Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 12. prosinec 2019 | Svátek má Simona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jak se osvědčily ukrajinské sestry?

Jak se osvědčily ukrajinské sestry?

Medical Tribune 24/2019
25.11.2019 12:02
Zdroj: MT
Autor: red

Podobně jako lékaři z Ukrajiny zachraňují v personální krizi české nemocnice ukrajinské sestry. Od 1. září byl projekt Ukrajina nahrazen Programem vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, přijímá střední zdravotnický personál ze třetích zemí kromě Severní Koreje. Lékařská komora varovala, že ukrajinské sestry nemají dostatečné vzdělání, ale podle platných regulí sestry do splnění aprobační zkoušky pracují pod odborným dohledem, většinou v ošetřovatelských pozicích, jejich přímý negativní vliv na pacienta tak je prakticky vyloučen. V nemocnicích jsou možná už stovky zdravotníků z projektu Ukrajina, v novém programu jich bylo přijato zatím 25. Zeptali jsme se ředitelů nemocnic a hejtmanů: Jaké máte ve vašem zdravotnickém zařízení zkušenosti s prací ukrajinských sester, máte jako nemocnice/ kraj programy pro jejich další vzdělávání a začleňování do běžného života v ČR?



KRAJ JIHOČESKÝ

  • Mgr. Jana Stráská,

hejtmanka

Zájem o práci v našich nemocnicích z řad ukrajinských zdravotních sester není tak velký, aby se vyplatil komplexní vzdělávací program. Sestry proto vzděláváme individuálně. Stejně tak zkušenosti s jejich prací nelze v žádném případě paušalizovat. Vždy se jedná o konkrétní zkušenost s konkrétním člověkem.

  • Ing. Michal Čarvaš, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s., člen představenstva Jihočeské nemocnice, a. s.

S prací cizinců v jihočeských nemocnicích máme poměrně dobré zkušenosti. Pracuje jich u nás několik desítek. V několika našich nemocnicích jsme se zapojili do projektu Ukrajina. Ze zdravotních sester, které k nám nastoupily, jich bohužel dodnes zůstala méně než polovina. A to i přes to, že jim byly zařízeny kursy češtiny přímo v nemocnici a že s nimi hlavní sestry, manažerky kvality i další trénovaly na aprobační testy a školily je. Z hlediska jejich zapracování posléze nebyl problém, i jazyková bariéra brzy pominula. Nejčastějším důvodem ukončení pracovního poměru byly rodinné důvody a návrat za rodinou na Ukrajinu. Poměrně lepší je zkušenost s lékaři a lékařkami z Ukrajiny. Zde většina zůstala, naopak za nimi přišly jejich rodiny. Manželé našli práci například v průmyslu, děti navštěvují naši firemní mateřskou školku nebo už i základní školu. Tyto příklady ukazují, jak to může fungovat a jak mohou být úspěšně začleněni do pracovního i osobního života. Pokud má projekt Ukrajina a další podobné fungovat a být přínosný, je třeba vytvořit podmínky, jak pracovní, tak rodinné. Rovněž stran uznání vzdělání a průběhu aprobačních zkoušek je třeba vytvořit férové podmínky, dát k dispozici okruhy či cvičné testy, co bude zkoušeno, a nikoli nastavovat pravidla tak, že by to nebyl schopen úspěšně absolvovat našinec, natož pak cizinec.



KRAJ VYSOČINA

  • MUDr. Jiří Běhounek,

hejtman

Na Vysočině pracuje jediný zdravotnický laborant RDG ukrajinské národnosti. Jinak žádnou sestru u lůžka našich pět nemocnic ani ambulantní praxe nezaměstnává. O práci na Vysočině nemají zájem, jdou do center, kde je ještě větší finanční ohodnocení, dle sdělení z nemocnic.

  • MUDr. Lukáš Velev, MHA,

ředitel Nemocnice Jihlava, p. o., chirurg

Jako potomek balkánského migranta stěží mohu být nařčen z xenofobie. Proto si mohu dovolit následující „nekorektní“ odpověď. Zkušenosti se zdravotníky z Ukrajiny máme naštěstí velmi omezené. Ty, které máme, však nejsou příliš pozitivní. Jde o příslušníky odlišného kulturního okruhu, cizince bez vazby na Českou republiku a její obyvatele. Ekonomické migranty, což do jisté míry determinuje jejich chování, vztah k zaměstnavateli, práci a především pacientům. Pomíjím zdravotní rizika, jako je rozšíření TBC a další. Okouzlení „Ukrajinou“ je jen další mantrou, která oddaluje systémové a účelné řešení problémů českého zdravotnictví. Zlatou vizí těch, kteří touží po levné pracovní síle ve zdravotnictví za účelem realizace vlastního zisku. Na jedné straně od českých zdravotníků žádáme empatii, plné porozumění a pochopení pacientových stesků. Na druhou stranu plédujeme za cizince stěží zvládající základy českého jazyka. Přitom v málokterém oboru je dokonalé jazykové porozumění, ale také empatie daná kulturním základem tak důležitá jako ve zdravotnictví, v nemoci. Další schizma současné doby.



KRAJ JIHOMORAVSKÝ

  • Mgr. Erna Mičudová,

náměstek ředitele pro NLZP Fakultní nemocnice Brno

Ve své podstatě téměř žádné zkušenosti se sestrami ukrajinské národnosti nemáme. Těch pár, které u nás projevily zájem pracovat nebo pracují, umí česky, protože zde žijí již několik let. Program pro vzdělávání a začlenění do běžného života v ČR má nemocnice připravený, ale bohužel se zatím nepodařilo získat zájemce o práci, kterým by mohl být nabídnut.



KRAJ PLZEŇSKÝ

  • Ing. Josef Bernard,

hejtman

Zapracování ukrajinských sester je velmi náročné pro český personál, který vynakládá velké úsilí k odborné praktické edukaci na jednotlivých odděleních. Program pro další vzdělávání máme, věnují se mu zejména hlavní sestry a manažerky kvality a díky jejich úsilí se daří některým ukrajinským sestrám zvládnout aprobační zkoušky. Začleňování do běžného života se věnujeme též, ale konají tak zaměstnanci nemocnic mimo rámec jejich zaměstnání, proto vzniklo nové Centrum lidských zdrojů PK, které se právě začleňování cizinců do běžného života v Plzeňském kraji má primárně věnovat. Nemocnice očekávají, že by se mohla zlepšit situace, kdy s velkými náklady a úsilím zaměstnanců cizince zapracují a ten následně opouští nemocnici pod vlivy trhu práce a putuje po českém pracovním trhu z jednoho místa na druhé.

  • MUDr. Pavel Vepřek,

Nemocnice Plzeňského kraje a. s., člen představenstva

V našich nemocnicích jsou sestry z Ukrajiny vítány a snažíme se jim maximálně pomoci v procesu jejich adaptace na české prostředí. Máme pro ně program dalšího vzdělávání, podporujeme jejich jazykovou přípravu a v mezích možností jim pomáháme se zajištěním ubytování. Navíc na kraji vzniklo Centrum lidských zdrojů PK, které má jejich začleňování do běžného života usnadňovat. Společným úsilím nás, našich zaměstnanců a samotných sestřiček valná většina z nich úspěšně zvládne aprobaci a – nastane problém. Ukrajinské sestřičky nepřicházejí do našich nemocnic pracovat z touhy zapustit kořeny na Plzeňsku, ale vydělat si peníze. Po složení aprobace velká část z nich zvedá kotvy a odchází za lépe placenou prací do pražských fakultních nemocnic. Ze zhruba šedesátky sestřiček, které jsme dovedli k aprobaci, jich v našich nemocnicích zůstalo méně než patnáct. Můžeme cítit uspokojení, že svými prostředky podporujeme chod pražských nemocnic, ale to opravdu necítíme. Konkurovat v platech nemůžeme a jiné nástroje na jejich udržení nemáme. Situaci by zlepšilo, kdyby k nám přicházely celé rodiny, ale to se zatím daří jen v jednotlivých případech.



KRAJ STŘEDOČESKÝ

  • Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová,

hejtmanka

S pracovníky z Ukrajiny mají nemocnice velmi dobré zkušenosti. Jejich pracovní nasazení a zájem o zvládnutí odborných a jazykových znalostí je velmi vysoký. Konkrétně pracovníky původem z Ukrajiny zaměstnávají středočeské oblastní nemocnice již několik let. Jde jak o lékaře, tak především o zdravotní sestry. Například v benešovské Nemocnici Rudolfa a Stefanie bylo v současné době přijato pět zaměstnanců z Ukrajiny a v druhé polovině roku přibudou další. Celkem nemocnice počítá se šestnácti zaměstnanci původem z Ukrajiny. V mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici jich pracuje nově šest a také sem by měli přijít v dohledné době další. Doplňování personálu nemocnic zahraničními zaměstnanci je i do budoucna naprosto nezbytné, protože střední zdravotnické školy bezprostředně nestíhají vzdělat dostatečný počet absolventů, kteří by zvládali náročný nemocniční provoz. Poměr mezi těmi, kteří odcházejí do důchodu, ze zdravotních důvodů nebo za lepší finanční nabídkou, a nově příchozími je velmi nepříznivý. Z tohoto důvodu bude ještě nejméně v příštích deseti letech nutné spoléhat na zdravotní sestry ze zahraničí. Problémem, který je se zaměstnáváním cizinců spojen, je však pomalá adaptace, která vyžaduje zapojení školitele z řad současných zaměstnanců i velkou trpělivost. K získávání zaměstnanců z Ukrajiny přispívá i „Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, jehož pilotní fáze probíhala do začátku září a jsou do něj zapojeny i některé středočeské nemocnice.

  • JUDr. Ladislav Řípa,

Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., ředitel

Klaudiánova nemocnice se účastní Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec od roku 2017 s vybranými lékaři. Žádosti o vstup do programu s vybranými všeobecnými a praktickými sestrami jsou průběžně podávány od začátku roku 2019. První sestry z programu jsme přivítali v srpnu 2019 a aktuálně jich pracuje v nemocnici šest, další čtyři očekáváme do konce roku. Celkově, v různém stadiu jednání, je dalších 38 sester z Ukrajiny. Sestrám nabízíme zvýhodněné ubytování, z kapacitních důvodů nezveme rodinné příslušníky, po zapracování a stabilizaci se bude řešit jejich zařazení individuálně. Nabízíme pomoc s vyhledáním pracovní nabídky pro manžele, manželky, konzultace k vyřízení pobytových a pracovních povolení, umístění dětí do předškolních zařízení a škol. Protože sestry přicházejí pouze s dočasným povolení MZ ČR k výkonu odborné praxe a jejich cílem k plnému a rovnocennému zařazení na pracovní pozice všeobecných a praktických sester je aprobační zkouška, zajišťujeme rovněž jazykovou a odbornou přípravu. Jazyková příprava probíhá dvakrát týdně 1,5 hod. Odborná příprava bude probíhat ve spolupráci se SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav od ledna 2020. Další příprava je individuální, odpovědnost a finanční náklady za složení aprobační zkoušky nese ovšem každý zaměstnanec sám. Shrneme‑li zatím krátkou zkušenost s pracovním výkonem ukrajinských sester, můžeme říci, že jsou po pracovní stránce na vysoké úrovni, pracují pod dohledem a odborným vedením vybraného pracovníka, jejich zapracování probíhá dobře, jazyková bariéra je individuální, většina přichází se základy českého jazyka a polovina komunikuje na dobré úrovni. Jsou informované o průběhu aprobační zkoušky a připravené se pod vedením mentora, kterým je kolegyně ukrajinská sestra s aprobační zkouškou, vzdělávat a v průběhu dvou let zkoušku složit.

  • MUDr. Petr Chudomel, MBA,

Oblastní nemocnice Kolín, předseda představenstva

V letošním roce do ON Kolín nastoupily tři sestry z Ukrajiny. Všechny vrchní sestry si chválí jejich pozitivní a lidský přístup k pacientům a kolegyním. Zpočátku je omezovala jazyková bariéra, ale pravidelně docházejí na jazykové kursy a snaží se zapojit v kolektivu. Po odborné stránce se postupně zapracovávají, jsou zodpovědné a spolehlivé. To ale nestačí, hodně záleží na tom, jak je přijme kolektiv – pokud se snaží jim trpělivě předat veškeré zkušenosti, je zde příslib, že vychováme hodnotné zdravotníky, a nevidíme v tom rozdíl mezi českou sestrou či cizinkou. Uvítali bychom rychlejší postup získávání kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny, neboť ten stávající je velmi dlouhý. Další vyřizování dokladů k nástupu je standardní jako v případě ostatních zaměstnanců.



KRAJ KARLOVARSKÝ

  • Mgr. Jana Mračková Vildumetzová,

hejtmanka

Bez zahraničního zdravotnického personálu by bylo velmi obtížné zajistit chod obzvláště vytížených oddělení Karlovarské krajské nemocnice (KKN), ale i dalších zdravotnických zařízení v kraji. V KKN se jedná především o zdravotnický personál ze Slovenska, z Ukrajiny, ale i z dalších zemí, který pracuje pod přímým lékařským dohledem do stanovené doby, než složí aprobační zkoušku. Zkušenosti s těmito pracovníky jsou většinou dobré. Z toho důvodu jsem opakovaně jednala s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a zástupci ministerstva zdravotnictví, aby nadále pokračoval projekt Ukrajina a aby se upravily podmínky vykonání aprobační zkoušky povinné pro zdravotníky z cizích zemí. Karlovarská krajská nemocnice nabízí zahraničním zdravotnickým pracovníkům stejné možnosti a podporu, jako je tomu u všech ostatních zaměstnanců, tedy pomoc při vzdělávání, zajištění bydlení a obvyklé benefity (příspěvek na stravování, penzijní připojištění, volnočasové aktivity).

  • MUDr. Jiří Štefan, MBA,

Penta Hospitals CZ, s. r. o., zdravotní ředitel

Zkušenosti s ukrajinskými sestrami máme víceméně dobré. Sestřičky jsou pracovité, mají zájem o práci, aktivně se zapojují do chodu oddělení a rychle si osvojují český jazyk. Již před jejich příjezdem pro ně aktivně vyhledáváme vhodné bydlení, připravujeme dokumenty, komunikujeme s úřady. V rámci odborné přípravy k aprobační zkoušce jim pak zajišťujeme intenzivní výuku českého jazyka zkušeným pedagogem a výuka je v naší režii. V každé nemocnici je určen odborný pracovník, který ukrajinským sestrám pomáhá se začleněním a zapracováním se v rámci oddělení a celé nemocnice. Po složení aprobační zkoušky nabízíme i motivující odměňování.



KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ

  • Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.,

hejtman

Moravskoslezský kraj, stejně jako zbytek republiky, bohužel trpí nedostatkem zdravotnického personálu, a to nejen lékařů, ale také sester. Proto jsme přivítali projekt Ministerstva zdravotnictví ČR, který se v roce 2016 zacílil na oslovení zdravotníků z Ukrajiny. Nemocnice zřizované Moravskoslezským krajem se do tohoto programu zapojily, také využily služeb soukromých personálních agentur, které se na zahraniční personál zaměřují. S ukrajinskými zdravotníky máme v Moravskoslezském kraji velmi dobré zkušenosti. Přijímáni jsou pouze zdravotníci, kteří splňují příslušné požadavky na vzdělání a zkušenosti, proto není nutné je dále vzdělávat. Pouze lékaři musejí v rámci aprobačního řízení absolvovat jazykovou přípravu zakončenou jazykovou zkouškou. Začleňování zahraničních pracovníků do běžného života v regionu řeší jednotlivé nemocnice individuálně, nabízejí jim např. jazykové kursy či ubytování. Podle našich informací se ukrajinské sestřičky i lékaři v našich nemocnicích velmi dobře adaptují a s jejich začleněním nebývá zřejmě díky kulturní i jazykové blízkosti žádný problém. V regionu pracuje z Ukrajiny daleko více lékařů než sester. Jejich největší uplatnění je zejména na odděleních interny, chirurgie či ARO. S prací sester i lékařů z Ukrajiny jsou krajské nemocnice velice spokojené. Jsou důležitou posilou v zajišťování kvalitní a dostupné péče v Moravskoslezském kraji.



KRAJ PARDUBICKÝ

  • JUDr. Martin Netolický,

hejtman

Zdravotní sestry z Ukrajiny nemají v celkovém pohledu vzhledem ke kulturní blízkosti problémy se začleněním do kolektivu. Obecně projevují snahu, nicméně je to stejné jako s jakýmikoli jinými zaměstnanci. Za největší problém lze považovat jazykovou bariéru, která vyžaduje větší trpělivost ze strany stávajícího personálu, i tento problém se nám však daří dobře překonávat. Naše Nemocnice Pardubického kraje a. s. zajišťuje zdravotním sestrám z Ukrajiny ubytování, ať už na svých ubytovnách, nebo v bytech ve spolupráci s místními samosprávami. Nyní například připravujeme projekt na rozšíření ubytovacích kapacit v Pardubicích. Samozřejmostí je také administrativní podpora při vyřizování pracovního povolení, pobytové agendy a celé řady dalších. Pro rychlejší začlenění do života v České republice NPK zajistila spolupráci s integračním centrem, kam zdravotní sestry docházejí na kursy českého jazyka. Nemocnice pro tyto sestry také pořídila od Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů e‑learning, který se zaměřuje na systém poskytování zdravotní péče v ČR, a pomáhá jim tak v přípravě na aprobační zkoušku.



KRAJ ÚSTECKÝ

  • Oldřich Bubeníček,

hejtman

Ústecký kraj ve stipendijním programu stabilizace nelékařských zdravotnických pracovníků pro školní rok 2019/2020 vyčlenil 450 000 korun na 13 míst pro zahraniční studenty s trvalým pobytem v ČR (sedm všeobecných sester a po jednom místě dětská sestra, ergoterapeut, radiologický asistent, zdravotnický laborant, zdravotně sociální pracovník a fyzioterapeut). Pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků má kraj dotační program „Podpora lékařských a zdravotnických vzdělávacích akcí“, na který pro rok 2019 vyčlenil 1,2 milionu korun.

  • Ing. Mgr. Bc. Vlasta Kašparová,

náměstkyně pro řízení lidských zdrojů, Krajská zdravotní, a. s.

Na přijímání zaměstnanců ze zahraničí, kteří naplní stanovené kvalifikační předpoklady pro výkon zdravotnického povolání, je Krajská zdravotní, a. s., připravena. Obecně máme se zdravotnickými pracovníky ze třetích zemí dobrou zkušenost, ke své práci přistupují s maximální zodpovědností a jsou platnou součástí pracovního kolektivu. Vztahy mezi českými a zahraničními pracovníky jsou na dobré úrovni. Mezi zahraničními uchazeči, kteří mají zájem pracovat v Krajské zdravotní, a. s., si vybíráme. Zajímá nás jejich kvalifikace, zkušenosti i motivace. Po přijetí do pracovního poměru pro zájemce organizujeme kursy češtiny, zajišťujeme adaptační program a vytváříme podmínky pro jejich integraci.



KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ

  • PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D.,

hejtman

Získávání zdravotních sester z Ukrajiny je jedním ze způsobů, jak chceme řešit trvalý nedostatek zdravotnického personálu v našich nemocnicích. Díky tomuto projektu se nám podařilo v letošním roce posílit týmy našich oddělení o 16 zdravotních sester. Přestože to nemají jednoduché, dokážou se poměrně rychle adaptovat na české prostředí, stejně tak jejich kolegové a kolegyně je přijímají. Aktuálně máme v jazykovém kursu 14 dalších zájemkyň o práci v nemocnicích. Kurs obnáší desetitýdenní intenzivní výuku češtiny, pro všechny frekventantky zajišťujeme po celou dobu stravu a ubytování. Během kursu zároveň probíhá vyřizování potřebných dokladů. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, který celý proces zajišťuje, má pro nábor ukrajinských sestřiček specializovaného personalistu, rodilého mluvčího, který je s uchazečkami v kontaktu a pomáhá jim řešit vše, co je potřeba, od prvního kontaktu až po jejich nástup do práce. Proces získání pracovního víza trvá standardně půl roku. Po jazykovém kursu se tedy sestry vracejí domů, kde čekají, až úředníci jejich žádosti vyřídí. Následně jim nemocnice pomáhají i se zajištěním prvního bydlení a začleňováním do společnosti. K zjištění spokojenosti nebo zmapování možných komplikací a problémů používá Zdravotnický holding formuláře, které po určité době vyplňuje nejen každá nová sestra, ale i její nadřízení a kolegové. Začleněním nové sestry do práce ovšem celý proces ještě nekončí. Aby mohli cizinci v ČR samostatně vykonávat práci zdravotní sestry, musejí do jednoho roku od získání pracovního povolení složit na Ministerstvu zdravotnictví ČR aprobační zkoušku. Připravujeme se i na možnost, že některé sestry touto zkouškou neprojdou, nicméně i v tomto případě je chceme využít alespoň na ošetřovatelských pozicích.



KRAJ ZLÍNSKÝ

  • Jiří Čunek,

hejtman

Ano, máme zkušenosti s ukrajinskými pracovníky, a to jak s lékaři, tak i se sestrami. Bohužel to není v počtu desítek zdravotníků, jak bychom potřebovali, ale s jejich prací a přístupem jsme naprosto spokojeni. Pokud se někdo neosvědčí, většinou to poznáme hned v prvních dnech. Zlínský kraj počítá s podporou programu pro tyto pracovníky tak, aby mohli být co nejdříve začleněni do pracovního kolektivu. Se začleňováním do života obcí nebývá s těmito lidmi žádný problém, protože pocházejí z velmi podobného křesťanského a kulturního prostředí.



KRAJ OLOMOUCKÝ

  • Ladislav Okleštěk,

hejtman

Zdravotnictví v našem regionu i ve zbytku ČR se s problémem nedostatku zdravotnického personálu potýká. Nejde ale o kritický stav. Počet sester z Ukrajiny, které se v Olomouckém kraji o pacienty starají, můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Co se týče odborné úrovně cizinců pro potřeby zdravotnictví, hlídají si ji příslušné organizace samy. Využívají při tom akreditované vzdělávací programy ukončené aprobační zkouškou. Nikdo jiný než nemocnice totiž nedokáže garantovat vysokou úroveň praktických dovedností, které jsou na lékařské i nelékařské pracovníky kladeny. Myslím, že jakýkoli zásah kraje by dosud fungující systém nikam neposunul a možná by znamenal jen zbytečnou byrokratickou zátěž. Do čeho se však Olomoucký kraj aktivně zapojuje, je realizace projektu nové střední zdravotnické školy v Přerově. Region tak do budoucna získá dostatek dalších kvalifikovaných zdravotních sester, čímž si zajistí stabilně fungující zdravotní péči. Projekt se realizuje ve spolupráci se společností AGEL, kde studentky a studenti získají odbornou praxi. První zájemce přivítá škola už příští rok. Zavedený systém vzdělávání zdravotních sester nabízejí i další krajem zřizované střední školy v Šumperku, Olomouci, Hranicích a v Prostějově.



KRAJ LIBERECKÝ

  • Mgr. Marie Fryaufová,

ředitelka ošetřovatelské péče a členka představenstva, Krajská nemocnice Liberec

S prací všeobecných i praktických sester, které přijely do našeho zdravotnického zařízení, máme zkušenosti po jejich cca ročním působení většinou velmi dobré. Sestry mají velikou motivaci pracovat. Absolvují adaptační tří‑ až šestiměsíční proces, který je hlavně v oblasti komunikace velmi náročný jak pro sestry, tak pro jejich školící personál. Poté se začleňují do pracovního týmu pod přímým dohledem kompetentních všeobecných sester. Z dvaceti sester, které dosud z Ukrajiny přijely, jich v současné době pracuje v liberecké nemocnici šestnáct. Čtyři odjely zpět. Příčinou jejich odjezdu byly zdravotní nebo osobní důvody. Jsme rádi, že dvě z nich plánují brzký návrat do naší nemocnice. Velmi se nám osvědčilo, že se zájemkyněmi o práci v naší nemocnici děláme první interview po Skype. Ověříme si jejich motivaci, jazykovou výbavu a hovoří přímo s vrchní sestrou z oddělení, kde budou pracovat. Obě strany tak lépe vědí, do čeho jdou.



HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

  • MUDr. Zdeněk Hřib,

primátor

Práci ukrajinských sester nemohu zhodnotit, neboť v žádném ze zdravotnických zařízení v působnosti odboru zdravotnictví magistrátu takové zdravotní sestry nepracují. Podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR obecně v pražských zdravotnických zařízeních chybí téměř 700 kvalifikovaných sester. Lze předpokládat, že příchod a nábor zahraničních pracovních sil do tohoto resortu je pro management nemocnic téma důležité a aktuální. Hlavní město Praha se nepřímo podílí na začleňování cizinců do běžného života, a to prostřednictvím poskytování finančních prostředků formou grantů a dotací neziskovým organizacím, které se problematikou zabývají. V Praze již několik let úspěšně funguje Integrační centrum Praha, které pomáhá cizincům s integrací do naší společnosti. Vedení hlavního města také v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR podporuje integraci dětí s odlišným mateřským jazykem. Zároveň za podpory hlavního města Prahy jsou v prostorách budovy Magistrátu HMP jednou týdně poskytovány tlumočnické a asistenční služby interkulturní pracovnice, která kromě tlumočení a pomoci při jednáních s veřejnými institucemi poskytuje podporu cizincům při orientaci v českém prostředí a vysvětlení fungování českého institucionálního systému.

  • Mgr. Pavlína Danková,

mluvčí Fakultní nemocnice v Motole

Ve FN v Motole působí 40 ukrajinských nelékařů, z toho 30 sester. Se sestrami, které pracují v naší nemocnici, jsme spokojeni. Pracují na různých lůžkových odděleních v rámci nemocnice. Sestry jsou pracovité, svědomité a ochotné. Máme ale i negativní zkušenosti, s některými sestrami jsme se museli rozloučit. Nebyly schopné plnit své pracovní povinnosti. Vzdělávání a začleňování do kolektivu ukrajinských sester řešíme individuálně dle jejich potřeb.

  • Mgr. Simona Krautová,

mluvčí Nemocnice Na Bulovce

V Nemocnici Na Bulovce v roce 2018 pracovalo 21 Ukrajinek, tento rok jsme jich přijali již devět. Nastupují jako všeobecné sestry. Mají od nás záruku pozvání a ubytování na ubytovně NNB a zároveň úlevu na znalosti jazyka na jeden rok. Do roka od nástupu musejí složit jazykovou zkoušku z češtiny. Do té doby pracují na nižší pozici. O ukrajinské sestry se stará personální oddělení, které zajišťuje tzv. nostrifikaci. Na oddělení, kam nastoupí, mají přiděleného tzv. mentora, sestru, která je zaučuje spolu s vrchní sestrou daného oddělení.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky