Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 12. prosinec 2019 | Svátek má Simona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Lékárenství potřebuje systémovou změnu

Lékárenství potřebuje systémovou změnu

Pharma Tribune 2
07.10.2019 14:21
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová

Že je debata kolem lékárenství vyhrocená? Může si za to ministerstvo, míní předseda spolku Vaši Lékárníci CZ Mgr. Aleš Nedopil.



  • Jsou to dva roky, co jste založil spolek Vaši Lékárníci CZ. Co vás k tomu vedlo?

Rozhodně nespokojenost se současným stavem českého lékárenství a potřeba jeho reformy. Lékárenství je o poskytování služby pacientovi, nikoli obchod. Navíc nestandardně nastavené financování léků z veřejného pojištění je až do očí bijící. Lékárník má být ohodnocen řádně za zdravotní službu, a ne za to, že prodá pacientovi co nejvíce co nejdražších léků. Je to úplný nesmysl, když někteří manažeři hlásají, že lékárenství je prostý obchod. Není a nemůže nikdy být.



  • Jací manažeři to tvrdí? Takto to neslýchám.

Konkrétně jsem se v panelové diskusi na konferenci setkal s Ing. Danielem Horákem (ředitel Česká lékárna Holding, pozn. red.) a Ing. Michalem Jurčou (manažer BENU, pozn. red.), kteří veřejně tvrdili, že není rozdíl mezi prodejem Paralenu a rohlíku.



  • Jak to tedy bylo se založením Vašich Lékárníků?

Tři roky předtím jsem se snažil dát dohromady skupinu mladých lékárníků. Funguje tu sice spolek Mladých lékárníků do 35 let, který se zabývá hlavně tématy, jako je vzdělávání a odborný rozvoj profese. Já jsem ale tenkrát začal hledat mladší kolegy, než jsem já, a hlavně ty, kterým záleží na profesních hodnotách a na oboru jako takovém. Tato skupina by měla začít vyplňovat určitou generační mezeru, která vznikla mezi lékárníky mé generace a současnými absolventy. Bohužel je tu zhruba patnáct let, kdy se nikdo z lékárníků aktivně profesně neprofiloval. Mluvím o lékárnících mezi 30 a 45 lety. Mezi nimi chybí dostatek výrazných osobností.



  • Je ta generační otázka podle vás zásadní?

Podle mě je významné, že tu je tak velká generační díra. Už jako prezident studentského spolku jsem upozorňoval starší kolegy lékárníky, aby se tomu věnovali, jinak za čas nebudou mladí lékárníci, kteří by od nich chtěli lékárny kupovat, až půjdou do penze. Tenkrát se mi smáli. Dnes ale hodně z nich splakalo nad výdělkem, a pokud je nechtěl řetězec, není, kdo by jejich lékárnu koupil. My starší už své lékárny máme, úplně mladí absolventi na ně buď nemají, anebo nemají odhodlání lékárny převzít. Navíc je zde právě veliký tlak finančních skupin, které vidí v lékárenství business, na kterém mohou dobře vydělat.

Absolventi a mladí lékárníci by měli být pyšní na svou profesi a zasadit se o to, že o nich v lékárnách nebudou rozhodovat ekonomové či marketéři, kteří vždy budou vidět na prvním místě svůj zisk. Lékárenství a jeho koncepci si tu musejí vybudovat oni sami. Je to i vzkaz pro mladé kolegy z řetězcových lékáren: zajímejte se, teď máte pocit, že se o nic nemusíte starat, ale není to pravda.

Bohužel v poslední době začínají o naší profesi rozhodovat lidé, kteří právě nemuseli vystudovat jednu z nejnáročnějších vysokých škol, farmaceutickou fakultu.



  • Pokud není, kdo by odkoupil od starších farmaceutů jejich lékárnu, není to i proto, že mladí lékárníci už nemají zájem být vlastníky?

Je za tím kombinace faktorů. Svůj vliv má to, že tu není vytvořený model financování startu podnikání ve farmacii. V Německu i Rakousku existují specializované „Apotheker Bank“. Když chcete koupit lékárnu od staršího kolegy, banka poskytne úvěr, který zajistíte daným podnikem. U nás nic takového specializovaného není. Když lékárník nemá podnikatelskou historii nebo podnikání v rodině, banka mu těžko půjčí. Když jsme kupovali s manželkou lékárnu v roce 1998, podařilo se nám sehnat záštitu od našeho hlavního dodavatele. Firma GEHE Pharma tenkrát měla program rozvoje nových lékáren ve střední Evropě. Od té doby ale podobné projekty nevznikly. Kombinace nemožnosti financování, nezájmu starších kolegů o profesní výchovu mladších, vyhořelost starších a do určité míry i rezignovanost na to, jak změnily situaci v lékárenství řetězce, vede některé mladé kolegy k tomu, že ani nemají zájem si lékárny pořizovat. Jednoduše řečeno jsou z toho otrávení. Kdyby viděli nastíněnou cestu, jak lékárnu získat, věřím, že by se k tomu postavili jinak. Je ale pravda, že bylo úplně jiné otevírat lékárnu v devadesátých letech a otevírat ji dnes. Je tu hyperkonkurence a úroveň profesní etiky prudce klesla.



  • Jak jste se tedy zformovali?

Na prvním setkání jsme se pracovně nazvali spolkem „militantních myslících“ nezávislých lékárníků, kteří chtějí prosazovat novou reformu lékárenství a chtějí, aby nás bylo slyšet na veřejnosti. Požádali jsme Českou lékárnickou komoru o finance na zviditelnění problémů lékárenského stavu. Prezentovali jsme náš projekt delegátům sjezdu, kteří nám dali v hlasování mandát a důvěru. Byl to silný mandát pro nezávislé PR. Tak vznikl oficiální registrovaný zájmový spolek Vaši Lékárníci CZ.



  • Co se za tu dobu, co funguje váš spolek, podle vás povedlo?

Výsledkem naší loňské a částečně i předloňské činnosti je, že se tu znovu nastoluje téma profesní politiky a etiky. Že se mluví o problémech lékárenství na veřejnosti, a že jsme vůbec vnímáni jako profesní skupina. Do té doby nás velice chabě reprezentoval jediný zástupce lékárnické komory, většinou prezident, který to víceméně neuměl, a hlavně nedokázal být všude a u všeho. Na jednu osobu je nepřekonatelný problém vše zvládnout, je to nadlidský úkol, a navíc má komora určité mantinely, které jí dává zákon, takže se stejně nemůže vyjadřovat ke všemu. Dnes je náš spolek pro politiky partnerem, zvou nás i do podvýborů, do komisí, začínáme být vnímáni a respektováni. O problémech lékárníků se začalo znovu mluvit na veřejnosti. Je potřeba se bránit dezinformacím a lobbistickým tlakům, které ještě více decimují české lékárenství a celé zdravotnictví. Uspořádali jsme letos II. celonárodní lékárnický sněm a Česká televize z něj přinesla sérii přímých vstupů. Takový ohlas nemá ani sjezd komory. Smutné je například, že jsme iniciovali i pracovní skupinu na Ministerstvu zdravotnictví ČR, která ve finále po neustálých urgencích vznikla, ale do které jsme nakonec nebyli přizvaní.



  • Není ale teď debata o lékárenství až moc agresivní a vyhrocená? Zejména s ministerstvem.

Myslím, že je, ale že si za to může ministerstvo. Když byl náměstkem ministra jmenován Filip Vrubel, slyšeli jsme od něj a od ministra „rajskou píseň“: že si uvědomují, jak jsme podfinancováni, jak jsou platy lékárníků nízké, jak náš obor je dlouhodobě decimován a vysáván a že minimálně miliardu segment lékáren dostane, aby se aspoň částečně vzchopil. Věříte, že slib ministra a náměstka je zavazující. Na další schůzce se to ale začalo nějak scvrkávat, už se to neuvádělo v zápisech… Po ministerstvu zdravotnictví jsme chtěli tedy několik jednoduchých kroků: aby začalo pracovat na regulaci sítě lékáren, aby začalo vymáhat regulaci cen, aby se posílila úhrada lékárenského výkonu a zavedla povinnost zásobit léčiva do všech distribucí. Největší problém je s monopolními distribučními kanály a nedostupností léčiv pro všechny lékárny. Vše nám bylo slíbeno, za rok a půl se ale nic neudělalo. Bohužel jediné, na co se ministr zmůže, je napsat otevřený dopis, když hrozí, že se kvůli zavedení protipadělkové směrnice a ověřování FMD kódů na obalech léčiv zhroutí vydávání léčiv v lékárnách. To přitom nemá žádnou právní sílu, je to důkaz jeho slabosti pod tlakem lobbistů, měl vydat vyhlášku jako v jiných zemích EU.



  • Zmínil jste nedostupnost léků v každé lékárně. Je podle vás potřeba zavádět emergentní systém dodávek takových léků?

Vůbec ne. Emergentní systém je vytloukání hřebíku klínem – absolutně nesmyslný systém, který zvýší všem náklady a všem přidělá pracnost, přesně podle pravidla „dej úředníkovi moc a vymyslí formulář“. Stačilo by začít trvat na tom, že výrobce musí poskytnout léky víc než jednomu distributorovi. Tedy vymáhat platný zákon z roku 2017. Jakékoli nastavení jedinečného kanálu v distribuci léčiv vede tak k monopolizaci dodávek a prostoru pro jejich nespravedlivé směřování „jen elitním lékárnám“, a toho jsme již dnes svědky.

Je jasné, že tu úředníci ministerstva navádějí nebo tolerují nedodržování platného zákona – to je pro demokratickou zemi zcela nepřípustné! Stejně tak, že víc než dva roky SÚKL nepožádal třeba ÚOHS, aby mu s vypracováním metodiky stanovení tržních podílů pomohl. To si ale musí rozhodnout vláda pod vedením pana premiéra.



  • Má váš spolek i jiné příjmy než dar od České lékárnické komory?

Dostává členské příspěvky jak od fyzických osob – lékárníků, tak od právnických osob, a dále pak sponzorské příspěvky, například za prezentaci firem na akcích, které pořádáme. Od České lékárnické komory jsme dostali dva příspěvky, poprvé na mediální školení v roce 2017, pak celkový budget 2,5 milionu na projekt propagace pro minulý rok 2018. Tento příspěvek jsme vyčerpali, a ještě jsme do toho přidali zhruba 60 tisíc z vlastních prostředků. Začínají se nám ozývat například i kolegové ze zahraničí, kteří si naší činnosti všimli. Po našem vzoru vznikla hodně obdobná iniciativa na Slovensku. Velmi jsme zaujali kolegyni z Estonska, která pracuje v předsednictvu PGEU.



  • Je takové financování udržitelné? Jste na příspěvcích od komory závislí?

Je na nich závislý určitý objem naší činnosti. Myslím, že komora má poměrně hodně nastřádáno a ve své podstatě neumí ty finance mediálně dobře využít. Připravili jsme úspěšné spoty pro veřejnost na stejné ceny léčiv a doplatky. Bohužel placený mediální prostor, jako je například sponzoring zajímavých programů v rádiích, je drahý a potřebuje větší objem prostředků.



  • Loni měla na sjezdu komory revizní komise pochybnosti o efektivitě vynaložených peněz od komory. Vy jste pak žádali o omluvu. Jak se ten spor vyvinul?

Revizní komise si vyžádala podklady, odsouhlasila jejich převzetí a srozumitelnost v polovině probíhající kampaně. Dostali vše, o co si řekli. Přednesená zpráva čestné rady byla pro mne doslova šokem, zejména proto že jsme nebyli řádně informováni o pochybnostech nebo o nedostatku dokumentů před uzavřením zprávy. Navíc nám nikdo nedal šanci na posudek zareagovat a obhájit se, byl zveřejněný až na sjezdu a my jsme ho v tu chvíli slyšeli také poprvé. To nás velmi poškodilo a zároveň bagatelizovalo velmi kvalitní práci našich členů. Proto jsme letos udělali uzávěrku účetnictví, která prošla nezávislým dobrovolným auditem. Tak máme zcela čisté svědomí, účetnictví v podobě faktur je na webových stránkách, což sama naše komora nemá. Podle mne to byla organizovaná dezinformační akce.



  • Budete na podzim žádat na sjezdu lékárnické komory o další příspěvek?

Budeme žádat o další peníze, protože to situace bude nadále vyžadovat.



  • Uvedli jste, že ze strany revizní komise byla její zpráva snahou oslabit PR aktivity spolku Vaši Lékárníci. Proč by měla revizní komise takový zájem?

Mám pocit, že tam byly osobní ambice několika lidí dokázat, že nejsme schopni udělat kvalitní PR kampaň. Uvědomte si ale, že se našli lidé, kteří nám to nepřáli, a měli vztek, a že i přes to jsme získali důvěru většiny delegátů sjezdu pro náš záměr. Ta zpráva podle právníka byla účelová a hloupá, navíc porušující GDPR či další obecné předpisy. Mě se to dotklo osobně. Kromě spolupráce s PR agenturou a dalšími specialisty to děláme jako členové ve svém volném čase, často po večerech na úkor času rodiny. Té práce za takovéto nevelké finanční prostředky bylo odvedeno daleko více, pokud porovnáte obdobné kampaně. Nechali jsme si udělat i nezávislý audit od odborníka z oboru, který dopadl jednoznačně v náš prospěch.



  • Jak to myslíte, ve volném čase? Neúčtujete si práci pro spolek?

První čtvrtrok si nikdo z nás nevykázal ani hodinu. Protože pak práce rostla, tak jsme po dohodě s revizní komisí stanovili úhradu ztráty času v korelaci s náhradami za práci v ČLnK. Ve skutečnosti ale každý pracujeme nad rámec vykázaných hodin a využíváme k tomu i například soukromé vozy, počítače, tiskárny, mobily a tak dále.



  • Kolik jste si vy a vaše firmy tedy řádově spolku vyfakturoval?

Máme dohody o provedení práce, a ty mohou být zhruba na deset tisíc měsíčně. Jako jediný ze spolku jsem loni měl maximum možných dohod. Mám tam zhruba osm měsíců s dohodami. Moje firmy neúčtovaly žádné faktury za práci. Největší moje firma má barevnou kopírku, vazače a techniku pro pořádání konferencí, kterou jsme poskytli za symbolické ceny, a náklady na automobil na některé služební cesty (hlavně zahraniční a doprava věcí a materiálů na pořádané akce).



  • Letos jste byli účastníky dohodovacího řízení o úhradách. Co jste si z toho vzal?

Původně jsem prosazoval, abychom do toho nešli. Byl jsem ale přehlasován kolegy s argumentem, že předseda Grémia majitelů lékáren potřebuje podporu nezávislých lidí. Kolegyně Kristýna Pilátová si to vzala na starosti. Dnes vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Nikdy bych nevěřil, jakým stylem „tureckého trhu“ dohodovací řízení probíhá. Jsem z toho doslova zhnusen.



  • A není chyba několikaletého koordinátora segmentu Mgr. Hampla, jestli nejsou v jednáních k dispozici konkrétní data a seriózní podklady?

On je tam nosí, ale všichni je tam bagatelizují. Máme data, která dokazují, že lékárníci ztratili za posledních osm let zhruba sedm miliard korun, o vyrovnání inflačních rozdílů ani nemluvím. Největší legrace je, když zdravotní pojišťovny zřídí fond na podporu malých lékáren, a pak samy rozhodují, komu z něj přispějí a komu ne. Ve výsledku dostane příspěvek místo 200 potřebných malých lékáren 40 lékáren, které můžeme nazvat elitářskými, protože si podmínky stanovily pojišťovny. To je výsměch celému systému. Jinak Marek Hampel je vždy řádně připraven na jednání komise. Z jednání jsme si dělali i zvukový záznam, abychom mohli detailně informovat kolegy. Magistr Marek Hampel je erudovaný lékárník a odborník s dlouholetou praxí v této oblasti. Proto také prosazujeme zcela transparentní systém stejných doplatků a cen za léky z veřejného pojištění. Proč pojišťovny nechávají zpětné bonusy a slevy za nákupy léčiv velkým hráčům, kteří pak dělají v podstatě klamavou reklamu na poloviční doplatky? Odpověď je za mne jasná: Problém je spíš v klientelismu, rigiditě, neochotě ke změnám a netransparentnosti ve vyvádění financí mimo systém regulace. Vrcholem je pak neochota proplácet zvýšené náklady na verifikaci podle FMD.



  • Jenže kontrola podle FMD není zdravotní výkon, to je technikálie, povinnost…

Je to jako když někdo nařídí do běžné hospody dát bílé ubrusy až na zem a pak odmítne platit couvert za to, že je musí hospodský prát. Pojišťovny tvrdí, že si FMD nevymyslely a že je nechtějí platit. Od 1. ledna 2020 tu ale jiná než FMD prověřená léčiva nebudou, a jsem moc zvědav, z čeho je budou chtít pojišťovny pro své klienty nakupovat, když nyní řekly, že to nezaplatí? Pak se pojišťovny budou zodpovídat pacientům, proč je vystavují riziku padělků a nebezpečných léků. Když se zavedlo do restaurací EET, snížili DPH u jídla na 15 procent z 21 procent. Koncové ceny zůstaly stejné, nebo se ještě zvedly, a tak restauracím zůstávají větší zisky o těch šest procentních bodů rozdílu na DPH. Pokud stát nebo jiná autorita nařídí další povinnost a zvýšení pracnosti, pak logicky musí zároveň reagovat i náhradou nákladů takto vzniklých, protože právě lékárny si to nemohou promítnout do regulovaných marží a cen.



  • Jak by do budoucna měl podle vás vypadat hrazený výkon lékárenské péče?

Měli bychom se rozmyslet, co v Česku v oblasti lékárenství chceme. Budeme z Čech dělat anomální experimentální prostředí pro nápady pana Kasy z Pilulky, pana Finsterleho z Lékárny.cz nebo vedení Dr. Maxe či dalších, tedy že se léky budou posílat poštou? Dobrá tedy, ať nechají rozpadnout dostupnou síť lékáren na venkově, ale ať se připraví na posílení praktických lékařů a pediatrů. Lékárny zachytávají 70 procent primární péče ještě předtím, než jdou pacienti k lékaři.

Dosud jsme placeni prakticky jen maržemi. Ceny léčiv a absolutní profit nám stát tlačí kontinuálně již osm let dolů, tím se ekonomika výkonu správné lékárenské praxe prudce snižuje. Když nebude lékárnický výkon, nebudou tu ani lékárny. Ve všech středoevropských státech to funguje tak, že má lékárník placenou dispenzační službu, obvykle ve výši kolem devíti eur za výdej jednoho receptu. Nám by stačilo zhruba sedm eur. Léky pak můžeme vydávat s technickou marží někde mezi jedenácti a pěti procenty, dle typu skladovacího režimu léčiva. Obdobně se musí změnit výpočet marží i ve velkodistribuci, která musí být fixně oddělená od lékáren. Když se to nastaví takto a když se vrátí do systému všechny ty zpětné bonusy, slevy, které se ztrácejí mimo systém, pak to teprve může začít fungovat. Dnes nadnárodní hráči, řetězce lékáren, používají zpětné bonusy od výrobců také na likvidaci nás, nezávislých soukromých lékáren. Hádejte, co nastane, až tu budou dva monopolní lékárenské řetězce? Myslíte, že nebudou státu diktovat strukturu svých služeb a jejich cenu?



  • Pletu se, nebo se téma posílení financování výkonem vrací už řadu let, aniž by na stole byl konkrétní návrh na rozdělení marže a výkonu?

Ať doložíme jakýkoli výpočet, vyčtou nám, že se tím zdraží léky pro pacienty. Ale to není pravdou, přeci stát určí, kolik bude platit pacient a kolik systém, je to čistě na regulátorech. Výhody fixních cen pro regulátora jsou zřejmé a v systému skvěle funguje nastavená spoluúčast proti plýtvání léčivy, ve kterém jsme na světové špičce.



  • To ale souvisí spíš s pevnými doplatky, a ty nemusejí nutně jít ruku v ruce s posílením financování přes výkon, ne?

Musejí, jinak to nebude spravedlivé. Péče musí být všude dostupná za stejných podmínek. Stát svou regulací musí chránit handicapovaného nemocného, a nikoli to, že mu připraví „roadshow po lékárnách“ s cílem nižšího doplatku, místo toho, aby pacient ležel v posteli a léčil se. Co tu nyní funguje, je hyenismus na úkor nemocných ve prospěch velkých kapitálových monopolů!



  • Nesnažíte se prosadit moc věcí nejednou?

Systém je tak pokřivený, že se musí reformovat od základu. Přirovnám to k tomu, že české zdravotnictví má Bechtěrevovu nemoc, je to taková „dáma celá pokroucená a plazící se při zemi“ a hrozí, že jí páteř praskne a zdravotnictví celé zkolabuje. Navíc je neustále vysávána různými příživníky. Jednoznačně tu chybí odvaha úředníků přinést systémovou změnu. České lékárenství se bez systémové změny ze stávajícího průšvihu nedostane.



  • Našel jste politiky, kteří na tyto otázky chtějí hledat odpovědi?

Ve zdravotním výboru sněmovny i u některých senátorů ochota je. Mají ale toho moc. Navíc často nedostávají pravdivé informace o pravém stavu věcí. Potřebovali by dostat předem připravený materiál, ideálně návrh zákona, ale ten stojí cca 600 tisíc korun. Takové finance by na přípravu nového systému lékárenství mohl vyčlenit například sjezd naší komory.



  • Měla by součástí takového návrhu být i tematika regulace sítě lékáren?

Jednoznačně, vždyť je to nespravedlivé. Lékárnu ovládá kdokoli, komora má okleštěné pravomoci, registraci uděluje úředník od stolu, který nikdy lékárnu neviděl. Vizitace komisí úředníků ze SÚKL a ze zdravotních referátů a komory jsou minulostí. Dnes každý rozhoduje z vyhřáté kanceláře a ani vlastně neví, o čem a jaké to bude mít důsledky v praxi. Otevírají se lékárny bez dostatečného personálního a technického vybavení, lékárníkům nejsou ani poskytovány základní zákonné přestávky na oběd, není dodržován zákonný fond pracovní doby, fyzický přístup k často nebezpečným lékům či omamným látkám mají osoby bez jakékoli kvalifikace či odpovědnosti atd. To jsou reálie ze skutečné praxe, se kterými se setkávám často i jako okresní lékárník.



  • Bude váš spolek podporovat nějaké kandidáty do vedení České lékárnické komory?

Máme nachystané kandidáty. Rýsuje se skupina lidí, kteří to mají v hlavě srovnané a kteří se rozhodli obětovat část svého soukromého života a zkusit jít kandidovat do představenstva. Na funkci prezidenta bude od nás kandidovat David Gregor z Děčína, další lidi zatím jmenovat nebudu. Je to těžké. Osobně bych si to hodně rozmýšlel, protože neřešených věcí je tady až moc a tlaky, které budou na vedení komory vyvíjeny, budou enormní.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky