Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. listopad 2019 | Svátek má Alžběta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vzniká národní plán na zvládání Alzheimerovy choroby

Foto: shutterstock

Vzniká národní plán na zvládání Alzheimerovy choroby

Medical Tribune 19/2019
07.10.2019 11:42
Zdroj: MT
Autor: kol
Nárůst incidence Alzheimerovy nemoci je alarmující. Podle aktuálních dat českých zdravotních pojišťoven vzrostl za posledních pět let výskyt tohoto onemocnění téměř o 40 procent a náklady se zvýšily až dvojnásobně.

Situaci má pomoci řešit nově vznikající Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění (NAPAN), o němž se diskutovalo v rámci letošních Pražských gerontologických dnů pořádaných Českou alzheimerovskou společností 17. a 18. září v Praze.



Tento plán je komplexní reakcí na zvyšující se prevalenci Alzheimerovy nemoci (AN) v České republice a vzniká ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního ústavu duševního zdraví a Světové zdravotnické organizace. Jde o plán na období 2020–2030, jehož cílem je kromě systémových změn, jako je tvorba diagnostiky a guidelines, i vytvoření networkingu a multioborové spolupráce. Diskuse se tedy zaměřuje zejména na vize oblastí tvorby mezioborových doporučených postupů a dotvoření sítě služeb. Zájem budí i téma vzdělávání a podpory pečovatelů a v neposlední řadě také oblast epidemiologie nemoci a výzkumné priority.

Jak uvedla koordinátorka plánu Ing. Bc. Hana Marie Broulíková, MSc., NÚDZ a MZ ČR, jde o dokument skládající se ze tří částí (vize plánu s nástroji na zapojení se do mezinárodní sítě, situační analýza ve spolupráci s WHO a návrhová část obsahující šest strategických cílů s velmi specifickými opatřeními).

Snahou podle ní je, aby tento plán časově korespondoval s plánem na ochranu duševního zdraví, což má význam zejména z hlediska problematiky na zdravotně‑sociálním pomezí.

„Dnes se AN týká zhruba 61 000 lidí, u nichž byla choroba diagnostikována, dalších 40 000 jsou pacienti s nedošetřenou demencí a lze předpokládat, že i zde se AN vyvine. Chorobou trpí ze dvou třetin ženy a z jedné třetiny muži a výraznější začíná být po 85. roce věku, kde již onemocněním trpí deset procent lidí,“ přiblížila aktuální situaci MUDr. Jitka Soukupová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Většina pacientů s vykázanou AN je ve věku 75–89 let. Statistická predikce prevalence AN v ČR do roku 2030 hovoří o nárůstu na minimálně 90 000 nemocných. Jak však odborníci upozorňují, prevalence vykázané demence je v ČR nižší než v jiných státech střední Evropy, což není dáno nižším výskytem onemocnění, ale jeho poddiagnostikovaností.

Republikový průměr v ČR činí zhruba 580 osob s AN na 100 000 obyvatel, přičemž počet nemocných se v regionech výrazně liší. Není to však způsobeno jen rozdílným počtem obyvatel, ale zejména rozdílnou dostupností odborné diagnostiky a péče v té které oblasti (viz tabulku). Jak MUDr. Soukupová připomněla, očekávaná doba dožití u pacientů s AN je výrazně kratší než u celkové populace ČR (u 60letého pacienta 12 vs. 22 let, u 70letého 8 vs. 14 let). Aktuální data ukazují, že téměř 50 procent lidí s AN umírá na nemoci oběhové soustavy, 15,2 procenta na nemoci nervové soustavy, následují novotvary a nemoci dýchací soustavy. Lidé trpící AN potřebují 1,3krát více lékařské ambulantní péče než jejich vrstevníci, u lůžkové péče je to dokonce dvojnásobek. Nejčastějšími důvody hospitalizací jsou poruchy dýchací a vylučovací soustavy, zlomeniny a úrazy.



Rozvoj diagnostiky a sítě služeb

Pro stanovení diagnózy AN zatím neexistuje jedno konkrétní vyšetření, v ČR v současnosti existuje hned několik doporučených postupů různých odborných společností, které se od sebe vzájemně liší. Jiná doporučení mají neurologové, jiná psychiatři, objevila se již i doporučení pro praktické lékaře. „Chceme‑li mít jednu chorobu, je logické, abychom měli jedno doporučení. V příštích jednom až dvou letech proto chceme vytvořit doporučený postup. Nechceme vytvářet vlastní, český, ale podíváme se, jak vypadají guidelines v jiných evropských zemích, a vybereme ty prvky, které jsou nejlépe aplikovatelné na české poměry,“ vysvětluje doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., neurolog, 1. LF UK a VFN, který pracuje jako garant pracovní skupiny zaměřené na tvorbu doporučených postupů a sítě služeb. Jak připomněl, nejde jen o problematiku psychiatrickou, neurologickou nebo geriatrickou, ale multidisciplinární, takže se nelze obejít bez mezioborové spolupráce.

Dalším důležitým krokem je vytvoření sítě a prostupnosti systému. „Budeme‑li mít k dispozici nástroje na screening, musíme mít i systém, který bude schopen pacienty po screeningu a diagnostice převzít. Jedním z problémů, které měli praktičtí lékaři v minulosti, bylo, že vznikly screenovací nástroje, ale když se lékaři pacienty snažili odeslat k neurologům, psychiatrům nebo geriatrům, ne vždy systém fungoval,“ upozornil doc. Rusina s tím, že snahou je vytvořit jednoduchá screenovací doporučení dostupná v ordinaci PL a definovat roli jednotlivých odborníků a možnosti spolupráce mezi odbornostmi. Neméně důležité je i vytvoření sítě vysoce specializovaných center pro pacienty s AN, podobně jako je tomu u jiných onemocnění, která budou určena pro obtížnější a komplikovanější případy. Prostupnost systému by měla být v několika úrovních. Cílem plánu je vypracovat takové doporučené postupy, aby ani pacienti, ani lékaři systémem nebloudili. Podle doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D., Alzheimer Europe a Česká alzheimerovská společnost, je snahou vytvořit fungující strategii, která bude podpořena nejen konkrétními opatřeními, ale i alokací finančních prostředků.

„Důležité je, aby po stanovení diagnózy člověk nezůstal ‚viset ve vzduchoprázdnu‘ a aby byla co nejdříve zahájena léčba. Optimální je multidisciplinární podpora a návaznost na proces reformy psychiatrické péče, jehož zaměření bylo od roku 2018 rozšířeno i na onemocnění demencí,“ uvedla MUDr. Hana Vaňková, metodička pro gerontopsychiatrické multidisciplinární týmy v rámci projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné, realizovaného MZ ČR a Fakultou humanitních studií UK.



Nově kognitiva z rukou PL

Aby mohl plán fungovat, je třeba vzájemná provázanost jednotlivých oblastí, včetně vzdělávání odborníků, ale i edukace široké veřejnosti. „K čemu je ale dobré zvyšování povědomí, když se pacient nedostane k péči, kterou by chtěl a kterou potřebuje. Na druhou stranu, pokud budeme zvyšovat dostupnost služeb, aniž bychom zvyšovali povědomí, přijde řada pacientů a rodin o možnost včasné péče. I zde platí, že čím dříve začneme, tím lépe,“ vysvětlil doc. Rusina nutnost provázanosti všech úrovní.

Jednou z konkrétních možností, jak lze současnou situaci zlepšit, je zvýšení přístupu. Např. praktičtí lékaři budou mít od roku 2020 nově kód pro úhradu kognitivního screeningu. Právě úhrada této činnosti spolu s rozšířením možností preskripce kognitiv, které přichází také v příštím roce, by měla lékaře motivovat a významně rozšíří počet těch, kteří budou o pacienty s demencí pečovat. „Jestliže tady bude motivace pro screening a diagnostiku a navazující síť služeb, kam bude možné pacienty poslat dál, dává smysl provádět větší edukační kampaň,“ dodává lékař. Jak ale uvádí doc. Holmerová, dosavadní poznatky ukazují, že největší nenaplněné potřeby jsou právě v oblasti postdiagnostické podpory. „Jestliže jsme se rozhodli proscreenovat populaci, je to politické rozhodnutí a je to dobře. Buďme výjimečnou zemí, ale pamatujme na to, že nesmíme stanovit diagnózu, aniž bychom mohli poskytnout postdiagnostickou podporu. To vše musí být v plánu zakotveno,“ zdůraznila.



Postdiagnostická podpora

Jakou by tedy člověk, u něhož byla diagnostikována demence, měl mít podporu? Podle doc. Rusiny je třeba vidět dva paralelní problémy, jeden je diagnostický a terapeutický, druhý pečovatelský a podpůrný. Jak připomíná, jeden z velkých rozdílů mezi demencí a jiným typem onemocnění je ten, že demence znamená obrovskou zátěž pro celou rodinu. U nemocného se nejedná pouze o změny paměti a komunikace, ale i o změny osobnosti, změny chování a s postupující nemocí ztrátu soběstačnosti.

„Zatím není k dispozici kauzální léčba, nemoc lze pouze zpomalit, přesto náročnost péče bude v čase znamenat zejména pro pečující rodinu stále větší zátěž. Z toho důvodu je zapotřebí již od počátku myslet i na rodinné příslušníky a nečekat, až nastanou problémy a blízcí přestanou situaci zvládat,“ dodává doc. Rusina. Vznik center by tudíž měl hrát důležitou roli i v této oblasti. Podle MUDr. Hany Janečkové, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Česká alzheimerovská společnost, zatím u nás zcela chybí zejména pomoc, podpora a informace pro pacienta a jeho rodinu hned v okamžiku určení diagnózy.

Vedle vytvoření fungující sítě screeningových, diagnostických a léčebných a pečovatelských služeb je tedy cílem plánu zajistit i takové informační zázemí, aby lékař přesně věděl, kam pacienta nebo rodinu pro potřebné informace odkázat a na jaké další služby je nasměrovat. Poradenství musí být vždy propojeno s dostupnou a reálnou péčí v oblasti, kde pacient žije. I proto je záměrem plánu NAPAN připojit síť center provázení demencí k již vznikajícím centrům duševního zdraví, zajistit multidisciplinární přístup a rozšířit možnosti odborné pomoci pacientovi a jeho rodině v jeho reálném prostředí.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky