Fórum MT: Obětavost zdravotníků problémy nevyřeší
„Nepřekročitelnou hranicí by měl být zákon. Současné systematické porušování a obcházení zákoníku práce v nemocnicích je pro Českou lékařskou komoru zcela nepřijatelné. Přepracovaní zdravotníci častěji chybují, a tím ohrožují zdraví a bezpečnost svých pacientů,“ píše MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory. „Základní platy lékařů jsou úmyslně udržovány na nízké úrovni proto, aby doktoři, existenčně závislí na penězích za služby, byli ochotni tolerovat porušování zákonů. Až se nám podaří prosadit zvýšení platů za základní pracovní dobu, míra ochoty lékařů udřít se v práci se výrazně sníží,“ myslí si MUDr. Kubek.
„Nemyslím si, že zvýšeným nasazením těch, kteří zůstávají, si nějak pomůžeme. To je namístě jen ve chvíli krátkodobého a nečekaného výpadku nebo pokud máme v rukávu nachystané řešení a potřebujeme trochu času na jeho přípravu. Pokud se jedná o chronickou situaci, pod heslem „každý den dobrý“, pak to vede jen ke zvyšování personálních nákladů a prohlubování problému,“ uvádí MUDr. Pavel Vepřek, člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s. „Místo navyšování odpracovaných hodin stávajícím zdravotníkům bychom měli vážně přemýšlet o tom, jak upravit stávající síť a racionalizovat podobu poskytované péče,“ myslí si MUDr. Vepřek.
„Po položení této otázky jsem si s hořkostí vzpomněla na jednání s bývalým ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, kdy při připomínkovém řízení k personální vyhlášce tvrdil, že žádný manažer nemocnice minimální počty neuplatní, protože nejsou garancí pro poskytování kvalitní péče,“ vzpomíná Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Dnešní situace přitom v mnoha nemocnicích nevyhovuje ani minimálním standardům. „V současné době je obětavost zdravotníků už kontraproduktivní. Jejich enormní snaha pomoci jinému velmi často, v podobě zdravotních problémů, dopadá na ně. Otázkou ovšem je, kdo se, když budou potřebovat, postará o ně. Každopádně současný personální stav je za hranicí únosnosti. Na zdravotníky, kteří zůstávají, stále více doléhá syndrom vyhoření. Jejich přepracování se projevuje ve snížené kvalitě péče, v růstu interpersonálních problémů a také v konfliktech s pacienty a příbuznými. Ministr ale „neslyší“. Odbory už delší dobu navrhují způsob, jak se pokusit vrátit do nemocnic zdravotníky, reakce ze strany ministerstva je ovšem minimální,“ uvádí Bc. Žitníková.
„O komplexu „nápravných opatření“ se sice dlouhodobě ví, mluví se o nich, ale chybí vůle a někdy i odvaha je skutečně řešit,“ píše Mgr. Soňa Marková, expertka KSČM pro zdravotnictví. „Nestačí pouze navyšování peněz, je nutné také srovnat platy a mzdy, změnit personální vyhlášku, lépe nastavit systém vzdělávání a sestavovat ošetřovatelské týmy s asistenty, ošetřovateli a sanitáři, včetně osvobození zdravotníků od zbytečné administrativy. Přispěla by i změna kompetencí u vysokoškolsky vzdělaných sester,“ myslí si.
Ani sebevětší finanční odměna nepřesvědčí přepracované zdravotníky vzít další směnu navíc. „Představa, že lze nedostatek pracovníků ve zdravotnictví vyřešit intenzivnějším využitím těch stávajících, je mylná a špatná. Krátkodobě je možno zaskočit za chybějící kolegy, a to se na jednotlivých pracovištích děje. Dlouhodobě to vede k vyhoření a odchodu i těchto pracovníků,“ píše Ing. Michal Čarvaš, MBA, předseda představenstva, Nemocnice Prachatice, a. s. a člen představenstva, Jihočeské nemocnice, a. s.
Při rostoucích platech se snižuje motivace zdravotníků sloužit přesčasy, upozorňuje Ing. Jaroslava Kunová, výkonná ředitelka Asociace nemocnic ČR. Problémů, které přetížení pracovníků zhoršují, je hned několik. „Zdravotníci jsou stále velice vytíženi administrativou a opatření, která jsou připravována, zatím nefungují. Bohužel sami zdravotníci často tato opatření blokují. Pomoc nezdravotníků blokuje požadavek státu snižovat THP pracovníky. Často také nezdravotníci požadovali vyšší mzdu, než měli zdravotníci, kterým měli pomáhat. Pro státní instituce platí stále více požadavků na různá hlášení, zveřejňování informací, veřejných soutěží a podobně,“ vypočítává Ing. Kunová. „Také síť zdravotnických zařízení je špatně nastavena a je třeba zásadních změn. V současné době je velikým politickým problémem redukce sítě, i když pokud se týče nemocnic, jsou některé již pro pacienty pro nedostatečný počet zbývajícího personálu nebezpečné. Jak je to možné udělat, je na delší debatu, největší blokátorem jsou především politici, ale i samotní zdravotníci a i pacienti,“ dodává Ing. Kunová.
Čtěte celé znění aktuálního fóra v archivu.
Zdroj: MT