Fórum MT: Sdílený lékový záznam – pomoc, nebo špehování?
Ne všichni cítí potřebu, aby sdílený elektronický lékový záznam vznikal. „Přístup k informacím o tom, co pacient užívá, považuji obecně za přínosný. Zatím si u většiny nemocných vystačím s kartičkou, kterou pacient nosí u sebe a na které má zapsáno, co skutečně bere pravidelně,“ říká MUDr. Andrea Vocilková, dermatoložka, členka předsednictva Sdružení ambulantních specialistů ČR. „Tak se aspoň snažím poučit naše klienty a široké příbuzenstvo. Kdyby se mě někdo zeptal, zda považuji investici na vytvoření tohoto systému za smysluplnou, asi bych pochybovala,“ uvádí MUDr. Vocilková.
Ani MUDr. Milan Kubek, angiolog, prezident České lékařské komory, elektronický lékový záznam nepotřebuje. „Z odborného hlediska mi žádný lékový záznam nechybí. Pro mne, pro lékaře, je důležité, jaké léky pacient skutečně užívá, ne to, jaké mu kdo kdy předepsal. Prohlížení lékových záznamů nás bude zdržovat a v situaci, kdy se údaje z počítače budou lišit od informací pacienta, budeme řešit dilema, čemu věřit. Jen pacient ví, jaké léky opravdu užívá a jak. A my lékaři musíme pacientům věřit,“ uvádí MUDr. Kubek.
Naproti tomu například MUDr. Václav Šmatlák, člen předsednictva Sdružení praktických lékařů ČR, se na lékový záznam už těší. „Tuto funkcionalitu vítám. K elektronickému receptu je to konečně další přidaná hodnota, která nám chyběla. Několikrát denně jsme konfrontováni se skutečností, že pacient neví nebo si není jist, jaké léky mu byly v jiných zdravotnických zařízeních, která navštěvuje, předepsány. Docela často také zjistím, že užívá léky s odlišným názvem obsahující stejnou účinnou látku či léky se závažným interakčním potenciálem,“ uvádí MUDr. Šmatlák. „Nová funkcionalita by po otevření měla pracovat automaticky, tj. zejména porovnávat účinné molekuly a zobrazovat a vyhodnocovat existující lékové interakce. Pak věřím, že bude využívána vždy, kdy bude potřeba,“ uvádí MUDr. Šmatlák.
Podle MUDr. Zorjana Jojka, kardiologa a předsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR, není takzvaných dezorientovaných babiček až tolik. „Osobně mám za to, že pacientů, kteří nemají přehled o tom, co užívají, nebo nejsou schopni ten přehled dát během několika minut dohromady, je významně méně, než odhadují autoři a prosazovatelé eReceptu a lékového záznamu, přičemž, přiznám se, úplně se mi nechce vlastně špehovat pacienty, jestli mi řekli správně, co užívají, nebo ne,“ uvádí MUDr. Jojko. „Dalším důležitým faktorem je také to, že při běžné časové zátěži ambulance je utopie předpokládat, že je dostatek času na lustraci lékových záznamů všech pacientů, jimž předepisujeme léky,“ upozorňuje MUDr. Jojko. „Lékový záznam jistě využívat budu, nebude to ale paušálně vždy, nýbrž jen v situacích, kdy nejspíše pojmu podezření na nějakou nepřesnost v pacientem mně prezentovaných datech či nesoulad mezi tím, co říká on a co vypovídají jeho lékařské zprávy. A pak, samozřejmě, u těch pacientů, kteří si své léky nebudou pamatovat či budou jinak dezorientovaní,“ uzavírá MUDr. Jojko.
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti ČLS JEP zmínil otázku, jestli bude lékový záznam kompletní. „Budou‑li data opravdu kompletní, snadno dostupná na jedno kliknutí a jejich důvěryhodnost maximální, rád je využiji. Samozřejmě že situace bude trochu komplikovanější. Představa, že pacient bude s radostí dávat svolení (pokud nebude zařazen automaticky) k nahlížení do své medikace, je asi idealistická,“ míní prof. Češka. „Někteří nebudou chtít dávat souhlas minimálně ke zveřejnění některé medikace. Viagra může být příkladem úsměvným, psychiatrická medikace pak problémem reálným. Možná je polovičatý záznam lepší než informace: „A ještě půlku toho velkého červeného a celý maličký modrý.“ Jen je třeba pracovat s údaji opravdu opatrně,“ varuje prof. Češka a upozorňuje: „Přístup do lékového záznamu by měl být opravdu snadný a uživatelsky příjemný.“
Jak bude ve výsledku využití sdíleného lékového záznamu vypadat v lékařských softwarech, to bude jeden z klíčových faktorů pro mnohé lékaře, jestli se se systémem sžijí. Myslí si to MUDr. Michal Bábíček, místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR. „Jak široce bude možné lékový záznam pacienta v praxi využívat, ukáže až čas a zejména uživatelská přívětivost lékového záznamu pro lékaře. Nicméně v situaci, kdy v průměru předepíši léky 35–40 pacientům denně a při představě, že bych strávil otevřením záznamu a jeho studiem pouze jednu minutu, není možné věnovat 40 minut ordinační doby denně jen lékovým záznamům,“ upozorňuje Bábíček. „Domnívám se, že lékový záznam budu kontrolovat pouze v individuálních případech u pacientů, kteří netuší, jaké léky jim předepsali jiní lékaři, popř. u pacientů, kteří budou jevit příznaky nežádoucích účinků léků. Považoval bych za přínosné, pokud by lékový záznam dokázal sám vyhodnotit duplicity léků nebo těžší interakce síly 5 a 6 a automaticky to avizovat předepisujícím lékařům,“ dodává Bábíček.
Zdroj: MT