Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 09. srpen 2020 | Svátek má Roman
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Epidemie. O důvod víc pro elektronizaci

Foto: shutterstock.com

Epidemie. O důvod víc pro elektronizaci

Medical Tribune 12/2020
07.07.2020 20:24
Zdroj: MT
Autor: ač
Nutnost sdílení dat o COVID-19 odhalila, kde jsou v e-health v Česku ty nejkritičtější mezery. Bez pevných pravidel pro interoperabilitu dat a bez jednoduché identifikace zdravotníků i pacientů se budou elektronické projekty posouvat jen stěží.

Ještě před několika lety by podobný systém, jaký sledoval počty nakažených a uzdravených z COVID-19, nemohl vůbec vzniknout. A za několik let snad bude vytvoření něčeho podobného mnohem rychlejší a snazší, pokud se podaří dokončit základní kroky v centrální elektronizaci zdravotnictví.

Nejen hygienici a úředníci, ale i veřejnost sledují počty lidí s pozitivním výsledkem testu na SARS-CoV-2 aktualizované každý den. Jedenáctého března, jedenáct dní poté, co byly v Česku odhaleny první případy nákazy SARS-CoV-2, byl spuštěn nový web pro veřejnost, kde jsou zveřejňovány základní statistiky o počtech diagnostikovaných, hospitalizovaných i to, kolik z diagnostikovaných lidí je už bez infekce. Součástí je možnost exportu dat.

Pro hygienickou službu, ministerstvo a další zodpovědné byl vytvořen systém, který pomáhá včas detekovat nepříznivý vývoj v konkrétním místě. Má informaci, kolik lidí leží na jednotkách intenzivní péče a jaké jsou kde volné kapacity intenzivní péče. Mohl by také u každého pacienta v momentě diagnózy zkontrolovat záznamy o poskytnutých zdravotních službách v předchozích letech a vytvořit tak určitou predikci rizika závažného průběhu onemocnění, což je nezbytné pro plánování potřebných kapacit.

Během epidemie se několikrát objevila kritika, že je k dispozici málo dat, že nejsou důkladně analyzována, že nejsou v dostatečném rozsahu zveřejňována. Kritici ovšem srovnávali skutečnost s ideálem bez ohledu na to, jak to se sběrem a sdílením dat ve zdravotnictví obvykle je, anebo donedávna bylo. V tomto kontextu je vzniklý systém sdílení informací malý zázrak. Kdyby pandemie COVID-19 propukla o dva a půl roku dříve, nebylo by pravděpodobně nic srovnatelného vůbec dosažitelné. Základem pro zpracování dat o nakažených SARS-CoV-2 se stal Informační systém infekčních nemocí ISIN. Ten byl spuštěn v základní podobě koncem roku 2017 a ještě stále se dle potřeb MZ ČR dovyvíjí a ladí. Před jeho spuštěním pracovaly hygienické stanice se systémem EpiDat, vyvinutým v roce 1993 pracovníky Státního zdravotního ústavu. O získání nového systému hygiena usilovala někdy od roku 2007, ale proběhlo několik neúspěšných výběrových řízení. EpiDat na konci svého fungování rozhodně nebyl stabilní systém, na kterém by bylo možné pružně postavit nové moduly pro průběžné sdílení aktuálních dat.

Nový Informační systém infekčních nemocí (ISIN) pro Ministerstvo zdravotnictví a hygienickou službu vyvinul a technicky spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Když bylo potřeba vytvořit nějaký nástroj pro sběr dat o nakažených koronavirem, v ÚZIS nemuseli volat externí firmě, nebo dokonce zadávat výběrové řízení, ale sedli za klávesnice sami. „Je dobře, že máme ISIN v interních rukou, všechny úpravy jsme na něm mohli řešit pružně a také interně. I web se statistikami COVID-19 pro veřejnost byla naše interní práce. Jen úpravy elektronické žádanky na vyšetření COVID-19 jsme řešili ve spolupráci s externí firmou, protože jsme to kapacitně nemohli zvládnout. Na tom, že jsme schopni řešit takové projekty interně, si zakládáme,“ uvádí Ing. Milan Blaha, Ph.D., zástupce ředitele ÚZIS pro IT. „V době krize se tu samozřejmě pracovalo přes noc. I lidé, kteří jindy koukají na hodinky, aby šli brzo domů, psali o půlnoci reporty. Všichni jsme měli na mysli především snahu pomoci a pomoci včas. To pro mě byla úžasná lidská zkušenost,“ dodává.

To ale ani zdaleka neznamená, že by šlo vše hladce. Nešlo. „COVID odhalil slabiny, které v elektronizaci jsou. Stát a zdravotnictví nemá dostatečnou IT infrastrukturu, se kterou bychom byli připraveni podobné krize pružně ustát,“ uvádí Ing. Blaha. ISIN sleduje data o výskytu řady infekčních onemocnění a je postaven tak, že je připraven přidat kapitolu pro sledování další nemoci, v tomto případě COVID-19. To bylo to nejmenší. Pak se ale ukázala nutnost dostat do systému data i od někoho jiného než od hygienických stanic. S tím ISIN nepočítal. Svůj přístup pro vkládání informací přitom potřebovaly nemocnice, tedy zhruba 160 poskytovatelů. A následně prostřednictvím elektronických žádanek ambulantní lékaři, dále se pro zasílání výsledků připojovaly laboratoře. To byly momenty, kdy se ukázal velký problém s neexistencí jasných pravidel a nástrojů pro vzájemné sdílení dat uvnitř zdravotnictví a pro identifikaci a zabezpečený přístup zdravotnických pracovníků a poskytovatelů.

Několik let mají také poskytovatelé povinnost připojit se do prostředí zabezpečených resortních registrů, ale zejména menší poskytovatelé to neplní. Bezproblémové sdílení identity fyzické osoby není na úrovni, aby mohlo být využito pro krizové řízení v nestandardní situaci.

Další překážky se ukázaly, když bylo potřeba sdílet data operativně mimo resort, tedy s hasiči nebo armádou, a předat si informaci včetně identifikace pacienta. „Ukázalo se, že meziresortně dokážou v terénu instituce komunikovat jen přes rodné číslo. Máme základní registry a budujeme elektronizaci zdravotnictví, ale systémy nejsou propojeny, aby si dokázali záchranka, poskytovatel, hasiči, policie, státní správa atd. spolehlivě předat identitu jednotlivce,“ popisuje Ing. Blaha. Problém s identifikací byl i u cizinců bez zdravotního pojištění. S cizinci bez trvalého pobytu nepomůže ani systém základních registrů ministerstva vnitra. V praxi se tato situace řeší nejednotným generováním umělých čísel pojištěnce, což vede ke zmatkům a duplicitám záznamů, upozorňuje RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D., vedoucí datového centra ÚZIS ČR.

Do budoucna má vzniknout resortní identifikátor pacienta pro zdravotnictví. Ke spolehlivé identifikaci pacientů i poskytovatelů by měl obrovský pokrok přinést projekt Integrovaného datového resortního rozhraní (IDRR) spolufinancovaný Evropskou unií. Ten je v procesu příprav, pracuje se na postavení technické infrastruktury a zároveň na narýsování konkrétní architektury projektu. Ta bude záviset i na osudu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Základní Kmenový registr poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů by ale každopádně měly být součástí IDRR. „Možnost spolehlivé a legislativně ukotvené identifikace subjektů potřebuje nejen ISIN, ale jakýkoli jiný projekt. Nejen v krizových situacích, kdy je potřeba rychle komunikovat s poskytovateli a sbírat od nich informace. Identifikace je klíčová. Často se nás autoři různých dílčích projektů ptají, jak to mají vyřešit, když potřebují garantovaně potvrdit, že pan Josef Novák je lékař. Dnes ale musí Josef Novák přinést diplom,“ uvádí Ing. Blaha.

Když už byli všichni potřební bezpečně připojeni k systému ISIN, nastala otázka efektivního posílání dat. Především na přijímání výsledků z laboratoří se ukázal další problém českého zdravotnictví – nedostatečná interoperabilita dat. Do testování na SARS-CoV-2 se postupně zapojila zhruba stovka laboratoří, které používají informační systémy od desítek různých dodavatelů. Některé laboratoře, třeba z akademických institucí, byly zcela bez běžného laboratorního informačního systému. „Bylo to pro mě vystřízlivění, když jsme zjistili, že nestačí říct ‚pošlete nám laboratorní výsledky testů na COVID-19‘. Vsadili jsme na datový standard DASTA. V laboratořích je sice nejrozšířenější, jenže každý s ním pracuje trochu jinak a struktura posílaných dat byla rozmanitá. Napoprvé nám přišlo ledacos, ale rozhodně ne jednotný formát,“ popisují Ing. Blaha a dr. Klimeš. „Není DASTA jako DASTA, a to je špatně,“ shrnuje. Podle něj tato zkušenost potvrzuje, jak důležité je mít autoritu, která na používání standardů dohlíží a certifikuje softwarové produkty pro zdravotnictví. I to by měl nový zákon o elektronizaci zavést, pokud bude přijat. „Bez toho se elektronizace dělat nedá,“ tvrdí dr. Klimeš. „Ještě víc než standard chybí centrální orgán, který by standardizaci v elektronické komunikaci řídil, nekompromisně prosazoval a také systémy certifikoval či prováděl jiné ověření shody. Bez tohoto orgánu se dostáváme do situace, kdy každý dodavatel informačního systému navenek deklaruje shodu se standardem, ale v praxi přizpůsobuje komunikační standard svým potřebám a ve výsledku dostáváme jen obtížně propojitelná data,“ uvádí Ing. Blaha

V současnosti pracují lidé na ÚZIS dle potřeb MZ ČR dál na doladění ISIN pro krizové řízení, i kdyby pro nějaký jiný problém než COVID-19, který může do budoucna přijít. „Potřebujeme, aby ISIN uměl v případě mimořádných událostí přejít na zvláštní mód s rozšířenými funkcemi pro případ krize. Aby vytvořil spolu s dalšími informačními systémy chytré karantény mosty mezi laboratořemi, nemocnicemi, hasiči, záchrankou a dalšími. Systém, jak jsme ho teď v krizi postavili, je funkční, ale je potřeba ho dovyvinout a zlepšit. To nás čeká,“ uvádí Ing. Blaha.

Zároveň přišla řadu podnětů pro vylepšení ISIN v základním módu a využití v běžném pracovním režimu.

Do diskusí o elektronizaci tak zkušenosti z pandemie COVID-19 přinášejí další argumenty. „Zkušenosti ukazují, že v krizových dobách fungují jen takové informační systémy, které jsou dopředu připravené, odzkoušené a zejména široce používané. Systém musí umět používat i ten nejslabší článek řetězu. Výhodou samozřejmě je, pokud jsou to systémy modulární, rychle přizpůsobitelné a jsou schopny komunikovat s dalšími externími systémy. Zkušenosti z epidemie COVID-19 ukazují, že elektronizace zdravotnictví, ale ani státní správy přes bezesporu pozitivní prvky elektronizace takovým jednotným IT prostředím zatím nedisponuje. Je proto nezbytné elektronizaci jak státní správy, tak zdravotnictví jednoznačně podporovat a urychlit, aby se nástroje elektronizace staly stejně samozřejmými, jako třeba dnes telefon či e-mail,“ myslí si Ing. Blaha.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky