Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 12. srpen 2020 | Svátek má Klára
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

COVID přispěl k individualizaci v onkologické léčbě

COVID přispěl k individualizaci v onkologické léčbě

Medical Tribune 08/2020
18.05.2020 15:13
Zdroj: MT
Autor: kol
O současné situaci v onkologii jsme si povídali s MUDr. Katarínou Petrákovou, Ph.D., zástupkyní přednosty pro LPP Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.

I když epidemie COVID‑19 přinesla do zdravotnictví řadu negativních aspektů způsobených např. omezením provozu, lze najít i pozitiva. K těm v onkologické péči patří skutečnost, že onkologové konečně začali více využívat možnosti přeposílat úspěšně vyléčené pacienty po uplynutí určité doby do péče jejich praktických lékařů. Dalším příkladem je zahájení individualizované léčby, což patří k nejmodernějším terapeutickým postupům.

  • Jak probíhá restart onkologické péče na vašem pracovišti?

Od 4. květne u nás funguje všech 13 ambulancí naplno. Musíme však dodržovat určitá bezpečnostní pravidla, tedy aby se nehromadili lidé v jednom čase v určitém prostoru. Sledovat tedy musíme čekárny, odběrová místa nebo stacionář. Proto se snažíme počet pacientů trochu omezit a odkládáme na červenec a srpen např. kontroly pacientů, kteří jsou více než tři roky po ukončení léčby a jsou již jen ve sledování. Provoz prodlužujeme, lékaři jsou na ambulancích již od sedmi hodin ráno, a bude‑li to potřeba, protáhneme léčbu v ambulancích i do odpoledních hodin. Naší snahou je stačit provádět všechny časnější kontroly, tedy ty první, druhý a třetí rok po ukončení léčby.

  • Jak je to s lůžkovou péčí?

Od 11. května opět fungují tři oddělení, jedno oddělení máme stále v rezervě, kdyby bylo potřeba je otevřít pro naše pacienty, kteří by byli COVID pozitivní. Situace ukáže, jak dlouho bude toto oddělení vyčleněno. Uvidíme, jak se nám osvědčí provoz v ambulancích tak, abychom mohli dodržovat bezpečnostní kritéria, protože MOÚ je nyní ve fázi přestavby, což znamená, že zde máme trochu stísněné prostory. To také ovlivňuje chod stacionáře. Ale v případě, že bude zapotřebí, lze rozšířit léčbu chemoterapií ambulantně.

  • Lze odhadnout, jak dlouho bude trvat, než se vyrovnáte s dvouměsíčním skluzem a vše se vrátí do „starých“ kolejí?

Protinádorovou léčbu, tedy chemoterapii, biologickou léčbu atd., jsme nijak výrazně neomezovali. Zpočátku, když jsme nevěděli, do čeho jdeme a mohl zde být model Itálie, jsme se snažili odklonit co nejvíce pacientů. Obvolali jsme veškeré kontroly a situace, které jsme mohli vyřešit přes telefon, např. perorální léčbu, posílání elektronických receptů atd., jsme řešili okamžitě a kontroly posouvali na červen, červenec. Léčbu jako takovou pacienti vždy dostali. Navíc naopak došlo k tomu, že léčba se značně individualizovala, šlo‑li o staršího nebo rizikového pacienta, prodlužovali jsme intervaly, používali více podpůrných léků, aby se pacienti nedostávali do leukopenie, tedy ještě vyššího rizika infekcí.

  • O jakých diagnózách převážně hovoříme?

Léčíme v podstatě všechny nádory. Nejvíce je samozřejmě nádorů s vysokou incidencí, jako je karcinom prsu, kolorektální karcinom, urogenitální nádory, ale léčíme i karcinom plic a vzácné nádory, včetně sarkomů.

  • Právě u těch nejčastějších hraje důležitou roli screening a prevence, ty asi v době omezení běžného provozu utrpěly nejvíce…

Máme jednak prevenci pro zdravé lidi, ta se odložit dá a myslím, že odkladem o dva, tři měsíce se nic tak zásadního neděje. Přerušen byl screening, avšak naštěstí jen na dva měsíce, o které se tedy celý program posunul. I screeningová vyšetření jsme plně obnovili od pondělí 4. května. Není to úplně ideální, ale celá situace nebyla ideální, nelze obsloužit všechno. Prostor, diagnostické metody i personál jsme potřebovali pro pacienty, kteří byli v léčbě a pomoc vyžadovali.

  • Ztracených osm týdnů se tedy budete snažit postupně dohnat tím, že máte prodloužené ordinační hodiny v ambulancích…

Určitě. Pacienty jsme průběžně obvolávali, máme jejich seznam, včetně posunutých kontrol, které nyní již zveme podle potřeby, např. pacienta pět let po léčbě, kde nic nehrozí, objednáváme v delším termínu. Jiná věc je screening, ale ani zde dva měsíce průběh zásadně neovlivní.

  • Myslíte, že můžete již nyní zhodnotit, nakolik situace související s COVID‑19 ovlivnila do té doby velmi dobrou úroveň onkologické péče v ČR?

Řekla bych, že péče byla a je stále velmi dobrá i za doby epidemie. Před třemi týdny jsme měli malou telekonferenci, kde jsme se šéfy jednotlivých krajských onkologických center probírali, jak jednotlivá zařízení redukovala provoz. Ve všech KOC to bylo obdobné, zásadní léčba běžela, odkládaly se věci, které neměly zásadní dopad na průběh nádorového onemocnění, a léčba se začala hodně individualizovat. Velký negativní dopad by tedy omezení způsobená onemocněním COVID‑19 na naši onkologickou léčbu mít neměla. Jsou země, kde kvůli epidemiologické situaci úplně léčit přestali. U nás se to vyvinulo překvapivě dobře, díky opatřením byl nápor pacientů minimální. Pacienty jsme při vstupu do MOÚ kontrolovali, stejně tak i ty, kteří se zde léčili, při podezření všichni prošli infekční ambulancí a testováním. Všechna tato opatření se dobře projevila na celkové situaci, o čemž svědčí fakt, že počet hospitalizovaných pacientů s COVID‑19 byl minimální. Šlo o tři pacienty, z toho dva byli asymptomatičtí.

  • Co tedy tato situace dala naší onkologii, z čeho se můžeme poučit a jaké kroky by bylo možné použít v budoucnosti?

Určitě jsme se naučili mnoho nového. Máte‑li situaci, kdy nevíte, co bude, neznáte přesná nařízení atd., změníte své zaběhlé zvyky. Redukce provozu, kterou jsme museli provést, vedla k tomu, že jsme si museli udělat pořádek v pacientech, kteří nám procházejí ordinacemi. Myslím si, že nyní bude i větší tlak na předávání pacientů, kteří jsou dlouho po léčbě, tedy pět, deset let – podle diagnózy, praktickým lékařům, tak jak bylo již dříve domluveno. Udělá se tak zároveň prostor pro ty, kteří jsou v léčbě a kteří péči a čas onkologa skutečně potřebují. To se nám jednoznačně nyní osvědčilo. Další věc, o kterou se onkologická společnost snaží a která se ukázala být oprávněnou, je přesouvat část léčby, kde je to možné, z lůžek do ambulantního provozu. Ukazuje se, že v onkologických centrech s lůžkovými odděleními je 80 procent plateb od pojišťoven právě za lůžkovou péči. Ano, na lůžku je nutno odléčit určitý typ pacientů, ale daleko více jich lze odléčit ambulantně. Tam je ale platba za pacienta nastavena velice špatně. Proto jsme zahájili jednání s pojišťovnami, aby nám systém umožnil přesouvat pacienty, pro něž dnes již máme vedle dosavadní chemoterapie řadu nových možností léčby, včetně perorální, do ambulantního režimu. Což znamená např. prodloužit provoz stacionáře s tím, abychom na tom finančně netratili. Výhodu by to mělo jednak pro nemocného, že nebude muset být hospitalizovaný. Hlavně u metastatických pacientů, kde je doba přežití omezená, si myslím, že je to první a zásadní věc, kterou je třeba udělat. Další aspekt je úspora personálu u lůžek, zejména zdravotních sester. Několik jednání jsme již s pojišťovnami měli, nyní situace ukázala, že je to opravdu správná cesta.

  • Myslíte si, že dohoda bude schůdná i v době, kdy financí na zdravotnictví znatelně ubude?

Přesun z lůžkové do ambulantní péče by problém pro pojišťovnu být neměl. Lůžka jsou daleko dražší než ambulantní část. My jen chceme, aby pojišťovny vyrovnaly platbu za den, který by pacient strávil na oddělení, kdy se mu léčba podává, a přesunuly ji do ambulantní části. Nechceme navýšení, chceme jen, abychom neklesali s platbou. Přechod na ambulantní péči jinak nebude motivující. Je přitom zřejmé, že řada lidí může být léčena ambulantně, i když s vyššími nároky na organizaci péče, tedy za cenu větších prostor nebo prodloužení fungování stacionáře, kde se podává chemoterapie atd. Myslím si, že to je určitě správná cesta, která navíc pojišťovnu vyjde možná levněji. Co se týče financí na léčbu, uvidíme. Pojišťovny si musejí spočíst, jak na tom budou. Předpokládám, že může nastat problém s platbou za nákladnou léčbu, neměl by však být s platbou za hospitalizaci, která by měla být nahrazena ambulantní péčí.

  • Jaké terapie by mohly být v budoucnu omezeny?

Každý KOC má svůj budget, který je předem stanoven na daný rok. Zatím není čerpání stoprocentní, máme tedy určitou rezervu. Jak se situace vyvine, uvidíme. Zatím si myslím, že by k nějakému velkému omezení dojít nemuselo.

  • V dubnu se měly konat tradiční Brněnské onkologické dny. Každoročně byly místem, kde si odborníci předávali zkušenosti a dozvídali se mnoho nového. O jaké nové poznatky nebo o jaká témata onkologové letos přišli?

Aktuálně se BOD snažíme přesunout na říjen, pokud to situace dovolí. Zatím nevíme, zda budou povolena setkání několika stovek lidí, kdy bezpečnostní odstup dva metry není tak úplně reálné dodržet. Za přípravou této akce je velký kus práce, snažíme se tam mít zejména edukační bloky, kde připravujeme aktualizaci doporučených léčebných postupů v konkrétních diagnózách, což si myslím, že je pro praxi velmi přínosné.

  • Můžete již nyní prozradit některá z témat?

Letos jsme se nově, a jsem přesvědčená, že dobře, snažili ve velkých diagnózách, jako je kolorektální, urogenitální karcinom atd., připravit aktualizaci odborných doporučení na základě všech velkých studií, které dosud vyšly. V každé sekci mají zaznít současná nová doporučení, a to včetně chirurgického oboru. Každý by tedy měl odejít s tím, že má poznatky, které může okamžitě druhý den realizovat v praxi. To je podle mne velká výhoda. Samozřejmě na programu je řada volných sdělení, např. studie na pacientech z našich pracovišť, které jsou velmi zajímavé. Velkým benefitem nesporně je interdisciplinární přístup jednotlivých diagnóz a již zmíněná aktualizace postupů.

  • Můžete být konkrétnější?

Ve všech diagnózách dochází sice k malým, ale zásadním změnám. Například v chirurgii minimalizace léčby tam, kde není potřeba. Velkou výzvou do budoucna je individualizace léčby, nebudeme již léčit nádor podle lokalizace, ale podle jeho genomové struktury, tedy podle molekulární charakteristiky nádoru. Půjde‑li u kolorektálního karcinomu, karcinomu plic nebo melanomu o jeden molekulární faktor, bude se léčit stejnou léčbou. Půjde tedy o individualizaci léčby na základě genomu nádoru. Jde o diskutované téma, vytvářejí se tumor boardy, kde se diskutuje, jaká léčba by se k danému typu dala nabídnout, které molekulární markery jsou ovlivnitelné atd. Dále je zde imunoterapie, která se dostává do dalších a dalších diagnóz.

  • K velkým změnám v poslední době došlo u již zmíněného karcinomu prsu, mohla byste shrnout, jak to s léčbou tohoto onemocnění u nás nyní vypadá?

Zde je toho hodně nového, ale bohužel nám stále chybí úhrada inhibitorů CDK4/6, jejichž účinnost se prokázala, včetně prodloužení přežití pacientek. Je to léčba v prvních liniích, tedy ta nejúčinnější u každé diagnózy. Vždy v první linii metastatického onemocnění je největší benefit léčby. Proto nás mrzí, že úhrada stále není, i když si myslím, že jde o léčbu, která je relativně levnější ve srovnání s jinou centrovou léčbou, jako je imunoterapie, která má dvoj‑ až trojnásobnou cenu.

  • Proč se schválení tak protahuje?

Je zde zřejmý budget impakt, tedy dopad do rozpočtu. Pacientek s karcinomem prsu je hodně, a když bude léčeno hodně pacientek, znamená to vyšší sumu peněz za léčbu. Podle mě by ale tento fakt neměl být rozhodující, protože pacientku nezajímá, jestli je jedna ze sta nebo jedna ze dvou pacientek. Finanční náročnost na tuto léčbu je menší, než je tomu u jiných diagnóz v první linii, u nichž je benefit stejný, možná dokonce nižší, pokud vezmeme náklady na jednoho pacienta. Z mého pohledu na to ženy mají nárok. A pak je zde imunoterapie u triple negativního karcinomu prsu, což je sice jen malá část pacientek, okolo 15 procent všech karcinomů prsu, ale většinou se jedná o extrémně mladé ženy, kde zatím nemůžeme nabídnout nic jiného než chemoterapii. Ani zde nemá imunoterapie schválenou úhradu, i když ji EMA již schválila a registrovala a v mnoha státech se již podává jako standardní terapie. Opět se jedná o první linii léčby, která prodlužuje přežití o mnoho měsíců.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky