Přeskočit na obsah

Léčba psoriázy v těhotenství

Tématem jednoho z abstrakt prezentovaných na letošním 28. kongresu Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV), který se konal v Madridu od 9. do 13. října, byl i management psoriázy v těhotenství.


Data prezentovala dr. Samantha Vaughanová‑Jonesová z Chertsey, Ashford and St. Peter’s Foundation Trust v Surrey ve Velké Británii, která v roce 2012 otevřela kliniku pro těhotné s dermatózou, což jí umožnilo podrobně se věnovat této problematice a studovat výskyt kožních onemocnění v těhotenství v místní populaci. Jak uvádí, přibližně u 50 procent žen navštěvujících tuto kliniku došlo k exacerbaci běžného zánětlivého onemocnění kůže (ekzém, psoriáza, akné, růžovka) nebo kožní infekci. U přibližně 30–50 procent žen se projeví jedna z těchto specifických dermatóz právě v těhotenství.

Jak uvádí, chronická plaková psoriáza, jež byla jednou z problematik, kterými se zabývala, se v období těhotenství obecně zlepšuje. Zvýšené koncentrace estrogenu modulují imunitní systém těhotné ženy vůči profilu TH2, který zabraňuje odmítnutí plodu. To vede ke snížení zprostředkované imunity TH1. A protože psoriáza je onemocnění způsobené právě TH1 a TH17, dochází u většiny těhotných k jejímu zlepšení.

Generalizovaná pustulární psoriáza je v těhotenství vzácná a vyžaduje urgentní systémovou léčbu. Mírné onemocnění lze léčit lokálními steroidy, kalcipotriolem a dithranolem. Úzkopásmové UVB je efektivní léčbou druhé linie. Perorální PUVA je kontraindikován kvůli rizikovému ovlivnění plodu. Léčba ve třetí linii je omezená kvůli možnému nebezpečí teratogenity u systémových činitelů. Vyhnout se je třeba i léčbě metotrexátem, acitretinem a apremilastem. Cyklosporin je účinný v případech těžké pustulární psoriázy.

Zkušenosti s biologickými látkami v těhotenství pocházejí z literatury týkající se jejich používání při léčbě zánětlivých střevních onemocnění a revmatoidní artritidy. Původně byla anti‑TNF terapie (etanercept, infliximab, adalimumab) považována za léčbu zvyšující riziko vrozených vad (VACTERL), to je však nyní sporné. Ukazuje se, že ve spojení s užíváním těchto léků nedochází ke zvýšení vrozených abnormalit ani k nepříznivému vlivu na těhotenství.

„Monoklonální protilátky IgG jsou aktivně transportovány přes placentu koncem druhého a ve třetím trimestru, takže léčba by měla být ukončena ve 20. týdnu těhotenství, aby se omezila expozice plodu. Pokud se v biologické léčbě pokračuje, musí být imunizace živými vakcínami odložena o šest měsíců po porodu,“ uvádí dr. Vaughanová‑Jonesová.

Nedávný systematický přehled biologických terapií prováděných během početí a těhotenství identifikoval čtyři kohortové studie zahrnující 1 300 žen léčených anti‑TNF terapií. I když zde byl zaznamenán trend k lékově specifické újmě, nedosáhl však statistické významnosti. Naopak léčba certolizumabem, který patří k anti‑TNF terapii s jedinečnou strukturou bez Fc, ve studiích prokázala minimální průchod placentou. Tento lék má již licenci na léčbu psoriázy ve Velké Británii a může být bezpečnější alternativou k léčbě psoriázy právě v době těhotenství.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…