Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 21. září 2019 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Babiš: nechceme opakovat chybu a zvýšit platové tabulky

Babiš: nechceme opakovat chybu a zvýšit platové tabulky

12.09.2019 10:51
Zdroj: MT
Autor: ač
Schůzka krizového štábu odborů a dalších organizací s premiérem Andrejem Babišem nepřinesla konkrétní výsledek. Premiér přislíbil, že se financování zdravotnictví bude dál věnovat.

Co se týká požadavků krizového štábu a kampaně 9 proti kolapsu zdravotnictví na navýšení úhrad pro příští rok, nedošla schůzka s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ke konkrétnímu závěru. Premiér připustil, že by se úhrady mohly ještě o něco zvýšit a chystá schůzku s řediteli zdravotních pojišťoven. Mluví ale řádově pouze o několika miliardách korun. Na druhou stranu ale trvá na tom, aby se úhrady nezvyšovaly plošně, ale cíleně. A navyšování platových tabulek na příští rok, o kterém dosud vláda nerozhodla, striktně odmítl.

Schůzku s premiérem ovlivnilo to, že zástupci krizového štábu neznali poslední verzi úhradové vyhlášky, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podepsal v pondělí.

„Jednání nebylo jednoduché, Krizový štáb neměl k dispozici poslední verzi úhradové vyhlášky. A to přesto, že o ni žádal minulý týden ve čtvrtek ministra Vojtěcha,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Z dat, které prezentoval premiér, jsme zjistili, že ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku upravilo. Na základě prezentace konkrétních čísel vyšlo najevo, že oproti našemu požadavku chybí v úhradách pro domácí péči již jen 600 milionů a pro sociální služby 300 milionů. Na úhradách pro nemocnice nebylo možné dojít ke konkrétnímu číslu, protože nemocnice dostávají úhrady podle jednotlivých typů péče. Závěr z jednání byl, že ministr Vojtěch pošle krizovému štábu poslední verzi úhradové vyhlášky a za nemocnice má být vyspecifikován konkrétní požadavek na nárůst financí,“ dodala Žitníková.

Podle premiéra Babiše byla debata kvůli nedostatku podkladů zmatečná. „Nerozumím tomu, že odborové svazy ve zdravotnictví neznají chystanou úhradovou vyhlášku. Neví, kolik peněz jim ministr Vojtěch plánuje nalít a přijdou na jednání na Úřad vlády s tím, že do zdravotnictví jde málo peněz,“ uvedl Babiš. „Když jsem se ptal, kolik chtějí na zdravotní péči v sociálních službách, řekli, že chtějí o miliardu navíc. Přitom chtěli 3,3 miliardy a v úhradové vyhlášce rostou úhrady o 3 miliony, takže de facto jim chybí 300 milionů. Stejné to bylo s domácí péčí,“ tvrdil premiér.

Do veřejné elektronické knihovny připravované legislativy přidalo ministerstvo zdravotnictví aktuální znění vyhlášky v úterý, den před jednáním krizového štábu s premiérem, a zároveň den po tiskové konferenci, kde úřad vyhlášku představil.

Premiér zopakoval, že zdravotnictví poskytuje podle něj pacientům dobré služby, což dokládal žebříčkem EHCI. „Naši lékaři jsou skvělí. Bylo by dobré, abychom nevyvolávali paniku,“ uvedl Babiš. Reagoval také na původní požadavek krizového štábu rozpustit už v příštím roce na zdravotní služby 25 miliard z rezerv na účtech zdravotních pojišťoven, tedy zhruba polovinu přebytků. Podle něj jsou už pro příští rok plánované úhrady podle úhradové vyhlášky vyšší než očekávané příjmy zdravotního pojištění, a tak i v příštím roce budou rezervy klesat. „Rezervy už příští rok poklesnou. Úhradová vyhláška navyšuje meziročně úhrady celkem do českého zdravotnictví o 26 miliard. Přitom u příjmů očekáváme nárůst o 19 miliard, rozdíl je sedm miliard a ty půjdou z rezerv,“ uvedl Babiš.

Další rezervy podle něj budou zapotřebí, až se bude plně přecházet na nový systém úhrad nemocniční péče podle CZ DRG. Přechod podle něj může stát až 20 miliard korun ročně.

Jakékoli další navýšení úhrad pro příští rok nad rámec úhradové vyhlášky podle premiéra musí být cílené na zlepšení dostupnosti zdravotních služeb. Ještě tento týden hodlá o takových možnostech jednat s řediteli zdravotních pojišťoven. „Máme některé skvělé nemocnice, ale také máme nemocnice, které dělají výkony, které nedostanou zaplaceny. Chceme vyšší úhrady pro náročné a vysoce specializované výkony jako TBC v Thomayerce, nebo novorozenci ve Všeobecné fakultní nemocnici, chceme zvýšit dostupnost péče v regionech. To chceme řešit, a podpisové akce a vyvolávání hysterie není na místě,“ prohlásil Babiš. „Žádal jsem paní Žitníkovou, ať mi řekne, které nemocnice jsou v krizi, já je rád navštívím,“ dodal.

Co na tiskové konferenci po jednání s odbory premiér naprosto razantně odmítl, je výraznější navyšování tabulkových platů pro příští rok. Jednání o příslušném nařízení vlády probíhají. Zároveň podepsaná úhradová vyhláška nepočítá s vyšším růstem platů v nemocnicích než o tři procenta. „O platech mají rozhodovat ředitelé nemocnic. Asi byla chyba, že jsme minulý rok až poté, co byla schválená úhradová vyhláška, na vládě rozhodli o navýšení platů, se kterým nemocnice nepočítaly. Vzniklo nedorozumění, kterého se chceme vyvarovat. Ať si odbory vyjednají platy v jednotlivých nemocnicích,“ uvedl premiér.

Koalice soukromých lékařů spolu se Sdružením soukromých gynekologů v souvislosti s jednáním krizového štábu s premiérem poslala Babišovi otevřený dopis, ve kterém odmítají požadavky krizového štábu na další plošný růst úhrad nemocnicím. „Je naprosto zvrácené, aby se peníze přidělovaly podle toho, kdo víc křičí a nerespektovaly se dohody. Tento zvyk, který známe z minulých let, je příčinou neuspokojivého stavu českého zdravotnictví. Po mnoha letech je v křesle ministra zdravotnictví člověk, který usiluje o systémové změny a transparentnost našeho zdravotního systému,” říká za koalici Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Podle něj by ani uvolnění peněz z rezerv pojišťoven nepomohlo. „Pouze se o několik let prodlouží agonie těch zdravotnických zařízení, které už dávno nemají existovat,” soudí Šonka.

Krizový štáb na jednání premiérovi představil dokument nazvaný Vize stabilizace českého zdravotnictví. Jako svůj hlavní cíl v něm prezentuje navýšení investic do zdravotnictví z necelých sedmi procent HDP na průměr zemí OECD, tedy devět procent. „Pokud se nedostaneme alespoň na průměr zemí OECD, je současná úroveň poskytované zdravotní péče neudržitelná,“ uvádí krizový štáb. Podle Babiše není otázka podílu zdravotnictví na HDP tak jednoznačná. „V USA dávají na zdravotnictví 19 procent svého HDP, přitom 50 milionů lidí v Americe není pojištěných. Musíme také mluvit o tom, že celkové HDP České republiky stoupá. Bavme se o absolutních částkách, a to navýšení výdajů na zdravotnictví je obrovské,“ uvedl Babiš.

Cíle Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví
  1. Hlavní dlouhodobý cíl do r. 2021 - zajistit 9 % HDP pro zdravotnictví
  • České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Zatímco vyspělé země investují do zdravotnictví v průměru 9 % HDP (průměr OECD, průměr EU: 9,90 % HDP, př. okolních zemí Německo 11,1 % HDP, Rakousko 10,8 % HDP) v ČR je to necelých 7 % HDP. Pokud se nedostaneme alespoň na průměr zemí OECD, je současná úroveň poskytované zdravotní péče neudržitelná.
Prostředky k jeho dosažení:
  • Zvýšit platby státu za státní pojištěnce minimálně na úroveň osob bez zdanitelných příjmů, kdy vyměřovacím základem bude minimální mzda.
V ČR je 5,5 milionu státních pojištěnců. Zdravotní pojištění za ně platí stát. Zatímco člověk, který nemá příjem, musí měsíčně odvádět 1803 Kč, stát za pojištěnce do zdravotnictví odvádí pouze 1018 Kč a ti přitom spotřebovávají největší část pojištění. Finanční prostředky zdravotnictví chybí, 4,5 milionu výdělečně činných obyvatel musí zajistit většinu financí na zdravotní péči pro 10 milionů obyvatel.
  • Zavést nebo zvýšit daně, které přispívají ke zdravějšímu životnímu stylu (vyšší daně z tabáku a alkoholu).
  1. Krátkodobý cíl pro ekonomickou a personální stabilizaci zdravotnictví pro rok 2020:
Z přebytků na účtech zdravotních pojišťoven využít 25 mld. Kč na úhradu poskytnuté zdravotní péče, celkem tedy rozdělit do úhrad za poskytnutou péči 45 mld. Kč.
  • Stát, respektive zdravotní pojišťovny, dluží nemocnicím za poskytnutou péči stovky milionů korun. Nemocnice a další segmenty se kvůli tomu dostávají do ekonomických
    a personálních problémů, řada z nich bojuje o přežití. Hrozí kolaps celého systému. Zdravotní pojišťovny přitom paradoxně zadržují na svých účtech přes 60 miliard korun. Pojišťovny mají průběžně financovat zdravotní péči, na kterou mají pacienti nárok. Tím, že neoprávněně zadržují na svých účtech desítky miliard korun, omezují dostupnost péče pro pacienty a dostávají nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče do existenčních problémů.
Prostředky k jeho dosažení:
  • Zvýšit úhrady nemocnicím minimálně o 12 % a regionálním nemocnicím navíc zvýšit minimální základní sazbu o 2 000 Kč.
  • Zvýšit úhrady za následnou péči o 1000 Kč na lůžko a den.
  • Zvýšit úhrady za domácí péči o 40 %.
  • Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách o 40 %.
  • Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v dalších segmentech 10 %.
9 % HDP pro zdravotnictví v ČR umožní:
1. Zachovat současnou síť nemocnic, obnovit provoz uzavřených oddělení, omezit přetěžování personálu, v nemocnicích zlepšovat pracovní podmínky, pracovní prostředí a vybavení.
2. Zabránit finančnímu a personálnímu kolapsu domácí péče o pacienty, zajistit její rozvoj.
3. Poskytovat potřebnou zdravotní péči klientům sociálních služeb v místě jejich pobytu, místo aby se plýtvalo využíváním záchranky a nemocnic kvůli banalitám.
4. Zvýšit platy a mzdy zaměstnancům, získávat je zpět do zdravotnictví a zvýšit jejich počet.
5. Omezit množství přesčasové práce a porušování zákoníku práce v nemocnicích.
6. Zlepšit postgraduální vzdělávání lékařů, a tím i atraktivitu zaměstnání v ČR.
7. Zlepšovat kvalitu péče, přestat z nemocnic propouštět nedoléčené pacienty.
8. V případě potřeby rychlé pomoci mít k dispozici záchranku i potřebné lůžko v nemocnici.
9. Běžnou zdravotní péči zajistit v blízké nemocnici a zachovat kontakt s rodinou motivující k uzdravení.
V Praze 11. září 2019
Členové krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví: Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita Česká republika, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester - sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky