Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 23. září 2020 | Svátek má Berta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Celosvětová studie o zdraví v době pandemie

foto: shutterstock.com

Celosvětová studie o zdraví v době pandemie

Medical Tribune 10/2020
09.06.2020 11:32
Zdroj: MT
Autor: kol
Na 100 000 participantů, přes 110 zemí, šest kontinentů. Čeští vědci se zapojili do rozsáhlé mezinárodní studie o COVID‑19 a (nejen) duševním zdraví.

Pandemie viru COVID‑19 má obrovský osobní, společenský a ekonomický dopad. Pracovníci Národního ústavu duševního zdraví pod vedením PhDr. Denisy Mankové, Ph.D., zahájili rozsáhlý průzkum mezi běžnou populací a zdravotnickými pracovníky s cílem zhodnotit, jak je od propuknutí pandemie COVID‑19 ovlivněna tělesná a duševní pohoda respondentů. „Hlavním cílem je zjistit, jak je na tom fyzické a duševní zdraví obyvatelstva nejen u nás, ale na celé planetě v kontextu pandemie COVID‑19. Hodnotí se např. vystavení jednotlivým stresovým faktorům, do jaké míry se liší rizika mezi běžným obyvatelstvem a jinými skupinami, jako jsou např. lékaři, zdravotníci, hasiči. Vedle celkového hodnocení se budou provádět i analýzy jednotlivých zemí a jejich srovnání. V anonymním průzkumu budeme sbírat informace od více než 100 000 participantů z celého světa ve 25 jazycích,“ popisuje dr. Manková.


Příprava na případné pandemie v budoucnu

Vědci z Klecan se tak připojí ke kolegům z celého světa v rozsáhlé studii s názvem „The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times (COH‑FIT)“. Do projektu je zapojeno téměř 200 výzkumníků z více než 35 zemí a byl schválen několika národními a mezinárodními odbornými organizacemi. Co do rozsahu se jedná o jedinečnou studii. „Zkoordinovat tolik států a takové množství výzkumníků je velmi obtížné. Obdivuji práci prof. Corrella z USA a dr. Solmiho z Itálie, kterým se díky obrovskému úsilí podařilo takto rozsáhlou studii zkoordinovat. Ve studii nás zajímají demografické údaje, informace o profesi (zdravotní péče/policie/hasiči/pracovníci v armádě vs. ostatní), fyzickém a duševním zdraví a chování, ale i o faktorech týkajících se okolního prostředí, jak před pandemií COVID‑19, tak v jejím průběhu a po ní. Cílem studie je rozpoznat, kdo je ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a během různých stupňů restrikcí,“ vysvětluje doktorka Manková. Dalším cílem studie je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu. Díky poznatkům ze studie by tak mohla být zajištěna efektivnější ochrana rizikových skupin.


Anonymní a kompletně v češtině

Národní ústav duševního zdraví byl osloven přímo hlavními řešiteli studie, kteří velmi stáli o to, aby se Česká republika do šetření zapojila. Výzkum probíhá ve třech etapách: první již začala, další proběhne za půl roku a poslední se uskuteční rok po skončení pandemie. Kdo se tedy může zúčastnit a za jakých podmínek? Jedná se o dobrovolný, bezplatný a anonymní průzkum probíhající na webových stránkách https:// www.coh‑fit.com. Průzkum je rozdělen do tří oblastí dle věku respondentů – zúčastnit se tak mohou dospělí, adolescenti i děti ve věku 6–13 let. Nedospělí participanti potřebují souhlas zákonného zástupce, dotazník je plně v češtině. K 1. 6. vyplnilo dotazník na 50 000 respondentů ze 118 zemí šesti kontinentů. První výsledky lze očekávat v horizontu půl roku.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi budou podle dr. Mankové odrážet i to, do jaké míry byl daný stát pandemií zasažen, jaká byla úmrtnost na COVID‑19, jaká byla míra restrikcí atd. Důležitý samozřejmě bude i počet respondentů. Nyní ještě probíhá první vlna studie, kdy je snaha zapojovat další a další respondenty, a probíhají i překlady dotazníků do dalších jazyků. „Práce je velmi intenzivní, protože snahou je, aby bylo zapojeno co nejvíce lidí z co nejvíce zemí. Studie by měla mít smysl nejen pro současnou situaci, která se bohužel může brzy konkrétně u koronaviru opakovat. Ale díky sesbíraným datům bychom mohli v budoucnu, objeví‑li se obdobná krizová situace, poznatky aplikovat v praxi a umožnit lidem, aby se s krizovou situací snáze vyrovnávali,“ dodává.

Dotazníková studie sleduje nejen dopad na tělesné a duševní zdraví, ale i to, jak lidé vnímají jednotlivé protektivní faktory, co jim např. pomáhá v krizových situacích, zda jsou schopni i v jiných situacích reagovat pružně, jak rychle jsou po „krizi“ schopni se postavit na nohy atd. Pokud se opravdu podaří nejen u nás, ale po celém světě sebrat reprezentativní vzorek populace, výsledky by mohly být velmi zajímavé a posloužit minimálně tomu, aby bylo možno připravit pro podobné situace preventivní programy péče o duševní zdraví. Data by měla přispět i ke zkoordinování pomoci prostřednictvím online služeb, které sice nyní fungovaly, ale do budoucna by mělo jít o běžnou věc, kterou lidé již znají a bez problémů ji využívají.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky