Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 20. květen 2019 | Svátek má Zbyšek

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Fórum MT: Kde získat prostor pro rozšiřování kompetencí praktiků?

Foto: Shutterstock

Fórum MT: Kde získat prostor pro rozšiřování kompetencí praktiků?

17.05.2019 22:18
Zdroj: MT
Autor: red
Zeptali jsme se: Májí podle vašeho názoru praktičtí lékaři zájem o rozšiřování kompetencí, jak s tím počítá chystaná reforma primární péče, když už teď se mnozí cítí zavaleni?

Praktičtí lékaři jsou zavaleni administrativou. V ČR je cca 6 800 praktických lékařů pro dospělé, každý v průměru pečuje o 1 000 až 1 500 lidí, v odlehlých regionech až o 4 000. Při takovém zatížení je otázkou, zda mají praktici kapacity na větší kompetence. A čeho by se praktici naopak rádi zbavili?

Značná část praktických lékařů zájem o rozšiřování kompetencí nemá, domnívá se MUDr. Jan Kovář, praktický lékař z Volyně a člen výboru SVL ČLS JEP. Důvodem je právě zmíněný nedostatek času. V mnoha ohledech se ale už postavení praktiků podle něj posunulo. „Revoluční mediální obraz reformy hrubě zkresluje současnou realitu. Například dispenzární péče zejména ve venkovských oblastech je již nyní dominantně otázkou primární sféry (kromě diabetiků se staráme o hypertoniky, pacienty s hypotyreózou, při adekvátním vybavení o pacienty s CHOPN/astmatem, vedeme antikoagulační terapii). Takže praktikům, kteří využívají svoje schopnosti a možnosti naplno, reforma v zásadě nepřiměřené zatížení přinést nemůže. Se současným tempem změn (viz uvolňování preskripce) bude jistě dost času na adaptaci,“ míní MUDr. Kovář.

Podle něj by praktici rádi redukovali administrativní zátěž v podobě stovek formulářů. „Zde je dosud zoufale nevyužitý potenciál IT a eHealth. Správně vedená dokumentace a správně komunikující systémy dokáží generovat data na několik kliknutí myší a vyplňování kolonek může být minulostí,“ uvádí MUDr. Kovář. Kromě toho by delegoval část výkonů na nelékařské zdravotní pracovníky, jmenovitě dispenzarizaci stabilních chronických pacientů. „Poznámka pod čarou a výzva zodpovědným – kdybychom mohli předepisovat bezpečnější NOAC, kolik bychom ušetřili času a peněz za kontroly INR a řešení krvácivých komplikací?“ podotkl MUDr. Kovář.

„Občas mám pocit, že budeme dávat „razítka“ i na čelo…“ píše MUDr. Alena Šebková, praktická lékařka pro děti a dorost v Plzni, předsedkyně OSPDL ČLS JEP. „Považuji rozšíření kompetencí praktických lékařů za přínosné – jak pro nás lékaře, tak pro pacienty. I na „obvodě“, jak se stále ze setrvačnosti a zcela nelogicky říká, se dá dělat kvalitní medicína, pokud k tomu má lékař podmínky. A pacient z toho může jen profitovat. A že se cítí lékaři zavaleni? Jistě, ale ne medicínou, nýbrž ukrutnou administrativou, která stále přibývá navzdory příslibům jejího snižování,“ uvádí MUDr. Šebková.

Tomaschoff vodovod

MUDr. Martin Dudek, praktický lékař v Dobřichovicích, předseda středočeské organizace SPL ČR se domnívá, že většina praktických lékařů rozšiřování kompetencí uvítá. „Dlouhodobým cílem by mělo být poskytování co nejširšího rozsahu péče v primárním sektoru, protože je to nejlevnější a nejefektivnější. A k tomu potřebujeme mít připraven systém, do kterého nám budou přicházet noví lékaři a budou vědět, že mohou poskytovat zdravotní péči na moderní úrovni, a nebudou ztrácet erudici, kterou získali v nemocnici,“ míní MUDr. Dudek. „Stran věcí, které bychom rádi nedělali, bych na prvním místě zmínil celou přebujelou agendu pracovních neschopností, kde nám Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR stále připravuje nové a nové nesmyslné administrativní povinnosti, a tím nás připravuje o čas potřebný na léčení pacientů,“ píše MUDr. Dudek.

„Nelze očekávat, že všichni stávající praktičtí lékaři nových kompetencí hned naplno využijí, ale je potřeba jim tu možnost dát,“ tvrdí MUDr. Petr Šonka, praktický lékař v Přešticích, předseda SPL ČR. „Je pochopitelné, že kolega po čtyřiceti letech praxe se na sklonku své kariéry zřejmě do žádných revolučních změn pouštět nebude. Je ale nutné si uvědomit, že do praxe přichází ročně více než 150 nových praktických lékařů. Ti si mohou vybrat, zda budou se svojí právě získanou atestací pracovat u nás, nebo v Německu, kde nikdo jejich kompetence omezovat nebude, stejně jako nebude zpochybňovat jejich erudici. Pokud si je náš zdravotní systém chce udržet doma, musí jim dát srovnatelnou možnost seberealizace jako v Německu, když už jim neumí nabídnout srovnatelnou odměnu za jejich práci,“ upozorňuje MUDr. Šonka. „Časový prostor pro další kompetence praktických lékařů je třeba hledat ve snížení administrativní zátěže, která je u PL v ČR opravdu extrémní. Výsledku průzkumu mezi PL, které byly prezentovány na nedávno proběhlé Jarní interaktivní konferenci SVL ČLS JEP, ukazují, že český praktik stráví 40 procent svého pracovního času administrativou. Přičemž minimálně 60 procent této činnosti hodnotíme jako administrativu zbytečnou,“ dodává MUDr. Šonka.

Administrativa trápí i MUDr. Kateřinu Javorskou, praktickou lékařku v Novém Městě nad Metují, členku výboru SVL ČLS JEP. „Praktičtí lékaři se cítí zavaleni velkým množstvím nadbytečných administrativních výkonů, jako je např. vyplňování a vedení neschopenek a formulářů s nimi spojených, různých potvrzení pro všemožné úřady, školy, zájmové spolky, žádostí o důchod, mimořádné výhody, žádostí do domovů důchodců a jiných ústavů sociální péče, formulářů k rehabilitační a lázeňské péči, posudků, ale také administrativou spojenou s vedením praxe, která každoročně narůstá. Tyto úkony by mohla provádět vyškolená administrativní pracovnice a lékař by výstup podepsal,“ soudí MUDr. Javorská.

„Aby lékaři získali adekvátní prostor na kvalitní provedení nových výkonů, bude potřeba změnit vnitřní organizaci praxí, dojde ke vzniku týmů primární péče, přenesení části práce na zdravotní sestry, administrativní síly apod,“ uvádí MUDr. David Halata, praktický lékař v Hošťálkové u Vsetína, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP. „Každopádně zcela zásadní je uvědomit si, že není cesty zpět. Systém zdravotní péče, jaký známe v ČR, s nesmírně kompetenčně slabou primární péčí a přetěžovanou sekundární a terciární péčí, je z pohledu zdravotní ekonomiky dlouhodobě neudržitelný,“ dodává MUDr. Halata.

Posílení primární péče je nezbytné, míní doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař v Praze, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK, vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity ČLS JEP. „Praktičtí lékaři ale představují různorodou skupinu s ohledem na věk, pohlaví, profesní historii, místo působení, skladbu pacientů a jejich potřeby a další charakteristiky poskytování péče. Proto vnímají potřebu zvyšování kompetencí různě a také mají různé podmínky k jejich uplatnění. Je jasné, že ke změně nedojde ze dne na den; je třeba ji nastavit jako několikaletý proces. Začátek tohoto procesu už ale nemůže být odkládán. Více než 1 000 mladých lékařů, kteří přišli do oboru v posledních deseti letech a kteří mají elán a viděli svět, mohou být předvojem, který poskytne příklad ostatním,“ uvádí doc. Býma. „Kompetenční změny se promítnou do postgraduálního a kontinuálního vzdělávání, jako tomu bylo a je např. v případě převzetí péče o diabetiky 2. typu praktickými lékaři nebo při předávání stabilizovaných onkologických pacientů. Změnám musejí být přizpůsobeny úhrady. Je také důležité, aby většina specialistů vnímala reformu pozitivně a v novém nastavení se cítila komfortně,“ dodává doc. Býma. Zároveň věří, že současnou administrativní zátěž do určité míry může odstranit elektronizace a se zbytkem pomohou se vypořádat sdružené praxe.

Co může dělat praktický lékař, nemělo by se hradit specialistům, míní MUDr. Otto Herber, praktický lékař v Kralupech nad Vltavou, místopředseda SVL ČLS JEP. „Jak se rozvíjejí jednotlivé obory, tak se rozvíjí i praktická medicína. Co dříve bylo vyhrazeno pro odborné ambulance, lze dnes běžně dělat u praktika. A co lze dělat u praktického lékaře, už by se ve specializované ambulanci ani dělat nemělo, a dokonce ani hradit by se to nemělo. Otevře se tak prostor pro skutečně specializovanou péči,“ uvádí Herber. „Je logické, že ne každý praktik bude chtít všechny kompetence využít. A proto je např. návrh na sdružené praxe racionálním posunem ke zlepšení primární péče. Např. využití POCT při měření INR mohu vykázat pouze u svých registrovaných pojištěnců. V praxi to znamená, že já i kolega musíme zainvestovat nákup každý jednoho přístroje a využití a návratnost je delší. Nebo využití přístroje na ambulantní monitorování krevního tlaku. Určitě ho nemám v provozu denně. Kdyby mohly být tyto výkony přeúčtovatelné, tak jsme sdružení už teď,“ myslí si MUDr. Herber. „Proč by můj pacient nemohl chodit do „diabetologické ambulance“ mého kolegy a já se mu budu starat o pacienty s jinou chorobou…“ navrhuje.

„Lékaři již z podstaty své profese chtějí léčit a neztrácet minimálně 40 procent svého času administrativou všeho druhu. Logika je jednoduchá – když ubereme lékařům administrativu, bude více času na pacienty, a obráceně,“ podotkl MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař na Praze 6, člen výboru SVL ČLS JEP. „Realita je však krutá – administrativy i přes deklarace ministerstva zdravotnictví či pojišťoven stále přibývá, přitom 50–60 procent této administrativy by mohli udělat úředníci, a ne PL – např. opakované žádosti o různé sociální dávky, kde informace již jsou k dispozici na úřadě, jednotné žádosti o přijetí do domova důchodců (každý DD má svoji žádost a PL často vyplňuje pět až šest různých formulářů pro jednoho pacienta). Na PL se nezákonně od kolegů specialistů přenáší i administrativa spojená s pracovní neschopností pacientů, kteří jsou jinak v jejich péči,“ vypočítává MUDr. Čupka. „Administrativní zátěž současně zvyšují neustále se měnící a často nejasné zákony (např. v oblasti pracovnělékařských služeb), dále nepřehledné metodické pokyny pojišťoven (často spíše malé romány než didaktické a přehledné pokyny) nebo vykazování statistik současně do očkovacího centra i pro hygienickou službu. Žádosti o lázně dle zákona doporučují specialisté, ale sepisují PL atd. Krutá realita administrativy u PL je ještě výrazně delší než výše zmíněné problematické body,“ shrnuje MUDr. Čupka.

Aktuální Fórum MT v plném znění najdete v archivu MT.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky