Přeskočit na obsah

Před úsvitem

Pramátí mozku je přední část neurální trubice. Vznik a diferenciace neuronů jsou řízeny geneticky. Mezi třetím a pátým měsícem vývoje plodu putují miliardy nervových buněk rodící se v blízkosti povrchu mozkových komor do budoucí mozkové kůry. Jakmile se dostanou na místo určení, začnou pučet jejich dendrity i axony. V třetím až šestém měsíci se dendrity mohutně větví, prodlužují se axony, zmnožují se synapse.

Základní dálkové spoje jsou zřejmé v 13.–15. vývojovém týdnu. Funkční zapojení mezi hemisférami plodového mozku bylo zaznamenáno ve 24. týdnu vývoje. V dalších týdnech přibývá spolu se zapojením uvnitř hemisfér a mezi thalamem a hemisférami.

Nejjednodušší pohled říká, že neuronovou síť tvoří uzly a hrany. Uzly jsou různě velké skupiny neuronů, hrany jsou jejich spoje. Uzel vysoce propojený s jinými uzly byl nazván hub, doslovně to znamená nába, jako je v cyklistickém kole. Hub je funkční rozbočovač. Funkční rozbočovače jsou při sledování činnosti dospělého mozku dobře vidět, ponechá‑li se mozek sám sobě, nositel je tedy v naprostém klidu. Mozek neusne. Objeví se v něm klidová konektivita.

Otázka byla, zda je něco takového vidět i v mozku nenarozených dětí. Takže bylo vyšetřeno 105 nenarozených dětí, u každého se sledovala činnost 197 mozkových oblastí. Výzkum dokázal, že klíčové funkční rozbočovače nenarozené děti mají. Nejprve se objevují ve zrakové a motorické kůře, zvláště pak v mozečku. Rozbočovače byly dále prokázány v asociačních oblastech, které u dospělých odpovídají například Wernickeově oblasti.

Rostoucí složitost sítí se projevuje funkčně. Komplexita pohybů roste od 22. týdne. Smyslové podněty včetně bolesti vnímají nenarozené děti od 25. týdne už na korové úrovni. Ve 34. týdnu děti vnímají sluchové podněty z okolí, rozlišují je a pamatují si je.

Základy architektury budoucích funkčních sítí mozku se tedy stavějí dlouho před narozením. Cokoli je poškodí, poškodí celou síť.

Příčin poškození je mnoho. Například chronický stres těhotných žen. Prevalence stresu zdravých, vzdělaných a zaměstnaných těhotných žen je vysoká a podceňuje se. Stres matek se v mozku jejich dětí projevuje anatomickými odchylkami mozkové kůry včetně hipokampu. Vývoj mozku nenarozeného dítěte poškozuje kouření matek, stačí pasivní vdechování, pití jakéhokoli množství alkoholu, užívání většiny léků a užívání drog.

Společným jmenovatelem je poškozený vznik, vývoj, putování a zapojování neuronů. Důsledky jsou pro nenarozené dítě celoživotní, od málo znatelných po těžké. Ukáží se v předškolním věku, ve škole, v průběhu dospívání i později. Narušená bývá orientovaná pozornost, emotivita a řídicí funkce, mezi něž patří rozhodování, plánování, sociální přizpůsobivost.

Nelegální drogy užívá v USA kolem pěti procent těhotných žen, asi jedenáct procent těhotných tam pije alkohol, šestnáct procent kouří cigarety. Jak je tomu u nás, není přesně známo. Setkáváme se však s těžce poškozenými novorozenci, v jejichž dokumentaci stojí: matka závislá na heroinu, má hepatitis C.

Pití alkoholu těhotnými ženami je příčinou celého spektra poruch označovaných akronymem FASD, fetal alcohol spectrum disorder.

Při plně vyvinutém syndromu jsou postižené děti menší, mají malou hlavu, epikantus, krátký nos široký při bázi, deformity uší, plochou tvář, malou spodní čelist a mají poruchy smyslových, poznávacích i řídicích funkcí.

FASD patří mezi nejčastější příčiny dětské mentální retardace v Evropě. Současné americké odhady mluví o prevalenci 10–50 dětí/1 000 narozených. Může jít o rozšířenou příčinu jemných poruch dětského chování, o nichž vám řeknou učitelky z mateřinek a základních škol. Zvířecí model této poruchy ukazuje možnost přenosu poškození do další generace epigenetickou cestou. Tolerance některých zdejších lékařů vůči pití alkoholu těhotnými ženami je při znalosti těchto skutečností slušně řečeno překvapující. Lékařská komora by měla zasáhnout.

Užívání kokainu mění v nenarozeném mozku funkční konektivitu mezi amygdalou a vnitřní prefrontální kůrou, dále mezi thalamem a předními korovými oblastmi. Konopí poškozuje zapojení mezi nc. caudatus a insulární kůrou. Všechny testované drogy poškozují konektivitu mezi insulou, amygdalou, thalamem a rozsáhlými oblastmi vnitřní čelní kůry, senzoricko‑motorickými oblastmi a vnitřními zrakovými korovými oblastmi. Vývoj mozku nenarozeného dítěte je dále ovlivňován prostřednictvím placenty a pupečníku. Nikotin z cigaret stahuje jejich cévy.

Mateřská deprese a spolu s ní užívání SSRI je příčinou mohutnější konektivity amygdaly s řadou oblastí limbického systému a mediální prefrontální kůry, další studie dokládají poškození bílé hmoty.

Vývoj mozku nenarozeného dítěte poškozuje nízký socioekonomický status matky a špatná výživa. Nízký socioekonomický status neboli život v bídě mění u dětí stavbu mozku: jak měření objemu, tak měření povrchu prokazuje menší objem obou hipokampů, středních spánkových závitů a některých oblastí týlní kůry. Poškozen je i vývoj bílé hmoty.

Systém, o němž vyprávím, se vyvíjel déle než půl miliardy let. Je větvičkou stromu života, který roste sedmkrát déle. Budoucí matky by k němu měly mít úctu. Nemají‑li ji, přijde na svět změněné dítě, které neví, že je změněné, proč je změněné ani kdo za to odpovídá.

Zdroj: MT

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…