A tak by se v blízké době měly objevit celkové i lokální léky s vyšší účinností a/nebo s lepší bezpečností než dosud. Kromě biologických léčiv (biologika jsou velké molekuly), která zasahují na extracelulární úrovni a podávají se pouze parenterálně, se současně se stejným potenciálem prosazují i malé molekuly, perorálně (p.o.) podávané léky zasahující na intracelulární úrovni, tzv. cílená léčba. Nejedná se o imunosupresiva, ale spíše o imunomodulátory, takže jejich bezpečnostní profil je podstatně příznivější. Některé skupiny těchto léků jsou známy z revmatologie a onkologie, jiné jsou naprosto nové.
V lokální léčbě jsou v klinických studiích fáze II až III používány nové léky s malými molekulami, které zasahují na úrovní imunologického zánětu a poruchy kožní bariéry:
Zcela novou perspektivní možností léčby je modulace kožního mikrobiomu – objevují se práce, kde je atopická dermatitida ovlivňována prostřednictvím transplantace kožního mikrobiomu či s použitím moderní generace protistafylokokových vakcín. Na trhu také přibývají speciální emoliencia, ovšem s rozdílnou úrovní prokázané účinnosti, neboť „mikrobiom“ a „lokální probiotika“ se v dermokosmetickém průmyslu stávají poněkud módními hesly. Nicméně role emoliencií jako bazální léčby pro všechny stupně závažnosti atopické dermatitidy je nezpochybnitelná, ať již obsahují diferentní látky, či ne. Logická úvaha o použití biologik pro lokální léčbu zatím zůstává uzavřena, protože biologika jsou velké molekuly a nemohou přes epidermis dostatečně penetrovat. Prvním biologikem pro celkovou léčbu atopické dermatitidy, uváděným do praxe nejen v České republice, je dupilumab. Jedná se o plně lidskou monoklonální protilátku proti alfa řetězci receptoru pro interleukin (IL) 4 a 13. Dupilumab je hrazen dospělým pacientům s těžkou formou atopické dermatitidy po selhání (nedostatečné účinnosti) alespoň jednoho ze způsobů konvenční systémové imunosupresivní terapie (s výjimkou kortikosteroidů) nebo u pacientů, kteří systémovou terapií nemohou být léčeni z důvodu intolerance nebo kontraindikace. Úspěšnost terapie se vyhodnotí po 16 a 24 týdnech od jejího zahájení, a dále nejméně každých 24 týdnů. Léčba bude ukončena v těchto případech:
Stran organizace léčby bude systémové podávání léků kvůli své nákladnosti sice primárně vázáno na specializovaná centra na kožních klinikách a odděleních nemocnic, podobně jako je tomu nyní při léčbě psoriázy, ale vzhledem k vyššímu počtu pacientů se závažnou s atopickou dermatitidou je velmi pravděpodobné, že z kapacitních důvodů bude léčbu třeba delegovat i na pacientova ošetřujícího dermatologa v terénu. Což je pozitivní signál pro zainteresované ambulantní dermatology a jejich pacienty.
Pro celkovou léčbu jsou dále v klinických studiích určeny následující skupiny léčiv:
Relativní novinkou je vydání Evropských doporučených postupů EDF (European Dermatology Forum), mapujících zásady pro stávající terapii lokální, fototerapii a terapii celkovou, jež vyšly v loňském roce v časopise EADV (European Academy of Dermatology and Venereology). Volba léčby se řídí dle závažnosti atopické dermatitidy – ovšem ne dle rozsahu či intenzity, ale moudře dle průběhu. Rozlišují se zde čtyři stupně léčby – první tři stupně zahrnují léčbu lokální s různými strategiemi, čtvrtý pak léčbu celkovou.
Pokud jde o současné konvenční imunosupresivní léky, recentní práce se zaměřují zejména na srovnávání cyklosporinu A a metotrexátu. Potenciál metotrexátu v léčbě AD je nedoceněn, podobně jako je tomu u léčby psoriázy. U atopické dermatitidy se však pohybuje v kategorii „off label use“. Pro zájemce uvádíme, že celkové léčbě včetně konvenční bude věnován samostatný článek v Česko‑slovenské dermatologii, biologické léčbě pak článek v Dermatologii pro praxi.
Zdroj: Kuklová I, Benáková N, Důra M. Co je v posledním období nového v dermatologii. Med Prom 2019;20(3):187–190
Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.