Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 24. červenec 2019 | Svátek má Kristýna
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nezdravá výživa zvyšuje riziko potravinových alergií

Nezdravá výživa zvyšuje riziko potravinových alergií

Medical Tribune 13/2019
17.06.2019 11:27
Zdroj: MT
Autor: kol
Zdravá výživa u dětí má nesporný význam ve vztahu k řadě chorob, jejichž prevalence v současné době výrazně narůstá. Poukázaly na to prezentované studie a diskutovaná témata na červnové 52. konference Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN).

Konference se konala v Glasgow ve Velké Británii, se zúčastnilo na 4 600 expertů z klíčových oborů ze stovky zemí Evropy a všech pěti kontinentů. Jednalo se tak o největší konferenci svého druhu na světě.


Jedna z nově prezentovaných studií, které vzbudily zájem odborné veřejnosti, poukazuje na vliv junk food, tedy nezdravých potravin s vysokým kalorickým obsahem a nízkou výživovou hodnotou, a rostoucí výskyt potravinových alergií. Podle závěrů studie vyšší koncentrace konečných produktů pokročilé glykace (advanced glycation end products – AGEs), kterých je v těchto nezdravých potravinách hojně dosahováno, významně souvisejí s potravinovou alergií u dětí a mohly by vysvětlovat nárůst prevalence potravinové alergie po celém světě.

Vědci z Neapolské univerzity Fridricha II. sledovali celkem 61 dětí rozdělených do tří skupin – s potravinovou alergií, s respirační alergií a zdravé děti. Studie odhalila významnou korelaci mezi subkutánními hodnotami AGEs a konzumací nezdravých potravin, děti s potravinovými alergiemi vykazovaly vyšší koncentrace subkutánních hodnot AGEs než děti s respiračními alergiemi nebo bez alergií. Kromě toho výzkumný tým předložil přesvědčivé důkazy o mechanismu účinku vyvolaném AGEs při stanovení potravinové alergie.

AGEs je heterogenní skupina látek schopných modifikovat biologické struktury. Jedná se o proteiny nebo lipidy, které se stávají glykovanými po vystavení cukrům a jsou přítomny ve vysokém množství v nezdravých potravinách pocházejících z cukrů, zpracovaných potravinách, potravinách z mikrovlnné trouby a pečeném nebo grilovaném mase. Je již známo, že koncentraci AGEs v organismu zvyšuje neenzymatická glykace, karbonylový stres či oxidační stres. AGEs hrají roli ve vývoji a progresi různých onemocnění, včetně diabetu, chronického renálního selhání, aterosklerózy (kde se plaky hromadí uvnitř tepen) a neurologických poruch. Poprvé ale byla nalezena spojitost mezi AGEs a alergiemi na potraviny.

„Dosud existující hypotézy a modely dostatečně nevysvětlovaly dramatický nárůst potravinových alergií pozorovaný v posledních letech, takže AGEs mohou být oním chybějícím článkem. Naše studie tuto hypotézu podporuje a nyní budeme pokrčovat ve výzkumu, abychom tyto závěry potvrdili. Budou‑li zjištěné poznatky potvrzeny, podpoří to argumenty národních vlád pro posílení zásahů v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit spotřebu nezdravých potravin u dětí,“ uvedl vedoucí investigátor prof. Roberto Berni Canan.

I když zatím chybějí spolehlivé statistiky o celosvětové prevalenci potravinových alergií, stále více se ukazuje, že incidence je na vzestupu, zejména u malých dětí, a v některých zemích je prevalence vyšší než deset procent, aniž by byl znám důvod. Obdobně zároveň v posledních desetiletích dochází k dramatickému nárůstu spotřeby vysoce zpracovaných potravin (o nichž je známo, že obsahují vyšší hodnoty AGEs), zároveň tyto vysoce zpracované potraviny představují v evropských zemích až 50 procent celkového denního příjmu energie.

„Tyto nové poznatky ukazují, že stále existuje mnoho problémů v oblasti životního prostředí a výživy, které ovlivňují naše zdraví a pohodu. Zdravotníci a pacienti nemají všechny důležité informace, aby čelili nemoci, která výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života, a zacelili mezery v industrializovaném zpracování a značení potravin. Proto vyzýváme orgány veřejného zdravotnictví, aby umožnily lepší prevenci a péči o pacienty s potravinovými alergiemi,“ vyzvala Isabel Proanová, ředitelka Policy and Communications, European Federation of Allergy and Airways Diseases Patients’ Associations (EFA).



Celiakie a výživa v těhotenství

Další z nových studií potvrdila, že příjem vyššího obsahu vlákniny během těhotenství snižuje riziko celiakie u dětí. Jak zjistili odborníci v norské studii, která zahrnovala přes 88 000 dětí narozených mezi lety 1999 až 2009, zvýšený příjem vlákniny během těhotenství o pouhých 10 g denně je spojen s osmiprocentním snížením rizika vzniku celiakie u dětí.

U žen, které konzumovaly více než 45 g vlákniny denně, bylo riziko o celých 34 procent nižší ve srovnání s ženami konzumujícími méně než 19 g vlákniny denně. S nižším rizikem byl spojen příjem vlákniny z ovoce a zeleniny spíše než z cereálií/obilovin.

„V současné době existují velmi omezené údaje o vztahu mezi příjmem mateřské vlákniny nebo lepku během těhotenství a rizikem celiakie u dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o první studii o příjmu vlákniny v těhotenství, nemůžeme zatím doporučit žádná specifická dietní opatření, aby se předešlo celiakii, problematiku je třeba nadále zkoumat. V současné době posuzujeme, zda příjem mateřské vlákniny může ovlivnit střevní mikroflóru dětí. To je jeden z možných způsobů, jak lze dosavadní zjištění vysvětlit,“ uvedl dr. Ketil Størdal, vedoucí studie.

Celiakie je častým a celoživotním autoimunitním onemocněním způsobeným abnormální reakcí na gluten – protein nalezený v pšenici, ječmeni a žitu. Postihuje jedno ze 100 dětí většinou z evropských zemí. Jedinou léčbou bou celiakie je přísné dodržování bezlepkové diety, díky čemuž lze dosáhnout remise symptomů.

Jak lékaři upozorňují, včasná diagnostika celiakie u dětí je velmi důležitá. Diagnostikované případy celiakie přesto představují jen malý zlomek celkového počtu lidí postižených tímto onemocněním. Většina dětí – v Evropě až 80 procent – zůstává nediagnostikována. Včasná diagnostika celiakie je nezbytná pro zajištění optimálního růstu, vývoje a zvládání symptomů. Nedojde‑li k včasné diagnostice, hrozí mnoho závažných zdravotních komplikací, včetně zhoršeného přibývání na váze, růstových problémů, opožděné puberty, anémie z nedostatku železa, chronické únavy a osteoporózy.

„Včasnou detekcí dětí můžeme dosáhnout dřívějšího stanovení diagnózy, včasnou léčbou snížit riziko budoucích souvisejících zdravotních komplikací a dát dětem příležitost prospívat. Větší povědomí veřejnosti a zavedení národních detekčních programů pro včasnou identifikaci dětské celiakie jsou dva kroky k dosažení dřívějších diagnóz,“ připomněla Tunde Koltaiová, předsedkyně Asociace evropských společností pro celiakii (AOECS).

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky