Přeskočit na obsah

Dožene pojišťovny krize? Pohled VZP a SZP se liší

Celkové zůstatky na všech fondech zdravotních pojišťoven po dlouhé řadě soustavného meziměsíčního růstu klesají. V únoru měly zdravotní pojišťovny celkem na svých účtech včetně rezerv 62,4 miliardy korun, na konci března 60,6 miliardy a na konci dubna 58,2 miliardy korun. To je pokles o 6,7 procenta za dva měsíce. Také čísla zveřejněná VZP za květen potvrzují trend. Zůstatek na běžném účtu základního fondu VZP na konci února byl 21,2 miliardy, na konci května 17,8 miliardy. Červen ukáže, jestli bude pokles pokračovat i po státní finanční injekci, od června roste platba za státní pojištěnce.

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny je ovšem situace příjmů zdravotního pojištění příznivější než první odhady při propuknutí koronavirové krize. „Aktuální čísla ukazují, že se příjmová strana zatím propadá jen mírně, nedochází k dramatickému propadu, který byl očekáván v úvodu té mimořádné situace. Stanovovat odhady je problematické,“ uvedl Kabátek.

VZP očekává propad příjmů o 14 miliard korun. Bylo by to horší, nebýt významného navýšení plateb státu. Zhruba 12,5 miliardy korun letos pojišťovně přinese zvýšení plateb za státní pojištěnce. Do konce roku odhaduje vedení VZP, že ze zůstatků běžného účtu základního fondu (tedy z úspor mimo rezervní fond) ubude 19 miliard korun, původně počítal zdravotně pojistný plán s pěti miliardami. Tím by byly prostředky z běžného účtu nashromážděné v letech růstu bezmála vyčerpané a na běžném účtu by zbyl polštář dvě miliardy korun. VZP má kromě toho ještě 2,7 miliardy korun na rezervním fondu a může část prostředků přesunout z provozního fondu.

Celkové letošní náklady VZP budou podle Kabátka „lehce nad zdravotně pojistný plán“. „Můžu ujistit, že do konce tohoto roku nebudeme mít problém hradit včas své závazky vůči poskytovatelům,“ řekl Kabátek. Optimistický je i při pohledu do roku 2021. V dohodovacím řízení na příští rok se většina segmentů dohodla o mírném nárůstu úhrad zhruba o tři procenta. Zatím s otazníkem jsou úhrady v roce2021 pro nemocnice, které představují největší díl nákladů na zdravotní služby, u nichž k dohodě nedošlo. Zároveň bude příští rok probíhat vyúčtování podle kompenzační vyhlášky, která podle ministerstva přinese poskytovatelům za všechny pojišťovny pět miliard korun navíc nad zdravotně pojistné plány.

Příští rok se odhaduje nárůst příjmů zdravotního pojištění meziročně o 13,3 miliardy korun při započítání schváleného růstu plateb za státní pojištěnce o 50 miliard korun. „Příští rok, pokud bude ekonomika fungovat tak, jak si představujeme, je růst úhrad o tři čtyři procenta reálný díky navýšení plateb za státní pojištěnce. Očekávám, že i segment akutní lůžkové péče bude z hlediska růstu úhrad kopírovat ostatní, ve kterých bylo dosaženo dohod. I příští rok vidíme po stránce ekonomické stability spíše optimisticky,“ uvedl Kabátek. Jak poznamenal místopředseda správní rady Jiří Běhounek, přesnější odhady budou po konci června a správní rada pojišťovny je bude diskutovat na svém zasedání v srpnu.

 

Friedrich: Kompenzace jsou moc vysoké

Také zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR pozorují pokles výběru pojistného a vnímají stabilizační roli zvýšení plateb za státní pojištěnce. „V současnosti máme k dispozici prvních šest přerozdělovacích období. Výběr pojistného postupně klesá. V lednu byl nárůst o 6 procent, nyní za červen je již pokles výběru proti roku 2019 o 7,4 procenta. V červnu se poprvé projeví i navýšení za státní pojištěnce o zhruba tři miliardy korun. Bohužel vývoj klesajícího výběru pojistného bude nepochybně pokračovat,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.

Stejně jako VZP i zaměstnanecké pojišťovny věří, že rok 2020 ustojí. Ve výhledu na další rok ale mají větší obavy. „Specifikem současného vývoje příjmů i výdajů jsou velké časové prodlevy. Mimořádná situace byla sice v dubnu 2020, ale největší propady příjmů z pojistného očekáváme až v závěru roku nebo i později. Stejně tak výdaje zatím formou zálohových plateb příliš nepřesahují původní plánovanou výši. Doplatek za rok 2020 nás čeká až koncem 1. pololetí 2021. Takže podle našich propočtů lze udržet ještě dostatečné, byť stále klesající zůstatky fondů po celý rok 2020. Závazky, které budeme muset vyčíslit do následujícího roku, výrazně vyčerpají fondy koncem prvního pololetí 2021. Rozhodující tak bude vývoj příjmů, a hlavně úhradová vyhláška pro rok 2021,“ vysvětluje Friedrich.

Odhadnout dopady kompenzační vyhlášky není podle Friedricha tak jednoduché. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že kompenzační vyhláška navýší výdaje na zdravotní služby o pět miliard proti pojistným plánům. „Kompenzace pro většinu poskytovatelů je z pohledu celkového vývoje v ČR podle našeho názoru přehnaná. Celá úhrada bude nejen technicky velmi komplikovaná, ale z dnešních dat je jakákoli přesnější predikce velmi obtížná. Nepochybně budou příjmy pojišťoven nižší a výdaje budou vyšší, a to za nižší než plánovaný objem produkce zdravotních služeb,“ uvádí Friedrich. Připomíná, že i v dobách konjunktury přitom byl pro letošek plánován schodek.

Úhradová vyhláška na příští rok pro nemocnice může ohrozit rozpočty zaměstnaneckých pojišťoven. „Základní snahou pojišťoven bylo dohodnout nárůst úhrad mezi roky 2020 a 2021 do 2,5 procenta. Je to proto, že v roce 2020 očekáváme takový deficit v hospodaření, že jej v roce 2021 již nemůžeme opakovat. Z pohledu pojišťoven je nárůst jednotkových cen v roce 2020 mimořádný a nelze v něm pokračovat i v dalších letech. U nemocnic výše úhrad již několik let stoupá rychleji než v ostatních segmentech, i nyní byl návrh nemocnic mnohem výše než potřebných 2,5 procenta. Pojišťovny musejí usilovat o střednědobě vyrovnané hospodaření. Pokud by se návrh nemocnic přesto dostal do úhradové vyhlášky, znamená to, že odpovědnost za případné deficity bude na ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Friedrich.

V přepočtu na jednoho pojištěnce mají některé zaměstnanecké zdravotní pojišťovny významně větší zůstatky než VZP. Ovšem tři zdravotní pojišťovny mají naopak menší finanční zásobu než VZP. Ke konci května měla VZP na všech svých účtech včetně rezervního fondu zhruba 5 500 korun na jednoho pojištěnce, Revírní bratrská pokladna pod 5 000 korun, Vojenská zdravotní pojišťovna méně než 3 500 korun.

Příjmy a náklady zdravotních pojišťoven v roce 2020

Odhad nákladů na zdravotní služby (MZ ČR) … 354 mld. Kč

Odhad celkových příjmů (účastníci dohodovacího řízení) … 323 mld. Kč až 343 mld Kč

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené