Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 05. červenec 2020 | Dnes je Státní svátek
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Chcete, aby váš blízký umřel doma? Zrušme povinnost týdenní hospitalizace

Foto:shutterstock

Chcete, aby váš blízký umřel doma? Zrušme povinnost týdenní hospitalizace

Medical Tribune 10/2020
08.06.2020 13:20
Zdroj: MT
Autor: kol
V červenci 2018 začala fungovat dávka dlouhodobého ošetřovného. Po téměř dvou letech se prokazuje potřeba změn, a to nejen u onkologicky nemocných, ale i u geriatrických a jiných pacientů, jejichž blízcí na dávku mnohdy vůbec nedosáhnou.

Každý by přitom měl mít právo volit místo svého umírání a bez zbytečných překážek využít podpory, kterou stát umožňuje. A to i bez dosud povinné sedmidenní hospitalizace, která je pro poskytnutí dávky zatím ze zákona povinná.


Dlouhodobé ošetřovné umožňuje blízkým, aby se po dobu maximálně tří měsíců mohli doma postarat o svého blízkého, který umírá. Neztratí při tom práci, mají z čeho žít a mohou důstojně zajistit to, co si naprostá většina Čechů přeje, tedy umřít doma. Tato dávka před svým spuštěním budila velkou pozornost zejména proto, že její nástup je podmíněn souhlasem zaměstnavatele toho, kdo pečuje. Jak ale realita ukazuje, problém je spíše jinde. Je jím nutnost sedmidenní hospitalizace, ze které se dávka podle zákona o nemocenském pojištění předepisuje. Mnoho umírajících tuto podmínku totiž nesplňuje a vytvářet ji uměle nechtějí ani zdravotnická zařízení. V situaci COVID‑19 se celá situace ještě zhoršila.

Amelie, z. s., a její sociální pracovníci, kteří pracují s onkologicky nemocnými a jejich blízkými, tuto dávku velmi uvítali. Jak uvádí spolek Amelie, dávka reaguje na světové trendy, nákladovost umírání v institucích, ale zejména na potřeby všech občanů. Každou novou dávku ale provázejí neduhy, které je třeba vyladit a opravit. Všichni zainteresovaní, stejně jako MPSV, si vzali čas na sledování vývoje dávky. „Od počátku se totiž ukázala jako lichá obava z dlouhodobých nepřítomností zaměstnanců či neochoty zaměstnavatelů pracovníky uvolňovat. Míra této zátěže je, jak se zatím zdá, přijatelná. Problém ale vzniká zejména u umírajících, kteří přecházejí z relativně bezproblémového stavu do závěru svého života mimo zdravotnické zařízení, což je třeba u ‚náhlých stavů‘, jako jsou závažné nehody nebo cévní mozkové příhody. Patří sem ale i značná skupina těch, kteří jsou sledováni v ambulantní péči, jež rychle přejde v závěr života, kterému už ale hospitalizace nedokáže nijak přidat na kvalitě. Právě sem patří nejčastěji onkologická onemocnění, jejichž léčba v naprosté většině probíhá ambulantně,“ uvádí ve zprávě Amelie, z. s.


Zbytečná komplikace zejména pro onkologické pacienty

Mnoho pacientů s pokročilým onemocněním si přeje dožít a zemřít v domácím prostředí. Dnes již díky blízkým, kteří o ně pečují, s pomocí týmů mobilních hospiců nebo v některých případech i bez ní, se jim může jejich přání splnit. Dočasné uvolnění ze zaměstnání a dávka dlouhodobého ošetřovného může být pro zajištění péče blízkou osobou a pokrytí výpadku z běžného příjmu domácnosti zcela zásadní.

„Bohužel ale pro naprostou většinu pacientů v péči mobilních hospiců a jejich pečujících je zmíněná dávka, vzhledem k podmínkám nastaveným pro její získání, nedostupná. Největší bariérou pro čerpání dávky dlouhodobého ošetřovného o pacienty v pokročilé fázi nevyléčitelného onemocnění v závěru života se jeví podmínka sedmidenní hospitalizace. Rozhodování o přechodu do režimu paliativní péče dnes u většiny pacientů probíhá ambulantně. To platí pro onkologické i neonkologické pacienty. Onkologicky nemocní pacienti totiž obvykle docházejí na chemoterapii nebo ozařování ambulantně. V ambulanci se také obvykle dozvědí o progresi nádorové nemoci a přechodu na symptomatickou paliativní péči. Podmínku hospitalizace pak nemohou splnit,“ uvádí se ve stanovisku České společnosti paliativní medicíny (ČSPM) ČLS JEP.

I podle prof. MUDr. Petry Tesařové, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se péče o onkologické nemocné přesouvá do ambulantní sféry a hospitalizací jsou řešeny většinou jen akutní komplikace terapie nebo průběhu nemoci. „Je tedy absurdní, aby podmínkou ošetřovného byla hospitalizace, neboť právě díky ošetřující osobě se jí může nemocný vyhnout. Většina nemocných si přeje zemřít doma, což je pro ně nejpříjemnější a pro stát nejlevnější varianta,“ dodává. Zkrácení nebo nejlépe úplné zrušení podmínky hospitalizace pro přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného podporuje i doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice, podle něhož u onkologických pacientů, zvláště těch s metastatickým onemocněním, lze vývoj funkčního stavu dobře předvídat na základě znalosti nemocného a dosavadního průběhu nemoci. „V okamžiku, kdy už nejde kombinovat péči o blízkého s prací, zdravotní stav pacienta se horší, rodina je připravena pečovat, tehdy ‚musí‘ následovat hospitalizace, aby mohla být přiznána dávka. U onkologických pacientů to vidím jako nešťastné,“ souhlasí i Mgr. Simona Šípová, MBA, vrchní sestra Onkologické kliniky FN Plzeň.


Obtížná je i situace u geriatrických nemocných

Podobné je to ale i u geriatrických pacientů. Ti obvykle žijí v domácím prostředí a ke zhoršení zdravotního stavu u nich může dojít skokově, nikoli však způsobem, který by vyžadoval hospitalizaci, resp. hospitalizaci požadované délky. Rodina, která by mohla a chtěla o svého staršího člena pečovat, pak má svůj záměr ztížený kvůli tomu, že opět vzhledem k nesplnění podmínky potřebné hospitalizace nemocného nemůže potřebnou dávku čerpat.

Jak uvádí stanovisko ČSPM, opomenout v této souvislosti nelze ani obecný trend hospitalizační dobu zkracovat a nemocné propouštět do domácího ošetřování co nejdříve po stabilizaci stavu. Tří‑ až pětidenní hospitalizace jsou tedy normou a další péče je pak vedena ambulantně. Požadovaná doba hospitalizace sedm dní tak opět nemůže být naplněna, přičemž držet nemocné na lůžkách akutní zdravotní péče zbytečně, ze sociálních či ekonomických důvodů, je nepřijatelné.

Na tento problém bylo MPSV opakovaně upozorňováno odbornými pracovníky. Příslušné pracovníky MPSV oslovila i Amelie, z. s., která zároveň jednala i v rámci kulatých stolů s Hlasem pacientů. V září 2019 upozorňovali na složitou situaci lékaři z České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. „Vysvětlovat podmínku sedmidenní hospitalizace křehkým a mnohdy plačícím příbuzným nemocných nebo samotným pacientům je nelidský úkol,“ upozorňuje Mgr. Šárka Slavíková, sociální pracovnice Amelie, z. s. Nepříznivá situace onkologicky nemocných se v době pandemie COVID‑19 a mimořádných opatření ještě více zhoršila, protože bezdůvodná hospitalizace pouze pro zahájení dlouhodobého ošetřovného byla naprosto nepřijatelná jak pro nemocné, tak i pro zdravotnická zařízení.

MPSV však své paragrafové znění změn zákona nakonec nepodalo. Přenechalo je poslankyni Gajdůškové, která je navrhla v lednu 2020. Vláda na schůzi 27. ledna 2020 návrh projednala, posoudila a zaujala neutrální stanovisko, přičemž upozornila zejména na rozpočtové dopady, s nimiž se na letošní rok nemohlo počítat, a na nedostatečnou dobu potřebnou k implementaci změn. Navržené změny měly vejít do praxe 1. 7. 2020, avšak až dosud nebylo projednávání tohoto zákona prioritou, a tak míří do Poslanecké sněmovny až nyní.

Vzhledem k tomu, že Amelie, z. s., během odborného sociálního poradenství opakovaně přichází do kontaktu s nemocnými i blízkými, kteří řeší, jak zajistit péči ke konci života s těžkou nemocí, snaží se členové spolku vyrovnat s nepřízní stávající podoby legislativní úpravy. „Proto jsme v těchto dnech oslovili všechny přednosty, primáře a vrchní sestry komplexních onkologických a hematoonkologických center a další odborníky na paliativní péči a požádali je o vyjádření. Zpětnou vazbu nám poskytlo dvanáct z nich a prakticky všichni se shodují na tom, že podmínka hospitalizace je u paliativních pacientů nepřijatelná pro obě strany,“ uvádí Mgr. Šárka Slavíková, sociální pracovnice Amelie, z. s.

V důsledku současné situace mnozí pacienti odcházejí zemřít do lůžkových hospiců, nebo dokonce při nedostatku financí v rodině i do LDN, což samozřejmě stojí stát více peněz. „Pečující, kteří chtějí svého blízkého dochovat i tak doma, odcházejí ze zaměstnání, berou si dovolenou, zůstávají bez finančních prostředků a vyřízení dávky příspěvek na péči se pacienti většinou nedočkají,“ doplňují sociální pracovnice FN Motol Mgr. Alice Picková a Mgr. Jana Vargová.

„Navrhujeme, aby byla podmínka sedmidenní hospitalizace zrušena a aby došlo k rozšíření pravomoci rozhodnout o nároku na čerpání této dávky na praktického lékaře, popř. ambulantního specialistu, u kterého je pacient sledován. Podmínku sedmidenní hospitalizace jako regulačního faktoru by pak mohlo nahradit právě vyjádření specialisty v oboru, kam spadá pacientovo závažné život limitující onemocnění. Dále navrhujeme, aby o nároku na čerpání dlouhodobého ošetřovného mohl rozhodnout ošetřující lékař nejen v průběhu hospitalizace na lůžku akutní péče, ale také na lůžku následné a dlouhodobé péče, včetně lůžkového hospice. Jedná se o prospěch pacientů v pokročilé fázi nemoci či stáří, kteří si přejí zemřít v domácím prostředí a jejichž rodinám a pečujícím by mohla dávka významně ulehčit,“ uvádí MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., předseda ČSPM ČLS JEP.

„Pokud je nějaká možnost ovlivnit poslance k pozitivnímu a rychlému projednání, užijte ji, situace nemocných a jejich blízkých je opravdu složitá a může se do ní dostat každá rodina. Je třeba zajistit, aby projednávání tohoto zákona nebylo opět odloženo a aby byla ideálně zcela zrušena povinnost sedmidenní hospitalizace,“ vyzývá Bc. Michaela Čadková Svejkovská z Amelie, z. s., s tím, že v ČR jen na onkologické onemocnění zemře ročně 30 000 osob.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky