Bonifikace za prevenci – projekt VZP Plus kardiovaskulární prevence

Hovořilo se o něm na kongresu PraguePrevention, který proběhl 29. ledna v Praze.

Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti, na úvod bloku o vznikajícím bonifikačním projektu VZP Plus kardiovaskulární prevence připomněl, že v péči o kardiovaskulární zdraví obyvatel Česka existují rezervy, o čemž svědčí mimo jiné regionální rozdíly v incidenci kardiovaskulárních onemocnění. „Existují preskripční omezení, která jsou kompromisem, a víme, že nemůžeme vždy léčit podle guidelines, pokud máme léčit v plné úhradě. Problém tu existuje a bylo by chybou před ním zavírat oči,“ doplnil prof. Linhart. Jednou z cest, jak tomuto problému Česká kardiologická společnost čelí, je osvěta pacientů. „Snažíme se vytvořit informační portál pro naše pacienty, který by obsahoval garantované informace. Tak, aby Dr. Google pracoval také se zdrojem, který obsahuje ověřené informace, a ne ty zavádějící nebo mylné,“ říká prof. Linhart.

Další významnou aktivitou České kardiologické společnosti v úsilí zlepšit péči o pacienty jsou jednání se zdravotními pojišťovnami, které mohou úhradu modifikovat nad rámec základních úhradových omezení a regulací. „Zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou ochotni s námi diskutovat, a to je potřeba ocenit. I když přechod od diskuse k implementaci do praxe je někdy zdlouhavý,“ uvedl prof. Linhart.

Co by v příštích měsících měly tyto diskuse přinést, je nový komplexní bonifikační program pro lékaře, který ocení dobře prováděnou kardiovaskulární prevenci a screening rizikových pacientů. Jak uvedl prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, projekt bonifikace za správně provedenou kardiovaskulární prevenci má jasný cíl – snížit za dalších deset let mortalitu na kardiovaskulární onemocnění o dalších pět procent.

Česká republika patří z hlediska výskytu kardiovaskulárních onemocnění mezi nejrizikovější země. Počet pacientů léčených v České republice na kardiovaskulární choroby se blíží třem milionům lidí. Zatímco pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo akutním infarktem myokardu ubývá, počet lidí se srdečním selháním a s onemocněním chlopní naopak roste. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění sice klesá, stále je ale vysoká. Další zlepšení přitom není v rukou samotných kardiologů, nutná je mezioborová spolupráce.

Program bonifikace za prevenci nazývaný VZP Plus kardiovaskulární prevence má být otevřen lékařům hned několika odborností, jak ambulantním specialistům kardiologické odbornosti, tak interním ambulancím i praktickým lékařům.

„Cílem tohoto programu je nastavit férovou úhradu od praktika po odborníky tak, aby za správně provedenou prevenci bylo řádně hrazeno. Když diskutuji s praktiky, kolik bodů mají za prevenci, ukazuje se, že to je demotivační prvek,“ uvedl prof. Táborský.

Projekt VZP Plus kardiovaskulární prevence má cílit na muže a ženy nad 50 let věku. U pacientů, kteří budou mít při preventivní kardiovaskulární prohlídce normální nález, bude prohlídka opakována po dvou letech, v případě odchylky za rok.

Od všeobecných praktických lékařů se v programu očekává, že provedou prohlídku o sedmi bodech:

• Kompletní anamnéza včetně kouření, alkoholu a dalších návykových látek
• Fyzikální vyšetření včetně BMI
• Dvanáctisvodové EKG
• Krevní tlak měřený dle standardů
• Základní laboratoř včetně lipidů
• Stanovení skóre
• Diagnostika závažných komorbidit (DM, HTN, SS, ren. insuficience…)

U ambulantních specialistů se v programu bude očekávat vyloučení sekundární hypertenze, stanovení léčby dyslipidémie, indikace intervenčních vyšetření, echokardiografie u pacientů s riziky a léčba srdečního selhání.

Spolupráce mezi praktickými lékaři a specialisty má stát na principu, že ambulantní specialisté řeší rizikové nemocné, po nastavení terapie se pacient vrací ke svému praktikovi. „Praktičtí lékaři někdy mají obavu, abychom jim jejich pacienty nebrali. To není cílem. Specialisté řeší rizikové nemocné, po zaléčení se pacient vrací do péče praktika,“ uvedl prof. Táborský.

Zároveň se podle prof. Táborského počítá s tím, že projekt umožní praktikům, aby své pacienty přímo objednávali k zapojeným specialistům. Ti vyčlení v online objednávkovém systému pro tyto účely časové sloty, které praktik bude moci pro svého pacienta rovnou využít a elektronicky jej objednat.

Data budou v rámci projektu zadávána do jednoduchého registru ve správě ÚZIS. Konkrétní kritéria pro bonifikaci mají odborné společnosti praktických lékařů, internistů a kardiologů odsouhlasit do konce února, aby program mohl být reálně zahájen od 1. července letošního roku.

„Programy VZP Plus jsme začali tvořit proto, abychom řešili organizaci a provázanost a dali akcent kvalitě. Zajímá nás, jak je pacient léčen,“ uvedl Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP. Připomněl, že už od loňského roku běží jiné bonifikační programy z modulového systému VZP Plus zaměřené na dostupnost nebo kvalitu. Do programu VZP Plus diabetes se například za loňský rok přihlásilo 12 procent všeobecných praktických lékařů a 26 procent diabetologů.

Praktický lékař z modelového příkladu, který uvedl Ing. Šmehlík, má v roce 2020 v kartotéce 50 diabetiků, při zapojení do programu VZP Plus diabetes může získat bonifikaci 25 000 korun. Zároveň má 110 hypertoniků a v programu VZP Plus hypertenze může získat bonus až 55 000 korun.

Při tvorbě preventivního programu VZP Plus kardiovaskulární prevence vycházejí pojišťovna a odborníci z guidelines, mimo jiné z doporučeného postupu pro všeobecné praktické lékaře. Konkrétní kritéria pro získání bonusu se ještě diskutují. Cílem je, aby se praktickému lékaři vyplatilo zvát si své pacienty na screening, aby rizikoví pacienti plynule získali péči specialistů a specialista je po zaléčení opět vracel do péče praktika.

Zdroj: MT