Bariatrie by potřebovala dvojnásobek financí

Počátky bariatrické chirurgie sahají v ČR do roku 1984, operací bylo zpočátku málo i proto, že se prováděly otevřenou cestou. S laparoskopií se situace změnila a v současné době lékaři provedou kolem 2 000 takovýchto zákroků ročně.

• Již zaznělo, že bariatrických operací by bylo třeba, nejen z důvodů léčby obezity, ale i kvůli diabetu 2. typu, provádět mnohem více. V čem vidíte hlavní problém?

Míček je nyní na straně indikujících lékařů. Na straně chirurgie problém dnes opravdu není, čekací doba na tento zákrok není dlouhá – pokud tedy není vyčerpaný limit, což se koncem roku v některých nemocnicích stává. Ten největší problém je ale na straně pojišťoven, které omezují hrazení výkonů. Každé ze 14 v Česku existujících pracovišť má určitý limit pacientů, které smí odoperovat. Kdybychom měli na bariatrickou chirurgii více prostředků, výkonů bychom prováděli mnohem vyšší počet. V současnosti se v ČR provádí asi 2 000 bariatrických operací pro obezitu a diabetes 2. typu, což je samozřejmě nedostatečné množství. Kapacita je přitom dvojnásobná. Na pracovištích bychom dnes mohli provádět čtyři až pět tisíc operací za rok.

• Co lze z vašeho pohledu udělat pro to, aby se počet bariatrických zákroků zvýšil?

Jednoznačně zvýšit prostředky na bariatrickou chirurgii. Jednání s pojišťovnami sice probíhají, ale bez zjevných výsledků. Naše zdravotnictví funguje zvláštním způsobem, malé pracoviště má nasmlouváno více výkonů než velké, každá pojišťovna platí něco jiného atd. I když situace je samozřejmě oproti předchozím letům, kdy nebylo hrazeno vůbec nic, lepší. Ale prostředků na bariatrickou chirurgii bychom dnes potřebovali minimálně dvakrát tolik.

• Změní‑li se kritéria pro bariatrickou operaci, pacientů ještě přibude…

Již nyní zájem převyšuje nabídku. I zde je to, jak už jsem řekl, o financích…

• Kdo může bariatrickou operaci doporučit?

Posílat k operaci může kdokoliv, praktický lékař, diabetolog, obezitolog, ale pacient může přijít i sám. Většina pacientů obchází své praktické lékaře, někteří je neposílají, nebo jim dokonce řeknou „půjdete‑li na tuto operaci, najděte si jiného praktického lékaře…“, bohužel i s tím se ještě někdy setkáváme. Přichází‑li pacient sám, posíláme ho k dalším specialistům, aby absolvoval tzv. diagnostické kolečko, kde musíme zjistit, že jeho zažívací trakt je opravdu zdravý a my mu operací neublížíme, ale pomůžeme.

• I pacient, který přijde bez doporučení, má zákrok hrazený?

Ano. Je‑li pojištěncem v České republice a je‑li k bariatrii indikovaný multidisciplinárním týmem, pak má výkon hrazen, ale jak jsem již řekl, je zde limitace jednotlivých zařízení, některé může udělat 250, respektive 400 operací za rok, jiné jich má nasmlouvánu jen stovku…

• Finanční přínos tohoto zákroku je ale v kontextu toho, kolik stojí léčba diabetu, obezity a komplikací, zřejmý…

Pro společnost ano. Z dlouhodobého hlediska tento zákrok systému velice uleví. Celkové náklady na bariatrickou operaci sice vyjdou na 100–150 000 korun, ale pacient může jít brzy po operaci pracovat, nepobírá nemocenskou, přestane užívat řadu léků atd. Z dlouhodobého hlediska je tedy bariatrická chirurgie jednoznačně finančně výhodnější. Přesto jsem neslyšel, že by pojišťovny zvyšovaly limity, vždy jsme rádi, když nám je nesníží…

Zdroj: MT