Přeskočit na obsah

Fórum MT: Bude Národní onkologický program vládní prioritou?

Každý třetí Čech onemocní onkologickým onemocněním, každý čtvrtý na ně zemře. Týká se to i politiků, v jejichž moci je prosadit Národní onkologický program přijatý Českou onkologickou společností ČLS JEP do vládních priorit. To neudělali, a tak NOP zůstává interním dokumentem odborné společnosti a není napojen na nezbytné zdroje.

 

Národní onkologický program by měla zaštítit vláda, myslí si PhDr. Ivana Plechatá z Průvodce pacienta, z.ú. „Národní onkologický program byl a je významnou aktivitou ČOS ČLS JEP s využitím dat mezinárodně unikátního Národního onkologického registru. Přijetí NOP byl ve své době (rok 2003) velmi prospěšný a progresivní počin. Ačkoli je vidět, že se odborná společnost pokouší základní cíle programu naplňovat v praxi, programu dnes chybí celospolečenská, a hlavně široká politická podpora, přestože to původní program předpokládal,“ myslí si PhDr. Plechatá. „Do programu by bylo vhodné doplnit některá průřezová témata vycházející z potřeb onkologických pacientů, jako je zdravotně‑sociální pomezí, psychologická podpora, význam komunikace lékař/ zdravotník a pacient, ale také důraz na měřitelnou kvalitu péče a její indikátory, paliativní péči a vzhledem k lepším datům celkového přežití také management péče o „vyléčeného“ pacienta či pacienta v remisi,“ uvádí. „Tento proces by měl být prioritou na vyšší úrovni, než je ČOS – ta by měla být odborným garantem. Nabízí se MZ ČR s tím, že odsouhlasit by ho měla přímo vláda,“ shrnuje.

 

Doc. MUDr. Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole zdůrazňuje, že péče o onkologicky nemocné a její organizace jsou v České republice na mimořádně vysoké úrovni. „Nevidím v tuto chvíli nutnost nějaké radikální změny Národního onkologického programu. Myslím, že jsou tam pojmenovány ty nejzákladnější a nejdůležitější pojmy a skutečnosti, které by měl program naplňovat. Důležité nyní je především zabezpečení péče dostatkem personálu,“ píše doc. Prausová.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., senátor Senátu Parlamentu ČR, doporučuje dotáhnout dřívější plány. „Je to prosté, neboť s životem ani v onkologii nyní nezačínáme a mnozí ještě ani nekončíme. Procesy jsou in cursu čili v běhu, případně poskoku či chodu. Zřejmě postačí, jak nabádal již klasik, „kultivovat, kultivovat, kultivovat“. A hlavně neumdlévat. Dotahovat nedotažené,“ podotkl prof. Žaloudík. „Národní onkologický program formulovaný před čtrnácti lety je v bodě zvaném integrace onkologické péče naplněn zhruba na 60–70 procent. Je věcí plátců, aby platili péči jen tam, kde se lze dostat k cíli kvalifikovaně, vybaveně a rychle, aniž je nutno systémem bloudit. Ve věci prevence jsme spíše v počátcích putování. Tři screeningové programy, tedy tři pro ženy, jeden pro muže, už hezky běží. Nicméně mamární je využíván ze 62 procent, cervikální asi na 50 procent, kolorektální zhruba z 30 procent. Nicméně častých onkologických diagnóz je přece jen významně více než ony tři skrínované,“ poznamenal.

Podle Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví, může být problém s motivací pojištěnců. „V ČR jsou opatření přijímaná v oblasti prevence nádorových onemocnění a péče o pacienty s onkologickým onemocněním na velmi vysoké úrovni. Ministerstvo zdravotnictví naplňuje Národní onkologický program a v této oblasti úzce spolupracuje s Českou onkologickou společností ČLS JEP,“ uvádí ministr. „Problém, na který Ministerstvo zdravotnictví ČR upozorňuje a který může nepříznivě ovlivnit péči o onkologicky nemocné pacienty, je nízká ochota některých lidí zúčastnit se preventivních vyšetření nebo čerpat zdravotní služby, a to přesto, že existuje řada osvětových projektů zaměřených na podporu účasti veřejnosti v preventivních programech, na zdravotní gramotnost veřejnosti apod.,“ myslí si Mgr. et Mgr. Vojtěch.

Podobně Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR, zdůrazňuje roli pojištěnců v prevenci a včasném záchytu onemocnění. „Domnívám se, že klíčovým prvkem jakéhokoli národního onkologického programu by měl být občan. U něj by měla začínat seriózní, odborně garantovaná osvěta. Normální občan by se již od školních let a dále všemi účinnými cestami měl dozvědět, jaká základní onkologická onemocnění mu hrozí. Měl by být schopen posoudit podle věku, životosprávy a své rodinné anamnézy, kdy a které riziko ho reálně ohrožuje. Veřejné zdravotní pojištění k tomu nabízí a aktivně upozorňuje pojištěnce na potřebnost periodických preventivních prohlídek a možnost a užitečnost bezplatných, cílených screeningových vyšetření,“ uvádí Ing. Friedrich. „V České republice jsou ve srovnání s ostatními srovnatelnými státy dostupnost, kvalita i výsledky onkologické péče na velmi dobré úrovni. Klesá úmrtnost a stoupá účinnost léčby. Naopak zdravý životní styl a vlastní primární prevence není nic, čím bychom se mohli v ČR chlubit. Stačí se podívat na ukazatele spotřeby alkoholu, cigaret, pohybové aktivity a nadváhy,“ podotkl.

 

Plné znění aktuálního Fóra MT najdete v archivu.

 

 

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…