Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 19. duben 2019 | Svátek má Rostislav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Cena časových razítek brzdí eHealth

Foto: Shutterstock

Cena časových razítek brzdí eHealth

Medical Tribune 06/2019
01.04.2019 13:51
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Nemocnice s pomocí evropských fondů modernizují informační systémy. Zjistily ale, že za označování elektronických záznamů kvalifikovanými časovými razítky by daly více než za papír a tonery.

Legislativa požaduje, aby elektronická dokumentace obsahovala nezměnitelné údaje o datu provedení zápisu a o pracovníkovi, který záznam provedl. Údaje v provedených záznamech nesmějí jít dodatečně modifikovat.

Nástrojem, jak označit datum na záznamu v elektronické podobě, je časové razítko. To u dokumentu potvrzuje, jak vypadal v určitém čase a že nebyl od té doby změněn. Pravost dokumentu je časovým razítkem potvrzena i po vypršení elektronického podpisu – časová razítka mají obvykle delší platnost. Časové razítko si mohou při sdílení dokumentů ověřit i další lidé, kteří s dokumentem budou pracovat.

Elektronická dokumentace je ve zdravotnických zařízeních čím dál běžnější. S evropskými dotacemi na software, které nemocnice aktuálně čerpají, nastal vysloveně boom. „V souvislosti s dřívějším zavedením povinného eReceptu a s dotačními programy, které v současné době probíhají v oblasti zdravotnictví, je zájem zdravotnických zařízení o zavádění elektronické zdravotnické dokumentace velmi výrazný. V současné době je zavádění elektronické zdravotnické dokumentace v nějakém rozsahu součástí prakticky každého středního nebo většího implementačního projektu naší společnosti,“ říká Leoš Raibr, ředitel společnosti Stapro, která nabízí nemocniční informační systémy.



Bez razítka to nejde

Podle mnohých odborníků z IT je pro elektronickou dokumentaci, která půjde sdílet, v současnosti nezbytné používat nikoli obyčejná, ale kvalifikovaná časová razítka, která vydávají evropsky uznávané certifikační autority. Jenže kvalifikovaná časová razítka jsou drahá. A to tak, že to na první pohled znamená pro přechod na elektronickou zdravotnickou dokumentaci zásadní překážku.

„V současné době nevidíme jiný univerzálně použitelný způsob naplnění požadavků legislativy a dlouhodobého souladu s ní, než je využití kvalifikovaného elektronického podpisu, jehož platnost v čase je fixována kvalifikovaným časovým razítkem. Ostatní varianty vidíme z pohledu dlouhodobého souladu s legislativou jako problematické a riskantní,“ uvádí Raibr.

„Časová razítka jsou podle mého názoru nezbytná, pokud se chceme bavit o dlouhodobě uchovávané elektronické dokumentaci, bez ohledu na to, zda jde o dokumentaci zdravotnickou, nebo jakoukoli jinou. Bohužel nám do toho vstoupilo před nedávnem ještě evropské nařízení eIDAS. To zavedlo pojem ‚kvalifikované časové razítko‘, čímž se udělala čára mezi kvalifikovanými časovými razítky (drahými) a ostatními časovými razítky (levnými, nebo dokonce zadarmo). Proto je cena kvalifikovaných časových razítek v České republice problém a brzda rozvoje při zavádění správně vedené elektronické zdravotnické dokumentace. Je to problém velkých nemocnic i malých soukromých ambulancí,“ říká Petr Běhávka, manažer společnosti CompuGroup Medical, která dodává software pro ambulance.



Kolik stojí časové razítko? Od 10 haléřů po 1,50 koruny

Na nedávném diskusním setkání ředitelů českých nemocnic obava z nákladů na kvalifikovaná časová razítka zazněla několikrát. „Jsme připraveni spustit elektronizaci zdravotnické dokumentace, ale vedení elektronické zdravotnické dokumentace s časovými razítky bude stát řádově víc než papírová. Jsou to miliony ročně pro jednu nemocnici,“ řekl ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček. „Elektronická dokumentace nás bude stát o šest milionů ročně více,“ uvedl Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici.

Pro samostatného ambulantního specialistu s 5 000 vyšetřeními ročně, tedy s odběrem 5 000 razítek za rok, by podle Běhávky vycházela běžná cena jednoho časového razítka zhruba na 1,50 Kč. Za označení nově vzniklé dokumentace by tak zaplatil za rok 7 500 korun. Při archivaci se přitom musejí časová razítka obvykle po pěti letech orazit znovu.

Jsou ale možnosti, jak dostat lepší cenu kvalifikovaných časových razítek. Lepší cenu nabízejí autority při vyšším odběru, pokud se tedy domluví více lékařů, ušetří. Nižší cena se dá také najít, když se odběratel poohlédne po certifikačních autoritách jinde v Evropě. Pokud by se domluvilo už řádově třicet lékařů, mohou mít podle Běhávky jedno kvalifikované časové razítko podle ceníku jedné estonské autority za 50 haléřů při odběru 10 000 razítek za rok. Také CompuGroup svým klientům nabízí díky velkému odběru levnější kvalifikovaná časová razítka.

Nemocnice potřebují řádově miliony časových razítek ročně. Téma časových razítek řeší také v soukromém holdingu AKESO, kam patří mimo jiné berounská a hořovická nemocnice. „Souhlasím, že cena a zejména omezená časová platnost časových razítek je jedním z faktorů, které blokují nebo zpomalují implementaci elektronicky vedené zdravotnické dokumentace,“ říká František Vlček, ředitel holdingu AKESO pro procesy, kvalitu a efektivitu. „Časová razítka představují poměrně zásadní finanční náklad, pominu‑li pořizovací náklady na hardware (například důvěryhodný archiv), které podle velikosti nemocnice i velikosti elektronické agendy samy o sobě jdou do milionů korun. Pokud nemocnice uvažuje o převedení kompletní zdravotnické dokumentace do elektronické podoby, potom hovoříme o milionech časových razítek ročně, navíc s tím (a to považuji za největší finanční, ale i právní problém), že mají omezenou časovou platnost a pro zachování právní validity dokumentu je nutné je pravidelně obnovovat i na již existujících dokumentech. Skartační lhůta zdravotnické dokumentace je často mnohonásobně delší, než je platnost časového razítka. Takže problém to představuje hlavně do budoucna, kdy spotřeba časových razítek poroste geometrickou řadou. Naproti tomu finanční náklady alespoň částečně kompenzuje ušetřený papír pro tisk dokumentace,“ dodává Vlček.

Podle ředitele společnosti STAPRO Leoše Raibra se nemocnice ceny časových razítek obávají zbytečně. Při velkých objemech razítek, které nemocnice spotřebují, cena není tak vysoká. „Ve srovnání s cenou tisku a uskladnění papírových verzí dokumentace to není až tolik výrazná položka, ale rozhoduje samozřejmě způsob nákupu. Je třeba nakupovat větší množství (kolem milionu kusů) na delší dobu, poté výrazně klesá cena jednoho časového razítka na cenu 10 až 15 haléřů za kus. Cena takového nákupu je pak do 150 000 korun. Při porovnání jen s pouhým nákupem papíru a tonerů do tiskáren v nemocnici je to malá položka,“ tvrdí Raibr. „Rozhoduje i způsob implementace v jednotlivých softwarech, některé dokumenty lze z pohledu dlouhodobého uchování sdružovat a při tom využít jen jedno časové razítko místo třeba pěti nebo deseti za den,“ dodává.



Časová razítka upraví nový zákon

Raibr očekává, že do budoucna ceny kvalifikovaných časových razítek ještě klesnou, a pak už nebudou představovat žádný významný problém. „S širším využitím a s většími objemy nákupů časových razítek je cena jednoho časového razítka čím dál nižší. Už dnes, když se podíváme na vývoj cen před sedmi až osmi lety, byla cena jednoho časového razítka mezi 50 haléři až korunou. Dnes se při větším odběru bavíme o 10 až 15 halířích za jedno razítko. To je již méně, než je cena jednoho listu papíru, nehledě k dalším nákladům na tisk,“ uvádí Raibr.

Ministerstvo zdravotnictví v chystaném zákoně o elektronizaci zdravotnictví může vymezit, kdy přesně se musí kvalifikované razítko použít, a poskytovatelé doufají, že to situaci ulehčí. „Ve skupině AGEL a jejích zdravotnických zařízeních bychom rádi přešli na plně elektronickou dokumentaci co nejdříve. Náš vlastní informační systém je na takový krok prakticky připraven,“ uvádí Lucie Drahošová, tisková mluvčí společnosti Agel. „Čekáme však na vyjasnění legislativy a podporujeme záměry, které obsahuje současný návrh ministerstva zdravotnictví v rámci koncepce elektronizace. Podle tohoto návrhu by se měl dramaticky snížit počet dokumentů, které bude nutno označovat časovými razítky. Současně se uvažuje o zavedení resortního systému časových razítek, který by zdravotnickým zařízením zásadním způsobem snižoval náklady oproti aktuálnímu návrhu,“ dodává Drahošová.

„Uvítali bychom systém, kdy by nemuselo být kvalifikované časové razítko pod každým záznamem,“ říká Jan Hůlek, manažer společnosti Zdravel.

Na ministerstvu zdravotnictví konkrétní řešení ještě připravují. Náležitosti elektronické zdravotnické dokumentace řeší návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který je zatím ve fázi věcného záměru a během letoška by mělo být známo jeho paragrafové znění. Ministerstvo částečně počítá s využitím nekvalifikovaných časových razítek ve zdravotnictví. „Ministerstvo zdravotnictví v současné době řeší způsob použití a potřebnosti těchto časových razítek pro poskytovatele zdravotních služeb. Jsme si vědomi toho, že kvalifikovaná razítka představují velký náklad, a proto počítáme s tím, že bychom zavedli centrální službu, kterou by poskytovatelé zdravotních služeb mohli pro razítkování využívat. Tato centrální služba by však nebyla na úrovni kvalifikovaných časových razítek,“ uvádí tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Cena kvalifikovaných razítek samozřejmě není jedinou bariérou přechodu na elektronickou zdravotnickou dokumentaci. V Jihočeských nemocnicích, a. s., zatím zůstávají u zdravotnické dokumentace v tištěné papírové podobě. A náklady jsou sice významný, ale ne jediný důvod. „Časová razítka stojí sice haléře za kus, ale nemalé peníze v sumě celkově. Úkonů a zápisů jsou miliony a v dnešní době, kdy nejsou zdroje a vše musíme dávat do platových tabulek a rostoucích osobních nákladů, to za vlastní peníze nikdo dělat nebude. Navíc personál je z přechodu na elektronickou komunikaci otrávený a náchylný k odchodu, což je další kontraindikace k těmto změnám procesů,“ tvrdí ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.

Také podle Michaela Janského z vedení Sdružení ambulantních specialistů ČR je elektronické vedení dokumentace nejen drahé, ale pro personál komplikované. Například proto, že se k práci na záznamu může stěží vrátit po pár hodinách, když má v čekárně volněji. „Bere čas zdravotníků, který mají pro pacienty, ve prospěch bující administrativy,“ míní Janský.

Čtěte také:



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky