Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 19. září 2020 | Svátek má Zita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Etické poradenství přichází již i do českých nemocnic

Foto: paliativnicentrum.cz

Etické poradenství přichází již i do českých nemocnic

Medical Tribune 06/2020
14.04.2020 00:57
Zdroj: MT
Autor: kol
Jak v praxi vypadá etické poradenství, kdy je ho potřeba a jaké jsou dosavadní zkušenosti s ním, přiblížil ve webináři, který 30. března uspořádalo Centrum paliativní péče, koordinátor etického poradenství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) v Praze MUDr. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D., který je zároveň předsedou Sekce pro etiku v paliativní péči České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a členem Etické komise MZ ČR.

Etické poradenství (EP) jako unikátní nástroj k řešení etických, komunikačních a právních problémů spojených s každodenní klinickou praxí a náročnými situacemi ve zdravotnictví nabývá na významu. Dnes již totiž není jen doménou oddělení ARO, interny nebo paliativní péče. Úkolem etického poradce je mimo řešení konkrétních etických dilemat také vzdělávání personálu v etických otázkách a příprava strategií, které pomáhají konfliktním etickým situacím předcházet, což se dnes v souvislosti s pandemií COVID‑19 ukazuje jako velmi potřebné.

Zatímco etické komise řešící výzkum a etickou stránku klinických studií existují v každé nemocnici, etické poradenství na mezinárodní úrovni zatím funguje zřejmě jen ve FNKV, kde jsou etické konzultace využívány od roku 2016. S etickým poradenstvím, které je u nás tedy zatím v počátcích, začali v USA již v 70. letech, v 90. letech se připojilo např. Německo, které je pro nás v řadě aspektů inspirací.

Situací, které EP řeší, přibývá. Jak MUDr. Matějek připomněl, konflikty narůstají ze tří hlavních důvodů. Tím prvním je narůstající podíl technologické medicíny, druhým vzrůstající důraz na autonomii pacienta a konečně tím třetím důvodem je názorová pluralita jak pacientů, tak zdravotnického personálu. „Bez další debaty a objasňování nelze odhadnout řešení jakékoli situace. Etické poradenství u nás začalo nejprve v sítu, kdy se rozhodovalo o tom, kdo bude umístěn na dialýzu. Dnešní situace s COVID‑19 je na tom velmi obdobně,“ popisuje MUDr. Matějek.

Kdy využít etického poradenství? K etickému konziliu (EK) se často přistupuje v situacích procesních při reakci na etický problém, kde není jisté, co je v dané situaci dobré nebo správné. Důležitou známkou konfliktu jsou negativní emoce, které jsou sice neverbální, avšak právě zde je třeba reagovat, protože nastupující fáze jsou již mnohem hůře řešitelné. Důležité je být citlivý, empatický a rozumět emocím ostatních, což pomáhá vycítit blížící se konflikt.

Časté jsou věcné situace, kam patří obavy personálu, zda např. extubace, ukončení dialýzy, vypnutí ICD atd. není eutanazie, nebo jak postupovat s nezahájením, resp. ukončením terapie při změně terapeutického cíle, patří sem i téma DNR, umělého podávání výživy, zavedení PEG u pacientů s demencí i bez ní, dříve vyslovená přání atd. „Emoce nás často prozradí, poslouchám, co kdo říká, ale větší důraz kladu na to, jak to zní, čemuž často věřím víc než tomu, co mi člověk sděluje,“ uvádí MUDr. Matějek.

Konflikty ale bývají i v souvislosti s hierarchickým uspořádáním, a to jak mezi lékaři, tak ve vztahu lékař–sestra (opakované schéma typu lékař je alibista, zatímco sestra vnímá pacienta citlivěji…). Časté jsou i otázky nastavení nemocnice jako systému generujícího etické konflikty (etika a ekonomie), což vyvstává zejména v současné situaci s řešením epidemie COVID‑19.

„Etické poradenství je služba na vyžádání, není to mravnostní policie, která by chodila po nemocnici a říkala, co kdo dělá špatně nebo dobře. Etické konzilium by mělo být preventivně součástí řešení některých konkrétních situací,“ domnívá se MUDr. Matějek.


Význam a efektivitu EP potvrdily desítky studií

Etické poradenství je tématem, které se vědecky zpracovává, statisticky měří a zkoumá a kterému již byla věnována řada zahraničních studií. Ty přinesly mnoho poznatků, např.:

  • EP může přispět k celkové spokojenosti s péčí.
  • EP může pomoci při tvorbě rozhodnutí, je užitečné pro zvyšování etické citlivosti.
  • V 71 procentech konzultací je etická konzultace (EK) považována za velmi důležitou, a to při léčbě pacienta, v objasňování etických témat nebo v možnosti naučit se více z lékařské etiky.
  • Podle studie z roku 2006, srovnávající spokojenost s EK u zdravotníků a rodin pacientů, je s EK spokojeno 96 procent zdravotníků a 65 procent pacientů a jejich rodin, důvodem rozdílu byl nedostatek komunikace ze strany zdravotníků.
  • Etické poradenství snižuje konflikt při rozhodování, snižuje morální distres pacientů i zdravotníků.
  • Etické konzultace zvyšují kvalitu života tím, že jsou uznána přání pacienta zohledňující jeho priority.
  • Vyšší citlivost pro etické otázky na straně zdravotníků.
  • EP může přispět k redukci ne nezbytné nebo nechtěné léčby, diagnostických intervencí atd.
  • Při neřešení etických problémů vznikají chyby, dochází ke zbytečným a potenciálně nákladným rozhodnutím, která jsou špatná pro pacienta, zdravotníky, zdravotnickou organizaci i společnost jako celek.
  • Vnímají‑li zaměstnanci, že se o jejich etické problémy nikdo nestará, vede to k morálnímu distresu a k syndromu vyhoření.


Zdravé etické prostředí a kultura nejenže zlepšují morálku zaměstnanců, ale také zvyšují produktivitu a efektivitu práce. Takové organizace mají více spokojených pacientů a snadněji si udrží zaměstnance. Naopak tam, kde etický program nefunguje, může být ohrožena reputace organizace, či dokonce její přežití.


Empatie při řešení konfliktu

Je nutné rozlišovat rovinu komunikační a rovinu etické reflexe. O etické konzilium může žádat každý, kdo se domnívá, že se v souvislosti s poskytováním zdravotní péče objevil etický problém a nějak se ho dotýká, tedy pacient, lékaři, sestry, sociální pracovník, právník nemocnice atd. Je třeba dodržovat základní komunikační pravidla, kam patří například to, že mluví jen jeden ze zúčastněných, jasné stručné vyjádření, řeší se konkrétní problém, nejde o akademickou diskusi.

Je třeba si uvědomit, že emoce jsou prvním momentem v hodnotovém konfliktu, jejich vnímání a pojmenování je zásadní pro časnou detekci konfliktu. Negativní emoce upozorňuje na to, že je ohrožen zájem účastníka. Zájem může být věcný (čas, peníze), psychologický (respekt, bezpečnost, zachování si vlastní tváře) a procedurální (pocit, že k řešení se dospělo férovým způsobem). Jak MUDr. Matějek připomíná, empatie je nejdůležitější vlastnost pro úspěch v 21. století, je to schopnost číst emoce druhých a pojmenovávat je. „Myslím si, že empatie je vlastnost, kterou většina z nás má, a jde o to, jak ji rozvíjíme. Empatii lze rozvíjet např. četbou nežánrové beletrie,“ dodává.

Jak vysvětluje, pojmenováním konfliktu dávám druhému najevo, že ho poslouchám a respektuji ho. Částí řešení konfliktu je konsensuální dohoda. Je‑ ‑li shoda mezi účastníky pouze parciální, pojmenujeme to, co je v nalezeném řešení skutečně to společné, a navrhneme další setkání. „Snahou je najít řešení, které musí spadat do rámce přijatých etických principů a právních požadavků, neboť nechceme stát před soudem ani být v trvalém konfliktu se společností. Etický konzultant zde připomíná etický rámec řešeného tématu,“ popisuje odborník.

Metod, které lze v praxi použít pro řešení etického konfliktu, je více, MUDr. Matějek doporučuje např. metodu čtyř rovin, analýzu CASES nebo hermeneutickou metodu řešení případu. Každé setkání trvá cca 30–50 minut, během jednoho dne lze uskutečnit i několik potřebných setkání – podle toho, zda se rozhodneme mluvit se všemi společně, nebo hovoříme zvlášť s pacientem, s rodinou a se zdravotníky. Vyřešení jednoho obvyklého případu zabere celkem pět až osm hodin.

Za velmi důležitou je v etickém poradenství považována procesní rovina. „Ta spočívá v tom, že se lidé sejdou, mluví o problému, slyší názory druhých a sledují celý průběh toho, jak se k závěru dospělo. Vědí, kdo se na konkrétním výsledku podílel a jak. Také slyší, nakolik je tento výsledek eticky a právně nosný a bezpečný,“ hodnotí přínos EP oproti akademické debatě MUDr. Matějek.


Šest kroků k zavádění etického poradenství

  • Vedení zařízení – pro implementaci EP je důležitá podpora vedení (čas pracovníků, prostor, finance) a vzdělání etických konziliářů.
  • Koordinátor – informuje o existenci EP.
  • Pracovní skupina – proces získávání členů z různých pracovních skupin, stanovení pevného termínu setkávání, tvorba vlastního stylu vzniklého týmu, způsob vzdělávání.
  • Etická skupina – členové týmu jsou zvoleni na určité období, 7–20 členů podle velikosti nemocnice. Zakládání EP je něco jiného než provozování etického konzilia, mělo by být profesně co nejpestřejší, jak pracovně, tak i hierarchicky.
  • Rozjezd skupiny – pořádání konferencí pro nemocnici, zajistit spolupráci a komunikaci, důležité je udržení činnosti.
  • Nejčastější překážky – na etiku není čas, narušuje vztah lékař–pacient, zbytečná byrokracie.


„Vznik etického poradenství by měl být založen na důvěře. Etické poradenství se neposkytuje od zeleného stolu, ale na základě přímého kontaktu se všemi, jichž se konkrétní situace týká. Nejedná se o žádný kontrolní byrokratický nástroj, ale o moderní a dobrovolnou poradenskou službu v nemocnici, kterou lze poskytnout na vyžádání,“ shrnuje MUDr. Matějek. Na pracovišti, kde působí, zatím provozují zhruba jedno konzilium měsíčně, i když by kapacitně zvládli více. Podle hodnocení MUDr. Matějka u nás etickému poradenství nejvíce naslouchají zdravotní sestry, lékaři jsou zatím více rezervovaní, což je dáno i odpovědností, kterou nesou. Obdobně tomu však bylo i v jiných zemích, kde také trvalo několik let, než si EP vybudovalo v nemocnicích svoji pozici a získalo důvěru zdravotníků.



K VĚCI…
Jak se stát etikem
Etikem se může stát každý (lékař, sociální pracovník, všeobecná zdravotní sestra atd.), kdo projde kursem etického poradenství. Třetí běh kursu EP, jehož absolventi získají německou kvalifikaci K1, bude zahájen v září 2020 (přihlášky: jaromir.matejek@seznam.cz). Vzhledem k aktuální situaci s COVID‑19 byla 1. mezinárodní konference o etickém poradenství, která se měla konat v Praze 27. 5. 2020, o rok odložena.

Literatura: Jonsen AR, Siegler M, Winslade WJ. Klinická etika. Praktický přístup k etickým rozhodnutím v klinické medicíně. Praha: Triton, 2019.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky