Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 10. červenec 2020 | Svátek má Libuše a Amálie
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Boom online konzultací předběhl dobu

Boom online konzultací předběhl dobu

Medical Tribune 09/2020
26.05.2020 13:43
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
V koronavirové krizi proběhlo živelné zavádění telekonzultací. Chystá se nová koncepce a pravidla pro tuto oblast. Doba pokoronavirová by měla být ve zdravotnictví také dobou zabezpečených online konzultací.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje koncepci a doporučení pro použití telekonzultací ve zdravotních službách. Spolu s tím vznikají také pravidla, co by měla řešení pro online konzultace ve zdravotnictví splňovat a jak by se měly tyto služby ověřovat. Obecně by si podle ministerstva měli lékaři dávat pozor, jestli v online prostředí při komunikaci s pacientem dodržují ochranu osobních dat. „Resort zdravotnictví jednoznačně doporučuje používat pouze zabezpečené platformy. Použití nezabezpečených platforem je rizikem jak pro pacienta, tak i pro lékaře, a to zejména z hlediska ochrany osobních dat,“ uvádí Klára Doláková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Online konzultace přitom v posledních týdnech a měsících zažívají boom. Použití nezabezpečených služeb je mezi lékaři hojně rozšířené i přes jejich rizika. „Ve vzdálených konzultacích po nezabezpečených platformách vidím riziko. Ta doba ale byla tak chaotická a rychlá, že pro to mám pochopení,“ uvedl před časem předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR MUDr. Zorjan Jojko. I proto by měla vzniknout přesnější pravidla videokonzultací. „Tvoříme konkrétní návrh do sazebníku výkonů, aby to mohla projednat příslušná pracovní skupina,“ dodal Jojko.

Jedním z oborů, kde se při koronakrizi vzdálené konzultace hodně rozšířily, je psychiatrie. „Podle mých informací psychiatři využívají dostupné platformy a komunikační kanály se standardním zabezpečením – Skype, FaceTime, Zoom, Webex. Volba je na každém lékaři – a samozřejmě především na možnostech pacienta,“ uvádí prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jeho odborná společnost v této věci žádné výslovné doporučení nevydala. „Pokud vím, tak stejné kanály používají i orgány státní správy a soukromé fi rmy,“ poznamenal prof. Mohr.

Podle prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka není otázka zabezpečené online komunikace příliš významná. „Videokonzultace, stejně jako jiné formy elektronické komunikace, je použitelná ve výjimečných situacích a v žádném případě nemůže nahradit standardní vyšetření u lékaře. I ve výjimečných situacích je samozřejmě výhodou, pokud je přenos informací nějak chráněný, avšak protože se jedná o situace opravdu výjimečné, těžko si kvůli nim budou lékaři a jejich pacienti pořizovat nějaký speciální soft ‑ ware. Pokud pacient komunikuje s lékařem například e‑mailem, pak tak činí dobrovolně, a komunikace tedy probíhá s jeho souhlasem,“ myslí si Kubek. Navíc podle něj některé fi rmy využívají situaci kolem nového koronaviru ke svému marketingu. „Řada fi rem se snaží využít současné mimořádné situace k tomu, aby rozjely ve velkém své podnikání a přesvědčily pacienty, lékaře i pojišťovny o tom, že právě jejich soft ‑ ware je spásou pro naše zdravotnictví. Není to nic jiného než chytrý marketing. Přidaná hodnota ve smyslu zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče je však u většiny takových projektů velmi sporná,“ uvádí Kubek.

Využití nezabezpečené formy online komunikace by podle právníka nemělo lékaře bezprostředně ohrozit tehdy, pokud to pacient výslovně vyžaduje.

„Samozřejmě v obecné rovině lze doporučit zabezpečené platformy pro videokonzultace. Doporučuje se smlouva s poskytovatelem oné platformy, ve které je lékař ubezpečen, že je zajištěna náležitá ochrana osobních údajů se zřetelem na to, že jde o zvláště chráněné osobní údaje o zdravotním stavu fyzických osob,“ uvádí JUDr. Jan Mach, advokát ČLK a místopředseda Společnosti medicínského práva ČLS JEP. „Nicméně pokud pacient prokazatelným způsobem požádá lékaře, že si přeje s ním o svém zdravotním stavu komunikovat nezabezpečenou platformou, např. Skype, nebo si přeje e‑mailovou komunikaci, včetně třeba zasílání laboratorních výsledků bez jakéhokoli zabezpečení, má na to právo (tzv. právo subjektu údajů na sebeurčení) a lékař může jeho žádost akceptovat, aniž by tím cokoli porušil,“ vysvětluje JUDr. Mach.


Bezpečné online konzultace jsou dostupné

Technická řešení pro zabezpečenou online konzultaci včetně videohovoru přitom pro lékaře k dispozici jsou. Lékaři mohou využít hned několika nabídek různých vývojářů soft waru, který umí zabezpečenou komunikaci s pacientem včetně videochatu a sdílení dokumentů. Záhy po zavedení epidemiologických opatření v souvislosti s novým koronavirem přišla největší soft warová fi rma v oblasti ambulancí v Česku s nabídkou prostředí pro zabezpečené online konzultace ClickDoc Telekonzultace. Lékař k jejímu využití nepotřebuje žádný soft ware, jen běžný prohlížeč internetu, pacienta do konzultační místnosti pozve jednoduchým zasláním přístupového kódu.

Velmi podobnou službu pro lékaře nazvanou LIVI Connect přivedla v květnu na český trh nadnárodní společnost KRY. Také u ní lékař může pozvat pacienta na online konzultaci jednoduchým odkazem a komunikace je zabezpečená. Služba má včetně češtiny jedenáct jazykových mutací.

Podle organizací praktických lékařů je základem vlastní zabezpečení online komunikace lékaře s vlastními pacienty. K této otázce vydali společné prohlášení Sdružení praktických lékařů ČR, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Mladí praktici. „Koronavirová krize ukázala význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. „Ukázalo se, že v krizi si praktičtí lékaři vystačili s telefonem, e‑mailem a dalšími běžně dostupnými komunikačními kanály typu WhatsApp nebo Skype. Nyní, po restartu zdravotnictví a návratu našich praxí k normálu, je načase začít diskutovat o tom, jak má distanční péče v našich praxích vypadat v období mimo krizi. Jaké prostředky telemedicíny jsou pro naši práci optimální, kde jsou jejich limity a jak by měly tuto péči hradit zdravotní pojišťovny,“ doplňuje Šonka.

Někteří poskytovatelé zdravotních služeb jdou cestou vlastního vývoje soft ‑ warového řešení zabezpečených online konzultací. Svůj online chat s možností přepnout na videohovor zavedla v rámci své pacientské aplikace například soukromá klinika Program Health Plus, založená manažerem MUDr. Oldřichem Šubrtem, CSc., MBA. Online chat umožní klientům této kliniky během pracovní doby spojení s recepcí, sestrou i lékařem. Funguje od konce dubna a doplňuje běžnou komunikaci e‑mailem a pohotovostní call servis. Lékař Programu Health Plus při komunikaci v online chatu může s pacientem sdílet potřebné dokumenty, pacient může poslat fotografi i, ve stejné aplikaci lze poslat eRecept. „Široká nabídka služeb prostřednictvím online chatovací služby je možná díky tomu, že zdravotníci Programu Health Plus mají přístup do kompletně digitalizované zdravotní dokumentace klientů a mají o nich veškeré administrativní i medicínské informace. Všechny osobní údaje o našich klientech pečlivě chráníme v souladu s evropskou směrnicí GDPR,“ uvádí na svém webu klinika Program Health Plus.

Nepřipravenou nezastihla koronavirová krize síť klinik a fi remních a prémiových služeb EUC, která už dlouho před jejím nástupem intenzivně pracovala na své nové pacientské aplikaci a loni spustila Virtuální kliniku EUC. Jako první k ní měli přístup klienti prémiových klinik EUC v rámci svých placených balíčků. Ve Virtuální klinice projde pacient nejdříve automatickým anamnestickým dotazníkem, který poskytuje nadnárodní společnost Doctrin. S výstupem z něj pak pracuje lékař, se kterým se pacient spojí. To sice není ošetřující lékař pacienta, ale má přístup k jeho zdravotní dokumentaci, pokud se jedná o klienty registrované v prémiové péči EUC nebo u praktických lékařů EUC. Výsledek konzultace pak také do zdravotní dokumentace pacienta zaznamená. Během chatu je možné spustit zabezpečený videohovor. Už při spuštění Virtuální kliniky EUC plánovala, že v průběhu roku 2020 ji nabídne i pacientům, kteří nejsou jejími klienty. Tento krok pandemie COVID‑19 podpořila. A od konce dubna hradí Virtuální kliniku všem svým klientům Oborová zdravotní pojišťovna, i když nechodí do EUC. „Virtuální klinika umí přes internet, bez osobní návštěvy v ordinaci, pomoci se zhruba 60 procenty pacientských dotazů,“ uvádí Daniel Soukup, manažer Virtuální kliniky EUC. Uznává přitom, že větší přidanou hodnotu má jeho Virtuální klinika pro pacienty EUC díky dostupnosti dokumentace a kontinuitě péče.

Lékaři si také mohou aktivovat službu vzdálených konzultací s názvem Virtuální čekárna, kterou poskytuje poradna uLékaře. Kromě možnosti spojení mezi pacientem a jeho lékařem nabízí Virtuální čekárna online poradenství vlastním týmem nasmlouvaných lékařů. Odpověď pacientovi slibují v rámci Virtuální čekárny do 24 hodin.


Online lékař jako konkurent?

Dá se říct, že služby vzdálených konzultací jsou pro české pacienty čím dál dostupnější. Pokud pacient takovou službu chce z nějakého důvodu využít, ať už kvůli karanténě, úspoře času, nebo z vlastní náklonnosti k novým komunikačním technologiím, má čím dál více možností. A to i když tu službu neposkytuje přímo jeho lékař. Poskytovatelé telemedicínských služeb se tak stávají do určité míry konkurencí lékařům, kteří ve své běžné praxi telemedicínu nenabízejí.

Právě před službami, které obcházejí ošetřujícího lékaře a pacientovi nabízejí online řešení bez znalosti jeho situace, někteří lékaři varují. Proti projektům, jako je Virtuální čekárna, se ohradila sdružení zastupující praktické lékaře. Podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., není optimální, aby konzultaci s pacientem prováděl lékař, který jej nikdy neviděl. „A je zcela nesystémové, aby takovou péči provedenou jiným lékařem hradila zdravotní pojišťovna, pokud má pacient k dispozici svého registrujícího lékaře. Ze zdravotního pojištění má tedy být hrazena pouze distanční péče, kterou poskytuje registrující praktický lékař svému registrovanému pacientovi nebo ambulantní specialista svému dispenzarizovanému pacientovi. Vše ostatní by jako nadstandardní poradenské služby měl hradit pacient,“ doplňuje doc. Býma.

Zdá se, že otázka proplácení online konzultací zdravotními pojišťovnami po pandemii COVID‑19 výrazně pokročila. Zdravotní pojišťovny sice zdůrazňují, že dnešní benevolentní nastavení úhrad videohovorů je dočasné, další debata o nich je ale už na stole. „Jakkoli jsou některá stávající opatření přímo spojena s nouzovým stavem na území České republiky, dovolím si říct, že se potvrzuje, že poskytování zdravotních služeb na dálku do českého zdravotnictví patří. Následovat by měla už zcela konkrétní debata nad ustanovením jasných a dlouhodobých pravidel pro poskytování telemedicínských služeb na základě aktuálních zkušeností pacientů, lékařů a zdravotních pojišťoven,“ uvádí ředitel zdravotní pojišťovny OZP Ing. Radovan Kouřil.

Podobně se před časem pro Medical Tribune vyjádřil i ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek. „Dlouhodobě se nebráníme diskusi o zvýšené míře elektronizace, ale musíme si nastavit jasná pravidla. V současné mimořádné situaci chceme být benevolentní, lékař se musí chránit a tento způsob komunikace je namístě. Do budoucna si umím představit větší míru akceptace využití moderních komunikačních kanálů, jako je telefon, videokonference a další, ale museli bychom to lépe designovat a přesněji stanovit pravidla,“ uvedl Kabátek.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky