Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 16. červenec 2019 | Svátek má Luboš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kritici považují zákon o léčitelích za bezzubý

Kritici považují zákon o léčitelích za bezzubý

Medical Tribune 01/2019
21.01.2019 10:13
Zdroj: MT
Autor: ač
Ministerstvo zdravotnictví dostalo řadu podnětů ke svému návrhu zákona na regulaci léčitelů. Bude těžko vymahatelný a administrativně složitý, míní kritici. Kraje se brání převzít kontrolu léčitelů na svá bedra.

Navrhovaný zákon o léčitelích sklidil mnoho zásadních připomínek. Ze 34 organizací, které v připomínkovém řízení zaslaly své připomínky, jich 30 s návrhem nesouhlasí – přesněji řečeno k němu mají zásadní připomínky. Ministerstvo zdravotnictví má nyní prostor tyto připomínky vypořádat a zohlednit, než pošle materiál do dalšího schvalování.

Návrh ministerstva zdravotnictví na vydání zcela nového zákona na regulaci činnosti léčitelů stojí na registraci léčitelů, požadavku na jejich bezúhonnost a na jejich povinnosti vést o svých procedurách určité záznamy. Ministerstvo zdravotnictví má vést registr léčitelů. Poskytování léčitelských služeb bez registrace bude podle návrhu pokutováno. Léčitel také podle návrhu odpovídá za škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Kontrolu léčitelů a projednávání přestupků mají mít na starosti krajské úřady. „V České republice působí odhadem stovky, spíše tisíce osob, které se věnují poskytování služeb v oblasti komplementární a alternativní medicíny,“ odhaduje ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu. „Trvá neuspokojivý stav, kdy orgány veřejné moci ani pacienti nemají žádný přehled o těchto poskytovatelích, o metodách, které nabízejí. Dochází k tomu, že se někteří poskytovatelé skrývají za nejasnými či neexistujícími subjekty. O poskytované péči se často nevedou záznamy. Pacient mnohdy odchází bez jakékoli zprávy. V případě sporu o poškození pacienta nemá v takových případech pacient žádný důkaz o tom, co mu bylo doporučováno či prováděno,“ uvádějí autoři návrhu jako definici problému, který chtějí zákonem řešit.

Například Úřad vlády ale pochybuje, jestli je vhodné, aby zákon umožňoval poskytování všech léčitelských služeb včetně těch, které mohou mít negativní dopad na zdraví klienta. Ministerstvo spravedlnosti má vůbec pochybnosti o nutnosti přijímat takový zákon. Podle některých kritiků návrh nepřináší nad rámec současného znění občanského zákoníku větší ochranu klientů. Kraje pak navrhují, aby léčitelské služby nebyly pod jejich kontrolou, aby je měly na starost živnostenské úřady. Místo nového registru léčitelů by pak mohl sloužit živnostenský rejstřík.



Bezzubý požadavek na bezúhonnost

Několik organizací upozornilo, že návrh sice zavádí požadavek na bezúhonnost pro statutární zástupce provozovatelů léčitelských služeb, ale ne na ty, kdo skutečně s klienty pracují. „Zákon by se měl zaměřit na osoby vykonávající léčitelství, ať již v právnické osobě, nebo třeba jako zaměstnanci fyzické osoby. U těch by se měla vyžadovat bezúhonnost, těm by měla být možnost léčitelskou činnost zakázat, aby se nemohly schovat za způsobilou fyzickou osobu, která neléčí, ale jen je zaměstnává, nebo za právnickou osobu, jejíž statutární zástupci jsou bezúhonní,“ míní například Česká lékařská komora. „Požadujeme do zákona v souladu s koncepcí naznačenou v důvodové zprávě doplnit požadavek na bezúhonnost statutárního orgánu právnické osoby, případně bezúhonnost samotné právnické osoby,“ uvádí také ministerstvo spravedlnosti.



Jak kontrolovat léčitele?

Tím otazníky kolem efektivity navržené regulace nejsou vyčerpány. „Provádění kontrolní činnosti nadefinované v návrhu bude v praxi těžko proveditelné. Krajský úřad není odborně způsobilý posuzovat průběh poskytovaných činností, nebude schopen ukládat ke zjištěným nedostatkům nápravná opatření. Kontrola tak bude zcela formální a povede pouze k zjištění, zda ‚nějaké‘ záznamy vůbec jsou vedeny,“ píší v oficiálních připomínkách zástupci Moravskoslezského kraje.

Podle zástupců Jihočeského kraje můžou v praxi způsobit potíže nejasné pojmy. „Poskytovatel nahradí škodu, způsobí‑li ji neúplnou, nesprávnou nebo škodlivou radou danou za odměnu. Vzhledem k neurčitosti pojmu ‚nesprávná nebo škodlivá‘ rada bude v praxi nerealizovatelná náhrada škody. Předmětný výklad krajského úřadu, že šlo o nesprávnou či škodlivou, popř. neúplnou radu, bude poskytovatel vždy rozporovat, protože mu půjde o finanční újmu, a věc bude de facto na úrovni krajského úřadu těžko řešitelná,“ uvádí Jihočeský kraj.

Kontroloři mohou mít i další problém. „Zákon neukládá poskytovateli léčitelských služeb (na rozdíl od zákona o zdravotních službách, který to poskytovatelům zdravotních služeb naopak ukládá) ani povinnost poskytnout součinnost kontrolním orgánům, umožnit kontrolu a strpět vstup do kontrolovaných prostor, ani sankci, pokud tomu poskytovatel nevyhoví,“ upozorňuje Česká lékařská komora a doplňuje: „Léčitelské služby mohou být často poskytovány v soukromém bytě léčitele, který se může bránit právem na ochranu domovní svobody, není‑li zákonem výslovně stanoveno, že musí umožnit vstup např. i do těchto prostor.“

Ani zástupci Libereckého kraje nepovažují regulace za snadno uchopitelné a vymahatelné. „Chápeme, že je třeba dát činnosti léčitelů pravidla, aby byli pacienti chráněni před nekalými praktikami ‚špatných léčitelů‘. Nesouhlasíme však s tvrzením, že navržená právní regulace povede k zamezení případům poškození pacientů, neboť o oprávnění může požádat prakticky kdokoli, kdo splní požadavek svéprávnosti a bezúhonnosti. Léčitelské služby nejsou postaveny na evidence‑based medicine, a nelze tak jednoznačně prokázat, jaká rada měla být poskytnuta a s jakým výsledným efektem. Nelze tedy nijak posoudit, zda šlo o škodlivou radu, a jakákoli objektivní kontrola je tedy nemožná,“ píše Liberecký kraj.



Kdo jsou léčitelé

Jedním z problémů, na které různé organizace upozorňují, je samotná definice léčitelských služeb (viz rámeček). „Definici léčitelských služeb, kde je požadována pouze snaha o zlepšení zdravotního stavu a působení na lidské zdraví, považujeme za velmi obecnou, a to zvláště v souvislosti s tím, že předkladatel spojuje poskytování léčitelských služeb bez oprávnění s pokutou až sto tisíc korun,“ uvádí ministerstvo školství. „Podřadit pod pojem ‚léčitelská služba‘ lze téměř cokoli,“ poznamenává.

Podobně také ministerstvo financí (kromě vyčíslení nákladů, které budou potřeba na krajských úřadech na tuto novou agendu) žádá přepracovat definici léčitelství. „Doporučujeme lépe definovat pojem léčitelské služby, protože jak předkladatel uvádí, nejsou založeny na vědeckém základě, a nemohou tedy odstraňovat nemoc. K tomu slouží zdravotní služby,“ píše ve svých připomínkách ministerstvo financí.

Několik připomínkových míst včetně ministerstva spravedlnosti poznamenalo, že nepovažují za prokázané, že je nový zákon nutný. Už dnes občanský zákoník mluví o smlouvě o „péči o zdraví“. Navrhovaná povinnost nahradit škodu stejně jako to, že reklama nesmí být klamavá, je už součástí občanského zákoníku. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc upozornilo, že návrh zákona o léčitelských službách počítá za nekalé obchodní praktiky v reklamě s pokutou ve výši do sto tisíc korun, přitom obecně jsou podle zákona o regulaci reklamy pokutovány až dvěma miliony korun u nepodnikatelských subjektů a až do pěti milionů u podnikatelů. Léčitelé by tak byli zvýhodněni. „Není důvodné, aby jedna skupina podnikatelských subjektů byla za obdobné jednání (tj. použití nekalých obchodních praktik v reklamě) postihována mírněji než ostatní podnikatelské subjekty,“ uvádí resort průmyslu a obchodu.



Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky