Zdravotníci mají být placeni za připravenost, podobně jako hasiči

Vzhledem k tomu, že vývoj okolo epidemie COVID‑19 zůstává nejasný, je nesmyslné předpokládat, že by zdravotnická zařízení ve zbytku roku mohla „dohnat výpadek produkce výkonů“. Musíme naopak počítat s tím, že zdravotní péči budeme poskytovat se zvýšenými náklady a v obtížnějších podmínkách. Tak jako hasiči nejsou placeni, jen když hoří, i v případě zdravotnických zařízení je třeba hodnotit i jejich připravenost poskytovat zdravotní péči v případě potřeby.

Lékařská komora původně předpokládala, že o finančních kompenzacích budeme jednat se zdravotními pojišťovnami. Vyřešení dopadů současné krize, která v žádném případě ještě neskončila, mělo podle našeho názoru předcházet jednáním dohodovacího řízení o úhradách na příští rok, jehož lhůty jsme navrhovali posunout do doby, až budou známy přesnější ekonomické predikce. Je velmi pravděpodobné, že boj s koronavirovou epidemií bude zásadním způsobem ovlivňovat poskytování zdravotní péče po celý letošní rok.

Na rozdíl od jiných skupin podnikatelů jsou pro soukromé lékaře státní kompenzace a podpůrné programy prakticky nedostupné.

Komora již v polovině dubna definovala podmínky ekonomické stabilizace poskytovatelů zdravotních služeb:

• Pro rok 2020 zrušit veškeré regulace.
• Rok 2020 nemůže být použit jako referenční období.
• Pro rok 2020 považovat současné zálohové platby od pojišťoven za konečné úhrady, a to pro všechny lékaře, kteří neuzavřeli své praxe, a tedy vykazují zdravotní péči alespoň v minimálním objemu. Pro praxe s výkonovou úhradou použít za splnění stejné podmínky jako úhradu konečné úhrady z roku 2019. V případě pojišťoven, které platí zálohy ve výši skutečně vykázané péče, nastavit systém zálohových plateb ve výši 1/12 maximální úhrady pro rok 2020 vyplývající z platné úhradové vyhlášky.

Dne 18. 5. 2020 schválila vláda tzv. stabilizační zákon, který zmocňuje ministra zdravotnictví k vydání tzv. kompenzační novely úhradové vyhlášky. Základním principem této vyhlášky by mělo být pravidlo, že zdravotní pojišťovny vyplatí poskytovatelům zdravotních služeb peníze, které by jim vyplatily v souladu se stávající úhradovou vyhláškou v případě, kdyby poskytování zdravotní péče neovlivnila epidemie COVID‑19. Navíc ministerstvo zdravotnictví počítá s vyplacením dalších cca pěti miliard korun na kompenzaci zvýšených nákladů poskytovatelů zdravotních služeb v souvislosti s epidemií. To nevypadá špatně, avšak v současnosti známé teze tzv. kompenzační vyhlášky vzbuzují pochybnosti, zda opravdu dojde ke slibované ekonomické stabilizaci zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví totiž vychází z chybného předpokladu, že sníženou produkci z období platnosti restriktivních protiepidemických opatření mohou například poskytovatelé ambulantních služeb ve zbytku roku dohnat zvýšením výkonnosti, bez ohledu na ztížené podmínky poskytování péče. Je naopak logické, že zájem pacientů o neakutní výkony, preventivní prohlídky a kontroly bude i po zbytek roku menší než normálně. Ministerstvo rovněž vůbec nepočítá s případnými dalšími vlnami epidemie.

Česká lékařská komora trvá na tom, že tzv. kompenzační vyhláška musí v první řadě stabilizovat ekonomickou situaci poskytovatelů zdravotních služeb a nesmí prodlužovat nejistotu, které jsou vystaveni. Díky rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR o výrazném zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce je ekonomický stav systému veřejného zdravotního pojištění dobrý, a umožňuje tedy vyplatit původně předpokládanou výši úhrad za rok 2020 všem poskytovatelům zdravotních služeb i v situaci, kdy zdravotní péče nebude pacienty v roce 2020 čerpána v předpokládaném objemu a struktuře. Představy o možnosti „dohánění“ produkce zdravotnických zařízení jsou naprosto nereálné, a to bez ohledu na to, zda, kdy a v jaké síle se objeví další vlny epidemie nemoci COVID‑19.

Zdroj: MT