantně zvyšují mortalitu. Prevence exacerbací zahrnující farmakologické a nefarmakologické strategie je proto základním kamenem v léčbě CHOPN.

Karcinom plic: Vedle jiných projektů nyní probíhá pilotní screeningový program rutinního vyšetření tohoto onemocnění nízkodávkovým CT v Maďarsku, Polsku a Velké Británii, zatímco zbytek kontinentu zvažuje spíše různé populační programy. Zajímavý pilotní screeningový program karcinomu plic založený na nízkodávkovém CT hrudníku u vysoce rizikové populace vznikl v Portugalsku u bývalých horníků uranových dolů a zároveň kuřáků kouřících více než 20 cigaret denně. Z celkem 77 zařazených horníků jich bylo pozitivně identifikováno 22, což je dobrým příkladem cost‑efektivity screeningových programů zaměřených na vysoce rizikovou populaci. Země jako Francie, Německo, Velká Británie nebo Dánsko již implementovaly národní iniciativy založené na vzniku centrální sítě, certifikačním programu a vzniku národních registrů karcinomu plic, jejichž výsledkem je jednoznačné zlepšení péče o tyto pacienty.

Respirační infekce: Inovativní opatření k řešení infekčních onemocnění můžeme vidět např. v Portugalsku, kde je propagace sezónní vakcinace povinnou součástí preventivního programu proti chřipce a jejím komplikacím. Čtyřikrát ročně je zde přezkoumáváno na 2 000 lidí ze čtyř různých demografických skupin (starší 65 let, pacienti s chronickým onemocněním, zdravotničtí profesionálové atd.) a výsledky jsou sdíleny sociálními médii, čímž se zvyšuje povědomí veřejnosti o této problematice.

Tuberkulóza: U tohoto onemocnění je rozvinuta významná spolupráce na globální úrovni, avšak CRC (Clinical Research Collaboration) v posledních letech upozorňuje na nerovný přístup k lékům a managementu tohoto onemocnění v jednotlivých zemích. Východní Evropa má nejvyšší výskyt multirezistentní tuberkulózy (MDR‑TB). V zemích bez národní poradenské služby pro management tohoto onemocnění proto nyní ERS zajišťuje konzilium TB – elektronickou platformu fungující v několika jazycích (anglicky, rusky, španělsky a portugalsky) a zdarma poskytuje klinickou podporu ve zvládání případů tohoto obtížně léčitelného onemocnění.

Vzácná onemocnění: Obrovským přínosem jsou zde pacientské organizace a jejich působení na veřejnost. Poznatky získané na této úrovni mohou být velkým pomocníkem i pro boj se závažnými respiračními chorobami. Příkladem je Evropský registr cystické fibrózy nebo mezinárodní registry idiopatické plicní fibrózy či sarkoidózy.



4. Podporovat zdraví plic

„Chceme‑li efektivně podporovat zdravé plíce, potřebujeme rozvoj legislativy a předpisů k prevenci respiračních chorob a na podporu projektu plicního zdraví. To znamená zapojit se do různých aktivit, například kontroly spotřeby tabákových výrobků, do podpory zdravého bydlení, ekologické výroby energie, ekologického transportu, zlepšení kvality ovzduší atd.,“ uvedl prof. Joos. Jak dodal, jen v Evropě zemře na následky kouření ročně na 700 000 lidí, osm až devět případů z deseti CHOPN a karcinomu plic vzniká v důsledku současného nebo předchozího kouření. Kouření je tedy bezesporu nejzávažnějším rizikovým faktorem respiračních onemocnění Na morbiditu a mortalitu má velký vliv také obsah znečišťujících látek v životním prostředí. Právě znečištění okolí vedlo celosvětově v roce 2016 k více než čtyřem milionům předčasných úmrtí.

Na úrovni konkrétních onemocnění je třeba mít na zřeteli:

Astma – lepší porozumění heterogenitě onemocnění, konkrétně fenotypům a endotypům závažného astmatu. Zdravotní systémy by měly brát v úvahu charakteristiku pacientů z klinického i biologického pohledu pro prevenci progrese onemocnění, je nutné zlepšit management léčby a zajistit správné používání nových terapií.

CHOPN – Navzdory snahám standardizovat spirometrii a podpořit její využívání zůstává její nedostatečné provádění zásadním problémem časné diagnózy plicních onemocnění (netýká se ČR). Počet nediagnostikovaných pacientů s CHOPN je alarmující, což samozřejmě vede k nemožnosti časné léčby a využití preventivních strategií. „Rozpor v porovnání s obecným masovým přijetím měření krevního tlaku k diagnostice hypertenze je zarážející. Jelikož jsou plicní funkce důležitým prognostickým markerem a nedostatečná diagnostika vede ke špatné prognóze a zvýšenému riziku nežádoucích zdravotních následků, jedna dobře provedená spirometrie by měla být povinným testem u osob starších 50 let. To v současné legislativě chybí,“ píše se v dokumentu ERS.



5. Přehodnotit zdravotní systémy

Je třeba přehodnocení jednotlivých zdravotních systémů, aby byly více zaměřeny na prevenci a osvětu. Zdravotní systém pro respirační choroby by měl ideálně zahrnovat národní programy pro základní respirační onemocnění, ale je zde i řada dalších momentů, které by měly být zváženy, například podpůrná iniciativa ERS nabízející pomoc v oblastech, jako je nastavení standardů pro respirační medicínu pro dospělé a pediatrickou respirační medicínu v oblasti kritické péče, onkologie, respiračních infekcí, chirurgie hrudníku či respirační fyzioterapie.



6. Zajistit péči pro všechny

Péči je třeba zaměřit na pacienty, jejichž profil se mění. Jsou starší, s více chronickými chorobami a jsou v dominantnějším postavení, což se odráží na vztahu mezi nimi a lékaři. Pacient se stává partnerem a stále častěji se hovoří o self‑managementu a self‑monitoringu. Více pozornosti je třeba věnovat paliativní péči a péči na konci života a brát v úvahu přání nemocných. Prioritou je holistický přístup k léčbě chronických nemocí, kde je důraz kladen na řešení vysilujících symptomů, např. dušnosti.



7. Využívat hlas pacientů a profesionálů

Síla ERS spočívá v odborných znalostech více než 30 000 jejích členů. Klíčovým benefitem je zacílení na všechna respirační onemocnění od prevence po léčbu. ERS obsahuje všechny složky od vědy přes vzdělávání až po zajištění toho, že hlasy pacientů jsou nejen vyslyšeny, ale i respektovány.



8. Data pro každého

Aby bylo možno poskytnout jakýkoli přínos veřejnému zdraví a klinickým aktivitám, je zapotřebí nejen zpřísněný dohled, ale i množství informací spolu s podrobnou infrastrukturou. Je zapotřebí komplexních registrů onemocnění k zajištění plného epidemiologického a klinického pokrytí populace a stejně tak i podrobnější shromažďování dalších údajů.



9. Podpořit vědu a vzdělání

Je třeba také podporovat jak evropský, tak globální výzkum a vzdělávání v oblasti respiračních onemocnění. ERS si předsevzala ambiciózní úkol – rozvoj služeb a vzdělávacích programů pro různorodé skupiny zdravotníků, v různých zdravotních systémech a v různých kulturách včetně různých úrovní financování a včetně lokálních problémů. Přestože je věda a výzkum základem chápání, optimálního managementu a základem budoucí léčby respiračních chorob, spolupráce v rámci Evropy v současné době podle ERS postrádá silný strategický vědecký rámec pro řešení problematiky chronických onemocnění.



10. Sdílet úspěchy

Předpokladem k úspěchu je sdílení znalostí a inovací na základě osvědčených postupů v zemích s obdobnými podmínkami. Např. při řešení problémů, jako je trénink v dovednosti při získávání anamnézy, školení v komunikaci v obtížných situacích či zajištění větší podpory pro mladé lékaře, je záměrem vybudovat novou komunikační platformu ve snaze zainteresovat členy ERS na všech úrovních k vybudování nových kanálů k rozšíření komunity. Již nyní má ERS výbornou základnu pro šíření nejnovějších vědeckých poznatků – European Respiratory Journal, který patří k hlavním periodikům na poli respirační medicíny.

Čtěte také rozhovor s prof. Martinou Vašákovou zPneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze:Nové léky pomáhají personalizované léčbě i u IPF


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky