Přeskočit na obsah

Došlo k průlomovým objevům, výzkum ale musí pokračovat

Je také ředitelem oddělení pro výzkum migrény Human Migraine Research Unit at the Danish Headache Center and Department of Neurology, Rigshospitalet Glostrup. Aktivně se podílí na výzkumu bolesti hlavy od roku 1995.



Je autorem více než 400 článků, abstraktů a knižních kapitol na téma bolesti hlavy, včetně migrény. V současné době působí jako jeden z editorů časopisu Cephalalgia a spolueditor Journal of Headache and Pain. Profesor Ashina byl zvolen prezidentem Mezinárodní společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a generálním tajemníkem Evropské společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Na letošním 13. kongresu Evropské společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy (EHF) v Athénách patřil k nejvytíženějším řečníkům.

 

 

  • Co považujete za nejdůležitější téma letošního kongresu?

 

V průběhu tohoto kongresu zazněla dvě velmi důležitá sdělení. Tím prvním je, že máme nová zajímavá data o různých aspektech dalších fyziologických mechanismů různého typu bolesti hlavy, primárně, co se týče migrény, což je velmi důležité, jelikož jde o celkem časté onemocnění. Druhým důležitým momentem jsou nová data o léčbě migrény. Právě ta jsou nejzajímavější, zvláště pro naše kolegy z praxe a samozřejmě pro pacienty. Lékaři, kteří kongres navštívili, očekávali výsledky s velkou netrpělivostí, protože to je to, co od kongresu chtějí. Vracejí se zpět ke svým pacientům a chtějí lék, který je skutečně účinný.

 

 

  • Co zásadního se v léčbě migrény v posledních letech událo?

 

Bez nadsázky mohu říci, že došlo k obrovskému pokroku. Nyní nastupuje zcela nová skupina léků fungujících na specifické molekulární signální dráze v oblasti jedné důležité molekuly, kterou nazýváme CGRP (calcitonine gene related peptide). Jak se ukázalo, tyto monoklonální protilátky proti CGRP se zdají mít naprosto výborný efekt v oblasti prevence. Snižují počet dní s migrénou za měsíc a také se ukázalo, že díky nim značné množství pacientů, okolo 40–50 procent, dosahuje padesátiprocentní redukce dnů atak migrény. To je celkem hodně a pro pacienty to mnoho znamená.

 

 

  • Tato skupina monoklonálních protilátek je tedy první preventivní léčbou migrény vůbec?

 

Ano tyto monoklonální protilátky, které v současné době máme celkem čtyři, jsou vůbec první specifickou léčbou migrény, vyvinutou pro prevenci migrény, tedy jako profylaktická látka k léčbě nemoci. Jde o unikátní a průlomový objev, který nyní máme v léčbě tohoto onemocnění k dispozici.

 

 

  • Kde vidíte, i přes současný velký pokrok, nedostatky v léčbě migrény? Co je třeba změnit?

 

Nyní potřebujeme jít a vysvětlovat i veřejnosti, že již existuje něco nového pro nemocné s migrénou, co může změnit jejich život, zlepšit jeho kvalitu, snížit jejich absenci v zaměstnání nebo ve škole, protože právě absentismus je nyní také jedním z důvodů ekonomické ztráty společnosti, na níž se vysoká frekvence migrény podílí. A máme‑li nyní něco, co jim můžeme nabídnout, tedy lék, který jim umožní vrátit se do zaměstnání a začít žít zase normální život, včetně sociálního života, určitě to také bude znamenat benefit pro celou společnost ze sociologického i ekonomického pohledu. Je tedy třeba hodně pracovat na zlepšení edukace, povědomí veřejnosti o tomto onemocnění a o současných možnostech léčby.

V neposlední řadě je ale třeba podpořit výzkum a vývoj v této oblasti, protože jak jsme na kongresu slyšeli, je stále řada pacientů, kteří na léčbu neodpovídají, a v tomto směru je třeba nadále zkoumat. Frustrující je, a to nejen v Evropě, ale i jinde ve světě, že u onemocnění s takto vysokou prevalencí je funding na výzkum a vývoj neuvěřitelně nízký. Jen z evropské perspektivy, představíme‑li si počet trpících migrénou a fakt, že polovina z nich nemůže normálně fungovat, je zřejmé, že potřebujeme investovat více do výzkumu, abychom pochopili příčiny této choroby. To ale obnáší více financí, zřejmě od Evropské komise.

 

 

  • Na kongresu se ve spojitosti s léčbou migrény hodně hovořilo zejména o nocebo efektu, proč?

 

Nocebo fenomén je velmi důležitý, protože koresponduje s compliance. Máte‑li pacienty, kteří si stěžují na velké množství nežádoucích účinků, může to ovlivnit jejich vůli užívat léky. Ale v tomto případě u pacientů léčených monoklonálními protilátkami byl nocebo fenomén mimořádně nízký. Zdá se tedy, že nocebo efekt souvisí nejen s pacientem a jeho zkušenostmi s léčbou, ale i s konkrétním lékem.

 

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…