Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 16. červen 2019 | Svátek má Zbyněk
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Následná péče v Česku je ztrátová

Následná péče v Česku je ztrátová

Medical Tribune 07/2019
08.04.2019 09:07
Zdroj: MT
Autor: kol
Společná konference Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a Asociace nemocnic ČR (ANČR) na téma následné péče, která se konala 3. dubna v Praze, upozornila na alarmující situaci v oblasti následné a dlouhodobé péče o nejstarší a chronicky nemocné občany.

Zveřejněny byly výsledky dosud nejrozsáhlejší nákladové analýzy z 61 zařízení následné péče s téměř 9 000 lůžky. Ta ukázala, že skutečné náklady na ubytování, stravu, energie a služby a přímé medicínské náklady jsou až o 1 000 Kč na ošetřovací den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven.



Hlavním předmětem diskuse byla data o nákladech na tento druh zdravotní péče, která se stává s postupem generačních změn při zachování deficitu zdrojů pro tuto péči stále naléhavější. Současné úhrady následné péče v ČR nejsou podle zástupců tohoto sektoru důstojné pro poskytování kvalitní odborné péče o seniory a chronicky nemocné. Účastníci se proto obrátili s výzvou na ministra zdravotnictví a předsedu vlády ČR, požadují řešení neuspokojivé situace a v dopise ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiéra Andreje Babiše žádají o navýšení plateb na následnou péči zhruba o šest až sedm miliard korun ročně, což v situaci, kdy na účtech zdravotních pojišťoven v letošním roce zůstatky činí již 50 mld. Kč, je podle nich řešení, které si zdravotnictví ČR může dovolit.

„Vzniklý deficit je u některých zařízení s vypětím všech sil pokrýván jejich zřizovateli nebo samotnými pacienty a jejich rodinnými příslušníky v rozporu se zákony o veřejném zdravotním pojištění, nebo se projevuje v dopadu na kvalitu péče. Přitom závažné změny ve věkové struktuře obyvatelstva, prudký nárůst podílu pacientů starších věkových skupin a nárůst nemocnosti pacientů ve vyšším dosaženém věku zvyšují zejména medicínské náklady následné a dlouhodobé péče prakticky na úroveň péče akutní,“ píše se ve výzvě účastníků konference.

Účastníci konference se shodli, že k zastavení alarmujícího vývoje je potřebné již v roce 2020 zvýšit strukturu nákladů „hotelového“ typu, včetně stravy, nejméně o 300 Kč a medicínských nákladů cca o 700 Kč za ošetřovací den, tj. průměrné platby zdravotních pojišťoven ze stávajících cca 1 500 Kč zvýšit o 1 000 Kč na 2 500 Kč za ošetřovací den.

Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví je výše úhrad daná dohodou asociací nemocnic s pojišťovnami, od roku 2013 vzrostly úhrady na následnou péči o téměř tři čtvrtiny. „Stanovení výše úhrad následné lůžkové péče je předmětem právě zahájeného dohodovacího řízení na rok 2020 mezi zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, kde ministerstvo zastává roli moderátora těchto jednání,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Podle loňské dohody by měla letos částka vydaná na následnou péči vzrůst o 2,2 miliardy korun, což je meziročně asi o 12 procent.



Co ukazuje analýza?

V současné době je v ČR zhruba 24 tisíc lůžek následné péče, na kterých je ročně hospitalizováno až 600 000 nemocných. Jak uvedl místopředseda AČMN prof. MUDr. Ing. Petr Fiala, analýza dat z roku 2017 z celkem 61 zařízení následné péče s celkem 8 768 lůžky ukázala, že jejich obsazenost je více než devadesátiprocentní a jejich potřeba vzhledem ke stárnutí populace nadále narůstá. Podle zjištěných údajů jen deset z 61 zařízení dokázalo hospodařit vyrovnaně nebo kladně, ostatní byla ve ztrátě.

Péče v těchto zařízeních je hrazena zdravotními pojišťovnami na základě ošetřovatelských dní. Na celodenní stravu podle asociací vychází 164 korun. „Přitom se jedná o jeden z nejcitlivějších ukazatelů, protože dobré a chutné jídlo může být pro řadu chronicky a dlouhodobě nemocných jedním z posledních a největších potěšení, která jim ještě zbývají. Stížnosti na stravu jsou proto typické a jedny z nejčastějších v našich nemocnicích obecně, u následné péče obzvlášť. Ubývá jich od stravní dávky nad 200 Kč na den,“ vysvětluje prof. Fiala s tím, že za 160 Kč nelze zajistit kvalitní celodenní stravu včetně všech typů diet a přídavků (diabetické, bílkovinné apod.).

Hotelové náklady celkem přijdou na 641 korun (zahrnují ubytování, administrativu, celodenní stravu, včetně diet, opravy a údržbu, úklid, energie, praní a opravy prádla atd.). „Tak lacino, jak tyto služby poskytuje následná péče, je nikde jinde nedostanete. Pokud jsou stížnosti na podmínky ubytování a na stravování v následné péči, odpověď zní, že pojišťovny to prostě neuhradí… Jedná se o náklady odvíjející se od úhrad zdravotních pojišťoven, nikoli od skutečné ceny založené na reálné kalkulaci nákladů,“ dodává prof. Fiala.



Příčina růstu nákladů v následné péči:

  • Dramatická změna skladby pacientů po zavedení DRG v akutní péči v posledních letech (z akutního lůžka co nejdřív na následné!).

  • Častá destabilizace zdravotního stavu. Léčení se blíží akutní medicíně, nemožnost stálých překladů z následných na akutní lůžka a obráceně.

  • Nedovyšetření pacienti z akutní péče, nutná nová dg. vyšetření + terapie.

  • Polymorbidita seniorů a chronicky nemocných, nároky na obsluhu.

  • Narůstající potřeba nových a drahých léků přenášených z akutní péče (zvlášť z FN) do NP. Zde se musejí dále podávat a hojit dekubity, rány, defekty.

  • Nutný vyšší počet personálu (závislost a bezmocnost pacientů).

  • Růst mezd ve všech sektorech hospodářství, bez jejich pravidelného navyšování hrozí zhroucení následné péče.



Předčasný přesun z akutních lůžek

Problematika následné péče vzrůstá spolu s měnící se demografickou křivkou v našem státě. Celkové medicínské náklady jsou oproti hotelovým zhruba dvakrát vyšší a stejně jako u hotelových jsou konstruovány na bázi úhrad ZP a nikoli na bázi kalkulací podle reálných cen v daném místě a čase. Až 88 procent z nich tvoří náklady na zdravotnický personál.

Podfinancovanost medicínských nákladů je dána stále častěji faktem, že pacienti bývají na lůžka následné péče podle představitelů asociací překládáni z akutních lůžek nedoléčení. Jak uvedl předseda sekce následné a dlouhodobé lůžkové péče ANČR MUDr. Václav Volejník, CSc., na lůžka následné péče přicházejí stále častěji pacienti ve stavu vyžadujícím nákladnější léčbu, avšak platby pojišťoven byly nastaveny v 90. letech, kdy byla jiná i demografická situace a akutních lůžek bylo podstatně víc (viz tabulku 1).

Jak popsal MUDr. Antonín Bařinka, primář Nemocnice Milosrdných sester v Kroměříži, následná péče následuje po péči na akutních odděleních různých oborů, odkud by měl přijít pacient vyšetřený a s určenou diagnózou, v jehož zahájené léčbě by se mělo na následném lůžku pokračovat. Z této péče pacient odchází buď uzdravený domů, nebo do domácího ošetřování či do lůžkových zařízení sociální péče. „Projeví‑li se jakékoli nedostatky v zařízeních na začátku nebo na konci, zvyšuje to náročnost následné péče. Většina našich pacientů jsou gerontologičtí pacienti, kteří jsou polymorbidní, a většinou nejde o čistě zdravotní postižení, ale řada problémů je zdravotně‑sociálních.

Vzhledem k sestupné platbě za diagnózu dochází k časnému nebo předčasnému propouštění pacientů z akutní péče právě tam, kde lze předpokládat delší dobu hospitalizace a přítomnost sociálně‑zdravotní složky. To vše zvyšuje nároky na následnou péči,“ popsal prim. Bařinka, podle něhož tato situace zvyšuje náročnost na financování, protože právě zpočátku je léčba, např. vzhledem k používání dražších léků, finančně nákladnější. Na opačné straně pak pracovníci následné péče řeší problém, co dále zejména s pacienty, kteří mají sociální defekt, kdy z jejich hlediska lůžková zařízení sociální péče nemají dostatečnou kapacitu pro potřebné, které by byli schopni předat. A zdaleka ne vždy se o své nemocné jsou schopny postarat jejich rodiny. Průměrná doba pobytu v tomto konkrétním zařízení je 46 dnů.

I podle ředitele Nemocnice následné péče v Horažďovicích Martina Grolmuse k největším problémům patří, že se urychluje přesun pacientů z akutních lůžek, kteří nejsou dovyšetřeni a doléčeni, a lůžka následné péče jsou obsazována pacienty, kteří pro ně ještě nejsou určeni. Příčinu vidí zejména v poklesu akutních lůžek, což jde na vrub personálním i jiným důvodům.



Zdravotně-sociální problematika

Většina pacientů v následné péči je ve vyšším věku a má několik zdravotních problémů, často i potíže sociální. Problém zdravotně‑sociální je v ČR akcentován tím, že zdravotnictví je financováno fondově z veřejných rozpočtů zdravotních pojišťoven, zatímco sociální sféra péče naopak prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí ze státního rozpočtu, přičemž tyto peníze nelze spojit – sociální úkon nelze platit ze zdravotního pojištění a naopak. S tímto problémem se potýkala i řada okolních zemí a např. v Německu jej v 90. letech podle prof. Fialy elegantně vyřešili tak, že vzali část rozpočtu sociálního a část zdravotního a vytvořili takzvané ošetřovatelské pojištění, které se hodí přesně na tento typ následné péče. Jde o trend v hrazení dlouhodobé péče, který lze dnes již vidět ve všech vyspělých zemích Evropy.

Za posledních 30 let se v ČR snížil lůžkový fond o 30 000 lůžek, nyní máme čtyři lůžka na 1 000 obyvatel, což je průměr civilizované Evropy. Jak ukazují data srovnávající délku života ve zdraví, délka života prožitého ve zdraví, bez omezení, je v ČR o více než devět let kratší než ve vyspělých zemích (viz tabulku 2). To znamená, že nemocní u nás potřebují analogicky více kapacit (lůžek i ambulancí) a finančních zdrojů než v těchto vyspělých státech. Jak se diskutující domnívají, právě proto, že kapacita akutních lůžek je nedostatečná, lůžka následné péče jsou obsazována pacienty, kteří pro ni ještě nejsou určeni, pacienty nestabilními s vysokými náklady na léky a ošetřovatelskou péči, a právě to zásadně zvyšuje finanční náklady těchto zařízení. Ročně jsou v ČR hospitalizovány 2 miliony pacientů, z nich jich třetina přechází dále na lůžka následné péče. Je třeba si uvědomit, že následná péče není ani levnou, ani podřadnou medicínou.

Čtěte také:



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky