Přeskočit na obsah

Simulační centrum pomáhá v edukaci kolapsů z přehřátí

Ti často nastupují do masových závodů bez potřebné přípravy. Bez rizika ale nejsou ani profesionálové, kteří mají tendenci zamlčovat svůj skutečný zdravotní stav a bagatelizovat své zdravotní potíže.



Velmi teplých dnů přibývá a roste i počet lidí, kteří si odmítají připustit, že nemají dostatečně natrénováno. Riziko kolapsu z přehřátí se týká každého. „V poslední době se setkáváme s touto situací u atletů, kteří jsou relativně mladí – ve věku 15–17 nebo 23–25 let. Největší problém je, že na trati není nikdo, kdo by byl schopen závodníka včas stáhnout ze závodu a poskytnout mu adekvátní pomoc,“ uvedl prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., FCMA, přednosta I. interní kliniky LF UK a FN v Plzni. Právě to bylo jedním z důvodů k uspořádání vůbec prvního kursu Aesculap Akademie věnovaného krizovým stavům u vytrvalostních sportovních výkonů, který proběhl 19. června v tréninkovém centru B. Braun Dialog na Bulovce. Aesculap Akademie již od roku 2002 proškolila na 120 000 zdravotníků, všechny vzdělávací akce jsou zařazeny do systému celoživotního vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických oborů a kursy jsou akreditovány odbornými lékařskými společnostmi a mezinárodními lékařskými organizacemi.

Tento celodenní seminář patřil mezi několik málo kursů, které jsou ve své teoretické i praktické části zaměřeny právě na řešení krizových stavů u vytrvalostních sportovních výkonů. Osm hodin přednášek a praktických nácviků bylo rozděleno do pěti bloků, které se věnovaly problematice přehřátí, hlavním příčinám kolapsů, tréninku reakcí při kolapsových situacích a také zkušenostem organizátorů velkých sportovních podniků. „Kurs probíhal formou diskuse a výměny názorů. Velkou část jsme samozřejmě věnovali prevenci, kde se nám podařilo definovat základní desatero, kterým by se všichni vytrvalci měli řídit,“ říká MUDr. František Vojík z Aesculap Akademie (viz rámeček).

 

Jak přednášející upozornili, kolapsy bývají většinou benigní povahy, tzn. obvykle nevedou k vážnějšímu poškození zdraví, avšak při zanedbání prvních varovných příznaků mohou mít dalekosáhlé následky. Příčinou je nejčastěji prosté vyčerpání, pokles krevního tlaku nebo dehydratace. Naopak kolaps atleta v průběhu závodu je často známkou závažného stavu. Mezi nejčastější dramatické stavy vyžadující bezprostřední zásah patří srdeční zástava, tepelné trauma z přehřátí, významný pokles koncentrace sodíku či glukózy v krvi, ale i řada dalších zdravotních poruch. Nejvážnější z nich je náhlá srdeční smrt (postihuje přibližně 1 z 50 000–100 000 mladých atletů ročně). U starších sportovců je poměr 1 : 7 000 ročně. Tepelné poškození je třetí nejčastější příčinou úmrtí sportovců v průběhu zátěže a vůbec nejčastější příčinou smrti u mladých atletů. „Největší chybou v okamžiku přicházejícího kolapsu je neschopnost včas rozpoznat příznaky a váhání při přijetí potřebných opatření. Nerozhodnost a nekompetentnost pozorujeme často jak na straně sportovců, tak na straně pořadatelů,“ popisuje MUDr. Vojík důvody, proč Aesculap Akademie uspořádala tento typ kursu.



Simulační kursy zvyšují kvalitu péče

Kurs krizových stavů u vytrvalostních sportovních výkonů byl v pořadí již stým prvním kursem simulační medicíny v pavilonu B. Braun Dialog na Bulovce. První kurs se zde uskutečnil před čtyřmi lety v květnu 2014 a během pěti let zde prošlo kursy simulační medicíny na 1 500 zdravotníků. „Začala zvláštní nová éra, kdy nejen lékaři, ale i sestry stále častěji potřebují trénovat své určité zkušenosti a schopnosti mimo pacienta. Trénují zde i souhru a práci v týmu, právě týmová hra se dost těžko učí někde jinde,“ uvedl MUDr. Vojík.

Centrem simulací je reálný prostor JIP se všemi přístroji. V jeho středu je lůžko s celotělovým trenažérem poslední generace. Figuríně umělého člověka v žilách koluje červená tekutina, má hmatatelný tep, dýchá, umí se potit, ale také třeba kýchat, kašlat, krvácet, naříkat a cítit bolest. „Simulujeme prakticky všechny krizové stavy v intenzivní péči, které si umíte představit, od infarktu přes krvácení, šokové stavy a otravy až třeba po kritické situace u porodu, krizové stavy u dětí a novorozenců nebo řešení konfliktů s násilnými pacienty. O kursy je veliký zájem jak z řad sester, tak lékařů,“ dodává MUDr. Vojík.

„Náplň kursů se často inovuje na základě potřeb zdravotníků, čehož důkazem byl právě tento kurs. Naším cílem je dosažení vyšší kvality péče, což by mělo být i v zájmu celé veřejnosti,“ zdůraznil předseda Společnosti pro simulaci v medicíně, primář ARO FN Královské Vinohrady a lektor simulačních kursů MUDr. Michael Stern, MBA. Jak upozornil, podle provedených studií je v USA třetí nejčastější příčinou úmrtí (po onkologických a kardiovaskulárních diagnózách) preventabilní chyba zdravotníků, tedy něco, co by se dalo zlepšit právě např. simulováním.

Kromě JIP je v tréninkovém centru k dispozici konferenční prostor s kapacitou až 100 osob umožňující videokonference, sdílení obrazu do mobilů nebo projekci ve 3D. „Klíčovým místem je samozřejmě kromě prostoru JIP tzv. debriefingová místnost. Tam se rozebírají realizované simulace pomocí audiovizuálních záběrů ze tří kamer. Když zdravotníci sami sebe vidí v akci, mnohem lépe si do podvědomí fixují správné a uvědomují ty špatné postupy. Nenahraditelná je simulace především pro nácvik práce v týmu,“ zdůraznil MUDr. Vojík, který u zrodu centra simulační medicíny stál. „Cílem právě tohoto semináře je naučit se, jak rozpoznat sportovce, který se blíží tomu pomyslnému bodu zlomu, kdy už nesmí v závodu pokračovat. Zabránit tomu, aby se dostali do stavu, kdy se stupeň přehřátí stává nekontrolovatelným a ani moderní medicína, která má dnes neuvěřitelné možnosti udržet lidi při životě, často tento stav není schopna zvrátit. Snaha dokázat, že sportovní výkon dám, se pak mění v nevratnou tragédii. Proto je třeba vědět, co můžeme udělat, aby k takovýmto situacím nedocházelo, protože téměř sto procentům lze zabránit,“ uzavřel prof. Matějovič.

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené