Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 23. srpen 2019 | Svátek má Sandra
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Paliativní péče zase o krok dál...

Ondřej Sláma, Adam Vojtěch. Foto: MZČR

Paliativní péče zase o krok dál...

Medical Tribune 16/2019
31.07.2019 13:21
Zdroj: MT
Autor: kol
Odpovídající úhrady a standardy pro paliativní péči, stanovení optimální kapacity sítě. Naději na tyto a další pokroky má přinést Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR.

Memorandum, které bylo podepsáno 30. července ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP (ČSPM ČLS JEP), znamená další významný krok v rozvoji paliativní péče v České republice.

Dnes již sice existuje řada dílčích projektů paliativní péče, stále však chyběl zaštiťující dokument, který by byl jasným závazkem pro všechny aktéry, tedy zdravotní pojišťovny, poskytovatele péče i odbornou společnost paliativní medicíny. „Memorandum má zajistit rozvoj paliativní péče tak, aby každému nevyléčitelně nemocnému pacientovi byla dostupná kvalitní péče, která zmírňuje jeho fyzické utrpení, a to jak v nemocnicích, kde stále ještě u nás umírá na 70 procent nemocných, tak i v domácím prostředí. Zároveň má pomoci v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy nastavit optimální model koordinace paliativní péče, který přispěje k zvýšení vnímané kvality života u pacientů s ohrožujícím nebo život zkracujícím onemocněním a ochrání jejich bezpečnost a důstojnost v situacích, kdy jsou nejzranitelnější,“ uvedl ministr zdravotnictví za ANO Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, podle něhož podpora paliativní péče a jejího rozvoje u nás patří k naprosto zásadním tématům.

Účelem Memoranda je mimo jiné vytvoření podmínek pro udržitelnost rozvoje a financování zdravotních služeb v oblasti paliativní péče, jejichž pilotní provoz je podpořen v rámci dotačních programů zaměřených na zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče a na zvýšení dostupnosti domácí specializované paliativní péče. K dosavadním projektům ministerstva zdravotnictví financovaných z evropských fondů patří projekt na podporu paliativní péče v nemocnicích a v nejbližší době by se měl rozjet podobný pilotní projekt pro domácí paliativní péči. V příštím roce by podle ministra Vojtěcha mělo dojít např. k navýšení úhrad u poskytovatelů domácí specializované paliativní péče o 90 milionů korun.

„Našim cílem je nastavit standardy paliativní péče, protože ty dosud úplně neexistují. V této oblasti medicíny jsme stále spíše na začátku. Ve spolupráci s odbornou společností chceme mapovat náklady, nastavit standardy a pak tuto péči optimálně hradit z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl ministr. Podle něho má mít každý pacient reálnou možnost volby prostředí, ve kterém si přeje prožít život s nevyléčitelnou chorobou i závěr svého života. Stejně tak pro rodiny a blízké osoby, které pečují o nevyléčitelně nemocného pacienta, má být dostupná adekvátní psychologická podpora.

Podpora ze strany zdravotních pojišťoven

Memorandum také nastavuje spolupráci ministerstva zdravotnictví, plátců, ČSPM ČLS JEP a poskytovatelů zdravotních služeb na celkovém systematickém definování a následném rozvoji bezpečné, klinicky přínosné, dostupné a nákladově efektivní paliativní péče, včetně péče hospicového typu.

Přístup VZP zůstává stejně otevřený jako byl dosud. Jak uvedl ředitel VZP ČR Ing. Zdeněk Kabátek, pojišťovna chce svým klientům nabízet komplexní paliativní péči, aby měli možnost volby i v tomto těžkém období života. „Právě VZP byla společně s Ministerstvem zdravotnictví a odbornou společností realizátorem pilotního projektu mobilní specializované paliativní péče v letech 2015–2017, kde byl testován způsob poskytování mobilní hospicové péče v domácím prostředí klienta. Ten se osvědčil a nyní se pracuje na tvorbě sítě poskytovatelů jak mobilní specializované, tak i kamenné paliativní péče. Data budou doplněna o údaje získané z analýzy paliativní péče poskytované v lůžkových zařízeních a výsledkem by měl být ucelený pohled na komplexní problematiku paliativní péče,“ vysvětlil Ing. Kabátek. Získaná data by podle něho měla přispět k vytvoření systém komplexních služeb, kde si klient i jeho rodina budou moci zvolit pro ně sociálně i zdravotně nejvýhodnější a nejpřijatelnější způsob péče.

„Každé komplexní řešení přináší nějaké náklady, zde dojde ke skokovému navýšení investic do zasíťování a vzniku pracovišť poskytovatelů. Z dlouhodobého hlediska si ale myslím, že když klientovi nabídneme možnost trávit závěr života např. v domácím sociálním prostředí, může to vést spíše k úspoře nákladů a jsem přesvědčen, že investice, které dnes do projektu vkládáme, se nám dlouhodobě vyplatí,“ uvedl ředitel Kabátek.

„Zdravotní pojišťovny se na základě poznatků analytických materiálů podpisem Memoranda zavazují k aktivní smluvní politice s cílem zajistit dostupnost kvalitních a bezpečných zdravotních služeb paliativní péče, poskytovaných indikovaným pacientům prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů. Jsme přesvědčeni, že kvalitně navržený, organizovaný a hrazený model poskytování paliativní péče může naplnit námi stanovené cíle za systémově přijatelných nákladů. Chceme proto společně jednat o optimálním návrhu takového modelu,“ doplnila za zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR předsedkyně Zdravotní sekce MUDr. Renata Knorová, MBA.

Zajištění dostupnosti a kvality paliativní péče

Jak uvedl předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., bude tato společnost svolavatelem jednání, koordinátorem spolupráce, vypořadatelem připomínek a prostředníkem při jednáních s kraji, ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí, poskytovateli a odbornými společnostmi sdruženými v ČLS JEP. „Zajistíme a garantujeme, že potřebné vstupy týkající se paliativní péče, výstupy vzniklé podle Memoranda, a především definované standardy, doporučené postupy a metodické pokyny paliativní péče budou všechny v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy,“ dodal.

Kvalita paliativní péče v ČR se podle jeho slov liší regionálně i podle typu zařízení. „V zařízeních hospicového typu je kvalita paliativní péče výborná. Otázkou je, jak vypadá závěr života pacientů v nemocničním prostředí, kde přitom umírá většina lidí v České republice. Právě tam bychom kvalitu paliativní péče měli zlepšit,“ zdůraznil MUDr. Sláma.

Současné problémy paliativní péče začínají podle jeho slov již od pregraduálního vzdělávání a atestační přípravy lékařů. „Je nutné, aby fázi závěru života vnímali lékaři jako specifickou fázi, kdy má pacient zvláštní potřeby, na které je třeba přiměřeně reagovat, a kdy rozhodování, jak diagnostikovat a léčit je třeba dělat moudře. Další úrovní problémů je péče v nemocnicích, kde musíme zajistit dostupnost konsiliárních služeb, které by jednotlivým oborovým specialistům, např. internistům, kardiologům či chirurgům radily a pomáhaly v tom, jako o pacienty v závěru života pečovat,“ popsal situaci MUDr. Sláma.

Memorandum je dalším rámcovým krokem, v němž všechny zainteresované strany vyjádřily vůli dále spolupracovat a reflektovat to, jak o nemocné pečovat a dělat to lépe. „Nejsme v bodě nula, hodně bylo již uděláno. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny lůžkové hospice, které skvěle pečují, proběhl pilotní projekt a je hrazena i mobilní paliativní péče. Ta ale není zdaleka dostupná ve všech regionech,“ upozornil MUDr. Sláma, podle něhož je nadějí tohoto Memoranda zvýšení ochoty zdravotních pojišťoven uzavírat smlouvy s mobilními hospici, aby služba byla postupně dostupná v celé ČR.

K rozvoji by mělo dojít i v oblasti paliativní péče v domovech pro seniory. Situaci i zde komplikuje oddělenost rezortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí, kde „nepotkávání se“ v oblasti financování situaci komplikuje a spolupráce je zde podobně složitá jako je obecně i v jiných oblastech na zdravotně sociálním pomezí. Pomoci by mohla novela zákona o sociálních službách nebo např. zrušení podmínky týdenní hospitalizace u dlouhodobého ošetřovného, která mu musí předcházet.

Memorandum umožňuje spolupráci smluvních stran na vyhodnocování a zpřesňování již existujících forem a modelů poskytování a úhrady paliativní péče. V rámci spolupráce bude navržena optimální kapacita smluvní sítě poskytovatelů paliativní péče. Na základě vybraných oblastí ze sociálního segmentu, které ČSPM ČLS JEP předloží, MZ společně s ČSPM ČLS JEP iniciuje obdobné memorandum o udržitelném financování sociálních služeb v paliativní péči s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky