Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 21. listopad 2019 | Svátek má Albert
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vznik registrů a dodržování léčby zlepší péči v diabetologii

Foto: Shutterstock

Vznik registrů a dodržování léčby zlepší péči v diabetologii

Medical Tribune 18/2019
23.09.2019 12:05
Zdroj: MT
Autor: kol
Aktuálně se na evropské úrovni hovoří o třech hlavních oblastech, které zásadním způsobem ovlivňují kvalitu péče a přístup k léčbě v oblasti diabetologie. Jedná se o diabetologické registry, dostupnost péče a inovací a o mnohaúrovňovou péči.

Na mezinárodním pracovním setkání Diabetes Evidence Initiative in Central Europe (DEICE) o nich v Praze 3. září diskutovali odborníci ze zemí tohoto regionu.



Kromě českých specialistů se schůzky účastnili také zástupci Maďarska, Chorvatska, Polska, Rumunska, Bulharska a Srbska, kteří hovořili o problémech zemí centrální Evropy s integrací moderní diabetologie do každodenní praxe. „Cílem setkání je vytvoření návrhů na zlepšení odborných lékařských postupů s ohledem na vytváření politiky nákladové efektivity a také diskuse, jakým způsobem návrhy na změny prezentovat politickým reprezentacím v jednotlivých zemích. Zabýváme se i vytvořením diabetologických strategií, vznikem a rozvojem informačních registrů či důslednějším dodržováním léčby ze strany diabetiků,“ uvedl prof. Nebojša M. Lalić, University of Belgrade, Srbsko, koordinátor DEICE.

Jen v České republice došlo k nárůstu počtu nemocných diabetem mezi lety 1977 a 2010 na trojnásobek – z 268 516 na 804 500 diabetiků. Od té doby počet i nadále stoupá a dosáhl již jednoho milionu. I když prodlužující se doba života s diabetem přináší více komorbidit, intenzivní časná léčba diabetu a rizikových faktorů snižuje výskyt dříve častých komplikací tohoto onemocnění. Podle dostupných dat přibližně 20 procent diabetiků trpí v současnosti diabetickou retinopatií a 10 procent diabetickou nefropatií.



Klíčový zdroj informací

Diabetologické registry představují zcela klíčový zdroj informací pro lékaře, odborné společnosti i regulátory. V současné době však takovým registrem disponuje podle dat IDF Europe (International Diabetes Federation) pouze 15 (39 procent) zemí z této federace. Česká republika je jednou ze zemí, které mají diabetologický registr zřízen, a to již od roku 2016, avšak dostupná data nebyla prozatím systematicky zpracovávána a registr je třeba dále kontinuálně a intenzivně rozvíjet.

Podle prof. MUDr. Jana Škrhy, DrSc., MBA, vedoucího lékaře Diabetologického centra VFN, je samotná existence Národního diabetologického registru pouze jedním z nutných kroků: „Kromě zřízení národních diabetologických registrů jako takových je důležité, aby si jednotlivé země přesně definovaly, jaké konkrétní informace má registr obsahovat, a aby tato data byla kvalitní a zejména kompletní,“ zdůraznil.

Informační technologie rozvíjející se rychlým tempem přinášejí nové možnosti pro kvalitnější a bezpečnější péči, přičemž právě data z registrů mohou přispět nejen jednotlivým pacientům, ale i celému systému k identifikaci problémů v poskytované péči. S tvorbou diabetických registrů je stále spojena řada otázek, např. co všechno by mělo být registrováno, jaké zdroje by měly být pro tato data využívány a kdo bude za jejich hodnocení odpovědný.

Česká diabetologická společnost ČLS JEP provedla dvě rozsáhlé epidemiologické studie, které přinesly řadu potřebných dat. První studie (2002–2010) ukázala, že implementace intenzivnější léčby zlepšila zejména TK a hodnoty plazmatických lipidů, méně pak kontrolu diabetu, a z follow‑up vyplývá, že navzdory intenzivnější léčbě s trváním diabetu výrazně narůstají vaskulární komplikace. „Je zřejmé, že lepších výsledků a nižšího počtu pacientů s komplikacemi může být dosaženo intenzivnější léčbou rizikových faktorů započatou již od stanovení diagnózy v časném stadiu diabetu,“ poznamenal prof. Škrha. Druhá studie (srovnávající data z let 2002, 2010, 2013) potvrzuje trend zlepšující se kontroly diabetu obou typů (2013 vs. 2002). Antihypertenzivy a hypolipidemiky bylo léčeno více pacientů s T2D a zřetelně klesá i procento pacientů s retinopatií, ischemickou chorobou srdeční a cévní mozkovou příhodou. Jak prof. Škrha připomněl, v ČR poskytují diabetologickou péči dvě hlavní skupiny – diabetologové (pro 70–75 procent pacientů) a praktičtí lékaři (25–30 procent). Péče probíhá podle 17 národních doporučení České diabetologické společnosti a jednoho doporučení pro praktické lékaře (péče o pacienty s T2D).



Rozdílný přístup k inovacím

Přístup k péči a inovacím se napříč evropskými zeměmi mnohdy ukazuje jako nerovný a systém spoluúčasti, který nemusí reflektovat ekonomickou situaci daného státu, často přispívá k nedodržování doporučené léčby ze strany pacientů. V České republice je většina léků na diabetes hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V ATC skupině „Léčiva k terapii diabetu“ je aktuálně k dispozici celkem 231 variant léčivých přípravků, z čehož 227 má stanovenou částečnou či plnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Jako problematické se v některých případech jeví nastavené podmínky úhrady, které vždy nemusejí odpovídat současným vědeckým poznatkům.

Dalším faktorem přispívajícím ke ztížené dostupnosti moderní léčby mohou být ne zcela aktuální a klinické praxi odpovídající doporučené postupy léčby. Proto přítomní definovali řadu témat, kterými se chtějí intenzivně zabývat, ať už jde o politické či regulační bariéry, nedostatečnou informovanost ze strany pacientů, nebo chybějící indikátory kvality v diabetologické péči.

K hlavním tématům expertní skupiny zaměřené na problematiku dostupnosti péče a inovací patří:

  • Spravedlivý a rovný přístup v managementu zdravotních systémů k: lékům, zdravotním službám, vzdělání, prevenci, self‑managementu či novým technologiím a lékům.
  • Pro zdravotnické pracovníky přístup k: zdrojům/financování léčby a péče, prevenci, včasné diagnóze, screeningu či kontinuálnímu vzdělávání diabetologů a praktických lékařů.
  • Bariéry a možnosti managementu diabetu v podmínkách s omezenými zdroji: institucionální, regulační politické či finanční bariéry, nedostatek vzdělávání zaměstnanců, nedostatek diagnostických nástrojů ve zdravotních centrech, nedostatek informací pro pacienty a nedostatek výkonnostních opatření a indikátorů kvality diabetologické péče.



Nezbytnost komplexní péče

Víceúrovňová péče o pacienty s diabetem se stává naprostou nezbytností. Pandemie diabetu se stala globálním problémem 21. století, který představuje zátěž nejen pro pacienty a zdravotnické profesionály, ale také pro celý systém veřejného zdravotnictví. Jen v České republice aktuálně žije více než 767 000 dospělých pacientů s tímto onemocněním. Zároveň se předpokládá, že významná část nemocných (15–40 procent) zůstává nediagnostikována. V péči o diabetické pacienty proto sehrávají klíčovou roli praktičtí lékaři, kteří by měli provádět screening, časnou diagnózu a včasné odeslání ke specialistovi.

V řadě zemí střední a východní Evropy se ukazuje jako problematický nedostatek financí v rámci primární péče, stejně jako nedostatečná spolupráce praktického lékaře a specialisty. Odstraněním těchto překážek se u nás zabývá probíhající reforma primární péče, která si, kromě jiného, dává za úkol zvýšení kompetencí praktických lékařů či změnu preskripčních a indikačních omezení. Podobný záměr, tedy posílení kompetencí praktických lékařů a úzká spolupráce se specialisty, je obsahem strategického dokumentu Zdraví 2030 Ministerstva zdravotnictví ČR.

Ke klíčovým problémům, jejichž řešením se odborníci DEICE v rámci víceúrovňové péče zabývají, patří:

Prevence diabetu: screening a včasná diagnostika (praktický lékař), zahájení léčby ihned v časném stadiu onemocnění a prevence rozvoje možných komplikací spojených s diabetem.

Management v primární péči: nekomplikovaný T2D – návštěva 3× ročně + každoroční posouzení stavu, komplikovaní pacienti (vyžadující léčbu inzulinem, přítomnost komplikací) – v péči specialisty diabetologické ambulance spolu s praktiky – minimálně 1× ročně posouzení specialistou sekundární péče a 2× ročně praktickým lékařem. Management sekundární a terciární péče: potřebné zdroje pro primární péči v oblasti podpory, poradenství a vzdělávání, vznik diabetických multidisciplinárních týmů (endokrinolog, diabetická sestra, nutriční terapeut, podiatr, sociální pracovník, psychologická podpora), u pacientů s T1D – plánování rodičovství, práce s pacienty na kontinuální inzulinové infuzní léčbě, posttransplantační diabetes, komplikovaní pacienti s T2D.

Význam multioborové péče: včasná diagnóza, redukce komplikací spojených s diabetem, snížení mortality v příštích pěti až deseti letech, zlepšení přístupu ke specializované lékařské péči, snížení nákladů na diabetologii.

Jak uvedl MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., iHETA, intenzivnější a včasnější kompenzace léčby znamená do budoucna značné potenciální úspory. Podle dostupných dat v roce 2017 náklady na léčbu komplikací spojených s diabetem převýšily náklady na léky. Zatímco průměrné roční náklady na pacienta na léky v roce 2013 dosahovaly 12 852 Kč a v roce 2017 činily 16 103 Kč, náklady na léčbu komplikací se za stejné období zvýšily z 9 832 na 16 400 Kč (o 14 procent, zatímco náklady na léky vzrostly o šest procent). Přímé náklady rostou spolu s komplikacemi a komorbiditami. Ukazuje se například, že nekompenzovaný pacient je finančně dvakrát nákladnější než kompenzovaný, obdobně je tomu u pacienta s komorbiditami. Například v Německu náklady na T2D v roce 2016 tvořily ze 13 procent náklady na léky, ze šesti procent návštěvy u lékaře, z 22 procent nemocniční péče, ze tří procent rehabilitace a 56 procent tvořily nepřímé náklady, kde dvě třetiny byly náklady na nemocenskou.

„V důsledku pandemie diabetu čelíme hrozbě snížení kvality života diabetických pacientů, jejich schopnosti pracovat a nadměrným veřejným výdajům. Lepší kompenzace a prevence komplikací, tedy personalizovaná léčba bez prodlení, přitom může přinést obrovské úspory nákladů,“ je přesvědčen MUDr. Doležal. Podle odborníků je načase, abychom sledovali vhodnost léčby diabetu, prevenci a screening pomocí nových zdrojů dat na úrovni jednotlivých pacientů i celé populace. Národní strategické plány by měly být připravovány tak, aby odrážely aktuální odborná doporučení a převáděly je do ukazatelů kvality (prevence, screening, včasná detekce, časná a agresivní intervence a prevence komplikací).

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky