Přeskočit na obsah

Dlouhodobé mechanické podpory oběhu – kde jsme a kam jdeme

Nemocných s chronickým srdečním selháním přibývá a přibývá i těch, u nichž jsou metody konvenční léčby již vyčerpány. Transplantace srdce je přitom řešením jen pro zlomek z nich. V podmínkách České republiky je možné ji nabídnout maximálně 80 pacientům ročně. Navíc nemocný potřebuje intervenci v reálném čase. Část podpor se tedy implantuje jako přemostění (bridge) času, než se najde vhodný orgán. „To se stalo zcela integrální součástí transplantačních programů. V současnosti se podle světových dat 50 procent nemocných k transplantaci dostane z mechanické podpory.“

Systémy pro mechanickou podporu oběhu procházejí rychlým technologickým vývojem. Jedním z trendů je jejich postupující miniaturizace. „Kvůli tomu jsme ale ztratili pulsatilitu, což přináší některé problémy, jako například zvýšené smykové tření a s tím spojené poškození krevních elementů,“ popsal prof. Netuka.

Poslední generace podpor ale překonává i tento limit. Systém HeartMate 3 přichází s konceptem magnetické levitace motoru, což smykové tření minimalizuje. Využití magneticky levitované vysokofrekvenční turbíny přináší díky šetrnosti vůči krevním elementům výrazně nižší riziko srážlivých i krvácivých komplikací. Z pumpy vede 2 cm dlouhá kanyla, která se zasune do selhávající levé komory, z níž se tak stává pouze pasivní rezervoár krve, odkud kanyla krev nasává. Na druhé straně čerpadla je cévní protéza, která krev vrací do systémové cirkulace do vzestupné aorty. Kabel vychází vlevo nad pupkem z těla pacienta a zajišťuje napájení celého systému. Část vývoje a preklinického testování tohoto systému probíhala právě na pracovišti IKEM, které se stalo součástí první pilotní studie, deset z celkem padesáti pacientů zařazených v Evropě do studie bylo léčeno v Praze. Výhody systému se ukázaly už v tomto časném klinickém hodnocení. Definitivně je potvrdila studie MOMENTUM 3. Vstoupilo do ní přes tisíc pacientů, polovina byla randomizována k implantaci podpory HeartMate 3, polovina dostala axiální pumpu HeartMate 2. U více než 60 procent nemocných přitom implantace představovala destinační léčbu.

Po dvou letech přežívalo v obou větvích vysoké procento nemocných, a to 77 procent nemocných s pumpou HeartMate 3 oproti 65 procentům nemocných v kontrolní skupině. „Rozdíl spočíval v téměř úplné eliminaci trombózy v čerpadle u magneticky levitované turbíny, výskyt CMP byl při tomto řešení redukován o 50 procent,“ shrnul prof. Netuka.

„V programu dlouhodobých mechanických podpor jsme v délce přežívání dosáhli srovnatelných výsledků s transplantací. Říci, že jsme dosáhli i stejné kvality života, je ale ošidné,“ připustil prof. Netuka.

Achillovou patou těchto systémů z hlediska komfortu, ale i možných komplikací je kabel napojený na baterii. Je to vstupní bod do těla pacienta, kde hrozí infekce. Eliminace kabelu je tedy další zásadní posun – a reálný. I díky odborníkům v IKEM došlo u prvních dvou pacientů k implantaci zcela bezdrátového systému. Systém se nabíjí přes kůži na principu elektromagnetické indukce. Do pacienta se implantuje vnitřní cívka, jednotka na dobíjení je umístěna na pásu kolem hrudníku. Součástí je implantabilní baterie, která je podobná např. systému baterií u ICD. „Řešení dává nemocnému až osm hodin plné nezávislosti na přídatných zařízeních,“ uvedl prof. Netuka a svá slova doprovodil videem, na kterém se jeden z těchto prvních pacientů koupe v bazénu. „Program plně implantabilních levostranných podpor je reálný. Pokud se jej podaří rozvinout, mohla by tato léčba být indikována mnohem dříve v průběhu onemocnění, než je tomu dnes.“

Další krok představuje systém Carmat, který je určen pro nemocné s biventrikulárním selháním – v podstatě jde o umělé biokompatibilní srdce. „Všechny jeho povrchy jsou potaženy biologickou bovinní membránou. Řešení umožnuje modulaci srdečního vývoje na základě aktuálních potřeb. Zatím existuje jen jedna jeho velikost. Vlastní implantace přitom není nijak složitá,“ řekl v závěru svého sdělení prof. Netuka.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…