Národní onkologické centrum v Motole získalo špičkové vybavení
V plánu je vybudovat také nové lůžkové zázemí, stacionáře a laboratoře a zajistit komplexnost péče propojením s dalšími třemi pražskými pracovišti.
Nové lineární urychlovače se vyznačují zvýšenou geometrickou přesností, automatizací pohybů jednotlivých komponentů, intuitivním ovládáním a vybavením přídavnými zobrazovacími systémy. Díky přesnějšímu dodání dávek do nádorových ložisek je možné aplikovat při jedné návštěvě větší dávku záření než dříve, tím se zkracuje i celkové doba ozařování, a tedy i doba léčení.
Další ceněnou výhodou moderních přístrojů je zavádění nových ozařovacích technik, jako je synchronizace průběhu ozařování s dýchacími pohyby pacienta – zavedení ozařování v hlubokém nádechu. „Tuto techniku používáme zejména u žen s karcinomem prsu, neboť se díky ní snižuje zatížení srdce. To bývá jedním z častých nepříznivých účinků radioterapie u tohoto druhu onkologického onemocnění. Léčba karcinomu prsu je v současnosti velmi úspěšná a použitím této technologie se kvalita života pacientek po ukončení léčby ještě zvyšuje,“ uvedla doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole. Nové plánovací systémy umožňují také rekonstruovat pohyb nádorů při dýchání (4D zobrazení). Lékaři tak mohou lépe odhadnout pohyb nádoru a počítat s tím při plánování. To se využívá hlavně při léčbě nádorů plic.
Instalace moderních lineárních urychlovačů umožnila zavést při ozařování speciální rotační techniku VMAT (Volumetic Modulated Arc Therapy). Při ní rameno urychlovače rotuje kolem pacienta a zároveň dynamicky mění pohyb lamel mnohalamelového kolimátoru, rychlost rotace ramene a dávkový příkon. Tato technika zlepšuje rozložení dávky záření v těle pacienta, nádor se tak daří lépe ozářit a zároveň dochází k rychlejšímu poklesu dávek záření v okolních zdravých tkáních. To je přínosné zejména v případě vysokých dávek, jež mohou být zdrojem nežádoucích účinků léčby.
Výrazným benefitem pro pacienty je zkrácení doby záření. Pokud dříve jedno ozařování trvalo 10 až 20 minut, může být nyní provedeno v řádu jednotek minut. Zároveň dochází i k výraznému zpřesnění díky tomu, že přístroje jsou vybaveny systémy pro radioterapii řízenou obrazem (IGRT). Pacientům je před každým ozářením prováděno CT vyšetření přímo na ozařovacím lůžku a kontroluje se a upravuje jejich poloha tak, aby se dosáhlo maximální přesnosti zacílení.
Moderní urychlovače umožňují lékařům průběžné přizpůsobování ozařovacích plánů v závislosti na změnách v těle nemocných v průběhu ozařování, adaptivní radioterapii. Této možnosti se využívá zejména při léčbě nádorů v oblasti krku. Systémy se vyznačují rovněž lepším zpracováním zobrazovacích metod (CT, magnetické rezonance, pozitronové emisní tomografie). Lékaři tak mají u konkrétních nemocných maximum informací pro přípravu nejlepšího možného ozařovacího plánu.
Náklady modernizace
Rozsáhlá rekonstrukce ozařoven a ovladoven, výměna lineárních urychlovačů, včetně obnovy a rozšíření radioterapeutického verifikačního a plánovacího systému, probíhala ve třech etapách, od července 2018 do konce roku 2019, bez přerušení klinického provozu. Projekt byl realizován v rámci veřejné zakázky FN v Motole – obměna lineárních urychlovačů – 3 ks. Urychlovače i radioterapeutický verifikační a plánovací systém vyrobila firma Varian (USA), dodávku a instalaci zajistila tuzemská firma Amedis.
Celkové investice dosáhly téměř 260 milionů korun s DPH, z toho stavba stála zhruba 23 milionů, urychlovače 236 milionů – cena za ně byla částečně hrazena z dotace ministerstva zdravotnictví (cca 165 milionů) a částečně z vlastních zdrojů FN v Motole (téměř 72 milionů korun).
Péče o onkologického pacienta je pro MZ prioritou
„Péče o onkologického pacienta je pro MZ prioritou, zejména její dobrá kvalita a dostupnost,“ uvedla 11. února při slavnostním zahájení provozu tří nových lineárních urychlovačů MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, náměstkyně ministra zdravotnictví. Díky kvalitním screeningovým metodám, časné diagnostice, dostupnější a kvalitnější terapii se daří v ČR od roku 2003 snižovat úmrtnost na zhoubné nádory u obou pohlaví. Incidence stoupá, což je výraz kvality, rychlého záchytu a rychlé akce. „Vděčíme za to managementu péče, která je soustředěna do specializovaných center, a vytváření sítě KOC, kde se staví na týmové, mezioborové práci. Jsme rádi, že do center můžeme soustředit dobrou terapii a moderní technologie, kam patří také urychlovače. Vítáme, že ve FN v Motole jsou nyní obnoveny. Jejich pořízení prošlo naší přístrojovou komisí, která vždy zohledňuje efekt pro pacienty z pohledu regionálního umístění i výtěžnosti. V Motole není o čem pochybovat a jsme rádi, že ministerstvo mohlo svojí investicí přispět k tomu, aby péče zde byla kvalitně zajištěna a i vám, zdravotníkům, přinášela uspokojení, protože bude rychlejší, dostupnější a kvalitnější,“ řekla náměstkyně.
Technologie zachraňující životy jsou čím dál dražší
Slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ředitel FN v Motole, v dvojjediné roli. V roce 2016 podepsal jako ředitel žádost na MZ o dotaci a v roce 2017 ji jako ministr schvaloval. „Čtvrt miliardy jsou velké peníze, poté, co paní náměstkyně Šteflová zmínila léčebnou část, já bych chtěl zmínit tu ekonomickou. Pořád slyšíme, že ve zdravotnictví je spousta peněz a že je to černá díra. Urychlovače otevírám v Motole podruhé – poprvé to bylo v roce 2006, to byla první investice. Daly se do toho tehdy stamiliony a všichni jsme si mysleli, že máme vyřešeno. V roce 2016 za mnou přišli s žádostí o urychlovače znovu. Velmi nerad jsem žádost podepsal a ještě méně rád jako ministr schvaloval, protože to byl opravdu velký zásah do rozpočtu. Ale je pravdou, že technologie, které zachraňují životy, jsou čím dál dražší. Jsou extrémně drahé a dnes ještě větší část než hardware dělá software, který nejsou firmy moc ochotny inovovat. Takže předpokládám, že kdo na tomto místě bude stát v roce 2030, bude zase otevírat nové urychlovače. Zdravotnictví určitě není černá díra, protože za ty obrovské prostředky máme obrovské množství léčených,“ uvedl ředitel. Na urychlovačích je v Motole ročně ozařováno v průměru 1 000 pacientů, péči zajišťuje 15 lékařů – radiačních onkologů, 10 specialistů – radiologických fyziků, 16 radiologických asistentů, tři zdravotní sestry a jeden sanitář.
„Je to fabrika a jsem rád, že se tady v Motole, v jednom ze dvou národních onkologických center – druhé je v brněnském Masarykově onkologickém ústavu –, otevírá. V plánu je propojení Motola s Homolkou, Ústřední vojenskou nemocnicí a Protonovým centrem, budeme tak schopni poskytovat péči na úrovni, která nemá konkurenci, jak ostatně jsme na to v Motole zvyklí,“ řekl ředitel.
K dalším plánům na rozvoj Národního onkologického centra v Motole doplnila přednostka Prausová, že centrum koncem ledna úspěšně prošlo reakreditací, kdy pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví odhlasovala rozšíření o tři další pracoviště.„Odhlasovali jsme, že pod Motol bude patřit Homolka, ÚVN a Protonové centrum. Čekáme, až to podepíše vedení ministerstva a rozhodnutí bude zveřejněno ve vyhlášce,“ řekla. Nejbližší plány rozvoje počítají s vybudováním lůžkové části, stacionáře a laboratoří, aby poblíž ozařoven vzniklo veškeré potřebné zázemí. Na to by se měly využít prostory pavilonu plicního a částečně pavilonu infekce – žloutenek.
V projevu při slavnostním otevření nových urychlovačů pak přednostka připomněla, že otevírá už třetí etapu, první byla v roce 1997, a poděkovala všem, včetně ministerstva a vedení Motola. „Myslím, když mě zahlédnou na ředitelství, nejsou nadšeni, ale už mě znají a vědí, že je potřeba mě brát v potaz,“ řekla. Poděkovala ale především všem zaměstnancům, svým kolegům na ozařovnách i celé klinice. „Za to, co jste dokázali za plného provozu, že jsme vůbec nemuseli přerušit léčbu, že pacienti to prakticky nepocítili, vám patří hluboká poklona,“ řekla.
Bezpečnost pro pacienty i personál
Na veškerou ozařovací techniku v českém zdravotnictví dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jeho předsedkyně Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr.h.c.mult., vyzdvihla, že radiační terapie zažívá jako spousta dalších medicínských metod velký rozvoj technologií. SÚJB je tu mimo jiné proto, aby záření, nejen v medicíně, vždy bylo dobrým sluhou a nestávalo se zlým pánem, aby se jaderné technologie používaly správně. „Myslím si, že motolské centrum může být příkladem dobré praxe, a doufám, že s novým vybavením to tak zůstane,“ řekla s odkazem na nejnovější trendy, k nimž se řadí i využití umělé inteligence. „Možná, že v roce 2030 se tady bude křtít technologie, která nebude umělou inteligencí, ale bude aspirovat na to, že dokáže člověku ještě účinněji pomoci a vyvarovat se chyb, které s každou lidskou činností souvisejí. Naším společným úkolem je onkologickému pacientu doručit tu správnou dávku v tom správném čase na to správné místo. Je to nejednoduché a jakýkoli pomocník, včetně stroje, který umí odvodit daleko více v daleko kratším čase, než umí člověk, bude jistě vítán. A do té doby přeji všem kolegům z motolské onkologie, aby si zachovali vysokou úroveň, kterou mají, a udrželi si srdce, bez kterého se tato profese dělat nedá,“ řekla.
Zdroj: MT