Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 16. listopad 2018 | Svátek má Otmar
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jak může konzumace hub zlepšit kontrolu krevního cukru

Foto: Shuttesrtock

Jak může konzumace hub zlepšit kontrolu krevního cukru

15.09.2018 20:49
Zdroj: MT
Autor: MUDr. Petr Sukalovský
Nová studie se zabývá otázkou, jak může konzumace běžných druhů hub ovlivnit regulaci koncentrace krevního cukru nebo též glukózy. Zjištění mohou mít důsledky pro léčbu diabetu a dalších metabolických onemocnění, jako je obezita.

Výzkumníci působící v různých odděleních na Pennsylvánské státní univerzitě provedli nedávno studii u myší.

Cílem bylo zkoumat účinky pečárky dvouvýtrusé (Agaricus bisporus) coby prebiotika.

Prebiotika jsou látky, často odvozené z potravin, které běžně konzumujeme, jež podporují činnost mikroorganismů ve střevě a jež mohou podpořit růst užitečných baktérií.

Vědci dokázali na myším modelu zmapovat, jak pečárka dvouvýtrusá (druh žampionu) modifikuje střevní mikrobiotu, což nakonec vede ke zlepšení regulace koncentrace glukózy v krvi u myší.

"Lepší kontrola hladiny glukózy má své důsledky u diabetu, stejně jako u dalších metabolických onemocnění," říká spoluautorka studie Margherita Cantorna.

Při cukrovce naše tělo nevytváří dostatek hormonu inzulínu, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Inzulin pomáhá přenášet glukózu z krve do buněk, aby jim poskytl energii. Také se podílí na uskladnění přebytečné glukózy tak, aby mohla být v případě potřeby přeměněna na energii.

Vědci chtěli zjistit, zda pečárka dvouvýtrusá může ovlivnit produkci glukózy v těle, a pokud ano, tak jakým způsobem. Své výsledky publikují v článku, který nyní vychází v časopise Journal of Functional Foods.

Houby mění střevní mikrobiom

Cantorna a její tým pracovali se dvěma druhy myší: jeden druh s běžným střevním mikrobiomem a jeden druh speciálně vyšlechtěný s chybějícím střevním mikrobiomem a zcela bez mikroorganismů. Posledně jmenovaná skupina působila jako kontrolní.

Vědci krmili všechny myši žampiony s denní porcí odpovídající zhruba 85 g hub na den u člověka.

Zjistili, že u myší se střevním mikrobiomem došlo ke změnám ve složení populací střevních mikroorganismů. Jejich střevní mikrobiota produkovala zejména více mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je například propionát syntetizovaný ze sukcinátu.

Cantorna a její kolegové se domnívají, že konzumace pečárky dvouvýtrusé vyvolává reakce střevního mikrobiomu, které vedou k růstu některých druhů bakterií, jako je Prevotella, což následně zvyšuje produkci propionátu a sukcinátu.

Tyto pochody, jak vysvětlují vědci, mohou změnit expresi určitých genů, které se podílejí na produkci glukózy v procesu známém jako "glukogeneze".

"Abyste získali představu o tom, jaký je přínos mikrobiomu, můžete porovnat myši s mikrobiotou se zvířaty bez mikroorganismů," říká Cantorna.

"Mezi zvířaty krmenými houbami, které měly mikrobiotu byly v porovnání s těmi, které mikrobiom neměly velké rozdíly v tom, jaké druhy metabolitů jsme našli v gastrointestinálním traktu," pokračuje, "a stejně tak v játrech a séru [krvi]."

Porozumění tomu, jak dieta ovlivňuje metabolismus

Uvedené nálezy naznačují, že by žampiony, coby prebiotické potraviny, mohly být v budoucnu využity k léčbě diabetu, a to kvůli roli, kterou hrají při glukogenezi.

Navíc Cantorna a její tým upozorňují, že jejich nová studie potvrzuje důležitou souvislost mezi potravinami v naší stravě a populacemi baktérií v našem gastrointestinálním traktu.

"Je zcela jasné, že téměř každá změna, kterou uděláte ve vaší stravě, vede ke změně mikrobioty," uvádí Margherita Cantorna.

Zatímco tato studie byla provedena u myší s normální hmotností, vědci upozorňují, že mají zájem testovat účinky tohoto prebiotického pokrmu také u myší s obezitou.

To by byl první krok k tomu, aby se zmíněný výzkum nakonec rozšířil i o lidské účastníky v naději, že to povede k lepšímu porozumění mechanismům, jakými naše denní strava ovlivňuje metabolické procesy a jaký má vliv v oblasti prevence nebo rozvoje určitých poruch zdraví.

Publikováno v pondělí 20. srpna 2018
Autor Maria Cohut
Editor Jasmin Collier



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky