Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 25. květen 2020 | Svátek má Viola
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Důvod k údivu

ilustrační foto: shutterstock.com

Důvod k údivu

Medical Tribune 07/2020
25.04.2020 17:57
Zdroj: MT
Autor: komentář: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
Carl von Linné (1707–1778) pojmenoval příslušníky našeho druhu Homo sapiens sapiens, člověk moudrý, moudrý. Že se opakovaná lež stává pravdou, je až pozdější výklad tohoto výroku: moudrých lidí je málo, a jestliže je složkou moudrosti racionalita, je výsledek ještě chabější.

Široká definice totiž praví, že se racionalita týká lidí, jejichž osobní názory a způsoby chování jsou založeny na logické a objektivní analýze všech dostupných informací.

Prvním problémem je hloupost prostá, tisícerými květy denně zářící.

Dalšími problémy jsou omyl, chyba a ignorace a také rozlišení informace od podvrhu, fakta od faktoidu, jenž se faktu podobá, ale není jím.

A to nemluvím o stupiditě, nejinteligentnější cestě do katastrofy. Podmiňuje ji činnost Schématu. To je poznávací program, jehož nevýhodou je včerejší úspěšnost. Problémem reality jsou totiž trvalé proměny, takže excelentní včerejší Schéma může být dnešní šrot. Nicméně běda těm, kdo si troufnou ukázat prstem, neboť včerejší Schéma se obvykle rovná dnešní politická moc.

Příkladem Schématu je válka. Pro vítěze dokonale úspěšný poznávací program čili Schéma řešení problémů spjatých se soutěží o zdroje – až do prvního užití jaderných zbraní. Je fascinující sledovat, jak se ho politická moc snaží užít i nadále, aniž by ho užít musela, a kolik to zbytek společnosti stojí.

Racionalita na tom není dobře už proto, že ji omezuje docilita. To je poslušná učenlivost, druh učení, který se projevuje přijetím sociálního vlivu. Jednotliví lidé se díky jejímu vlivu naučí druhům chování, které prospívá „společnosti“, na prvním místě tedy lidem, kteří jsou její mocenskou špičkou, třeba sponzorům volebních kampaní. Docilní lidé se naučí, co si „společnost“ přeje, aby se naučili. Přitom nezkoumají, co je to bude stát.

Ekonomická definice racionality sděluje, že se racionální člověk pozná podle toho, že se snaží docílit co největšího osobního prospěchu nebo užitku neboli utility. Může‑li volit z několika možností, volí tu, od níž očekává největší míru prospěchu. Homo rationalis je v tomto pojetí homo oeconomicus, poněkud mystická bytost, která je sobecký individualista, jedná přísně logicky, trvale poměřuje náklady s užitkem, je dokonale informována, zná všechny možnosti a umí je seřadit pro očekávané míry prospěchu.

Užitek, utility je subjektivní hodnota podnětu. Jeremy Bentham (1748–1832) a John Stuart Mill (1806–1873), utilitaristé, ji chápali jako mnoharozměrnou veličinu, nejrůznější slasti a možnost vyhnout se nejrůznějším strastem.

Důvodem k údivu je, že současná ekonomická teorie opravdu vychází z představy lidí jako ekonomicky racionálních bytostí. Utility proměnila na jednorozměrný index zbavený všech fyziologických, psychologických a sociálních souvislostí. Což se dá krásně matematicky modelovat. Modely jsou dokonalé, realita, jak denně vidíme, nikoli, což je nepochybně vina reality, protože nechce a nechce poslechnout. Lidé totiž nevypočítávají optima, ale užívají co nejjednodušší heuristiku (Faustregel, jak jsme my, uvědomělejší Čechové, kteří to chtěli někam dotáhnout, říkali dříve, rule of thumb, jak my, uvědomělejší Čechové, říkáme dnes, předpokládám však, že se předchozí jazyková podoba brzy vrátí). Heuristika je méně namáhavá než počítání optima.

Výsledkem jsou desítky kouzelných příkladů iracionality.


Příklad první:

Pocit ztráty čehokoli je větší než pocit užitku, že jsme to získali. Jde o běžný omyl utopených nákladů: už jsme investovali moc, pokračujeme. Výsledkem je iracionální stupňování investic. Lidé se totiž daleko více snaží vyhnout ztrátě, než by se snažili něco získat.


Příklad druhý:

Lidé mají pocit, že „přesně poznávají sama sebe“ v obecném a neurčitém popisu, který se ve skutečnosti hodí na velký počet různých lidí. Tomu se říká Barnumův efekt. Je podkladem úspěchu kartářek, grafologie, předpovídání budoucnosti, některých typů „testů osobnosti“. B. R. Forer, psycholog, předložil r. 1949 studentům osobnostní test a sdělil jim, že jde o analýzu osobnosti, která bude vyhodnocena ve stupnici 0 až 5 (velmi špatně až výborně) podle toho, jak ji dokáží užít sami na sebe. Průměrné hodnocení bylo 4,26. Jenže Forer předložil všem studentům stejný test sestavený z výroků různých horoskopů. Výroky horoskopů se tedy hodí téměř na každého. Marnost: horoskopy jsou pro úspěšné horoskopisty zdrojem fantastického výdělku. A to bez ohledu na výsledek studie Michela Gaugelina, jenž Forerův efekt zopakoval. V novinách Ici Paris uveřejnil oznámení sdělující, že zájemcům vypracuje zdarma horoskop, stačí uvést datum narození. Gaugelinův požadavek byl prostý: zašlete mi vyhodnocení správnosti. Sedí můj horoskop? Rozeslal ho tisíci lidí, 94 procent odpovědí znělo, že horoskop sedí. Gaugelin jim ale nesdělil, že všichni dostali stejnou reflexi života Marcela Petiota (narozen 1893, popraven 1946), nejznámějšího francouzského sériového vraha. Na námitku, že udělal z lidí pitomce, měl Gaugelin odvětit, že neudělal, protože jimi už byli, což však není historicky ověřeno.


Příklad třetí:

Efekt ukotvení může turista český sledovat na jakémkoli východním bazaru. Už ví, že se smlouvá. Takže hezká soška malého slona, náramek, náušnice, cokoli. Prodavač: 650. Turista 320. Prodavač 550. Turista 340… až se turista zastaví na 350 a spokojen odchází se zbožím. Kdyby chvilku posečkal, zjistil by, že zkušenější turista odchází se stejným zbožím za 210. Zkušenější turista nastavil nižší „kotvu“, částku, od které se smlouvání odvíjí.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky