Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 24. září 2020 | Svátek má Jaromír
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Data se musejí analyzovat. Co nezměřím, neovlivním

Martin Wagner, foto: Zdravel

Data se musejí analyzovat. Co nezměřím, neovlivním

Medical Tribune 1/2020
20.01.2020 12:41
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Bez pokročilých technologií nebude praktický lékař schopen svou roli pod tlakem demografických změn zvládat, myslí si Mgr. Martin Wagner, ředitel projektu Zdravel a celé divize eHealth skupiny Nordic Investors.

  • Jak se daří projektu Zdravel?

Myslím, že se to zlepšuje. Když Nordic Investors v roce 2016 přebírali IZIP, veřejnost vnímala společnost IZIP jako elektronickou zdravotní knížku, i když jádrem jejích služeb bylo sdílení zdravotnické dokumentace. Vzhledem k tomu je i Zdravel automaticky vnímán především jako poskytovatel elektronických zdravotních knížek, to ale není přesné. Zdravel je platforma, nad kterou vznikají produkty a služby, které v hojné míře začínají lékaři využívat.

  • Copak nebyly elektronické zdravotní knížky s 2,5 milionu klientů na firmě IZIP to nejhodnotnější?

Nepatřím mezi ty, kdo si to myslí. Zvlášť když byl napsán nový zákon o elektronizaci zdravotnictví, který bude řešit přístup lidí k elektronickému zdravotnictví a souhlasy v celém systému.

  • Je pro vás důležité, že se Zdravel nerovná elektronické zdravotní knížce?

Tým lidí tady ve Zdravelu brzy zjistil, že elektronická zdravotní knížka je vrcholkem pyramidy. Když chcete předkládat pacientovi nějaké informace, musejí předtím projít interpretací. Ve zdravotnictví je obrovské množství dat, která mohou pomoci pacientovi i lékaři, a tím celý ekosystém zdravotnictví nakopnout vpřed. Proto jsme ze Zdravelu – elektronické zdravotní knížky vytvořili platformu Zdravel. Podle pravidel, která jsme si definovali podle standardů, zpracováváme data, která k nám do platformy Zdravel plynou. Elektronická zdravotní knížka tak je dnes jen jedním z nástrojů, které nad platformou Zdravel budujeme.

Úspěch Zdravelu se tak dnes neměří počtem zdravotních knížek, ale tím, jestli s námi jednotlivé subjekty chtějí spolupracovat. V tuto chvíli to pro nás není v první řadě pacient, a to do doby, než zákon o elektronizaci zdravotnictví nastaví pravidla, za kterých bude mít pacient přístup do virtuální zdravotní knížky. Návrh zákona je sice už napsán, ale nějakou dobu potrvá, než bude schválen, a uvidíme, v jaké podobě.

  • Soustředíte se tedy aktuálně na nabídku pro poskytovatele zdravotních služeb?

V poslední době jsme přišli se šesti konkrétními produkty, které refl ektují požadavky poskytovatelů zdravotních služeb. Jezdíme za nimi, nabízíme jim, co umíme, a oni nám radí, co ještě by potřebovali. Když po určitém řešení volá jeden lékař, nemusí to být zajímavé, ale když už zmíní stejný problém padesát lékařů, stojí za to vytvořit prototyp řešení a zjistit, jestli je smysluplné, jestli můžeme získat potřebná data a zda je to v souladu s legislativou. Úspěch je, že těchto šest našich služeb se začíná skutečně v praxi využívat.

  • Dá se už mluvit o ekonomickém úspěchu?

To zatím ne, zdaleka nejsme v kladných číslech hospodářského výsledku, ale je to projekt na dlouhou dobu. Za prosinec roku 2020 se chceme dostat na pozitivní nulu, to je náš aktuální cíl. To znamená, že svoje průběžné náklady budeme schopni pokrýt platbami od poskytovatelů zdravotních služeb a jiných klientů za naše služby. Návratnost investice se ale počítá v řádu let a závisí i na státu. To, abychom mohli poskytovat finální produkt, elektronické zdravotní knížky pro pacienty, závisí na legislativním vývoji.

  • Hlavním zdrojem financí pro vás jsou tedy poskytovatelé?

Jsou to poskytovatelé zdravotních služeb, ale i zdravotní pojišťovny, pracujeme také pro zaměstnavatele, kteří do systému podle nás rozhodně patří. Je dobře, že tu jsou takoví zaměstnavatelé, kteří se o své zaměstnance chtějí lépe starat.

  • Jaký produkt máte pro zaměstnavatele?

Zaměstnavatelům poskytujeme digitalizaci pracovnělékařské agendy. Zpětnou vazbou od jednoho z opravdu velkých zaměstnavatelů, který digitalizuje většinu svých agend, sbíráme další podněty. Zejména oblast predikce nemocnosti je velice žádanou oblastí.

  • Pro zdravotní pojišťovny už v současnosti pracujete?

Máme aktivní dvě smlouvy, jedna z nich je na dispenzarizaci pacientů s kolorektálním karcinomem. Spočívá v detailnější a personalizované selekci rizikových pacientů pro vznik kolorektálního karcinomu. Obecně personalizovaná medicína je budoucnost zdraví. Myslím, že době, kdy jediným měřítkem přístupu k preventivnímu programu byl věk, již dávno odzvonilo.

  • Kolik tedy máte velkých klientů?

Máme mimo jiné podepsanou smlouvu s jedním z největších poskytovatelů ambulantních služeb u nás. Pro jejich více než dvě stě jednotlivých ambulancí poskytujeme dvě základní služby, sdílený záznam elektronické zdravotnické dokumentace a analytické práce spojené s dispenzarizací pacientů ohrožených kolorektálním karcinomem, pacientů s diabetem a s prediabetem. Spolu s HARTMANN – RICO nabízíme projekt Epidis na předvídání nozokomiálních infekcí, ten realizujeme v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, v Nemocnici Hořovice, máme uzavřenou smlouvu s Nemocnicí Strakonice, dokončili jsme projekt pro Th omayerovu nemocnici a na stole jsou další dvě smlouvy s nemocnicemi.

  • Jak funguje vyhledávání pacientů s rizikem kolorektálního karcinomu?

Když vyhledáváme pacienty s rizikem vzniku kolorektálního karcinomu, analyzujeme dostupné informace z karet pacienta za pomoci umělé inteligence a porovnáme je s evropskými i českými odbornými doporučeními. Děláme si i vlastní rešerše z odborné literatury.

  • Co to znamená, že „analyzujete“ celou dokumentaci pacienta?

To je důležitá součást našeho know‑how, kterou do divize eHealth skupiny Nordic Investors přinesla společnost Provisio. Jakákoli zpráva, kterou píše lékař nebo zdravotní sestra, je z velké části ve formě nestrukturovaného textu. Zdravotníci nevyplňují kolonky, ale vyprávějí. Máme lékaře beletristy. To není špatně. Nicméně nejhodnotnější informace se z takového textu musejí nějak vytěžit. My to umíme. Provisio má licenci na technologii s umělou inteligencí Watson od IBM. Na jejím základě vyvinulo soft warový modul HarveyX na analýzu zdravotnické dokumentace. Jeho prostřednictvím dokáže na pozadí indexovat text, a tak zdravotnickou dokumentaci strukturovat. Díky tomu dokáže dohledat odpovědi na zadané dotazy. Bez takového nástroje nejde zdravotnickou dokumentaci analyzovat. Některá data jako diagnóza nebo provedený výkon se uvádějí v kolonkách. Ale další důležité věci, teplota, výsledky laboratoří, potíže, to jsou údaje, které se zadávají v rámci plynulého volného textu.

  • Z čeho vychází váš projekt na předvídání nozokomiálních infekcí?

Celosvětově statisticky platí, že zhruba sedm procent všech hospitalizovaných pacientů získá nozokomiální nákazu, tedy infekci spojenou s hospitalizací. Jediná možnost, jak se tomu bránit, je prevence. Proto i v České republice je povinné každého pacienta s nozokomiální nákazou hlásit. Podle statistik se v oficiálním hlášení blížíme nule. Některé nemocnice s tím pracují a vykazují i přes sedm procent, zejména ty soukromé. Jiné, zejména ty státní, v tom naopak pokulhávají.

Vycházíme z principu, že co nevíte, to nemůžete ovlivnit. Proto jsme vyvinuli systém, který pročítá zdravotnickou dokumentaci hospitalizovaných pacientů a hledá pacienty s nemocniční infekcí. Definice evropské ECDC uvádí sadu parametrů, které když pacient splňuje, měl by být označen lékařem jako pacient s nozokomiální nákazou. Pokud náš systém najde tyto parametry a pacient v nemocnici ještě leží, systém pošle varování lékaři, který na to má reagovat. Většinou lékař tuší, že pacient na tom není dobře a pravděpodobně má nozokomiální nákazu. Podnět našeho soft waru ale má postrčit lékaře k tomu, aby nozokomiální nákazu nahlásil. A je to pro něj také výrazně jednodušší.

  • Deník E15 upozornil na spor Zdravelu se společností Mediware Michala Potůčka ohledně dříve společného projektu CECG, který vyvíjel software, na kterém vaše služby stojí. Můžete popsat z vašeho pohledu, o co ve sporu jde?

Společnost CECG se podílela na vývoji části našeho soft waru. Když jsem přebíral v Nordic Investors vedení divize eHealth, měl pan Potůček v CECG minoritní podíl a manažersky ji řídil, majoritní podíl držela skupina Nordic Investors. Jako každý nový ředitel jsem si udělal podrobný audit. Z něj vyplynulo, že počet fakturovaných osob a dní nekoreluje s tím, kolik bylo v CECG evidováno osob a dní práce. Akcionáři mě navíc před nástupem varovali, že projekt nabírá zpoždění. Na otázky, které z auditu vyplynuly, nám nedokázal pan Potůček odpovědět. Ukázalo se také, že docházelo k fakturaci podstatných částek i na rodinnou společnost pana Potůčka Mediware. Žádali jsme o vysvětlení, ale neúspěšně. Víme, že ze strany CECG bylo podáno několik žalob i trestní oznámení. Na běh projektu to v tuto chvíli nemá vliv a soudních řízení se ani neúčastníme.

  • Jaké riziko pro Zdravel tento spor znamená?

Prakticky žádné riziko tu není. To, že je CECG v insolvenci, náš chod neovlivní. CECG byl jen jedním z dodavatelů projektu Zdravel a k dodanému soft waru máme řádně poskytnuté platné licence. Spory mezi panem Potůčkem a CECG nechť rozhodne soud.

  • Daří se vám nalákat do IT projektu ve zdravotnictví schopné lidi?

Leccos jsem v tomto ohledu musel po svém nástupu ve Zdravelu změnit. Dobrá polovina týmu je tu nová. Kompletně jsme museli přebudovat vývojový tým. Úplně tu scházelo analytické oddělení, tedy lidé, kteří rozumějí datům. To jsme vybudovali nově a je dnes naším největším oddělením. Máme nové marketingové a obchodní oddělení, máme odborníky na datové standardy HL7 a IHE.

  • O co v tuto chvíli mají lékaři a nemocnice v oblasti elektronizace podle vás nejvíc zájem?

Jsou dva druhy lékařů a lékařek. První jsou elektronizací nepolíbení, a ti řeknou, že by jen chtěli přístup ke zdravotnické dokumentaci. Jenže v okamžiku, kdy jej dostanou, tak ho nepoužívají. Je to proto, že na ně hodíte obrovské množství administrativy navíc, kterou nikdo nechce a nemůže dělat. Druhá část lékařů se už dříve dostala do kontaktu s některými službami eHealth. Ti už vědí, že sdílení elektronické zdravotnické dokumentace není samospásné. Převést papír do elektronické podoby, to není elektronizace zdravotnictví. Analytika je hrozně důležitá. Hodně lékařů o sobě tvrdí, že léčí podle platných guidelines. I praktičtí lékaři říkají, že sledují odborná doporučení všech odborných společností. Že se všemi pacienty pracují, jak mají, že dispenzarizují všechny potřebné. Ve skutečnosti množství měnících se doporučení není lékař schopen udržet v hlavě. Tlak na primární péči je a bude čím dál větší. Bez pokročilých technologií jej nebude praktický lékař schopen zvládnout.

  • Jak lékaři reagují, když jim ukážete, kde mají rezervy v dispenzarizaci?

Nikdy nepřicházíme s revolucí. Krok po krůčku ukazujeme drobné výhody. Přijdeme se sadou patnácti nejvíc rizikových pacientů, kteří už dlouho nebyli na preventivní prohlídce. Když se mezi nimi objeví jeden, který má vážný problém k řešení, začne se budovat mezi námi a lékařem důvěra. Data ve zdravotnictví jsou velmi citlivá. Nemůžeme přijít do ordinace a tvrdit, že náš stroj je chytřejší než lékař. To rozhodně neděláme.

  • A je váš stroj chytřejší než lékař?

Výhoda stroje je, že je přesnější, a to kontinuálně. Pokud stroj dělá chybu, dělá ji pořád, a když se opraví, dělat ji přestane. Lidský mozek funguje jinak, chyby dělá nekontrolovatelně, třeba z únavy. Někdy je taky významné, že je stroj rychlejší. Rychlost sice není až tak důležitá pro jednoho praktického lékaře s kmenem 1 700 pacientů. Pro nemocnici, kde má jediný člověk na starosti epidemiologii a hygienu, je ale množství zpracovaných dat klíčová věc k řešení.

  • Jdou záměry Ministerstva zdravotnictví ohledně nového zákona o elektronizaci podle vás správným směrem?

Pokud bude schváleno něco, co bude alespoň trochu v souladu s oficiální národní strategií, bude to pro elektronizaci obrovský krok dopředu. Nejsem si ale jistý, jestli se to stane. Říká se, že na zákonu nezůstane při jeho projednávání nit suchá. Aktuální návrh zákona jsem neviděl, ale vnímám, že k němu různí hráči ve zdravotnictví mají fatální připomínky. Kdybych je měl sečíst, nezbude ze zákona prakticky nic. Uvidíme, jak v tom bude Ministerstvo zdravotnictví silné a zda dokáže zákon prosadit.

Potřebujeme pravidla, kdo má k jakým záznamům přístup, jak má záznam vypadat, jaké informace se v něm mají nacházet. Například se diskutuje o správci osobního zdravotního záznamu. Pokud ho bude definovat zákon, měl by mu zároveň dát přístup ke zdravotnické dokumentaci registrovaných pacientů. To stačí. Pokud ze zákona vypadnou i tyto bazální věci, bude zákon k ničemu.

  • Jak byste si přál, aby vypadalo v Česku elektronické zdravotnictví za deset let?

Především by na rozdíl ode dneška měl být pacient aktivní součástí systému a ovlivňovat ho díky dostupnosti informací. Pacient bude hrát v péči o své zdraví nejdůležitější roli. Dneska systém pacienta vodí bez jeho vůle. Pacient by měl mít přístup ke druhému názoru, který může vzniknout i na základě analytických výpočtů nějakého stroje. Pacient by se měl dozvědět, jak jeho diagnózu léčí jinde, ať už o vesnici jinde, v průměru v České republice, nebo v zahraničí.

Myslím, že za deset let určitě nebudeme muset lékaře navštěvovat tak často jako dnes. Telemedicína je něco, na co se v Česku málo myslí. Vymýšlejí se tu projekty na hranici dnešní vědy, ale neposkytují se základní služby. Matka si musí vzít dovolenou a letět k lékaři, když má podezření, že má dítě chřipku. Za deset let budeme lékaře vytěžovat, jen když to bude nezbytné. Dále věřím, že za deset let bude financování zdravotnictví fungovat jinak. A že nebudeme mluvit jen o péči o nemocné pacienty, ale o péči o zdraví a jeho udržení.

  • Budeme své potíže konzultovat na dálku s lékařem, nebo se strojem?

Myslím, že rozhodnutí bude stále ještě dělat člověk, ale to neznamená, že budeme od začátku komunikovat s lékařem. Stroj může velmi efektivně sbírat data. Na úrovni bankovnictví, pojišťovnictví a dalších už dnes sdělujeme řadu věcí, aniž by na druhé straně připojení seděl člověk.

  • Co se bude podle vás měnit ve financování zdravotnictví?

Financování zdravotnictví je neudržitelné. Aktuální ekonomický růst jen umožňuje zakrýt okna a tvrdit, že vlak ještě jede. Co bude, až budou mít zdravotní pojišťovny „drobný“ výpadek v řádu několika desítek miliard korun? Budeme znovu zadlužovat nemocnice? Myslím, že se nabízí najít nové zdroje financování. Potřebujeme zároveň zvýšit angažovanost pacienta. Pokud ta se nezmění, žádné technologické novinky efektivitu systému nezmění.

  • Jsou centrální povinné projekty jako eRecept nebo eNeschopenka dobré pro elektronizaci?

Dělají elektronizaci neskutečně špatnou reklamu. Když se zavedl eRecept, do systému to přineslo mnoho benefitů, všichni by měli jásat. Ono se ale nejásá. S eNeschopenkou je to stejné v bledě modrém. Samotná myšlenka je perfektní, ale provedení musí být jiné. Takový projekt musí být lépe připravený, musí se o něm lépe komunikovat. Na druhou stranu celkově je pro zdravotnictví lékový záznam a eNeschopenka skutečný pokrok.


Mgr. Martin Wagner
Narodil se 2. ledna 1976. 13 let pracoval ve společnosti IBM, kde působil mimo jiné na pozici obchodního ředitele Sales & Distribution pro Českou republiku nebo ředitele Energy & Utility for Central CEE. Od června 2018 zastřešuje všechny aktivity zdravotní divize Nordic Investors, a to z pozice generálního ředitele projektu Zdravel.

K VĚCI…
O sporu s Mediware
Nordic Investors koupili IZIP v roce 2016, v říjnu 2017 spustili inovovanou elektronickou zdravotní knížku Zdravel. Mezitím IZIP přejmenovali, dnes se fi rma jmenuje Společnost pro eHealth databáze. Na novém softwaru spolupracovali Nordic Investors s fi rmou Mediware ve společném podniku CECG. CECG je aktuálně v insolvenci a prochází reorganizací. A to proto, že se Nordic Investors a Mediware rozešli ve zlém. Mediware tvrdí, že po dokončení vývoje potřebného softwaru Společnost pro eHealth databáze bezdůvodně ukončila spolupráci a převzala si vytvořený software neoprávněně. Naopak Nordic Investors mluví o CECG jako o nevydařené investici a tvrdí, že se Mediware na CECG obohatil.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky