Přeskočit na obsah

Účinnou léčbu je třeba umět personalizovat

Tematicky na letošním již sedmém Dermatologickém update, který se konal v Praze 10. února, byla asi největší pozornost věnována psoriáze, na kterou bylo zaměřeno hned několik přednášek. Nové molekuly, které se objevují na trhu, sice přinášejí vysokou účinnost léčby tohoto onemocnění, ale stále lékařům chybí potřebný biomarker, který by byl krokem k personalizované terapii a pomohl zvolit pro konkrétního pacienta ten správný lék.

 

  • Co považujete v rámci Dermatologického updatu za největší novinky v dermatologii?

Myslím si, že tento obor zažívá jedno z nejlepších období v historii. Každý rok přicházejí nové a nové přípravky. A nejen, že přicházejí nové léky a dostává se nám nových informací, ale i to, co pro nás bylo novinkou minulý rok, můžeme letos zhodnotit a vidíme, že na rozdíl od minulosti, kdy jsme měli přípravky, které se po roce nebo po dvou letech stahovaly z trhu, se potvrzuje, že loni prezentovaná léčba je účinná a bezpečná.

 

  • V jakých konkrétních oblastech dochází k největším změnám?

Největší pokrok je určitě v oblasti maligního melanomu a atopického ekzému. A novinky jsou samozřejmě i u psoriázy, která má další nové léky. U tohoto onemocnění jsme s léčbou již spokojeni, protože v posledních letech došlo k obrovskému posunu. Nyní proto naše očekávání směřuje spíše k atopickému ekzému, kde se pokrok ukazuje být také velký.

 

  • V poslední době se hodně mluví o personalizované a precizní medicíně. Do jaké míry se to dotýká i dermatologie?

Zatím bohužel jen částečně. Právě v této oblasti si myslím, že zatím ještě máme co dohánět. Personalizovaná medicína bude nejspíše stavěna na podkladě genetického vyšetření, tedy tzv. farmakogenetice, kde po odběru krve zjistíme přítomnost nebo mutaci určitého genu. Na základě tohoto výsledku pak pro nemocného zvolíme vhodný konkrétní lék. To již dnes umíme u maligního melanomu. Pokud jsou tam různé mutace, můžeme nasadit lék, který zabírá přímo na tuto specifickou konkrétní mutaci. U psoriázy a atopické dermatitidy jsme od zcela personalizované medicíny zatím bohužel ještě relativně daleko.

 

  • Jak to vypadá s rozvojem multioborové spolupráce dermatologů s ostatními obory?

Myslím si, že funguje docela dobře. Je vidět, že všichni zjišťujeme, že medicína je jedna a že se každý nemůže zaměřovat úzce pouze na svůj obor, protože pacient je komplexní a většinou má celou řadu dalších komorbidit, které je třeba také řešit. Například u atopické dermatitidy se až dosud vůbec nehovořilo o tom, že je vhodná spolupráce s očním lékařem. Zjišťujeme, že u pacientů s atopickým ekzémem jsou značně rozšířené oční komorbidity a komplikace, takže jsme začali spolupracovat s oftalmologem a tato spolupráce probíhá velmi dobře.

 

  • Mění se z vašeho pohledu výskyt určitých diagnóz?

Domnívám se, že incidence se nijak zásadně nemění. Aspoň nemáme žádné velké celosvětové studie, které by to dokládaly. To, co se ale mění, je, že se o některých onemocněních více mluví, pacienti onemocnění více vnímají a již například vědí, že existuje účinná léčba. V našich ordinacích tedy pozorujeme, že počet pacientů, kteří nás navštěvují, se zvyšuje. Častěji se setkáváme i s těmi, kteří bohužel byli po nějakou dobu stran léčby zanedbáváni. Celkově se ale nedomnívám, že tento mírný nárůst je způsoben vyšší incidencí určitých onemocnění, ale tím, že lidé se dnes o svoji kůži více starají. A navíc pro řadu z nich je zde již naděje, že když existuje účinná léčba, nedostanou už „jenom nějakou mastičku s kortikoidem“.

 

  • Znamená to tedy, že přicházejí v časnějších stadiích onemocnění?

Částečně ano, ale někteří přicházejí až v pozdním stadiu. Jedná se třeba o pacienty s atopickou dermatitidou, kterým jsme v minulých letech většinou nabízeli terapii lokálními přípravky s kortikoidy. Často takovou léčbu odmítali, takže raději žili s rozsáhlým ekzémem a do ordinace již nechodili. Nyní, když se dozvědí, že i na toto onemocnění již máme biologickou léčbu, znovu se k nám vracejí. Roli zde tedy hraje osvěta a edukace. Samozřejmě u ekzému hraje důležitou úlohu i životní styl, stres atd., a je tedy možné, že incidence tohoto onemocnění je nepatrně vyšší. Konkrétními daty to ale doloženo nemáme.

 

  • Tématem Dermatologického update je oblast dermatologie, venerologie jako by zůstávala stranou…

Ano, toto setkání je orientováno zejména na dermatologickou problematiku, protože update je zaměřen zejména na novinky v léčivech a na zlepšení postupů v léčbě. Ve venerologii se objevují spíše nové informace týkající se komplikací, incidence, ale nových léků tolik není…

 

  • Takže v léčbě např. sexuálně přenosných infekcí se léčba zásadním způsobem nemění?

Pokrok je v oblasti např. humánních papilomavirů, kde je novinkou očkování, které se již v posledních letech používá. Ale to, jak léčit třeba kapavku nebo chlamydie, se v podstatě nemění. Maximálně dochází ke změně rezistence na antibiotika, takže se volí jiná antibiotická léčba. Ale rozhodně zde není ten velký boom jako v dermatologii.

 

  • V poslední době je celosvětově registrován mírný nárůst sexuálně přenosných chorob. Pozorujete tento trend i na vašem pracovišti?

Venerologická ambulance funguje klasicky, navštěvuje jí tedy značný počet pacientů, což je stejné jako na ostatních klinikách. Určitě tedy nedochází k poklesu…

 

  • Vy sám se zajímáte především o psoriázu a atopický ekzém, kde se toho aktuálně děje velice mnoho. Jaké další změny v této oblasti do nejbližší doby ještě očekáváte?

Hovořili jsme již o personalizované medicíně, a právě v oblasti psoriázy, kde dnes máme schváleno jedenáct moderních léků, které perfektně fungují, máme mezery. V tuto chvíli nemáme úplně jasný ukazatel, u kterého pacienta vybrat jaké konkrétní biologikum. Takže doufám, že i u tohoto onemocnění dojde co nejdříve k rozvoji personalizované medicíny a my budeme vědět, jaký konkrétní přípravek je vhodný u toho kterého pacienta. Samozřejmě dnes již víme, že když má nemocný k psoriáze ještě psoriatickou artritidu, zvolíme lék, který funguje i na klouby. Má‑li ještě roztroušenou sklerózu, víme, že nemůže mít jistou skupinu biologik, ale stále nemáme klíčový marker, který by nám předem ukázal, který pacient na danou léčbu zareaguje a který ne. U atopické dermatitidy se teprve očekává to, k čemu došlo u psoriázy. Momentálně je v klinickém zkoušení na dvacet přípravků. Takže se domnívám, že v následujících letech, místo aby bylo jako dnes několik přednášek na téma psoriázy, bude se několik vystoupení týkat právě atopické dermatitidy, a to je dobře, protože v této oblasti je, pokud jde o terapii, obrovská rezerva a pacienti účinnější léčbu nutně potřebují.

?dc=1584603264165

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…