Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 23. září 2020 | Svátek má Berta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Fórum MT: Kdy budou kompenzace spravedlivé?

foto: shutterstock.com

Fórum MT: Kdy budou kompenzace spravedlivé?

Medical Tribune 10/2020
08.06.2020 11:50
Zdroj: MT
Autor: red
Kvůli epidemii COVID‑19 přišla zdravotnická zařízení cca o 30,5 miliardy korun, vláda jim výpadek slíbila nahradit. Koneckonců k němu přispěla, když MZ nařídilo nemocnicím omezit péči na akutní a vytvořit kapacity pro nemocné s COVID‑19.

Odloženy byly plánované a neakutní výkony, včetně prevence. Navíc pacienti se báli nákazy, takže do nemocnic ani nešli. Péči omezily také ambulance. Kompenzační úhradová vyhláška určí pro segmenty, jakým způsobem a v jaké výši jim bude ztráta nahrazena. MZ předpokládá přímé náklady 27 miliard korun. Zbytek by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé půli roku. Dalších pět miliard by mělo jít na péči o pacienty s COVID‑19. Zeptali jsme se: Měly by zdravotní pojišťovny kompenzovat výpadek v příjmech plošně všem poskytovatelům? Co musí kompenzační úhradová vyhláška zohlednit, aby byla spravedlivá a účinná?

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

MZ t. č. deklaruje princip „za 80 procent práce 100 procent úhrady“ – myšleno v celém roce 2020. Samozřejmě musíme počkat na konkrétní znění návrhu vyhlášky, které v době, kdy odpovídám na tento dotaz, neexistuje, takovýto přístup mi ale přijde asi jako nejspravedlivější možný. Jsem si vědom toho, že na začátku celé pandemie byl velký problém s dostupností osobních ochranných pomůcek, že propad naší bodové produkce byl mnohde dán strachem pacientů přijít do našich ordinací, jinde že převážil strach samotného zdravotnického personálu, že jsou obory (např. FBLR), které jsou natolik kontaktní, že jejich propad je větší, zatímco např. psychiatrie měla možnost přechodu velké části své péče na distanční formu bez významného propadu tržeb od zdravotních pojišťoven. Hlavně ty mezioborové rozdíly mohou, myslím, být příčinou toho, že připravovaná kompenzační vyhláška nebude absolutně spravedlivá, dá‑li si ale MZ práci se zhodnocením situace jednotlivých ambulantních oborů, přičemž na jednání Rady poskytovatelů 20. 5. 2020 slíbilo se i tímto zabývat, věřím, že bude dosaženo ne asi absolutní, ale maximální možné spravedlnosti. Dosavadní vývoj jednání mi dává naději, že nebude důvod právě kvůli nespravedlnosti proti této vyhlášce protestovat.

  • MUDr. Michal Bábíček,

místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR

O kompenzační úhradové vyhlášce mnoho z nás již slyšelo, ale k téměř poslednímu květnovému dni, kdy svůj příspěvek odevzdávám, relevantní návrh nikdo neviděl, tedy ne alespoň ten z dílny MZ. V principu by se mělo jednat o vyplacení plánovaných prostředků na úhradu zdravotní péče v plné výši za rok 2020 všem poskytovatelům zdravotní péče v případě, že bude naplněno 80 procent jejich referenční produkce. Domnívám se, že se jedná o krok správným směrem, který může přinést stabilitu a jistotu všem poskytovatelům v této nelehké době. Chceme‑li zachovat objemy poskytované péče v roce 2020 a 2021 z let minulých, pak musí být pomoc plošná. Nicméně se také domnívám, že konkrétní realizace s výpočty nebude zrovna jednoduchým zadáním, a jsem přesvědčen o tom, že nelze dosáhnout všeobjímající spravedlnosti. V případě mého segmentu praktických lékařů je referenční produkce neměřitelná, protože u drtivé většiny praktických lékařů tvoří nadpoloviční úhradu kapitační platba a objem mimokapitační platby je značně variabilní. Je ale možné použít počet vykázaných klinických kontaktů s pacienty, což považuji za prvek částečně přinášející spravedlnost, protože tak můžeme odfiltrovat ordinace, které v době nouzového stavu zcela zavřely nebo výrazně omezily provoz a neposkytovaly ani distanční péči pacientům. Naštěstí se jedná o méně než jedno procento ordinací všeobecných praktických lékařů v ČR.

  • Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Bylo by nemravné, aby ten, kdo nepracoval, dostal stejně peněz jako ten, kdo pacienty neopustil. Jsou jasné výjimky: lázním zakázali provoz, rehabilitační zařízení jsou závislá na operantech, tam je kompenzace možná a svým způsobem nevyhnutelná. Nemůže to být ale na úkor segmentů, které pracovaly. Tedy rozdávejme z rezerv. Ve stomatologii si nepřejeme, aby se přerozdělily peníze od těch, kdo ošetřovali, k těm, kdo praxe zavřeli. Pokud peníze zůstaly na účtech, jistě můžeme navýšit nějaký kód, a kompenzovat tak těm, kdo byli v práci, fakt, že neměli stejné tržby, neb například kraje neustále opakovaly, aby pacienti nechodili, až na nejakutnější stavy. Bohužel, byli z toho mrtví. Zdravotnictví tu není k udržování kapacity na městech a obcích před volbami. Je tu pro pacienty a v krizi se ukázalo, že řada „nepostradatelných kapacit“ je zbytných, a naopak, systém drželi lidé, kteří si teď zaslouží podporu. V nich je budoucnost systému. Využijme krizi k jeho racionalizaci.

  • JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA,

ředitel Fakultní nemocnice v Motole, místopředseda Rady Asociace nemocnic ČR

Plošné kompenzace určitě ano, protože se jedná o propad celého sektoru a v podstatě sektor se tímto způsobem nemůže čistit. Myslím si, že by pojišťovny měly kompletně vykompenzovat ztráty, obzvlášť když na to dostaly od státu peníze. Je důležité si říci, kolik byl pokles produkce, čili úhradová vyhláška by měla zohlednit minimální míru produkce, kterou jsou jednotliví poskytovatelé schopni naplnit. Podle všech poznatků, které momentálně máme, by to mělo být 80 procent z roku 2018.

  • MUDr. Pavel Vepřek,

člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s.

Nejsem příznivcem plošných opatření, protože bývají spojena s nízkou efektivitou a většinou vycházejí z neochoty individuálně rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Tentokrát plošnou kompenzaci podporuji, protože vzniklým ztrátám nebylo možné žádnými manažerskými kroky zabránit. Například v našich nemocnicích došlo v měsíci dubnu k poklesu výkonnosti až o polovinu, a navíc náklady spojené se zajištěním ochranných pomůcek a finanční kompenzací zvýšeného rizika zdravotníkům byly vyšší než úspora léků a materiálu za neprovedené výkony. Současná situace není uspokojivě řešitelná standardním jednáním mezi plátci a poskytovateli, a tak je využití instrumentu úhradové vyhlášky namístě. Po léta žijeme ve světě paušálů a referenčních období, tak je pro jednou využijme smysluplně, nechme zdravotnickým zařízením těch pár inkriminovaných měsíců uhradit paušálem vycházejícím z referenčního období a pomiňme aktuální výkonnost. Bude to jednoduché a nevybočující z rámce standardních nespravedlností systému. COVID‑19 rozšířil škálu nemocí, se kterými se zdravotnictví potýká. Pokládám za potřebné co nejrychleji standardizovat procesy, kterými se budeme bránit jeho šíření, a náklady na ně zohlednit v úhradách ze zdravotního pojištění. Vstupních informací pro toto rozhodování už bychom měli mít dostatek.

  • Ing. Vladimír Drvota,

předseda Sdružení soukromých nemocnic ČR

Myslím si, že české zdravotnictví v prvním kole souboje s COVID‑19 uspělo. Mají na tom zásluhu všichni zdravotníci včetně těch ze soukromých nemocnic a tímto jim chci za jejich obětavou práci velmi poděkovat. Naše zdravotnictví se ukázalo jako efektivní a svojí strukturou dostatečné. Nyní jde o to, abychom si tuto schopnost zachovali. Abychom nedopustili to, že nemocnice nebudou mít dostatek finančních prostředků pro své zaměstnance a na provoz jako takový. K tomu by došlo za předpokladu, že úhradová vyhláška z rukou MZ nepokryje propady ve výkonnosti zdravotnických zařízení způsobené covidovými opatřeními. Nevím, jak rozlišit ty, kteří „pilně“ pracovali, a ty, kteří pracovali méně pilně. Proto bych se přimlouval za plošnou kompenzaci výpadku. Plošnou, ale nutno zdůraznit rovnoměrnou, tedy bez zvýhodňování některých poskytovatelů. Tato kompenzace musí stabilizovat zdravotní systém, zachovat jeho strukturu a výkonnost. Zdravotní systém by jinak úhradami dle stávající úhradové vyhlášky doznal ve většině případů velmi významných změn a zdravotnická zařízení by se s největší pravděpodobností dostala do značných problémů. Nebyli bychom připraveni na eventuální druhé kolo souboje s COVID‑19 a takovéto jednání by se nám všem dozajista vymstilo.

  • Mgr. Marek Hampel,

předseda Grémia majitelů lékáren

V rámci pandemie COVID‑19 lékárny fungovaly jako důležitá součást poskytované zdravotní péče. Vynaložili jsme nemalé finanční, organizačně‑technické náklady a úsilí, abychom zabezpečili ochranu našich pracovníků a také pacientů. Povolali jsme do práce studenty farmacie, abychom mohli nápor pacientů zvládnout. Lékárny jsme nezavřeli a celou dobu jsme poskytovali služby našim pacientům, ordinacím lékařů a oddělením nemocnic. Právě v této době ukázaly lékárny své nezastupitelné místo ve zdravotnictví. Tyto přímé náklady byly za segment lékárenské péče vyčísleny na 400 mil. korun. Jednoznačně odmítám tvrzení, že lékárny na této krizi vydělaly. Není to pravda. Tyto vyčíslené náklady jsou i důležitým orientačním finančním ukazatelem pro možnou druhou vlnu pandemie COVID‑19, která může přijít podle epidemiologů na podzim tohoto roku. Je potřeba být včas a řádně připraven, nicméně je ekonomicky neúnosné pro lékárny hradit další a další náklady bez solidárního přístupu zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. V rámci těchto předpokládaných kompenzací se v zákoně uvádí zohlednění snížené produkce v oblasti výkonů – v našem segmentu se jedná o tzv. signální kód 09552 – počet položek léčiva vydaného na základě předpisu od lékaře. Jsme tedy segment závislý na produkci, či chcete‑li předepisování léků lékaři, a tento ukazatel nemůžeme nijak ovlivnit. Pacienti přestali chodit k lékaři. Podle statistik SÚKL o počtu předepsaných a vydaných položek receptů došlo k výraznému propadu. Za období leden až květen bylo předepsáno a vydáno méně o cca 950 000 položek za srovnatelné období let 2019 a 2020. Musím odmítnout manipulativní zveřejnění informace, že se lékárnám v době koronakrize zvýšil prodej volně prodejných léků a jsou na tom ekonomicky dobře. Lékárny zaznamenaly výrazný pokles příjmů při výdeji léků na předpis (podle dat SÚKL) a navíc byly zasaženy revizemi úhrad. Tedy byly postiženy dvakrát. Statistiky SÚKL to jednoznačně dokládají. Farmaceuti a laboranti si ohodnocení za svůj přístup a pracovní nasazení v době krize jednoznačně zaslouží.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky