Fórum MT: Zdravotnictví plýtvá kvalifikovanou pracovní silou
V počtech lékařů a sester na počet obyvatel je české zdravotnictví srovnatelné se zdravotnictvím jiných vyspělých zemí, přesto se nemocnicím zejména sester nedostává a omezují provoz. Lékaři v nemocnicích jsou přetíženi velikým množstvím přesčasů, ambulantní síť má trhliny. Sami lékaři a sestry si stěžují nejvíc na nadměrnou administrativu…
Kdyby lékaři dělali jen to, co jim odborně přísluší, byla by personální krize v českém zdravotnictví zažehnána, myslí si MUDr. Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři, z. s. „Na psaní lze najmout administrativní pracovníky, v rámci výuky zapojit mediky, použít diktafony a nechat texty přepisovat. Dnes jsou již dostupné technologie využívající umělou inteligenci (tzv. deep machine learning), které dokáží podstatnou část těchto aktivit automatizovat. Ano, stojí to peníze. Ale vzdělat a vychovat lékaře stojí ještě víc! Jeden milion,“ upozorňuje MUDr. Kočí.
„Podle průzkumů je nadměrná administrativa jedna z hlavních příčin nespokojenosti pracovníků ve zdravotnictví,“ uvádí PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester. „Ideálem, kterého chceme dosáhnout, je multidisciplinární tým, složený nejen ze zdravotníků s různými kompetencemi, ale je v něm také administrativní pracovník, technik, IT specialista,“ píše PhDr. Šochmanová s tím, že se určitých změnách se pracuje.
Podle doc. MUDr. Martina Prázného, CSc., Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN je lékař často spíše děvečkou pro všechno, než že by se soustředil na léčení. „Má to jednoduchý důvod – práce lékaře je stále velmi levná, srovnatelná s odměnou méně kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví,“ uvádí doc. Prázný. „Celou řadu informací o pacientovi je možné sbírat automaticky pomocí moderních informačních technologií, stejně tak technologie mohou pomáhat při sdílení informací ve zdravotním systému, pokud jsou při jejich implementaci skutečně respektovány potřeby zdravotníků. Řadu informací může od pacientů získávat sestra, a i rozšíření jejich kompetencí k provádění více výkonů a k větší zodpovědnosti je krok správným směrem,“ upozorňuje doc. Prázný.
Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, předseda České společnosti pro aterosklerózu, vidí, že chybějí administrativní síly. „Delegování administrativních úkonů na sestry jistě není správné. „Management“ formulářů a provozu lůžkového oddělení, včetně sledování zásobování a technického zabezpečení chodu, to je jenom část povinností, které bychom na administrátora rádi delegovali. Tato pomoc by mně ušetřila jistě hodinu denně a domnívám se, že z hlediska sesterských povinností by to bylo i několikanásobně více,“ píše prof. Vráblík.
MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, ředitel a neurolog, Poliklinika Na Národní v Praze, Assistant Clinical Professor, Yale School of Medicine uvádí, že řešení je jednoduché. „Začíná to tím, že lékaři by měli mít povinnost a možnost diktovat či psát pouze anamnézu, vyšetření, diagnózy a vývoj, tedy pouze to, co souvisí přímo s péčí, nikoli kódování a další zbytečné administrativní zápisy a vyhledávání. To všechno by měl dělat centralizovaný personál. Za druhé, v našich nemocnicích často nejsou jednotlivá oddělení vůbec propojena. Místo toho, aby mezi sebou lékaři adekvátně komunikovali, je častým zvykem přehazovat si pacienta tak, že přebírající lékař začne „od začátku“, což zabere další čas a peníze,“ upozorňuje MUDr. Stránský.
Jak uvádí MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, lékaři v jejím oboru by uvítali zejména zjednodušení v oblasti různých posudků. „Některé z posudků o zdravotní způsobilosti dítěte k různým činnostem či další potvrzení by mohli vyplňovat sami rodiče, některé jsou zbytečné zcela (například potvrzení na plavání kojenců),“ soudí MUDr. Hülleová. Pomohlo by také přesunout část preventivní péče na zdravotní sestry a mít dost prostředků na administrativní pracovníky. „Dlouhodobým a opakovaným problémem v našich ordinacích jsou zbytečné návštěvy pacientů z důvodů vystavení omluvenek. Jedná se většinou o banální infekty a krátkodobé nemoci. Přestože to je plně v kompetenci rodičů, školy alibisticky požadují omlouvání žáků a studentů po lékařích,“ uvádí MUDr. Hülleová s tím, že snížením administrativy a najmutím administrativního pracovníka by praktici pro děti ušetřili jednu až dvě hodiny času denně.
Podle Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, přednosty Interní kliniky 2. LF UK a FN v Motole a předsedy Diabetické asociace ČR, se vyplatí v ambulanci nasmlouvat profesionály na služby. „Z hlediska ambulantní diabetologie lze delegovat velkou část činností, které v současnosti provádí převážně lékař. Jistě kompletní edukace – lékař by měl určit, co a do jaké hloubky by měl znát pacient, vlastní edukaci by měl provádět profesionál. Lékař by se měl pouze věnovat případné kontrole výsledku. Jednoznačně také zaškolení v používání pomůcek – aplikace inzulinu, obsluha glukometru, kontinuálního nebo okamžitého monitoringu a jistě inzulinové pumpy. Jsem přesvědčen, že dobře vedená ambulance by měla také mít nasmlouváno řízení optimalizace vykazování pro zdravotní pojišťovny. To pak nezatěžuje lékaře. Přitom kvalitním vedením „ekonomiky“ je možné výrazně zlepšit příjem ambulance,“ uvádí prof. Kvapil. „Je to začarovaný kruh. Lékař tráví spoustu času tím, že výše uvedené věci provádí sám, zdá se mu, že si nemůže dovolit zaplatit za kvalitní služby. Přitom v okamžiku, kdy by „investoval“, může se na jedné straně více věnovat pacientům, na straně druhé si zvýší příjmy tak, že se tyto náklady „navíc“ jistě vrátí,“ dodává prof. Kvapil.
MUDr. Pavel Vepřek, člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s., považuje neefektivní nakládání s časem kvalifikovaných zdravotníků za časté. „Jsou lékařky a lékaři, kteří dokáží své okolí a svoji práci zorganizovat tak, že mohou pracovat efektivně. Obecně lze říci, že v našich zdravotnických zařízeních spíše vládne zvykové právo než efektivní management. Lékaři si do organizace své práce nechtějí nechat mluvit a prostředí ve zdravotnictví na vyšší efektivitu netlačí,“ uvádí MUDr. Vepřek. „Určitě jsou rezervy v práci individuálních lékařů, ale daleko větší jsou na systémové úrovni, kde schází koordinace péče o chronické pacienty, účinné sdílení informací, motivace pacientů k racionálnímu čerpání péče a zdravotníků k jejímu efektivnímu poskytování,“ myslí si MUDr. Vepřek.
Kompletní Fórum MT najdete v archivu.
Zdroj: MT