Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 23. září 2020 | Svátek má Berta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Fórum MT: Premiér deklaroval podporu onkologii. Jak toho využít?

Foto: Shutterstock

Fórum MT: Premiér deklaroval podporu onkologii. Jak toho využít?

Medical Tribune 11/2020
22.06.2020 12:01
Zdroj: MT
Autor: red
Premiér Andrej Babiš na červnovém Fóru onkologů vyhlásil svou osobní válku s rakovinou. „Zachránili jsme tisíce lidí před covidem, zachráníme další tisíce před rakovinou. Beru to pro sebe jako výzvu a budu urputný.“

Realizace některých z jeho návrhů je jen obtížně představitelná, nicméně ještě nikdy od tak vysoce postaveného politika nezazněla tak silně deklarovaná podpora onkologie. Hovoří se o národním programu boje proti rakovině, podpoře screeningu, včetně finanční, budování center prevence v každém kraji, ideálně oddělených od míst, kde se onkologičtí pacienti léčí. Ročně je v ČR diagnostikováno 85 000 nových případů, zemře 26 000 až 27 000 nemocných. Zkušenosti se zhoubným nádorem v průběhu života má 570 000 lidí. Ptáme se tedy zainteresovaných odborníků: Jak zájem premiéra využít, aby skutečně byl ve prospěch onkologicky nemocných?

  • Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.,

Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, člen výboru Radiologické společnosti ČLS JEP, zakladatel mamografického screeningu v ČR

Zájem premiéra o problematiku onkologie a zejména prevence je skvělá zpráva a v zásadě šance na další zlepšení situace u nás. Důležité je ale případné dodatečné finanční prostředky účelně vynaložit. Je třeba pečlivě analyzovat silné a slabé stránky a navázat na to, v čem jsme dobří. Ve screeningu a diagnostice karcinomu prsu je kvalita pracovišť v České republice na vysoké úrovni, také kapacita a hustota pracovišť je dostatečná, připravena i na další nárůst počtu vyšetření. Přístroje jsou jen digitální a moderní, navíc existuje propracovaný systém kontroly kvality – v tomto směru patříme mezi nejlepší státy v Evropě. Problém představuje nižší ohodnocení mamografického a sonografického vyšetření, které nezohledňuje všechny procesy, které musí screeningové centrum zabezpečovat (kontrolu kvality, objednávání velkého množství klientek, komunikace, PR, sběr dat, vedení datového auditu, rozesílání množství nálezů, zvaní). S tím souvisí i hrozící nedostatek zkušených radiologů mamodiagnostiků, jejich nedostatečné ohodnocení a postupné stárnutí. V analýze mamografických obrazů může zlepšit diagnostiku a radiologovi ulehčit práci využití umělé inteligence, hlavně pro druhé „čtení“. Výrazně slabou stránkou mamografického screeningu je ale především nižší účast žen, která sráží jeho efektivitu. Ve spolupráci s plátci, odborníky na elektronizaci, lékaři první linie a radiology – mamodiagnostiky je nutné hledat cestu, jak účinně oslovit klientky, včetně trvale rezistentních. A to tak, aby chodily na screeningové vyšetření v určeném dvouletém intervalu, a ne třeba až po třech či čtyřech letech. Při prodloužení intervalu kontrol hrozí nebezpečí zvýšení podílu tzv. intervalových karcinomů, ve screeningu nezachycených a většinou pokročilých.

  • Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA,

děkan Lékařské fakulty UK v Plzni, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN v Plzni, vedoucí Komplexního onkologického centra FN v Plzni, místopředseda výboru České onkologické společnosti ČLS JEP

Každá nabitá zbraň v boji s nádorovými onemocněními je vítána, pokud je v rukou premiéra, je pravděpodobné, že bude i přesná a účinná.

  • Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.,

Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Onkologie je opravdu nesmírně zajímavý obor. Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a jejich incidence roste. Uvítali bychom, pokud by se zlepšil přístup nemocných k inovativní léčbě, kterou mohou indikovaní pacienti v mnoha případech dostávat jen za cenu velké byrokratické zátěže ošetřujících onkologů. Posílení významu onkologické prevence je také smysluplné. V rámci sekundární prevence je racionální sledovat rizikové skupiny z důvodu věku, genetické mutace nebo prekancerózy a snažit se diagnostikovat zhoubné nádory v dobře léčitelných, časných fázích. Efektivitu prokázaly běžící screeningové programy a je škoda, že je do nich zapojena jen část osob příslušné věkové kategorie. Vítáme i podporu úspěšných domácích vzdělávacích akcí, propojujících lékaře všech odborností, které na péči o pacienty s malignitami participují. Určitě by nebylo rozumné bránit se reklamě na dobrou práci českých onkologů.

  • Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK, vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Pokud onkologové pana premiéra přesvědčili v tom smyslu, že jediným bojištěm války s rakovinou jsou onkologická centra, pak se toho příliš nezmění. Pokud to ale pan premiér myslí tak, že podpoří boj zdravotníků proti nádorovým onemocněním, tak má obrovské pole působnosti. Politik, který se osobně přihlásí k zásadám prevence, jde příkladem ostatním a zdravý způsob života jako prevenci civilizačních onemocnění popularizuje, je pro veřejné zdraví mimořádně cenný. Kompenzuje tak prohřešky a medializovaný špatný příklad politiků jiných. Premiér může zásadně přispět k popularizaci a rozvoji programů sekundární prevence nádorů. Může prosadit větší investice do vědy a zdravotnického výzkumu, základního i klinického, v oblasti nádorových onemocnění. Může se inspirovat ve Velké Británii, Nizozemsku nebo ve skandinávských zemích, kde jdou významné prostředky do výzkumných projektů časné diagnostiky nádorových onemocnění v primární péči.

  • Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, hostující profesor Lékařské univerzity Vídeň, člen výboru České urologické společnosti ČLS JEP

Pojem „osobní válka s rakovinou“ si lze vyložit různě a popravdě nevím, jak je to přesně míněno. Každopádně je třeba zdůraznit, že léčba nádorových onemocnění je v ČR vysoce kvalitní, dostupná a dobře organizovaná. Samozřejmě je ale co zlepšovat. Incidence nádorových onemocnění je vysoká a dále stoupá. Nové možnosti diagnostiky i léčby sice přinesly zásadní zlepšení prognózy onkologických onemocnění, přesto významná část pacientů nakonec svému onemocnění podlehne. Další kroky musejí vycházet z racionální analýzy situace a měly by zahrnovat rozšíření a zefektivnění preventivních programů, urychlení vstupu ověřených nových léků i technologií do rutinní praxe, zkvalitnění mezioborové spolupráce, podporu výzkumných aktivit atd. Dle mého soudu je ale třeba se primárně zaměřit na dva klíčové body, bez kterých nelze další kroky realizovat. Prvním z nich je udržení fungování Národního onkologického registru, který je základním zdrojem dat nezbytných pro plánování onkologické péče, pro hodnocení jejích výsledků i pro plánování nových projektů.

Druhý bod je možná ještě důležitější. Léčbu onkologicky nemocných ohrožuje, stejně jako celé české zdravotnictví, kritický nedostatek kvalitního personálu a obávám se, že perspektivy jsou v tomto směru spíše mlhavé. Je třeba si uvědomit, že sebelepší projekty, léky nebo technologie nám bez erudovaného a lidsky kvalitního lékařského i sesterského personálu nebudou k ničemu.

  • Mgr. Petra Adámková,

ředitelka ONKO Unie, o. p. s.

Podle mne je nutné co nejdříve začít pracovat na tvorbě nové podoby Národního onkologického programu (NOP). Platforma Hlas onkologických pacientů (www.hlaspacientu.cz), kterou tvoří 11 organizací zabývajících se podporou onkologicky nemocných včetně ONKO Unie, již navázala spolupráci s Českou onkologickou společností ČLS JEP, která právě na Fóru onkologů tento důležitý cíl představila. Chceme vytvořit pracovní skupinu pro stanovení konkrétních kroků k vytvoření NOP, přizvat také zřizovatele a plátce péče a na tyto kroky současně navázat jasně definovaný akční plán na určité dané období. Z pohledu pacientů by bylo vhodné do Národního onkologického programu začlenit některé důležité body, které v současném dokumentu z roku 2003 (aktualizace 2013) chybějí. Jde především o sociálně zdravotní pomezí, psychologickou podporu, význam komunikace lékař/ zdravotník–pacient, aktivní účast pacientů v rozhodovacích a konzultačních procesech a v neposlední řadě o posílení zdravotní gramotnosti populace v oblasti prevence nádorových onemocnění. Věřím, že osobní zájem premiéra Babiše umožní nejen vytvoření Národního onkologického programu, ale i následnou realizaci jednotlivých kroků rozpracovaných do akčního plánu včetně jejich financování.

  • MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.,

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, člen revizní komise ČOS ČLS JEP

V souvislosti s vyhlášením války mi vždy trochu zatrne vzhledem k tomu, co to většinou znamená. Na druhou stranu vyhlášení války rakovině je možné vnímat pozitivně. Nicméně pokud vyhlásíme válku, a to komukoli, mělo by to být prováděno s rozvahou a pečlivou přípravou. Aby se totiž nestalo, že protivník bude disponovat např. větší armádou nebo bude lépe připraven. Byl jsem přítomen na tiskové konferenci, kde pan premiér vyzdvihoval důležitost onkologie a současně i prevence nádorových nemocí. Tomu není opravdu co vytknout a myslím, že s tím může souhlasit každý bez ohledu na politickou či jakoukoli příslušnost. Nejsem si však jist, zda to, že budou před supermarkety jezdit „náklaďáky“ s CT přístroji nebo že postavíme v každé nemocnici nový „barák“ na principu McDonald’s, kde bude prováděna pouze prevence, je ten pravý způsob. Obtížnější, avšak z dlouhodobého hlediska přínosnější je z mého pohledu neustálá snaha o zlepšení informovanosti každého občana o možnostech prevence a vše, co k tomu patří. Pokud byla výzva v boji proti rakovině myšlena opravdu vážně, pak je dobře, že je zde politická vůle. Doufám, že prohlášení pana premiéra bude mít stejnou paralelu, jako když válku rakovině v roce 1971 vyhlásil prezident Nixon formou „National Cancer Act“ spojeného s nemalými finančními investicemi, na jejichž základě je umožněno financovat výzkum a boj s rakovinou. Přejme si tedy, aby ono vyhlášení války rakovině nezůstalo jen politickým aktem.

  • Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.,

výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Nádorová onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR, vítám proto jakoukoli aktivitu vedoucí ke snížení tohoto nepříznivého trendu. Souhlasím s panem premiérem, že je nezbytné zvyšovat dostupnost preventivních a screeningových opatření. Jsem rád, že zvaní na preventivní prohlídky bude dle slov náměstka ředitele VZP Ing. Davida Šmehlíka nově probíhat také digitální formou. Nicméně je třeba hovořit nejen o prevenci, ale také o včasné a účinné léčbě, která by měla být pro pacienty systematicky a bezodkladně dostupná. Dnes vstupuje většina nových onkologik do systému přes tzv. paragraf 16 zákona č. 48/1997 Sb. Ten zahrnuje individuální schválení léčiva zdravotní pojišťovnou pro konkrétního pacienta, nikoli plošné schválení léčiva pro všechny pacienty se stejnou diagnózou. Což s sebou nese komplikace a nejistotu pro pacienty, lékaře i zdravotní systém. Nová metodika VZP sice poskytuje určitou „standardizaci“, jde však o záležitost dočasnou. Aktuálně diskutovaná novela zmiňovaného zákona, na které panuje vzácná shoda mezi ministerstvem zdravotnictví, plátci zdravotní péče, Státním ústavem pro kontrolu léčiv i odbornými a pacientskými organizacemi, přinese zásadní změny. Připraveny budou nové formáty smluv mezi zdravotními pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi založené na společném sdílení rizik a rozložení platby v čase a v závislosti na účinnosti daného léčiva. Moderní onkologika díky tomu budou vstupovat do systému předvídatelně a budou včasně dostupná všem pacientům, kteří je potřebují.

  • Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

Masarykův onkologický ústav v Brně, senátor

Moje osobní válka s rakovinou začala naopak až po červnu. Tedy v září roku 1960, když mi dosti pokročilou rakovinou prsu onemocněla v mých šesti letech maminka. Dodnes nechápu, jak nám při tehdejší velmi nedokonalé léčbě přežila ve stadiu IIb a pak IV dalších 16 let. Když zemřela, byl jsem už studentem medicíny a vedl osobní válku dále, bitvy úspěšné i neúspěšné, a po dalších čtyřicet let dodnes, než ji trvale prohraji. Bylo a je to postupně úspěšnější tažení mnohých, ale zdaleka dobojováno nemají ani generace příští. Šťastná je však země, která má osvícené nebo osvítitelné činitele. Jejich jakkoli již probuzený zájem je správné využít, nejlépe svižnými kroky vpřed. Ostatně veřejnost vnímá deklarace ráda a dychtivě. Ty pak vždy dávají příležitost něco, někým, někde, nějak a s nějakým cílem ještě i odpracovat. Třeba i to, na co se leckde léta pozapomínalo. Úkol organizace onkoprevence máme v Národním onkologickém programu od roku 2007. Vnímán a realizován byl různě. Poukáže se zpravidla jen na tři úspěšně zavedené screeningové programy. Pokrývají časnou diagnostiku jedné nádorové diagnózy u mužů, tří u žen. Třeba redukce mortality karcinomu prsu o třetinu za patnáct let screeningu je ukázkou, že nejlepší léčbou je skutečně časný záchyt nádoru zatížený léčbou minimální. Nádorových diagnóz je ovšem podle mezinárodní klasifikace devadesát sedm. Těch nejčastějších s incidencí v tisícovkách ročně je asi patnáct. Také ty zaslouží pozornost časné detekce. Pozornost zaslouží i občané s vyšším rizikem výskytu nádoru z důvodu genetické zátěže v rodině nebo už i exaktně laboratorně prokázané. A také ti po úspěšné léčbě jednoho nádoru v očekávání duplicit, triplicit. Zasaženi aktuálním premiérským zájmem bychom si měli leccos i popřiujasnit, abychom před veřejností netápali. Třeba při otázce, kam se mají stárnoucí občané v tom či onom regionu vydat, když se chtějí na jednom místě a bez zbytné onkoturistiky ujistit, že nemají některý z nejobávanějších nádorů. Přirozené právo na takové komplexní preventivní onkologické vyšetření občané mají, ať už si prohlídku platí sami, nebo je hrazena zčásti či úplně kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Co lze nabídnout, je po léta veřejnosti k dispozici na webových stránkách Masarykova onkologického ústavu www.mou.cz/prevence. V MOÚ je bohužel zatím jediné specializované oddělení komplexní onkologické prevence, zcela vydělené od provozů pro nemocné. Onkopreventivní prohlídka je na lékařích interního zaměření, kteří se této problematice denně věnují, a na schopných sestrách manažerkách, které harmonizují objednání i sekvence potřebných vyšetření v jednom dni. Vždy jde o individuální přístup s důrazem na specifická rizika i potřeby. Nelze opomenout ani hrubý přehled o oběhovém a metabolickém stavu klienta. Zájem je značný, objednací doby řada měsíců. Je to už patnáct let běžící model pro realizaci i jinde, třeba ještě moderněji a lépe. Čím úspěšnější je časný záchyt, tím méně práce zbývá pro klinické a radiační onkology, tím snazší je operační léčba, tím lepší výsledky, tím menší náklady i trápení. Z této doktríny asi vycházejí hnutí v myslích představitelů a není důležité, zda se k doktríně dopracovali hloubavým objevem, nebo motivací zachraňovat další lidské životy po těch již v době covidí spasených.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky