Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 26. září 2020 | Svátek má Andrea
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Sociálně úspěšní psychopati

Sociálně úspěšní psychopati

Medicína po promoci 02/2020
22.05.2020 10:45
Zdroj: MT
Autor: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA

Kriminální psychopati plní stránky novin a televizní seriály. Říká se jim sociálně neúspěšní, protože většina z nich skončí ve vězení nebo na psychiatrickém oddělení vězeňské nemocnice. Dvě skvělé knížky, Psychologie masových vrahů a Psychologie sériových vrahů, o nich napsal Andrej Drbohlav.

Pro daleko větší počet lidí mohou být nebezpečnější psychopati, kteří jsou sociálně úspěšní. Jejich charakteristikami jsou vysoké skóre psychopatie, vysoká inteligence, vysoké postavení na sociálním a mocenském žebříčku – a odsouzení pro zločin nebo uvěznění je vzácné.

Jak je to možné?

U lidí v klinicky normální populaci, která nepřijde do styku s psychiatrií nebo orgány činnými v trestním řízení, se vyskytuje různě vysoké skóre jednotlivých psychopatických znaků. Prahu pro diagnózu psychopatie však nedosahuje. Důkazem by mohla být řada studií, jedna z nich je z roku 1995. Prozkoumala velký počet studentů kalifornské univerzity. Autoři seřadili jejich výroky do stupnice podle toho, jaký jim přikládali význam. Závažná je převaha výroků svědčících pro psychopatický znak nad výroky prosociálními:

  • Úspěch je založen na přežití nejzdatnějších – kdo prohrál, mě nezajímá.
  • Pro mě je správné všechno, co mi projde.
  • V současném světě se cítím oprávněn ve jménu úspěchu udělat všechno, co mi projde.
  • Hlavním smyslem života je získat tolik potěšení, kolik mohu.
  • Mým nejdůležitějším cílem je vydělat hodně peněz.
  • Nechť se o vyšší hodnoty starají druzí lidé, můj hlavní zájem je při zemi.
  • Lidé, kteří jsou natolik hloupí, že se dají obrat, si to obvykle zaslouží.
  • Mou nejvyšší prioritou je starat se o sebe.
  • Druhým lidem říkám, co si přejí slyšet, tím pádem udělají, co chci, aby udělali.
  • Znepokojilo by mě, kdyby můj úspěch šel na vrub druhého člověka.
  • Často obdivuji skutečně chytrého darebáka. Snažím se, abych při sledování svých cílů neublížil druhým lidem. Baví mě manipulovat s pocity druhých lidí.
  • Jestliže má slova nebo činy někomu způsobí citovou bolest, cítím se zle.
  • I když se budu tvrdě snažit něco prodat, nebudu při tom lhát.
  • Podvádění není ospravedlnitelné, je k druhým lidem nefér.

Podobné průzkumy v dalších zemích dopadly podobně. Nezapomenu na studenta Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na vrcholu skandálu plzeňské právnické fakulty byl v televizním zpravodajství tázán, co tomu říká.

„To je přece normální,“ odpověděl do kamery.

Sociálně, někdy dočasně, jindy dlouhodobě úspěšné psychopaty, ať už neúplně, nebo vzácněji úplně vyvinuté, najdete často ve špičkách bank, korporací, masových sdělovacích prostředků, politických stran, policie, armád a tajných služeb, ve vládách, parlamentech, senátech, církvích, vědeckých organizacích i v politicky aktivních takzvaných neziskových organizacích. Stejně často je najdete mezi lidmi, kteří mají institucionálně danou moc nad jinými lidmi, například mezi lékaři, psychology, pedagogy, právníky a knězi.


ÚSPĚCH SOCIÁLNĚ ÚSPĚŠNÝCH PSYCHOPATŮ

Sociálním úspěchem rozumím vysoký podíl na moci a majetku získaný jakýmkoli způsobem. Úspěch sociálně úspěšných psychopatů má různou podobu a míru.

Úspěchem může být, že se na čin, pro který by se dostali do kontaktu s policií, případně s psychiatrií, nepřijde, případně nebude vyšetřován. Větším úspěchem může být vzestup na mocenském žebříčku jakékoli instituce po hlavách psychopatových spolupracovníků, v jakékoli organizaci nebo korporaci, například v pedagogickém sboru střední a vysoké školy, ve vědecké radě, v bance, ve vojenském a policejním štábu, v redakci, v umělecké galerii, v parlamentním výboru, na ministerstvu, v televizi, v jakékoli organizaci.

Velkým úspěchem je pak vrcholná funkce v jakékoli organizaci, která má velkou moc a je bohatá. V současnosti jsou pro tyto lidi nejoblíbenějšími vysoké pozice ve finančních korporacích, vládách a parlamentech.


ADAPTIVNÍ CHARAKTER NĚKTERÝCH PSYCHOPATICKÝCH RYSŮ

Současný názor říká, že psychopatie nemusí být onemocněním ani poruchou, ale může představovat druh adaptace, evolučního mechanismu, který zvyšuje pravděpodobnost přežití a rozmnožení neboli reprodukčního úspěchu. Jeden ze znaků trojrozměrného modelu psychopatie Patrickovy skupiny, boldness (v češtině ho vystihují pojmy smělost, troufalost, neohroženost, drzost a nestoudnost a také se mu říká fearless dominance čili smělá nadřazenost), totiž může být adaptivní, což znamená výhodný. Může budit v členech skupiny sympatie, souhlas a inspirovat je k následování, jde‑li o vůdce skupiny, která je v soutěži o zdroje a prestiž úspěšná a vůdce se vůči členům vlastní skupiny nechová antisociálně. Má kladný vztah jak k socioekonomickému statusu, tak k dobrému fungování osobnosti.

Maladaptivní rysy psychopatie, desinhibice a podlost, měly k oběma veličinám záporný vztah.

Z řečeného neplyne, že všichni sociálně úspěšní lidé jsou psychopati, ať už neúplní, nebo plně vyvinutí.

Adaptivní charakter fearless dominance (boldness), oné drzé troufalosti, prokazuje studie 42 prezidentů Spojených států amerických. Vyznačuje lepší vůdcovství, lepší schopnost přesvědčovat, dobré zvládání krizí, dobré vztahy s Kongresem, schopnost začínat nové projekty. Tito prezidenti jsou častěji uznáváni jako jako „světově významní“. Na intelektuálním výkonu, rysech osobnosti, touze po moci záleží méně. Maladaptivním opakem jsou impulzivní – antisociální – rysy charakterizující prezidenty, kteří úspěšní nebyli.

Podobným způsobem byl prokázán pozitivní vztah tohoto rysu osobnosti a typu chování k vysokému socioekonomickému statusu a harmonickému fungování osobnosti. Dva další rozměry triarchického modelu psychopatie, podlost a desinhibice, to znamená špatné tlumení okamžitých impulzů, mají k socioekonomickému statusu a harmonickému fungování osobnosti vztah negativní.

Adaptivní psychopatické rysy lze měřit Durandovým dotazníkem, který je cílen na schopnost vedení, logického myšlení, na vyrovnanost, tvořivost, zjišťuje výši prahu pro podněty probouzející strach neboli fearlessness, „čich pro peníze“ (smartness money), soustředěnost, extroverzi a manažerské schopnosti.


VAROVNÉ PŘÍZNAKY

Varovné příznaky prozrazující možného psychopata ve vedoucí funkci jsou: využívání druhých lidí, snižování jejich hodnoty, nezájem o potřeby podřízených v případě, že to šéfovi nevyhovuje, snaha přivlastnit si veškeré zásluhy o úspěch, podrážení lidí, kteří s daným jedincem soupeří o povýšení, vystupňovaná kritika druhých lidí, vytváření obětních beránků, krajní sebeprosazování a chování vyžadující pozornost, sklon vidět všechny události v pojmech sloužících vlastní kariéře, odmítání kritiky vlastní osoby, nepodložené obavy, že ho/ji chtějí druzí lidé poškodit, vyhledávání přízně nadřízených, současně žádná podpora podřízených.

Podřízení těchto lidí jsou zastrašováni. Jejich pracovní výkon klesá. Častý je syndrom vyhoření, důsledek chronického stresu doprovázený pocitem odosobnění neboli depersonalizace, lze jej chápat jako obranný mechanismus. Rozšířený je cynismus.


KORPORÁTNÍ PSYCHOPATI

Korporátní psychopat je synonymem pro pojmy psychopat v řídicí funkci, psychopat průmyslový, organizační, organizační sociopat. Tito lidé naprosto bezohledně manipulují druhými lidmi, nemají svědomí, míří jen za vlastními cíli. Přitom mohou vypadat skvěle, chytře a moudře, úspěšně, jako „lidé s vizí“. Potřeby a přání druhých lidí jsou jim zcela lhostejné, lžou, vydírají, zastrašují, podvádějí. Přes svůj často oslnivý, charismatický vzhled a extrovertní chování bývají špatnými organizátory, dokáží organizaci nebo podnik, ve kterých pracují, zničit. Na vyšších příčkách mocenského žebříčku zkoumaných organizací se objevují častěji než na nižších. V některých organizacích se vyskytují častěji než v organizacích jiných, přitahují je zejména velké finanční organizace. Jejich početní růst a vzestup na žebříčku v korporacích byl umožněn změnou charakteru jejich činnosti v poslední třetině minulého století.

Do té doby byly korporace poměrně stabilními systémy měnícími se pomalu, zaměstnanci často předpokládali, že v dané korporaci budou pracovat celoživotně. Postup v hierarchii byl poměrně pomalý a přehledný. Obvykle stoupali k úrovni, na kterou stačilo jejich vzdělání, intelekt a schopnosti. Detekce podnikového psychopata byla snadnější. V poslední třetině minulého století se mezi korporacemi rychle rozšířilo vzájemné přebírání a splývání, proměny zrychlily jak díky novým, zejména komunikačním technologiím, tak díky globalizaci. Stabilita zmizela. Celoživotní místa s ní. Lidé náhle zjišťovali, že pracují pro cizí organizaci s lidmi, které dobře neznají.

S tím poklesla míra loajality, častější změna pracovního místa přestala být chápána jako druh prohřešku. Na selhání se začalo přicházet pozdě, klíčové postavy, které za ně odpovídaly, mezitím byly v jiné korporaci na jiné, často vyšší pozici. Příjmy pracovníků na vyšších postech, zejména ve finančních institucích, začaly tak rapidně růst, že se vymkly z běžných měřítek.

Vyvinul se sociální prostor, jenž je pro podnikové psychopaty ideální. Je pravděpodobné, že podnikoví psychopati se významnou měrou podíleli na vzniku globální finanční krize.


PŘÍKLADY PRAVDĚPODOBNÝCH KORPORÁTNÍCH PSYCHOPATŮ

Z dlouhé řady lidí označovaných v literatuře jako pravděpodobní korporátní psychopati uvádím:

Bernard L. Madoff (1938) – americký investiční bankéř, jeden ze zakladatelů a na čas i předseda burzy NASDAQ a pachatel největší zpronevěry v dějinách USA. Jeho firma byla jedním z největších obchodníků na Wall Street. V roce 1960 založil společnost Bernard L. Madoff Investment Securities a až do prosince 2008 byl jejím předsedou. Hedgeové fondy, které řídil, fungovaly na principu Ponziho schématu, což je podvod, jemuž se česky říká „letadlo“. Madoff lákal klienty do fondů na vysoké výnosy, které ale nevyplácel z výnosů, nýbrž z vkladů nově příchozích klientů. Zmizelo přibližně 65 miliard dolarů. Madoff byl odsouzen na 150 let vězení. Kam peníze zmizely, není známo.

Kenneth Lay (1942–2006), Jeffrey Skilling (1953), Andrew Fastow (1961) a další – odpovídají za krach americké energetické společnosti Enron, kterou časopis Fortune šestkrát po sobě označil za nejinovativnější společnost Ameriky. Krach podmíněný chybnou obchodní strategií a podvody vedl k tomu, že v roce 2002 společnost oznámila bankrot. Více než 22 000 zaměstnanců bylo propuštěno, přišli o penzijní fond, hodnota akcií, do kterých investoval velký počet lidí, klesla z 90 na 0,5 USD.

Bernard J. Ebbers (1941–2020) – kanadský businessman odpovídající za falešné účetnictví společnosti World.com. Konečná ztráta byla přibližně 11 miliard USD. Odsouzen za podvod a spiknutí k 25 letům vězení.

Robert Maxwell (Abraham Leib Hoch, Ján Ludvík Hoch) (1923–1991) – mediální magnát, dvakrát člen Parlamentu Spojeného království. Přijat v Bílém domě, Kremlu, Elysejském paláci, Gustávem Husákem a matkou Terezou. Vyhýbal se placení daní. Přeléval peníze mezi svými firmami a vytuneloval penzijní fondy svých zaměstnanců. Zemřel za nejasných okolností. Jeho nahé tělo bylo nalezeno v moři poblíž Kanárských ostrovů, plavil se tam na své jachtě. Pro podezření, že ho zlikvidovala izraelská tajná služba Mossad, kterou se údajně pokoušel vydírat, nebyly nalezeny spolehlivé důkazy. Stát Izrael ho pohřbil na Olivetské hoře s výrokem, že se o stát velmi zasloužil. VHODNÉ A NEVHODNÉ PROSTŘEDÍ Některá sociální prostředí jsou pro neúplné psychopaty vhodnější, takže své vlastnosti v plném rozsahu a možnosti mohou projevit, jiná pro ně vhodná nejsou, takže své vlastnosti v plné šíři neprojevují. Jestliže se sociální prostředí změní z vhodného na nevhodné, neúplní psychopati se přestanou projevovat v tak velké míře jako v prostředí vhodném.

To je odpověď na častou otázku, jak je možné, že se normálně působící civilizovaní lidé promění na masové a sériové vrahy, například členy pohotovostních jednotek SS Einsatzgruppen v průběhu 2. světové války, komand smrti ve Rwandě, Kambodži, Chile nebo Argentině, aby se po válce změnili zpět na normálně působící civilizované lidi.

Neúplný, případně sociálně úspěšný psychopat se tím liší od psychopata plně vyvinutého, případně kriminálního. Neúplný psychopat se dokáže změně podmínek přizpůsobit, vrátí se v nějaké míře k vyžadované sociální normě a v nějaké míře respektuje sociální hodnoty. Plně vyvinutý kriminální psychopat se obvykle přizpůsobit nedokáže.


MORÁLNÍ STAV SOUČASNÉHO SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ

Morální stav současného sociálního prostředí popsal v roce 2016 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Schiller: „Příliš morálky si člověk nemůže dovolit, jinak bude smeten nemilosrdnou silou kapitalismu, … přežít mohou pouze ti, kteří jsou ochotni podvádět, … podvádějící jednotlivci nejsou sami o sobě nemorální, pouze reagují na realitu, jaká je, … potřebují především vydělávat a čelí přitom tvrdé konkurenci…, pokud někdo oklamává jiné, musíte tak činit také…, kapitalismus podporuje podvody, pokud jej neregulujete…“

Domnívám se, že nejde jen o kapitalismus. Něco podobného se pravděpodobně dělo ve všech podobách složitých společností. Turchin a Nefedov zveřejnili teorii dlouhodobých cyklů v dějinách. Cykly mají trvat 200–300 let. Počátek jednoho dlouhodobého cyklu je označován jako integrativní fáze. Následuje stagnace a inflace. Třetí fáze byla pojmenována desintegrativní. Přichází úpadek, jehož výsledkem byla v některých společnostech regenerace, v jiných kolaps.

Vzájemně provázané parametry čili soubory veličin, které charakterizují kolaps složitých lidských společností, představují podle Bárty:

  • přírodní prostředí, ve kterém se civilizace nebo kultury vyvíjejí, jeho změny a úspěšnost jejich adaptací na okolní prostředí;
  • legitimita vládnoucí elity, způsoby vládnutí a nabývání časově omezené legitimity;
  • komplexita čili míra složitosti dané společnosti, přístup k surovinám a vývoj poměru EROI. To je akronym pojmu Energy Return On Investment – návratnost vynaložené energie. Ta je vyjadřována číslem, které udává, kolik energie z té, kterou jsme investovali, získáme. Příkladem je zisk z využití energie černého uhlí v poměru k energii, kterou musíme vynaložit, abychom je získali, což jsou náklady na těžbu, distribuci, v současnosti i na nápravu ekologických důsledků těžby. V současnosti dosahuje nejvyšší hodnoty těžba ropy;
  • nová uspořádání státu, stanovení nových priorit;
  • zvládnutí migrací a ochrana strategických zdrojů, kromě klasických komodit k nim patří zdroje sladké vody a orná půda;
  • pohyby etnik a kulturně náboženské a sociální transformace;
  • duchovní vykořenění, úpadek náboženství a absence duchovních hodnot obecně mající devastační účinek na fungování společnosti;
  • zkáza nebo resuscitace funkce rodiny;
  • vysoký stupeň blahobytu;
  • způsob, jakým bude stát řídit rozhodovací procesy, a rychlost reakce na závažné podněty;
  • schopnost předvídat budoucí možný vývoj.

Domnívám se, že bez ohledu na to, do jaké míry Turchinova–Nefedovova a Bártova teorie vysvětlují proměny společnosti, platí:

Jakmile z jakýchkoli důvodů ve společnosti klesne míra kontroly a rychlé, účinné represe za narušení prosociálních norem a hodnot, vzroste počet, aktivita a efektivita sociálně úspěšných psychopatů.


DYNAMIKA

Ve vhodných prostředích, kde míra kontroly a represe za porušení prosociálních hodnot a norem poklesne, se uplatní psychopatický potenciál některých lidí. Lze předpokládat, že spíše těch lidí, jejichž počet psychopatických vlastností je sice klinicky podprahový, ale vysoký. U jiných lidí se neuplatní, třeba proto, že mají morální nebo jiné vzájemně se prolínající zábrany, například jsou opatrnější, nechtějí riskovat, jsou úzkostnější, jejich temperamentovým znakem je vyšší míra závislosti na odměně za prosociální chování. Ti, kteří tyto zábrany nemají nebo je překonají, mohou své psychopatické rysy užít snadněji. Potenciál se aktualizuje, z možnosti se stane skutečnost.

Z jedince s vyšším, nicméně stále klinicky podprahovým skóre psychopatických rysů se může vyvinout sociálně úspěšný psychopat. Byť všichni tito lidé ve vzájemné soutěži neuspějí, v sociálně vhodném prostředí počet aktuálně sociálně úspěšných psychopatů, jejich aktivita i efektivita rostou. Roste i počet, aktivita a efektivita jejich kooperujících skupin.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky