Přeskočit na obsah

Vznikl Institut Equilibrium

Cílem institutu je zkoumání společnosti a pravidel jejího vyváženého rozvoje s cílem nalézat dynamickou rovnováhu ve všech probíhajících procesech a hledat cestu k jejímu dosažení. Equilibrium sdružuje odborníky napříč nejrůznějšími obory, kteří chtějí interdisciplinárně propojovat své poznatky o vývoji společnosti a prostředí, upozorňovat na klíčové souvislosti a doporučovat praktické návody k nastolování rovnovážných stavů. Institut bude sdružovat další odborníky, připravovat občany na změny, a přispívat tak ke zvyšování odolnosti společnosti, státu a regionů vůči změnám, které zákonitě přicházejí nebo mohou přicházet.

K hlavním nástrojům činnosti IEQ mají patřit semináře, přednášky, konference a cílené publikace. Jeho činnost bude podporována poradním vědeckým sborem, dnes sestávajícím již z dvanácti dalších osobností. „Budou‑li lidé vědět, co může přijít či přichází, mohou jít pozitivním změnám v ústrety a nepříznivým změnám efektivně čelit,“ říká předseda správní rady IEQ prof. Vladimír Mařík. Jak zdůrazňuje, transdisciplinárním přístupem, systémovým nadhledem a naprostou nezávislostí se IEQ chce lišit od většiny diskusí, které jsou podle jeho názoru příliš úzce zaměřené. Do budoucna počítá IEQ i s vytvářením dočasných i permanentních odborných týmů pro formulování a řešení konkrétních problémů.

Za hlavní stavební kameny považuje institut ekonomiku a svobodný obchod, technologie a inovace, vzdělanost, služby, mobilitu, přístup k informacím, chápání kvality života, přírodního prostředí a společenské smlouvy, samostatně odpovědné myšlení a efektivní stát, jehož role je v mnoha aspektech nezastupitelná. Podle zakladatelů je do budoucna nezbytné dosáhnout porozumění, synergie a rovnováhy nejen mezi státy, ale zejména mezi regiony a lokalitami. K oblastem, na něž se v první fázi činnosti chtějí odborníci zaměřit, patří např. analýza následujících problémů:


Věda a vzdělávání

Tuto oblast považuje IEQ pro rozvoj společnosti za zcela klíčovou. Jak uvádí, do výzkumu a vývoje vkládáme stále více státních peněz (v roce 2018 Kč již 34 mld.), ale nedosahujeme potřebné efektivity. Ve světě existují příklady účinného přenosu výsledků vědy do praxe. Proto chce analyzovat tyto postupy a hledat ty, které by se mohly aplikovat v ČR.

„Učňovské školství a polytechnická výchova na základních a středních školách byly zanedbány, upadají řemesla. Úroveň základního a středního školství poklesla rozvolněním osnov a celkového směrování. Neposiluje se důraz na kreativitu. Učíme informace, a nikoli znalosti. Neučíme mladé lidi podnikat. Vedou se nekonečné diskuse o obsahu maturit. Tlak na modernizaci osnov, zvyšování a změnu kvalifikace učitelů je nedostatečný. Hlavním problémem školství nejsou jen nízké platy učitelů, ale hlavně zastaralý, dnešní době neodpovídající obsah. Naše školství nereaguje dostatečně pružně na rychlé změny světa.

Je mládež na budoucnost dobře připravována? Je připravována a burcována k podnikatelství? Je u mladé generace dostatečně podporováno formování vnitřních hodnot a jejich přirozené propojování s odhodláním, odpovědností a spolehlivostí?“ ptají se zakladatelé institutu s tím, že nestačí pouhé informace, ale je třeba znalostí, vědět ještě neznamená umět a moderní ekonomika potřebuje znalosti, nikoli zastaralé informace. Upozorňují i na to, že v souvislosti s technologickým pokrokem se rychle zvyšují požadavky na změnu kvalifikace lidí. Zvítězí pak podle nich ten region, který dokáže nejlépe vychovat a vzdělat právě mladou generaci.

 


Ekonomika, včetně budoucnosti energetiky, hospodaření s vodou, rozvoje infrastruktury, zemědělství, ale i sociálních aspektů v globalizovaném světě

Za jeden z hlavních globálních problémů je považována změna klimatu. „Je způsobena lidmi? Nežijeme nad poměry a nespotřebováváme z našich planetárních zásob více, než potřebujeme? Zdá se, že ano: že spálíme během několika století fosilní zdroje, které vznikaly miliardy let. Jaké energetické zdroje a v jaké kombinaci bychom měli využívat? Jak hospodaříme s vodou, která může být brzy tou nejcennější surovinou? Jak bychom se měli v globalizovaném světě ekonomicky chovat? Máme si chránit naše podniky, nebo se máme plně zapojit do mezinárodních konsorcií? Neměl by vzniknout alespoň jeden globální podnik v českých rukách? Neměli bychom vytvořit prostředí pro masivní vznik a růst firem schopných vymyslet nové české technologie, vyrobit a prodat finální výrobky?“ To vše jsou otázky, na něž se členové IEQ budou snažit najít odpověď.

Jak však dodávají, schopnost dlouhodobého strategického plánování je u nás omezena krátkodobými politickými zájmy a vlivem zájmových skupin, postrádáme vůli k dlouhodobě efektivním investicím. Nastal čas začít dlouhodobě plánovat potřebné zásadní změny a současně se připravit na nezbytné udržování rovnováhy při turbulencích vznikajících při realizaci procesů. Je třeba se vážně zabývat tím, jak se staráme o své zdraví, jak dobře pečujeme o nejstarší i o nejmladší generaci. Diskutovat chtějí o efektivním systému zdravotnictví i o tom, jak v tom všem může pomoci plošná informatizace. „Na druhé straně nelze opomíjet povinnost pomáhat lidem ve vážných problémech. Není podstatné, zda tato povinnost vyplývá z evropských zákonů – je podstatné, že vyplývá z naší morálky,“ dodávají. Nakolik se jim tyto odvážné cíle podaří realizovat, ukáže čas.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené