Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 19. září 2019 | Svátek má Zita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kdy se české zdravotnictví dočká objektivního systému hodnocení kvality péče?

Kdy se české zdravotnictví dočká objektivního systému hodnocení kvality péče?

Medical Tribune 16/2019
12.08.2019 10:35
Zdroj: MT
Autor: nam
Při tvorbě systému hodnocení kvality péče je nutná spolupráce státních organizací, ministerstva a pojišťoven. I to zaznělo na konferenci „Hodnocení kvality nemocnic“ pořádané 16. července Výborem pro zdravotnictví PSP ČR.

A dále, že hodnotit se musí na základě kvalitních indikátorů kvality, které budou podkladem pro efektivní platby.



Kvalitní zdravotní služby, tedy i jejich poskytovatele, ukazují žebříčky, které se objevují v médiích, mezi pacienty, odbornými společnostmi nebo v anketách pořádaných neziskovým sektorem. Velmi často jsou však založeny na nesprávně interpretovaných datech. „Dostali jsme v minulých měsících nespočet dotazů na kvalitu péče v českých nemocnicích, protože se rozšířila fake news, jak špatně která nemocnice operuje. Po detailní analýze jsme přišli na to, že se jednalo o špatně čtená data jinak kvalitních registrů pojišťoven,“ řekla předsedkyně výboru prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.



Jakou platnost mají zveřejňované žebříčky nemocnic?

„To, že budeme definovat stovky indikátorů a parametrů, je jedna věc, nicméně nemusí to ještě přinést nic praktického, jak bychom měli zdravotnická zařízení hodnotit,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Ani stanovení pořadí nemocnic nemusí být přínosem. „Pokud si národ z toho odnese, že tato nemocnice je nejlepší, může to dokonce být kontraproduktivní. Hypoteticky druhý den všichni půjdou do této nemocnice a budou se domáhat vyšetření. To zbortí celý systém, a o to nám určitě nejde,“ řekl. Žebříčky by neměly udávat konkrétní pořadí, ale spíše ukázat, kde už stupeň nedokonalosti je takový, že ho nelze tolerovat. Na tato zařízení je nutno působit, aby nedostatky odstranila, tím se celý systém postupně sám zkvalitňuje.

Určitá míra anonymity při zveřejňování žebříčků je namístě. „Víme, jaká je hodnota naší nemocnice, jaká je hodnota střední, ale nevíme, která nemocnice se kde v grafu pohybuje. Pro mě jako manažera zdravotnického zařízení je rozhodující povědomí, kde se v rámci systému nacházíme, abych se to pokusil vylepšit,“ řekl prof. Prymula, bývalý ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Pro porovnání kvality je nutno získat validní data, k jejich získání nepomohou sankce. „Čím více budeme systém stavět na sankcionování, tím víc riskujeme, že do něj budou vkládána data zkresleným způsobem. Nemocnice sankcionovaná například za nahlášené nozokomiální nákazy by v příštím hlášení už tyto informace zamlčela,“ řekl.

Otázkou je také míra otevřenosti. Zveřejňovat je nutno objektivní data, ale ne všechno zveřejňováno musí být. „Pokud například budeme zveřejňovat data o úmrtí v nějakých malých modalitách, může to naprosto zkreslit celkový efekt a může to hovořit o tom, že v některé nemocnici poskytujeme pro veřejnost velmi špatnou péči ve srovnání s jinou, a přitom to tak vůbec nemusí být,“ řekl náměstek.

Počet indikátorů musí být racionální, srovnávat se musí srovnatelné, tj. zařízení podobného typu. „Cílem je zlepšit stávající stav, zjištění jsou podkladem pro manažerské řízení. Na druhou stranu žebříčky jsou využívány médii, novinám to zvyšuje čtenost, někdy je v pozadí mrzká snaha skandalizovat zařízení a de facto je handicapovat,“ poukázal na rizika běžně dostupných žebříčků prof. Prymula.



Prostá data k hodnocení kvality nestačí

„Prostá data v různých datových zdrojích ještě nikdy nepřispěla k hodnocení kvality. Musejí se zpracovat, být řádně recenzována, tím pádem se z nich stávají informace a celé se to někam začne posouvat,“ řekl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Publikované žebříčky mnohdy budí dojem, že se při hodnocení primárně jde po nekvalitě. „Jsem bytostně přesvědčen, že české zdravotnictví je kvalitní. Dokazuje to i evropský EHCI 2018, hodnotící 35 zemí, kde ČR obsadila čtrnácté místo. To není vůbec špatné, když si uvědomíme, že Francie je jedenáctá, Německo dvanácté,“ řekl prof. Dušek s odkazem na velmi dobré hodnocení ČR v rozsahu a dostupnosti zdravotních služeb. Na základě studií OECD byla ČR vyhlášena skokanem desetiletí v přežívání pacientů po nádorech prsu a tlustého střeva. Podle mezinárodních studií EuroCare a Concord v ČR významně roste dosahované přežívání u pacientů s téměř všemi častými typy nádorů. Statistiky vycházejí z národních registrů, v ČR z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), na jehož podkladě nyní vzniká nově budovaný systém hodnocení kvality českých nemocnic. Některé komponenty jsou již dobudovány plně, např. Systém hlášení nežádoucích událostí, který je postaven jako profylaktický a edukační, další komponenty vejdou v první verzi do praxe ještě do konce roku.

Nežádoucí události hlásí zapojené nemocnice pod státní statistickou službou, na portálu jsou metodiky, např. jak předcházet dekubitům. Dvakrát ročně na konferenci odborníci na kvalitu diskutují o datech a metodikách. Zapojeno je kolem 300 odborníků ze zhruba 140 nemocnic, popsal již fungující systém prof. Dušek.

Vedle NZIS a Systému hlášení nežádoucích událostí jsou pro hodnocení kvality péče zásadní klinické doporučené postupy. „Snažíme se pod hlavičkou ministerstva zdravotnictví klinické doporučené postupy do systému dostat, začínáme asi třicet let po tom, co jsme začít měli. Podstatné je, že částečně opouštíme tvorbu masivních doporučených postupů, kdy napíšete v podstatě knihu o diagnóze a dopad je relativně omezený. Budeme směřovat ke konsensům odborných společností, které umožní klinické doporučené postupy vyskladnit ven řádově rychleji,“ řekl prof. Dušek. Další složkou v systémech hodnocení jsou indikátory kvality, které se často revidují, měly by být vždy zacílené a určitě se jimi nemá při tvorbě systému hodnocení kvality začínat.

„Pro určování kvalitní péče, která má být také kvalitně zaplacena, je potřeba mít dostatek kvalitních indikátorů kvality, tedy zejména nezávislost hodnocení založeného na recenzovaných statistikách, na reprezentativnosti zdrojových dat, odpovědném hodnocení variability různých ukazatelů a především srovnávání srovnatelného,“ shrnul prof. Dušek.




Co to je kvalitní indikátor kvality?

Kvalitní indikátor musí mít dobře definovaný původ, měl by mít zázemí v guidelines, EBM, a hlavně by měl být odvozen od reprezentativních zdrojů dat. „Tedy ne tak, že by se někde něco částečně nahlásilo, částečně se něco odečetlo a honem rychle se to vyhodnotilo, to nikomu nemůže prospět, spíše to poškodí systém hodnocení kvality jako takový,“ varoval prof. Dušek.

Kvalitní indikátor kvality musí mít dobře stanovenou metodiku a jasně definovanou číselnou škálu, od níž by se měl odvozovat benchmark. „Například říct, že hospitalizační mortalita u dámy, která je léčena s nepokročilým karcinomem prsu, ve věku 70 minus, má být nula. Vy pak vidíte, zda jste nad benchmarkem. Indikátor kvality by měl mít také systém nastavení nejistot, protože každý indikátor je jen hloupoučká statistika a je závislá na velikosti vzorku. Když se rozhodneme, že budeme hodnotit indikátory na úrovni jednotlivých nemocnic, musíme se smířit s tím, že i u poměrně častých diagnóz nebude řada statistik na lokální úrovni dobře fungovat, protože budou fluktuovat kvůli malému vzorku,“ řekl prof. Dušek.



Srovnávat srovnatelné

Nejprve je nutno řádně identifikovat a zaklasifikovat srovnatelné skupiny hospitalizačních případů. Potřebují to nejenom jednotliví poskytovatelé, aby se mohli benchmarkovat proti relevantní referenci, ale i zdravotní pojišťovny, aby mohly vykonávat své povinnosti. Jako příklad uvedl prof. Dušek kolorektální karcinom a vývoj pětiletého relativního přežití, což je významný indikátor kvality péče. Nádor je nutno sledovat podle klinických stadií, která silně determinují dosažitelné přežití. Hodnocení přežití v konkrétním zdravotnickém zařízení bez znalosti klinických stadií žádné využitelné výsledky nepřinese. Pokud má zdravotnické zařízení převahu pacientů ve stadiu čtyři, vyjde jako drahé a nekvalitní. „Není vinou pojišťoven, že dosud nevidí online diagnostickou typologii zhoubných nádorů. Musíme zařídit, aby měly přístup k těmto komplexním údajům, a mohly tak řádně stratifikovat výsledky léčby podle rizikovosti case‑mixu nebo struktury péče v dané nemocnici,“ zdůraznil prof. Dušek.

Důležitý krok k vyhodnocování kvality už byl učiněn. „V již schválené novele zákona o zdravotních službách nově získal poskytovatel zdravotních služeb zákonem garantovanou možnost ztotožňovat svůj kmen pacientů proti základním registrům a sahat si pro data NZIS. Novela umožňuje zahájit sebehodnocení – konkrétní zařízení se bude moci porovnávat proti celkové referenci. Ve vybraných oblastech medicíny to chceme spustit nejpozději letos o Vánocích,“ uvedl prof. Dušek.

Dalším krokem bude definovat v zákoně možnost přístupu pro zdravotní pojišťovny. „Pokusíme se navrhnout, že pojišťovna dostane přístup adresně k záznamům NZIS v rozsahu zákonem vymezených dat pro své aktuální klienty. Plus zpětný most k centrálním anonymním statistikám. To je velmi podstatné a v tuto chvíli je to věcně navrženo k novelizaci,“ řekl prof. Dušek.

Indikátory kvality jsou důležitou komponentou, ale samy o sobě nestačí. Nemůže se sejít pár lidí a říci si, že nějaký indikátor se jim líbí, a ten pak začne sám o sobě žít. „Musí to mít řád – a ten jsme opsali z toho, jak to dělá Německo. Pokoušíme se navrhnout – a je to odsouhlaseno panem ministrem, vedením ministerstva, prošlo i připomínkovým řízením ve věcném záměru – uzákonění nové kategorie referenčních zdravotnických statistik, jednou z nich budou indikátory kvality zdravotních služeb a indikátory výkonnosti. Bude možno velmi forenzně definovat indikátory, které tato země bude považovat za tak vážné, že může formou prováděcího předpisu nařídit jejich zveřejňování. Zejména to budou indikátory, ke kterým prováděcí předpis bude muset definovat vše, co mají mít, původ dat, reprezentativnost, systém hodnocení, dostupnost pro poskytovatele zdravotních služeb ve smyslu benchmarkingu, analýzu nejistot, a projdou také připomínkovým řízením. Identifikátor pak musí být sdílen mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, aby mohl fungovat jako indikátor podporující vyvíjenou kvalitu, a ne zpětně hodnotící nekvalitu,“ shrnul prof. Dušek.



Všeobecná zdravotní pojišťovna

Systém hodnocení kvality vzniká ve spolupráci státních organizací, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. „Pracujeme na dohodě, kterou by se nastavil systém hodnocení ukazatelů tak, aby se nedostávaly na veřejnost, dokud je neverifikují všechny zúčastněné strany. Kvalitní data z registrů se mají přetavit v informace, které primárně dostane poskytovatel zdravotních služeb a budou pro něj ukazatelem benchmarkingu. Následně by měly být podkladem pro pojišťovny, které na základě kvalitních správně interpretovaných dat mohou nastavit efektivní platby za péči,“ řekl Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Na kvalitu cílí také tvorba úhradových mechanismů. Vznikají na základě indikátorů, které jsou metodicky postaveny správně, podloženy EBM, jasné, srozumitelné a motivující ke zlepšování péče. „Aby ti nejlepší, kteří nastavují úroveň péče, pomáhali těm, kteří ještě na takové úrovni nejsou. K tomu je nutná informační podpora dat NZIS. Poskytovatel dostane informaci, jak si stojí z hlediska kvality péče oproti jiným zařízením v regionu, v celé ČR. Informace potřebujeme také pro tvorbu sítě, jde o dostupnost a přístup k péči, důležité rovněž je edukovat pojištěnce,“ řekl Ing. Šmehlík.

Kvalita péče je zohledněna v dohodovacím řízení a podporují ji programy VZP PLUS. Další podpora je na úrovni Kanceláře zdravotního pojištění, kde zdravotní pojišťovny spolupracují při sledování a vyhodnocování dat. VZP má podepsané memorandum o spolupráci s ČLS JEP, zahrnuje také kvalitu a doporučené postupy. „Definovali jsme několik indikátorů kvality pro oblast diabetu, hypertenze, kardiologie, dialýzy a hepatologické péče, řešíme klinické doporučené postupy, tématem jsou i data z běžné klinické praxe a klinické registry,“ popsal náměstek VZP.

V dohodovacím řízení se dojednává navýšení úhrad a úhradový mechanismus, například v dialyzační péči je za reporting do registru dialyzační péče a plnění dohodnutých indikátorů kvality. „Registr se díky tomu začal plnit daty, jsou klíčová pro to, abychom získali informace a správně metodologicky vyhodnotili to důležité pro kvalitu péče,“ uvedl náměstek Šmehlík.



Svaz zdravotních pojišťoven ČR

„Fandím profesoru Duškovi, aby se mu podařilo správné indikátory správně nastavit, vypočítat a dát k dispozici, ale určitě to nebude nějaká jednoduchá informace pro pacienta, tato nemocnice je kvalitní, tato nemocnice je nekvalitní,“ řekl Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Popsal, jak přistupují k hodnocení kvality zaměstnanecké pojišťovny. V cenových dohodách zohledňují dostupnost péče, rozsah pracovní doby, oborové reformy, jako je reforma psychiatrie, dále vzdělávání lékařů a rozšiřování kompetencí. „Jsme v prioritách, které bychom mohli interpretovat částečně směrem ke kvalitě, ale mají především své nákladové vyjádření,“ řekl Ing. Friedrich.



Kvalitu lze hodnotit z různých pohledů

Především je to z pohledu pacienta, jako např. žebříčky HCI s dotazníky pacientům. Pro laika asi nejlepším indikátorem zdravotní péče podle Ing. Friedricha je projít nemocnici a podívat se, jestli je tam uklizeno, je tam rozumný informační systém, jak vypadá čekárna, protože pokud zařízení je kvalitní, bude kvalitní v oblasti zdravotní péče i doplňkových služeb. Na internetu je spousta sluníček a jiných lajků u jednotlivých lékařů a nemocnic, má to svoji informační hodnotu pro pacienta a bylo by chybou se tomu bránit. Pak je tu sada kvalitativních prvků původem z oblasti průmyslu, je možno jít cestou ISO 9000 a následujících variant, cestou certifikací Spojené akreditační komise, je možno vyžadovat dílčí přístrojové atesty. „To vše dává poměrně seriózní zprávu, do jaké míry je léčebný proces kvalitně řízen. Pro management je to spojeno se spoustou papírování, vnitřních předpisů a procesů, ale určité racio to má a každé organizaci bych doporučil, aby alespoň jednou za čas tyto procesy oživila,“ řekl Ing. Friedrich. „Myslím, že pro kvalitu zdravotní péče uděláme v tuto chvíli nejlépe, když přejdeme od operativního krizového řízení k běžným procesům, ke kontinuitě, k jednání, a necháme na jednotlivých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách, aby se pokoušely svými pilotními a jinými programy posunout tu věc dál,“ dodal.



IKEM

K žebříčkům nemocnic se vyjádřil také Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM. Toto špičkové zařízení s řadou jedinečných programů se reálně setkalo se zkreslenými informacemi o kvalitě jím poskytované péče. V tisku vyšel seznam 116 nemocnic, IKEM skončil na 114. místě. „Podívali jsme se na případ, který se nás týkal, a zjistili, že daných výkonů máme ročně pod stovku, procento komplikací 13,51. Když jsme se podívali podrobněji, zjistili jsme, že se jedná o laparoskopickou cholecystektomii, v ten okamžik to začalo být jasnější. Procento komplikací nesedělo na naše čísla, pravděpodobně šlo o určitý výběr dat, a ptali jsme se, proč se tak děje,“ řekl ředitel. IKEM pracuje s počty komplikací, s kategorií CC a MCC, využívá DRG klinické klasifikace. Komorbidity nesouvisející přímo s přijetím pacienta zakládají vyšší náročnost a komplikovanost případu, komplikace v průběhu hospitalizace taktéž. Zařazování do kategorií CC a MCC ale vedlo ke zmíněnému špatnému výsledku.

„Podívali jsme se na roky 2016 až 2018 a zjistili, že situace v reálu vypadá podstatně jinak. Do komorbidit zařazujeme transplantovaný orgán, přítomnost srdečního nebo cévního implantátu, chronické selhání ledvin a závislost na renální dialýze, Crohnovu chorobu atd., je to tedy přesně to, proč jsme byli zřízeni, právě tito pacienti mají být léčeni u nás – takový pacient automaticky spadne do určité kolonky a neznamená to, že jsme nějak zásadně chybovali v procesu jeho léčby,“ řekl Ing. Stiborek. Ve stejné situaci jsou i ředitelé dalších zdravotnických zařízení, čím jsou zařazena výše, tím častěji tento problém nastává. „Je zjevné, že nastavený systém hodnocení nezohledňuje klinický profil pacientů. Protože v analýzách jsme narazili právě na klinický profil, když jsme nebyli schopni vysvětlit rozdíly mezi naším a jinými zařízeními v nákladovosti,“ řekl ředitel a dodal, že tak jako není možné péči v IKEM hradit podle průměru všech nebo většiny nemocnic, nelze ani porovnat kvalitu podle obecných kritérií a vybrat tu správnou kvalitní nemocnici k porovnání všech.



FN v Motole

Pacienti vnímají kvalitu podle toho, jestli mají nemocnici za rohem a mají jednolůžkový pokoj, poukázal na jeden z častých pohledů JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ředitel Fakultní nemocnice v Motole a exministr zdravotnictví. Lidé se ptají na čekací dobu a komunikaci, zajímá je vybavení nemocnice, to jsou pro ně synonyma kvality. „Kvalita je drahá, to je v současném zdravotnictví velký problém, protože kvalitu nechce nikdo zaplatit. Zní to hezky, že pojišťovny zde prezentovaly, že kvalitu zaplatí, ale ve finále to tak nevypadá. Všichni jsme pod knutou úhradové vyhlášky, ta vše limituje,“ řekl ředitel Ludvík. Zaplatit kvalitu znamená zaplatit tak kvalitní výkon, aby nebyla nutná reoperace a pacient se brzy vrátil do běžného života. Kvalita by měla být zohledněna také ve výběrových řízeních. „Když nemocnice vypíše výběrové řízení na kvalitu, nikoli na nejnižší cenu, získá kvalitní produkt, ale určitě se také seznámí se státním zástupcem. To je velmi limitující, ředitelé nemocnic to vědí,“ řekl Ing. Ludvík.

V žebříčcích podle úmrtnosti a doby hospitalizace, které se objevují v médiích, vycházejí nejhůř ty nejkvalitnější nemocnice, protože mají nejsložitější pacienty. „Kdybych měl teď hodnotit kvalitu zdravotnických zařízení, zeptám se v anonymní anketě zdravotníků: Kam byste na konkrétní výkon poslali sebe nebo svého příbuzného? A není třeba nijak složitě poměřovat kvalitu přes různé ukazatele, toto odpoví nejlépe. A dokonce, když budu velmi kritický, pokud se zeptáte ředitele dané nemocnice, do kterého oddělení by poslal svého příbuzného, tak zjistíte, že není nemocnice, kde by ředitel poslal svého příbuzného na každé oddělení. Pak se dostáváme k tomu, jak hodnotit kvalitu zdravotnického zařízení: má to být kvalita z hlediska jednotlivé kliniky, anebo celkové nemocnice, protože pacient cirkuluje nemocnicí, a důležitá je nejen kvalita chirurgické péče, ale zobrazovacích metod, jejich interpretace, vybavení laboratorními metodami atd.,“ uvedl ředitel Ludvík.

Dalším hlediskem pro hodnocení kvality mohou být mezinárodní výsledky – nikoli ty publikované, ale zda má nemocnice zahraniční pacienty. „Nemyslím cizince typu Ukrajince, který se zraní na stavbě, ale péči cíleně vyhledávanou – Motol dělá transplantace plic pro Slovensko a dětskou kardiochirurgii pro Slovinsko. Toto hodnocení kvality by stálo za to sledovat a poměřovat,“ doporučil ředitel FN v Motole.



Česká kardiologická společnost

Odborné společnosti jsou jedním z klíčových hráčů k definování nových standardů hodnocení kvality zdravotní péče. V současné době mají pouze tři společnosti naprosto relevantní a reprezentativní data – kardiologie, kardiochirurgie a onkologie. Je to díky státem garantovaným registrům a odborným registrům, které společnosti vedou.

„Díky spolupráci s prof. Duškem finišujeme Národní registr kardiovaskulárních onemocnění, který bude transparentně uveřejněn v průběhu září na webových stránkách naší společnosti. Bude základem dialogu v této odbornosti a bude sloužit nejen odborné společnosti, ale také plátcům zdravotní péče, s VZP o tom jednáme,“ řekl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA. Kardiologové už stanovili parametry, indikátory kvality, jako mortalita na akutní infarkt myokardu, na srdeční selhání, fibrilaci síní a v mezioborové spolupráci také na cévní mozkové příhody.

„Velmi se přimlouvám za to, aby vznikla jednotná metodika stanovení hodnocení kvality, která by byla definována na úrovni ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborných společností, a data pak byla transparentně zveřejňována v souladu se zákonem na webových stránkách všech zdravotnických zařízení. Vždy k 30. červnu by zařízení mělo povinnost zveřejnit data za rok předchozí. Data by byla definována odborně, nikoli různými organizacemi. Velmi bych se přimlouval také za hodnocení ambulantní péče, tímto parametrem bychom se měli začít společně zabývat,“ shrnul prof. Táborský.

V diskusi posléze zaznělo, že obložnost není údaj vhodný pro posouzení kvality péče. Naopak dobrou informaci může dát názor pacientů, do kterého zařízení by nešli. Když se ale začne hovořit o tom, že některá nemocnice kvalitou nevyhovuje a péče by se měla restrukturalizovat, je to pro pojišťovny obtížné prosadit přes protesty obyvatel i lokálních politiků. Kvalita se odvíjí také od používaných metod, proto by nemocnice měly zveřejňovat počty výkonů. Nejde o to pracoviště skandalizovat, ale automaticky se tak nastavuje parametr, podle kterého se mohou orientovat pacienti.



Pacienty zajímají informace, zkušenosti a dojmy

Dlouho se tvrdilo, že pacient nemůže kvalitu péče posuzovat, protože o medicíně nic neví. Pacienti sdružení v pacientských organizacích ale jsou velice dobře informovaní, spolupracují s odbornými lékařskými společnostmi a s pacientskými organizacemi v zahraničí, jsou schopni posoudit kvalitu, řekla za Koalici pro zdraví Jana Petrenko.

Velmi dobře jsou informované např. onkologické organizace, pacienti jsou ochotni cestovat za kvalitní péčí i na druhý konec republiky. Raději by si vybrali centrum, kterému věří, ale to nejde, protože peníze od pojišťoven neputují za pacientem.

Na spokojenost pacientů má vliv vstřícnost personálu, doba čekání, informace na příjmu, kvalita stravy, možnost spánku, hygieny. „Většina problémů a stížností je následkem miskomunikace. Pokud s pacientem nikdo o jeho stížnosti nepromluví, cítí se ignorován a problém se dostane až k soudu,“ varovala Petrenko.



Jak by měl laik vybrat kvalitní nemocnici, kde se chce léčit?

Pokud si laik hledá informace pro výběr nemocnice, měl by podle prof. Adámkové především dát pozor na to, kdo poskytuje data do hodnocení, co je porovnáváno a kdo je srovnáván. „Není možné srovnávat nemocnici bývalého okresního typu, kde bezesporu dobře léčí běžné pacienty a orientují se na medicínu základních odborností, s nemocnicí fakultní nebo se superspecializovaným centrem, kde se starají o komplikované a nejvíce nemocné pacienty. Proto mohou v nesprávně interpretovaných číslech jejich výsledky vycházet mnohem hůře,“ řekla. A velký pozor je potřeba si dávat na hodnocení na sociálních sítích od anonymních pacientů. „Pokud hledáme na sociálních sítích, je nutné kvalitu ověřovat hlavně u pacientských organizací,“ doplnila Petrenko.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky