Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 05. červenec 2020 | Dnes je Státní svátek
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Ředitel Sládek: Koronavirus mi vrátil pokoru

Foto: Nemocnice Uherské Hradiště

Ředitel Sládek: Koronavirus mi vrátil pokoru

Medical Tribune 10/2020
08.06.2020 12:21
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
„Můj cíl je, aby naše nemocnice byla jednou z nejlepších nemocnic v České republice. Toho cíle dosáhnu, jedině když budou pacienti a zaměstnanci v moderních a přijatelných prostorách,“ vysvětluje význam velkých stavebních investic dlouholetý ředitel nemocnice MUDr. Petr Sládek.

V závětří velkých politických diskusí o stavbě nové nemocnice ve Zlíně probíhá o pár kilometrů vedle několikaletá kompletní rekonstrukce Uherskohradišťské nemocnice za více než miliardu korun. Kdo v roce 2024 navštíví nemocnici po deseti letech, nepozná ji. Z romantického, ale nepraktického areálu nízkých pavilonků se stává moderní komplex propojených novostaveb, kterému ale zůstává výhoda zázemí parku s lázeňskou atmosférou a starými vzrostlými stromy.

  • Jaká byla role Uherskohradišťské nemocnice v rámci kraje při zvládání mimořádné situace s onemocněním COVID‑19?

Klíčová. Uherskohradišťská nemocnice byla pro náš kraj určena jako covidová nemocnice. V rámci zlínských krajských nemocnic jsme se tak dohodli i s ohledem na to, že máme jako jediní ve Zlínském kraji infekční oddělení. Navíc je poměrně velké a má dlouholetou tradici. Přijímali jsme tedy všechny COVID‑ ‑pozitivní a COVID‑suspektní pacienty z celého kraje.

  • Jak jste prožívali nástup pandemie a souvisejících opatření? Bylo to hodně hektické?

Celý měsíc jsme byli v práci kontinuálně od rána do večera, abychom vše zabezpečili. Neměli jsme žádné doporučení od ministerstva ani vlády, v prvních dnech jsme museli nově zorganizovat chod v nemocnici úplně po svém. Byl to velký stres spojený s obavami, abychom nepoškodili pacienty ani zaměstnance. Stan na triáž pacientů jsme měli postavený a organizaci jejich příchodu do nemocnice vyřešenou deset dnů předtím, než 25. března nařídilo plošnou triáž ministerstvo zdravotnictví svým mimořádným opatřením. Mysleli jsme si, že oddělení infekce se svými třiceti lůžky nebude na počet pacientů s COVID‑19 stačit, tak jsme uvolňovali další. To obnášelo kromě jiného zjistit, jestli se dá na oddělení projít bez kontaktu s jinými odděleními a standardními pacienty, jak je odvětrané, jestli nemá s jiným oddělením spojenou klimatizaci… Všeobecně se ví, že ochranných pomůcek moc nebylo… Bylo to náročné, ale podařilo se nám to myslím zvládnout se ctí a dobrým pocitem.

  • Kdy jste začali ve velkém shánět ochranné pomůcky? Až po pokynu ministerstva zdravotnictví na konci února?

Když vyšel ministerský pokyn, už se nedalo koupit vůbec nic. Pokyn byl tedy nesplnitelný. Určité množství ochranných pomůcek jsme sice měli nakoupeno, ale ne v tom doporučeném množství na čtyřměsíční spotřebu. Například respirátory se ve zdravotnickém zařízení běžně moc nepoužívaly, na skladě jsme měli spíše ústenky, rukavice, čepice… S vlastními zdroji bychom vydrželi možná několik týdnů, ale celou dobu určitě ne. Spotřeba ochranných pomůcek rychle eskalovala. Měl jsem opravdu obavu, že někoho z pacientů nebo personálu neochráníme. Ta chvíle, že bychom neměli potřebné pomůcky, ale nakonec nenastala. Protože jsme covidová nemocnice, měli jsme dodávky nejen z ministerstva vnitra, ale i ministerstva zdravotnictví, komunikoval jsem kvůli tomu s oběma ministry. Od první chvíle bylo jasné, že budeme potřebovat celou nemocnici vybavit rouškami, a rozhodli jsme se jít cestou látkových roušek. Mezi prvními v republice jsme v polovině března zveřejnili výzvu přes Facebook a během pár dnů jsme dostali několik tisíc látkových roušek, které nám ušili lidé doma. Díky nim jsme byli schopni okamžitě pokrýt potřebu roušek v celé nemocnici. Máme své sterilizátory a pračky, dokonce jsme dostali pračky od sponzorů. Všem, kdo sedli k šicím strojům a pomohli nám, patří obrovský dík.

  • Kolik máte k dispozici ochranných pomůcek nyní? Ministerstvo zdravotnictví radí udělat si do konce srpna zásobu na úrovni měsíční spotřeby v době pandemie…

Vytvořili jsme zásoby, říkám tomu sklad hmotných rezerv Uherskohradišťské nemocnice, ty si necháme pro případ, že se epidemiologická situace a situace na trhu s ochrannými pomůckami znovu zhorší. Kromě toho máme určité množství pomůcek, které budeme průběžně používat a doplňovat. V současnosti jsou ochranné pomůcky k sehnání, jediný problém je, že jejich cena proti dřívějšku raketově vzrostla. Z korunových položek jsou desetikoruny i více. Pokud by taková situace trvala delší dobu, bude ekonomická zátěž pro nemocnici obrovská. Při největší vlně pandemie jsme spotřebovali tolik pomůcek, že bychom za ně v dnešních cenách platili půl milionu týdně. To je pro nás velké číslo, roční obrat máme 1,4 miliardy korun.

  • Koncem března onemocněl COVID‑19 váš primář neurologie a pět lékařů a 14 sester šlo do karantény. Jak jste řešili provoz?

Oddělení muselo být uzavřeno zhruba na čtrnáct dnů a pomohli nám kolegové z ostatních krajských nemocnic. Naše pacienty na lůžkách a na JIP jsme přesunuli do Baťovy nemocnice ve Zlíně, kde mají iktovou jednotku, a také do Kroměříže a do Vsetína. Naštěstí se ze zaměstnanců v karanténě nepotvrdil nikdo další pozitivní kromě pana primáře a kromě jedné lékařky, která byla podle vyjádření laboratoře „slabě pozitivní“. Pan primář se z toho dostal poměrně rychle.

  • Onemocněli nějací další zdravotníci?

Celkem jsme měli čtyři pozitivní zdravotníky, jeden z nich byl záchranář z ARO.

  • Bude to uznáno jako nemoc z povolání?

Zatím nevím, ještě se o tom jedná. Z mého pohledu a pohledu našich personalistů by to podmínky nemoci z povolání splňovalo. V současné době čekáme na určitý republikový konsensus, abychom neměli v Uherském Hradišti jiný výklad než o sto kilometrů jinde. Se všemi zaměstnanci, kteří tu nemoc prodělali, jsem hovořil a ptal jsem se na jejich zdravotní stav. Ani od jednoho z nich nezazněla žádná výčitka, toho si vážím.

  • Hodně se teď mluví o odměňování zdravotníků za ztížené pracovní podmínky v době pandemie. Přitom dosud není jisté, jak bude vypadat vyúčtování od pojišťoven za tento rok. Jak to řešíte?

Je pravda, že nevíme, jak bude změněna úhradová vyhláška. Uherskohradišťská nemocnice má za dva měsíce výpadek teoreticky v hodnotě kolem padesáti milionů korun, tedy zhruba o čtvrtinu loňských příjmů ve stejném období. To je velký výpadek. Na druhou stranu jsme předtím za leden a únor vykázali o 17 procent produkce více.

  • Pokud by kompenzační úhradová vyhláška tak, jak se aktuálně diskutuje, přiznala plnou úhradu nemocnici za vykázání 80 procent loňské produkce, jak byste dopadli?

To bychom v pohodě zvládli. Aktuálně máme tuto hranici téměř u všech zdravotních pojišťoven překonanou. U VZP se pohybujeme kolem 97 procent.

  • Takže si odměny můžete dovolit?

Na odměny nám nikdo zvláštní finance nedal. Přesto jsme vytvořili systém, podle kterého odměny rozdělujeme. Nejvyšší náležejí zaměstnancům v největším riziku – těm, kteří pracovali na infekci, ARO u ventilovaných COVID‑pozitivních pacientů. Druhá skupina jsou práce na oddělení, kde zůstávali pacienti s COVID‑19 po prvním negativním vzorku PCR, když čekali na druhé vyšetření. Třetí skupina jsou lidé na triáži, na registraci, zkrátka tam, kde určité riziko bylo, ale nižší. Tento systém jsme projednali s odbory. Podle počtu hodin strávených na daném pracovišti počítáme konkrétní příplatek. Zatím jsme vypláceli odměny zdravotníkům, ale budeme je dávat i nezdravotníkům. V květnovém výplatním termínu jsme vypláceli odměny za březen. To zpoždění je dané tím, že jsme to chtěli mít pečlivě spočítané. Člověk, který by měl celý měsíc službu na oddělení v nejvyšším riziku, dostal odměnu zhruba deset až dvanáct tisíc korun za měsíc.

  • Co naopak zdravotníci na utlumených odděleních? Řešíte s odbory problém, že si někteří zaměstnanci platově pohorší?

Musím ocenit, že máme s odbory korektní vztahy. Všeobecně platí, že nemocnice v době COVID‑19 byly rozděleny na dvě části: jedna jela výrazně nad běžný výkon, druhá naopak jela na půl plynu i méně. Uherskohradišťská nemocnice je ekonomicky silná, posledních osm let vykazuje zisk, přestože investuje do velké rekonstrukce. Proto jsme si mohli nyní dovolit nikoho na platu nekrátit a zaměstnancům vyplácíme stejný objem mezd. Základní ohodnocení zůstalo všem beze změny. Pokud ale někdo měl zrušenou službu, tak pochopitelně neměl takový příjem, jako když služby byly. Pokud část nemocnice jela na menší výkon, nemůže nikdo počítat s tím, že tam budeme vyplácet bonusy. Moje manželka je privátní ambulantní specialistka a já mám také jeden den v týdnu vlastní ambulanci a můžu říct, že privátní ambulantní lékaři buď do práce nechodili, nebo tam sice chodili, ale nepřicházeli jim tam pacienti. Tito lékaři, pokud nemají zálohové platby, zatím žádné kompenzace nedostali. Zkrátka si vydělali míň a museli si s tím poradit.

  • Už se vám daří rozběhnout do normálního chodu?

Podařilo se to. V současnosti jede nemocnice na stoprocentní výkon. Z našich 610 lůžek je 500 obsazených. Chirurgičtí primáři dostali za úkol obvolat všechny pacienty, kteří byli připravováni na nějaký výkon, a poprosit je, ať přijdou. Chirurgické obory opravdu dobře naběhly, i v ortopedii jsme nastartovali plánované výkony, v očním lékařství také. V rámci interních oborů byla situace jednodušší.

  • Co vám ta zkušenost s pandemií dala?

Obrovskou pokoru. Člověk vystřízliví z pocitu, že už všechno zná a nic ho nemůže překvapit. Epidemie překvapila nás všechny. Zažil jsem tady jako řadový lékař povodeň v roce 1997, kdy byla Uherskohradišťská nemocnice úplně zatopena. V roce 2006 jsem byl lékařský náměstek a opět jsme evakuovali celou nemocnici kvůli hrozbě povodně. Vždycky si člověk říká, že už ho nic nepřekvapí. Je důležité si zachovat pokoru. Teď jsme viděli, jak nás může něco tak malého jako koronavirus bezezbytku vykolejit a zastavit. Přál bych si, aby si díky tomu lidé uvědomili žebříček hodnot, aby přistoupili na to, že nemusíme mít vše a hned. Také by měli vědět, že naše zdravotnictví je jedno z nejlepších na světě. O tom jsem přesvědčen. I proto, jak robustní naše zdravotnictví je a jaký systém tu máme, se tu vše tak dobře zvládlo. Také jsme si utříbili, co udělat v případě další podobné ataky. Odnáším si z období pandemie také pozitivní i negativní zkušenosti s reakcemi lidí. Ne všichni zaměstnanci byli odhodláni dělat svou práci, někteří se báli jít do směn a volili raději ošetřování člena rodiny, i když jsme měli zajištěnou školku i program pro školní děti. Další mizeli na neschopenky. Naprosto drtivá většina zaměstnanců byla skvělá. Mají mou velkou úctu a dík.

  • Ve vaší nemocnici probíhá komplexní rekonstrukce, plánovaná na sedm let. Museli jste kvůli COVID‑19 nějaké investice rušit nebo odkládat?

Uvažovali jsme o odložení některých investic, ale podle aktuálních čísel o výkonech vykazovaných pojišťovnám si myslíme, že bychom to mohli ustát. Budeme tedy v naplánovaných investicích pokračovat.

  • Nemocnice má od roku 2014 novostavbu chirurgického pavilonu a od loňska nový interní pavilon, dohromady za miliardu korun. Jak stavby financujete?

Dvě nové moderní budovy chirurgického a interního pavilonu jsou na úvěr, který platí nemocnice ze svých peněz. Kraj nám přispěl cca 100 miliony na infrastrukturu. Část našeho areálu patří Uherskohradišťské nemocnici, akciové společnosti, ale část areálu i budov je kraje. Nová centrální budova chirurgie i nový pavilon interny patří nemocnici. Starší pavilony například plicního oddělení a neurologie jsou však v majetku kraje. V této budově je od letošního srpna naplánována rekonstrukce, kterou bude investovat Zlínský kraj. Zároveň jsme nedávno zahájili rekonstrukci stravovacího provozu, který je stavebně sice poměrně v pořádku, ale technologicky velmi zastaralý. V tomto případě financuje kraj polovinu, a to náklady 25 milionů korun na stavební úpravy, nemocnice platí technologickou část. Po dokončení uvedených akcí bude zbývat k dokončení kompletní rekonstrukce nemocnice jen opravit původní starou budovu interny. V současnosti tam máme lůžka následné péče. Představa je, že bychom opět financovali technologie a kraj, kterému patří budova, by financoval stavební úpravy. Pokud by se to podařilo, byla by nemocnice kompletně zrekonstruovaná. Všechny potřebné pavilony by byly buď nově postavené, nebo po generální rekonstrukci. Na dvacet nebo třicet let by po této stránce nebylo nic potřeba řešit.

  • Na pozici ředitele působíte sedm let, z toho většinu času buď stavíte, rekonstruujete, nebo nějakou stavební investici plánujete. Musel jste se hodně z této oblasti naučit. Baví vás to?

Baví, protože to je tvůrčí činnost a vidíte zřetelně její výsledek. Víte, já se v této nemocnici narodil a pracuji tady od promoce. Mám ji rád. Mým cílem je, aby naše nemocnice byla jednou z nejlepších nemocnic v České republice. Toho cíle dosáhnu, jedině když budou pacienti a zaměstnanci v moderních a přijatelných prostorách. Uherskohradišťská nemocnice byla původně pavilonová, nízké malé budovy byly rozeseté v nádherném parku, ale byly nerekonstruovatelné. Doprava pacientů mezi nimi byla velmi problematická. Myšlenka centrálního objektu, respektive několika málo propojených objektů byla mého předchůdce a je správná. Dnešní vstupní objekt se díky architektům velice povedl. Je v něm bufet, recepce, lékárna. Dělá dobrý prvotní dojem a působí odlehčeně.

  • Díky čemu máte vlastní prostředky na úvěrové financování stavebních investic?

Zmíněné dvě velké investice jsme financovali z větší části komerčním úvěrem, který splácíme. Nemocnice si to může dovolit díky tomu, že tu je skvělý tým. Zdravotnický personál nejen léčí, ale dbá také na to, aby skutečně vykázal, co udělá. Velké poděkování za dnešní ekonomický úspěch nemocnice patří mým předchůdcům. V roce 1993 jsme byli jednou z prvních nemocnic v České republice, které zaváděly počítačový nemocniční informační systém. Nebylo to jednoduché. Do nemocnice jsem nastoupil v roce 1992 a vzpomínám si, jak obrovský odpor proti počítačům byl. Přechod na počítače znamenal změnu, jakou si dnes ani neumíme představit. Tehdy se říkalo, že to není k ničemu dobré. Dnes už bychom se nechtěli vrátit k tomu, že by měl lékař psát propouštěcí zprávu na stroji přes čtyři kopíráky. Díky nemocničnímu informačnímu systému se už tenkrát začalo dobře vykazovat. Tím jsme si udělali dobrou hladinu v rámci základní sazby. Když máte dobrou základní sazbu, dobře vykazujete a máte výkonnost, tak dostáváte větší objem financí. Vyplatilo se nám také rozhodnutí nebrzdit výkonnost, ale naopak ji vždy udržet nebo zvyšovat. I když platila spodní hranice vykázané péče pro získání plné úhrady na úrovni 95 procent referenčního období, jeli jsme na sto procent a víc. Věřím, že když do přirozeného chodu uměle zasáhnete, tak ho rozkolísáte. Naopak, pokud nemocnice zlepší péči nebo prostředí, získá víc pacientů a bude se rozvíjet. Naše výkonnost jde sedm let nahoru, každý rok vykazujeme nadprodukci. A v posledních letech, kdy se nadprodukce hradila, jsme z toho i profitovali větším příjmem. To pochopitelně znamená zase větší základnu pro výpočet úhrad za další rok. Jednak to je díky odbornosti a personálu, jednak díky tomu, jak zlepšujeme prostředí nemocnice. Dřív neměla nemocnice takový kredit a pacienti někdy raději odcházeli za péčí jinam. Dnes tu zůstávají.

  • A další příjmy?

Například jsme otevřeli prodejnu zdravotnických potřeb a půjčovnu, která v současnosti půjčuje šedesát polohovacích postelí a další sortiment. Tím vytváříme pro své klienty celkové zázemí, které potřebují. Další naše výhoda je, že kromě prádla nemáme žádné outsourcované služby. Vaříme si sami, uklízíme si sami, máme výbornou lékárnu, ve které se vyzvedne přes osmdesát procent u nás vystavených receptů. Také náš stravovací provoz nám generuje příjmy. Dříve byl nemocniční bufet outsourcovaný a hrozný. V současné době má náš bufet měsíční obrat milion korun a je v celém Uherském Hradišti vyhlášený. Pečeme, děláme vlastní zákusky a bagety, místní firmy si od nás objednávají catering. Kolegové ředitelé z celé republiky vědí, že koláčky z Uherskohradišťské nemocnice jsou nejlepší. Také nám ekonomicky pomáhá naše silná transfuzní služba. Některá rozhodnutí ale nemají jen ekonomickou motivaci. Když budete nemocní v Uherském Hradišti a okolí, první kontakt bude s Uherskohradišťskou nemocnicí. Chci, aby byl co nejlepší. Děláme si nemocnici pro lidi z našeho regionu, pro své rodiny, kamarády a v neposlední řadě pro sebe. Každý ji můžeme jednou potřebovat. Tak proč ji nemít nejlepší.

  • Nezatěžují ale investice, které splácíte, nemocnici finančně až moc?

Určitá zátěž pro nemocnici to bezpochyby je. Splácet budeme ještě 16 let. Zatím nás ale výdaje na úvěr neomezily v žádných jiných investicích ani v tom, že bychom museli škrtat mzdové prostředky. Měli jsme i dobré úvěrové podmínky.

  • V čem je kouzlo vaší sesterské krajské nemocnice ve Zlíně, že je tak zadlužená?

Nerad se vyjadřuju o věcech, které přesně neznám. Případ zlínské nemocnice je složitější a komentovat by ho mohli jedině lidé, kteří jsou teď v jejím vedení a mají k tomu všechna data.

  • Jak celkově funguje propojení a spolupráce s ostatními nemocnicemi Zlínského kraje?

V některých oblastech funguje spolupráce čtyř krajských nemocnic výborně, v jiných se spolupráce teprve nastavuje. Skvěle funguje společný nákup. Uherskohradišťská nemocnice už dříve dostávala od dodavatelů dobré ceny, protože máme dobré cash flow a platíme v termínu. I tak pro nás znamenalo zavedení společných nákupů určité kosmetické zlepšení, tím myslím úspory v řádech statisíců. Pro některé nemocnice to bylo vysloveně skokové zlepšení cen. Velmi dobře také proběhla spolupráce při řešení pandemie.

  • Kritici současnému vedení Zlínského kraje vyčítají, že tu chybí schválená koncepce krajského zdravotnictví na další roky. Vám něco takového chybí?

Jasný komplexní konsensus pro zdravotnictví na dalších deset let je nutné připravit. To je ale věc politiků Zlínského kraje. Za Uherskohradišťskou nemocnici můžu říct, že jasně víme, kam směřujeme. Cílem je mít na sté výročí založení Uherskohradišťské nemocnice, tedy v roce 2024, hotovou komplexní rekonstrukci tak, aby byla nemocnice na dalších dvacet třicet let po stavební stránce zajištěná. Máme pak vytipované i rozvojové plochy a nápady na projekty v sociálních službách. To je myslím oblast, která nás bude do budoucna pálit nejvíc. Akutních lůžek budeme mít podle všeho dost, ale budou nám scházet specializovaná zařízení pro seniory, kteří nebudou po léčbě akutních potíží soběstační. Nemocnice může být garantem takové péče a využít synergie v zajištění stravování, úklidu, péče a dalších oblastech. Náš areál je k tomu se svým parkovým charakterem a krásnými starými stromy v pěkné lokalitě Uherského Hradiště vhodný.

  • Je tu prostor, aby jednotlivé nemocnice rozvíjely určité své priority, ve kterých se na ně ty ostatní ze skupiny mohou spolehnout?

Chceme být výbornou okresní nemocnicí a to pro nás znamená mít široký medicínský záběr na základní úrovni. Nebudeme ale nikdy chtít být fakultní nemocnicí se specializovanou péčí. Pokud se v některé okresní nemocnici vyprofiluje nadstandardní oddělení, je namístě to podpořit a využít. Jsem specializací krčař a oceňuju vynikající ORL oddělení v Kroměřížské nemocnici. Za takovou péčí můžeme na danou vzdálenost dojet. To ale není věc rozhodnutí ředitelství, že si usmyslí a vybuduje nejlepší ORL v kraji. To vznikne tím, že se podaří sehnat nebo v nemocnici vyroste primář, tahoun, který to nejlepší ORL vybuduje. I u nás máme plno skvělých dobře našlápnutých oddělení.

  • Obzvlášť citlivou otázkou ve Zlínském kraji je výstavba úplně nového areálu krajské nemocnice ve Zlíně, kterou prosazuje hejtman Jiří Čunek. Podle vás by to dávalo smysl, mít novou moderní nemocnici ve Zlíně v Malenovicích?

Je to výrazně zpolitizovaná záležitost, neřeší se úplně racionálně. Fakt je, že budovy Baťovy nemocnice ve Zlíně jsou ve strašném stavu. Nutná je buď kompletní rekonstrukce nemocnice, nebo stavba nové. To, co jsme dělali u nás, potvrzuje, že když chcete vytvořit něco moderního a funkčního, je lepší postavit novou budovu než rekonstruovat starou. Neříkám ale, jestli je v daném případě lepší stavět ve stávajícím areálu, nebo vybudovat úplně nový areál. Neznám všechny reálné ekonomické propočty a informace.


MUDr. Petr Sládek, 51 let
  • Od roku 2013 ředitel Uherskohradišťské nemocnice.
  • Do Uherskohradišťské nemocnice nastoupil hned po promoci jako lékař ORL, později byl zástupcem primáře a náměstkem ředitele v této nemocnici.
  • Několik dní po tomto rozhovoru oznámil kandidaturu do Senátu jako nestraník za ODS.


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky