Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 18. leden 2020 | Svátek má Vladislav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Kroky k většímu bezpečí pacientů v nemocnicích

foto: shutterstock.com

Kroky k většímu bezpečí pacientů v nemocnicích

Medical Tribune 26/2019
16.12.2019 10:06
Zdroj: MT
Autor: red
Fórum MT: Oslovili jsme nemocnice s otázkou: Jak máte nyní zorganizované postupy pro krizové situace, případně zvažujete ustavení resuscitačního týmu, spolupráci se záchrankou atd.?

Paradoxně i v nemocnici může být pacient ohrožen na životě jenom proto, že se mu při akutním zhoršení zdravotního stavu nedostane okamžité pomoci. Smutným příkladem je chlapec, který po operaci mandlí zůstal ve vigilním kómatu. Pomoc krvácejícímu dítěti provázely zmatky a průtahy, policie v kauze z roku 2017 obvinila letos nemocnici a tři zdravotníky. Aby se takové případy už nemohly stát, doporučilo ministerstvo v metodickém pokynu všem poskytovatelům akutní lůžkové péče, včetně jednodenní, vytvořit speciální telefonní linku a resuscitační tým pro zásahy mimo oddělení intenzivní a specializované péče. Zdravotníci mají každoročně procházet nácvikem řešení krizových situací.

  • Mgr. Martina Dostálová,

mluvčí Nemocnice Na Homolce

V Nemocnici Na Homolce s naprostou samozřejmostí funguje resuscitační tým v přesně definovaném složení – jeden lékař, dvě sestry a sanitář – a poskytuje neodkladnou péči pacientům v případě náhle vzniklého selhání základních životních funkcí. Resuscitační tým, který je personálně, technicky a věcně vybaven, je soustředěn na oddělení ARO a k jeho svolání jsou speciálně zřízené telefonní linky 6920, 6921. Resuscitační tým dorazí na místo do 120 vteřin po obdržení hlášení. S telefonními linkami resuscitace jsou seznámeni všichni zaměstnanci nemocnice, jsou na prvním místě seznamu důležitých telefonních linek NNH. Linka je mimo jiné nalepena na všech sluchátkách pevných telefonních přístrojů a na zaměstnaneckých kartičkách většiny zaměstnanců. Školení resuscitačního týmu probíhá každoročně.

  • Mgr. Adam Fritscher,

mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc

FN Olomouc má resuscitační tým zřízen již dávno. Koordinoval se při vzniku Oddělení urgentního příjmu (OUP), kdy se o resuscitace začaly dělit OUP a Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). Horká linka pro celou FN Olomouc (2666) je umístěna na OUP a zde zaměstnanec rozhodne, zda vyšle tým OUP, nebo KARIM. OUP vybíhá k srdečním zástavám v areálu FN (venkovní prostory a ambulance), tým KARIM na jednotlivá oddělení. Jinak řečeno, o ambulantní pacienty se postará OUP a o hospitalizované KARIM. Tento systém funguje bezproblémově.

  • Doc. MUDr. Marek Šetina, CSc.,

náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči, Institut klinické a experimentální medicíny

IKEM má svůj resuscitační tým s přesně definovaným personálním složením. Tento tým běžně zasahuje v rámci institutu, v areálu IKEM i přilehlých prostorech. Navíc všichni zaměstnanci jsou periodicky proškolováni nejen v poskytování KPR, ale také ve znalosti čísla tohoto týmu, aby mohli bez zaváhání kdykoli pomoc přivolat. V současné době je telefonní číslo týmu 5500. Metodický pokyn ministerstva do provozu IKEM zaimplementujeme, číslo 2222 bude doplněno na všechna zveřejněná místa (intranet, informační tabule, směrnice apod.) a personál bude náležitě proškolen.

  • MUDr. Jaromír Hons, Ph.D.,

lékařský ředitel, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

V Krajské nemocnici Liberec, a. s., je postup při provádění resuscitace ošetřen vnitřním předpisem, tzv. Řádem kardiopulmonální resuscitace. Tento vnitřní předpis je komplexní a řeší vedle organizace a přesného postupu při provádění kardiopulmonální resuscitace např. také vybavení pro provádění resuscitace na jednotlivých pracovištích nemocnice, organizaci poresuscitační péče nebo harmonogram školení personálu. Vzhledem k pavilonovému charakteru naší nemocnice jsou přesně formulovány jednotlivé resuscitační týmy, které poskytují tuto péči pro jednotlivá pracoviště. Každý resuscitační tým KNL je vždy složen z lékaře ARO nebo JIP a sestry ARO nebo JIP. Dále je při resuscitaci samozřejmě přítomen lékař v danou dobu odpovídající za pracoviště, kde resuscitace probíhá.

  • Ing. Petra Petlachová,

vedoucí Oddělení komunikace, Fakultní nemocnice Ostrava

V případě akutního ohrožení života s nutností kardiopulmonální resuscitace (KPR) je resuscitace ihned zahájena zdravotnickými pracovníky jednotlivých zdravotnických pracovišť FNO. Následně je v případě potřeby přivolán konziliární resuscitační tým Urgentního příjmu, který je vyčleněn pro KPR v rámci areálu a zdravotnických pracovišť FNO. Resuscitační tým Urgentního příjmu, který je součástí Oddělení centrálního příjmu, je ve FNO v provozu od 1. 1. 1999. Tým tvoří lékařský a nelékařský personál se specializovanou způsobilostí v oboru, vyčleněný pro práci na Urgentním příjmu. Konziliární resuscitační tým po příchodu na místo zásahu přebírá vedení a provádění KPR v plném rozsahu. Do příchodu tohoto resuscitačního týmu je povinností všech zdravotnických zaměstnanců FNO zahájit a provádět rozšířenou KPR v rozsahu své způsobilosti – tzn. zajištění dýchacích cest, ventilace, masáž srdeční, zajištění žilního přístupu, aplikace léků a defibrilace. Pro rychlou orientaci v případě potřeby přivolání pomoci mají všichni zaměstnanci FNO osobní identifikační kartu se svým jménem opatřenou na zadní straně důležitými telefonními kontakty platnými ve FNO. Práci resuscitačního týmu sledujeme a provádíme roční analýzy. Pro zajímavost, za rok 2018 bylo ve FNO provedeno 89 zásahů resuscitačním týmem. Z toho bylo provedeno 29 kompletních rozšířených KPR, 41 aktivací bez nutnosti resuscitovat a v 19 případech se jednalo o planý poplach.

  • Mgr. Pavel Žára, M.A.,

mluvčí Fakultní nemocnice Brno

FN Brno má již tuto situaci dlouhodobě vyřešenou tak, že na všech provozech jsou informační tabulky, kde je kontakt na přivolání resuscitačního týmu v případě ohrožení zdraví. Tuto informaci pravidelně připomínáme všem zaměstnancům. FN Brno má svůj resuscitační tým, který je připraven v momentě ohrožení zdraví a zajištění základních životních funkcí vyrazit na místo.

  • MUDr. David Erhart,

pověřen vedením a řízením Nemocnice Na Františku

V souladu s plněním resortních bezpečnostních cílů stanovených ministerstvem zdravotnictví jsme již před několika lety vypracovali interní organizační směrnici, která stanovuje všem našim zaměstnancům závazný postup při poskytování základní neodkladné resuscitace v areálu Nemocnice Na Františku. Na základě uvedené směrnice jsme zřídili resuscitační tým, tvořený vždy lékařem a sestrou přítomnými v nemocnici, a speciální linku určenou výhradně k přivolání resuscitačního týmu. Všichni naši zaměstnanci jsou pravidelně proškolováni v tom, jak mají při poskytování první pomoci postupovat a jak provádět neodkladnou resuscitaci do doby, než resuscitační tým k nemocnému dorazí.

Tomaschoff: Trosečník

  • MUDr. Gustav Berlinger,

primář ARO, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského

Resuscitační tým (RT) pracuje v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského od roku 1999.

Tým tvoří:

  • lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína,
  • nelékař – zdravotnický pracovník z ARO.

V případě neodkladné péče na jakémkoli oddělení nemocnice zahajuje resuscitaci personál příslušného oddělení a současně aktivuje RT z nejbližšího telefonu na speciální telefonní linku (přenosný telefon, který je trvale u RT) pouze k tomuto účelu zavedenou. RT se dostaví neodkladně s přenosnou monitorovací soupravou (včetně defibrilátoru) a dále poskytuje rozšířenou neodkladnou péči. Po stabilizaci stavu postiženého ve spolupráci s ošetřujícím lékařem příslušného oddělení indikuje RT převoz pacienta na JIP nebo ARO naší nemocnice, ev. na vysoce specializovaná pracoviště v jiné nemocnici s převozem pomocí záchranné služby (kardiologie, kardiochirurgie, neurochirurgie apod.).

  • Michal Schneider,

oddělení PR a marketingu, Všeobecná fakultní nemocnice

VFN je pavilonovou nemocnicí a má určena tři různá pracoviště zajišťující kardiopulmonální resuscitaci (KPR) týmem Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v areálu celé organizace. Patří sem týmy pro „Dolní areál“, „Horní areál“ VFN a pro Fakultní polikliniku na Karlově náměstí (každý zaměstnanec má k dispozici telefonní číslo dle daného pracoviště na zadní straně své identifikační karty). Samostatně si KPR v případě potřeby zajišťují pracoviště s oborovými JIP (za podmínky dostupnosti vybavení i kvalifikovaného personálu). U pracovišť mimo hlavní areály VFN (Foniatrická klinika, Geriatrická klinika a Fakultní poliklinika) zajišťuje KPR po vzájemné dohodě ZZS hl. m. Prahy. Všechny kliniky, ústavy a samostatná oddělení nemocnice, která přijdou do přímého styku s pacienty (ambulantní i lůžková oddělení), mají vybavení podle vnitřního předpisu VFN léky a zdravotnickými prostředky pro poskytování KPR pacienta nebo zaměstnance VFN. Rozsah vybavení je stanoven v řídicí dokumentaci VFN. Všechna zdravotnická pracoviště VFN (kliniky, ústavy a samostatná oddělení), která přicházejí do přímého styku s pacienty, mají zpracován interní postup zařazený do systému vnitřní řídicí dokumentace pracoviště (podrobně viz RD‑VFN‑03 Dokumentační řád VFN), který stanovuje pravidla specificky pro danou kliniku, ústav či samostatné oddělení, včetně svolávacího algoritmu, kontaktů a postupů, jak komunikovat v případě nutnosti poskytnutí KPR. KPR poskytují všichni zdravotničtí zaměstnanci. Jejich povinností je se pravidelně vzdělávat v poskytování KPR jak v rovině teoretické, tak i praktické. Noví zaměstnanci jsou povinni absolvovat kursy KPR do jednoho měsíce od nástupu do VFN. Všichni zdravotničtí zaměstnanci VFN jsou povinni absolvovat minimálně jednou ročně individuální teoretické školení v oblasti poskytování KPR a současně absolvovat test, kterým prokáží znalosti v této oblasti. Všichni zaměstnanci, kteří absolvovali teoretické školení KPR, jsou povinni minimálně jednou za dva roky tyto teoretické znalosti ověřit při praktickém školení. Praktický nácvik KPR u dětí je určen všem zdravotnickým pracovníkům klinik a oddělení VFN, kde je poskytována léčebná péče dětem.

  • Mgr. Gabriela Levorová,

mluvčí FN Plzeň

FN Plzeň má ve svých třech rozsáhlých areálech postaveno celkem sedm resuscitačních týmů, které se v případě potřeby dostaví do několika minut na místo, ze kterého je voláno. Každé pracoviště má kontakt na resuscitační tým, který je mu nejblíže, každý zaměstnanec je informován o kontaktech na resuscitační týmy. Všechna pracoviště jsou standardně vybavena základní výbavou pro resuscitaci. Ve všech areálech je rozmístěno celkem 137 defibrilátorů tak, aby z každého místa v nemocnici byl defibrilátor dosažitelný do tří minut. V odlehlých částech nemocnice, kam se nemůže dostavit zdravotník s kompetencí provést defibrilaci manuálním defibrilátorem, máme umístěny automatizované externí defibrilátory (AED), které může použít kdokoli (informovaný laik). Urgentní telefonní čísla jsou na všech pracovištích včetně uvedení umístění nejbližšího defibrilátoru. Nově umisťujeme urgentní telefonní čísla i na zadní stranu zaměstnanecké identifikační karty. Máme vypracované i mapy umístění defibrilátorů po celé nemocnici. Všichni zaměstnanci nemocnice mají každoroční periodické školení v kardiopulmonální resuscitaci, sudý rok e‑learning, lichý rok praktický nácvik. Nový metodický pokyn ministerstva zdravotnictví náš systém prakticky téměř splňuje.

  • MUDr. Michal Hudík,

lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové

Výcvik kardiopulmonální resuscitace (KPR) je dlouhodobě sledovanou prioritou vedení FN HK. Tato nácviková činnost je již mnoho let začleněna do povinných školicích programů zdravotnických pracovníků FN HK a také části nezdravotnických pracovníků, kteří jsou v denním styku s našimi klienty. FN HK se již dříve rozhodla vybudovat Středisko pro výuku kardiopulmonální resuscitace. Cílem tohoto výukového střediska s celonemocniční působností je zajistit a garantovat kvalitní výuku v kardiopulmonální resuscitaci dětí a dospělých v iniciální fázi péče o nemocné s urgentními stavy. Na základě ostrého testování krizových situací v klinických provozech jsme rozhodli posunout formy výuky/přípravy ze současného decentralizovaného systému na jednotlivých pracovištích, založeného na existenci nemocničního standardu, přednášek, formálních testů a nácviků techniky KPR, na nový, více centralizovaný systém, který bude zaměřen mimo vlastní technické dovednosti nezbytné k provádění KPR také na další úkony, například poskytování první pomoci v definovaných situacích, jakými jsou epileptický záchvat či porucha vědomí a další. Centrum bude zajišťovat nácvik základní resuscitace pro všechny nové zaměstnance a jejich pravidelné roční školení a také školení rozšířené resuscitace pro členy resuscitačních týmů, tedy lékaře i nelékaře.

  • Mgr. Simona Krautová,

mluvčí Nemocnice Na Bulovce

Nemocnice Na Bulovce již disponuje resuscitačním týmem v nepřetržité službě, který je v případě potřeby k dispozici takřka ihned kdekoli v areálu nemocnice. Naši zaměstnanci jsou vybaveni „Kartou krizových a havarijních čísel“, na které je mimo jiné uvedeno i telefonní číslo na resuscitační tým. Na klinikách a odděleních s jednotkami intenzivní péče jsou navíc neustále lékaři, kteří se věnují intenzivní péči a mohou v případě nutnosti okamžitě zasáhnout. Také oni jsou vybaveni resuscitačním kufrem a všemi potřebnými náležitostmi.

  • Mgr. Jitka Zinke,

mluvčí Ústřední vojenské nemocnice

Postup popsaný v tiskové zprávě je v ÚVN zabezpečen již řadu let. Resuscitační tým je složen z pracovníků KARIM, reaguje okamžitě na tísňové volání ze zvláštní linky. Tato praxe funguje v ÚVN bezchybně. Jelikož jsme v této oblasti soběstační, není nutná intervence ZZS hl. m. Prahy. Mimo areál ÚVN je resuscitace v dikci ZZS HMP.

  • MUDr. Aleš Chodacki,

náměstek pro řízení zdravotní péče, Krajská zdravotní, a. s.

Resuscitační týmy fungují v každé z pěti nemocnic společnosti Krajská zdravotní. Nemocnice se řídí pro potřeby kardiopulmonální resuscitace vydanou vnitřní směrnicí. Zástavový tým na emergency v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem je připraven na čísle 7979, které znají na všech jejích odděleních. Je určen výhradně pro život ohrožující situace. Pokud zazvoní, okamžitě ho zvedá sestra, která aktivuje zástavový sesterský tým a volá lékaře z kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny. Zástavový kufr a vozík, kterým emergency disponuje, bere tým s sebou. Jde o proškolený personál. Každý den při předávání směny se zástavový kufr kontroluje, aby jeho vybavení bylo kompletní. Po každé akci se doplňuje. Že je vše v pořádku, stvrzuje svým podpisem za to zodpovědná sestra. Pro přivolání resuscitačního týmu v mostecké nemocnici zdravotníci v případě potřeby kardiopulmonální resuscitace od 19. 11. 2019 používají evropské telefonní číslo 2222. V nemocnici v Děčíně je to 12427, v Teplicích 400 a Chomutově 7510.

  • MUDr. Petr Hubáček, MBA, LL.M.,

předseda představenstva Domažlické nemocnice, Nemocnice Plzeňského kraje, a. s., specialista na urgentní příjem a metodiku řízení záchranných týmů

Akutní nemocnice skupiny Nemocnice Plzeňského kraje mají tento tým zaveden. Například v Domažlické nemocnici je složení týmu, jeho činnost a organizace poskytování první pomoci řešeno směrnicí DN‑SM‑Z‑06 Resuscitace, která je pravidelně revidována a novelizována. Se směrnicí je seznámen každý zaměstnanec, tedy i s tím, jak postupovat, kam volat, co činit atd. Každý zaměstnanec absolvuje v této problematice pravidelná odborná školení s praktickým nácvikem, a to bez ohledu na to, zda je zdravotník, či nezdravotník. Školení jsou dle pracovních pozic modifikována. Jak to funguje?

  • Tým zasahuje ve všech prostorách nemocnice a jí přilehlých prostorách v režimu 24/7.
  • V nemocnici je určeno kontaktní tísňové číslo, které zná každý zaměstnanec. Konkrétně v Domažlické je tímto číslem 236. V ostatních nemocnicích je odlišné, ale zaměstnanci je znají. Nepovažujeme za nezbytné tato čísla měnit a zvlášť ne na čtyřmístná (čtyřmístná čísla užívají velké nemocnice, třímístná malé nemocnice). Několik let je v povědomí zaměstnanců Domažlické nemocnice uloženo číslo 236 (jinde jiná čísla), číslo 222 je na zcela jiné pracoviště a číslem 2222 nemocnice vůbec nedisponuje. Pokud však směrnice ministerstva bude závazná, jsme připraveni ji akceptovat.
  • Spolupráce se ZZS Plzeňského kraje při transportu pacienta se selháváním životních funkcí je prostřednictvím kontaktního místa/telefonu – tak, jak ukládá zákon – a je absolutně bezproblémová.

  • MUDr. Martin Holcát, MBA,

náměstek pro léčebně preventivní péči, Fakultní nemocnice v Motole

Fakultní nemocnice v Motole má vše, co pan ministr nyní pokynem doporučil, již mnoho let zajištěno. Telefonní linka nemá doporučené číslo 2222, ale pro budovu dospělých 3333 a pro budovu dětskou 4444, hlavní pohotovostní služba má 9999. Na tato čísla lze volat kdykoli ve dne i v noci odkudkoli z celého areálu, identifikovat své místo, aby se tam okamžitě vydali pověření zdravotníci. Telefonní kontakt je vyvěšen na všech klinikách, ve venkovním areálu pak na informačních sloupcích. Veškerý personál, sestry i lékaři, jsou pro postupy v případě urgentního ohrožení života proškoleni. Na jednotlivých patrech v obou budovách jsou také pohotovostní čísla na službu majícího lékaře. Sestry na tato čísla volají v případě jakékoli změny stavu pacienta, stavy krajní nouze jsou výjimečné. V areálu jsou také kontakty na urgentní příjmy pro děti a dospělé, telefonické spojení na ARO, kontakty na ně má rovněž záchranná služba. Zaměstnanci pravidelně nacvičují postupy při aktivaci traumaplánu.

  • MUDr. Ing. Michal Šnorek, Ph.D.,

předseda představenstva, Nemocnice České Budějovice, a. s.

Přestože je laickou veřejností metodický pokyn MZ ČR pro řešení stavů hrozícího nebo náhle vzniklého selhání základních životních funkcí někdy zužován na vytvoření speciální telefonní linky, obsahuje řadu důležitých bodů, které jsou nezbytné pro úspěšné vyřešení situací provázených selháním základních životních funkcí osob ve všech prostorách nemocnice. Nemocnice České Budějovice již řadu let disponuje resuscitačním týmem i speciální linkou na lůžkovou stanici Anesteziologicko‑resuscitačního oddělení (ARO), kde je trvale přítomen resuscitační tým s mobilním vybavením pro rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci (KPR). V souladu s uvedeným metodickým pokynem i logickými oborovými specifiky existují i v naší nemocnici pracoviště, která zajištují rozšířenou KPR nezávisle na resuscitačním týmu ARO. Jde například o jednotky intenzívní a resuscitační péče Dětského či Neonatologického oddělení, Kardiocentra nebo o Oddělení urgentního příjmu. V tzv. dolním areálu nemocnice, který není přímo spojen s hlavním areálem nemocnice, je dostupnost neodkladné rozšířené resuscitace řešena dohodou se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Lékařský i nelékařský personál nemocnice je v pravidelných intervalech školen v poskytování neodkladné resuscitace. Tato periodická školení mají odborného garanta z řad lékařů ARO, který odpovídá za jejich organizaci, kvalitu a dokumentaci proškolení včetně ověření nabytých znalostí. Organizace neodkladné KPR je definována v řízené dokumentaci nemocnice, která stanovuje materiální a personální zajištění procesu poskytování neodkladné KPR v Nemocnici České Budějovice tak, aby byla dostupná jak pro pacienty, tak i pro zaměstnance a další osoby ve všech prostorách nemocnice.

  • Doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D.,

primář Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín

Text známe už delší dobu, vyšel i z výboru ČSARIM a spolu s předsedou představenstev nemocnic Zlínského kraje Radomírem Maráčkem jsme jej před několika dny diskutovali. Zlínská nemocnice jednoznačně podporuje tuto aktivitu a naplní znění vyhlášky MZ ČR. V Krajské nemocnici T. Bati už řadu let existuje funkční model zajištění KPR včetně zpětné vazby. Nová je výzva k vytvoření služby včasného záchytu pacientů ohrožených selháním vitálních funkcí v nemocnici (tzv. MET call tým). Tuto pracovní pozici vytvoříme, ve spolupráci s vedením nemocnice budeme pracovat na zajištění pravidelného školení zaměstnanců a zajištění zpětnovazebné kontroly funkčnosti systému. Tato aktivita je jednoznačným krokem k vyšší bezpečnosti pacientů ve zlínské nemocnici.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky