Přeskočit na obsah

Moderní léčba RA zvyšuje kvalitu života nemocných

Vzhledem ke stárnutí populace a rostoucí střední době dožití bude pacientů s RA přibývat. Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě. Inovativní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace a snižují pracovní neschopnost pacientů.


Podle studie Inovace pro život žije v ČR na 91 000 pacientů s revmatoidní artritidou. „Data ukazují nejen to, nakolik se změnil život pacientů s RA z pohledu nemocného, ale i frekvenci návštěv lékaře, hospitalizace atd. Moderní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace, snižují pracovní neschopnost pacientů a posouvají je stále blíže k normálnímu fungování a běžnému životu,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

RA je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující pohybový aparát, avšak zasáhnout může i oči, srdce nebo plíce. Onemocnění dvakrát až třikrát častěji postihuje ženy než muže a obvykle se objevuje mezi 40. a 60. rokem života. Výjimkou nejsou ani děti, u nichž je nemoc diagnostikována jako juvenilní idiopatická artritida (JIA). RA, která se projevuje teplotou, únavou, ranní ztuhlostí kloubů, jejich otoky a bolestivostí, později vznikem deformit a omezením hybnosti, má za následek nejen snížení funkční schopnosti, ale i snížení kvality života nemocného. Podle údajů ČLS JEP zkracovala RA život nemocných o pět až deset let. Do nástupu moderní léčby měli pacienti zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, lymfomu nebo plicního onemocnění. I přes pokroky v léčbě ale RA zatím stále nelze zcela vyléčit.

„Ještě nedávno jsme říkali, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během deseti let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již neplatí. Stále však zůstává postižena kvalita života, protože se jedná o nevyléčitelné chronické onemocnění,“ připomíná prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze. Jak vysvětluje, v posledních letech došlo k významnému posunu v léčebných možnostech. Základem léčby jsou chorobu modifikující léky (tzv. DMARDs), mezi které patří konvenční syntetické a cílené syntetické léky. Při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu s nízkými či žádnými známkami aktivity onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek. Dnes mají pacienti k dispozici několik biologických léků, které jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné (viz tabulku).


Milníky v léčbě RA

Prvním milníkem léčby RA byl v 50. letech nástup glukokortikoidů, které až dosud představují nejúčinnější a nejrychleji působící protizánětlivý lék, avšak se značným rizikem vzniku nežádoucích účinků, k nimž patří zejména kardiovaskulární onemocnění nebo osteoporóza. Dalším krokem byl metotrexát (MTX), který se v léčbě RA používá od 80. let. „Je‑li podáván včas, správně, často i na přechodnou dobu v kombinaci s glukokortikoidy, dokáže navodit remisi až u poloviny pacientů. Jde tedy o zásadní lék. Tyto léky podáváme na základě zkušenosti, ale na rozdíl od cílených léků nevíme, jak přesně fungují,“ říká prof. Šenolt.

K základním principům účinku cílené léčby patří neutralizace cytokinu, zablokování receptoru, eliminace cílové buňky (zejména v onkologii) a inhibice nitrobuněčného enzymu. Účinek je relativně rychlý a často je provázen významným potlačením zánětu. Ve většině případů zlepšuje kvalitu života a zastavuje nebo významně zpomaluje progresi funkčního a strukturálního postižení.

Biologické DMARDs se začaly využívat již v 90. letech a díky schopnosti redukovat zánětlivost a strukturální poškození kloubů výrazně napomohly k léčbě RA. Dnes jsou k dispozici biologické DMARDs ovlivňující čtyři imunitní cíle. Lze je často kombinovat s tradičními DMARDs. K novinkám patří inhibitory Janusových kináz a uvedeny byly již i perorální syntetické DMARDs, kde odpadá potřeba injekčního podávání léku. V současné době je ve fázi vývoje dalších 55 nových léků na RA a tři na JIA.

Ačkoli biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u indikovaných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění. V ČR činí náklady na léčbu pacienta zhruba 200 000 korun ročně. Náklady je však nutné vnímat v kontextu přímých úspor, tedy úspor, které účinná léčba přinese zdravotnímu systému tím, že udrží pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče, a také úspor nepřímých (tj. úspor generovaných v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného). Vstupem biosimilárních léků na trh se navíc snižuje cena celé lékové skupiny, tj. i původních originálních léčiv, čímž se léčba stává dostupnější. Biosimilars jsou stejně účinné i s obdobným výskytem nežádoucích účinků jako léky originální.


Revmatoidní artritida v číslech

Dnes díky inovativní léčbě, která je pacientům dostupná dříve a je pohodlnější, dochází k méně hospitalizacím a k prodloužení délky života, jehož kvalita je u řady pacientů srovnatelná s životem zdravé populace. Srovnáme‑li s rokem 2012, klesl počet hospitalizovaných při téměř dvojnásobném počtu nemocných s RA z 1 300 na 842 v roce 2018. Podle studie Inovace pro život jen za období 2010–2017 inovativní medicína generovala úspory na invalidních důchodech v hodnotě 399 mil. Kč. Například včasné zahájení biologické terapie bylo doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 na 5,6 procenta již po třech měsících léčby a v důsledku kratší pracovní neschopnosti se značně zvýšila i produktivita práce těchto nemocných.

„Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s RA pozorujeme i ve zkrácení pracovní neschopnosti průměrně z 22 na 10 dní, zároveň klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 hospitalizaci vyžadovalo méně než jedno procento nemocných,“ uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR. Získaná data podle něho jasně ukazují, že pacient bude žít delší dobu hodnotný pracovní a sociální život a kratší dobu konzumovat různé dávky. Včasné zahájení biologické léčby, která zvyšuje práceschopnost pacientů, může podle dat Revma Ligy ČR a Ústavu lékového průvodce přinést dodatečných 40,9 mil. Kč za rok v podobě odvodů státu.

Podle odhadu trpí RA zhruba jedno procento české populace, z 91 000 pacientů jich okolo 20 000 nekonzumuje zdravotní péči pravidelně a je spíše ve sledování. „Je zřejmé, že se jedná o diagnózu, která trápí velké množství lidí, a zdaleka to nejsou lidé v super pokročilém věku, incidence začíná narůstat po 45. roce života. V ČR již určitě není pravda, že by RA byla smrtící diagnózou. Je to onemocnění, které se dlouhodobě daří podchytávat a léčit tak, že tito pacienti umírají z nejrůznějších jiných příčin, ale ne na RA,“ uvádí prof. Dušek. Jak ale upozorňuje, počet pacientů s RA nevyhnutelně poroste. Podle velmi konzervativního modelu bude koncem roku 2020 již přes 100 000 pacientů s RA a nárůst do roku 2025 by mohl být až třicetiprocentní. „Dosavadní prevalenční křivka je neúprosná a souvisí se stárnutím populace a prodlužováním střední doby života, a to nejen v oblasti revmatologie, ale i onkologie nebo kardiologie. Průměrný věk pacienta s RA se za posledních sedm let prodloužil o tři až čtyři roky. Obdobný vývoj pozorujeme i např. v onkologii. Příčiny úmrtí pacientů s RA se nijak zásadně neodlišují od příčin úmrtí celkové populace. Ani střední doba dožití pacientů s RA v ČR se nijak statisticky významně neodlišuje od celkové populace,“ popisuje prof. Dušek. Jak připomíná, spolu se střední délkou života je třeba prodlužovat i dobu života ve zdraví a včasnou léčbou řešit počínající zdravotní problémy pacientů. Podle věkové struktury obyvatelstva ČR je do 15 let očekávatelný nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů, do 20–25 let pak prudký nárůst nemocnosti. Zároveň v následujících 10–15 letech je třeba očekávat nižší zastoupení mladších věkových skupin.


Limity centrové péče RA

I když počet pacientů na inovativní léčbě setrvale roste, klesá objem hospitalizací i jejich délka. To je dáno zejména dostupností léčby. Je‑li nemocný hospitalizován, výrazně narůstá počet hospitalizací do jednoho týdne, což je jeden z vítaných efektů inovativní medicíny nejen v revmatologii. Nejedná se přitom jen o vzácná onemocnění. V roce 2019 bylo v segmentu centrové léčby léčeno 75 235 pacientů.

Díky biosimilárním lékům a cenové politice začínají klesat jednotkové ceny, takže se za stejnou cenu daří léčit více pacientů. Právě v revmatologii je tento efekt nejzřetelnější. Roční pokles průměrné ceny na jednoho pacienta činí až 36 procent. Zatímco v roce 2010 byly roční náklady na pacienta 294 500 korun, v roce 2019 to bylo 164 300 korun. Jak připomíná prof. Šenolt, v době, kdy biologika přišla na náš trh (2001), činila cena měsíční léčby téměř 40 000 Kč, což logicky limitovalo počet pacientů na této léčbě. Od té doby však klesla cena až na čtvrtinu.

„Biologická léčba pacientů jednoznačně přispěla k tomu, že mají ve větší míře remise, dochází ke zvýšení hybnosti kloubů. Dříve se o RA mluvilo jako o nemoci spojené s depresí, pacienti měli úzkost z dalšího průběhu onemocnění. To je dnes již minulostí. Nemocní mají lepší spánek, méně únavy, zlepšila se jim kvalita života, mají lepší práceschopnost. I co se týče komorbidit, je méně infarktů, méně mozkových příhod, méně plicních embolií, které jsou s aktivní RA spojeny,“ připomíná úspěšnost moderní léčby prof. Šenolt.

 

Ačkoli určité potíže přetrvávají, dostupnost moderní léčby se postupně zlepšuje. V Česku funguje na 50 specializovaných center, která jsou však nerovnoměrně rozložena, v nichž se podává cílená léčba RA. Ta je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech ji lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný nebo není tolerována. Důležitá je kromě tzv. léčby k cíli také aktivní komunikace pacienta s lékařem.

Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostávají i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. I když na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů, je dostupnost péče u nás stále nízká. K dispozici jsou u nás již i nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz, které mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schváleny k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu. O zahájení cílené léčby rozhoduje celá řada okolností a postupuje se podle doporučených postupů. Mnoho pacientů je stále úspěšně léčeno pouze MTX nebo jeho kombinací s biologickou léčbou.

„Palčivou problematikou stále je včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů. Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři,“ uvádí prof. Šenolt.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna léčbu revmatoidní artritidy dlouhodobě sleduje. Náklady na léčbu každoročně stoupají, což je způsobeno širší dostupností moderní biologické léčby. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní a včasnou léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě. Ve spolupráci s Revma Ligou ČR a ÚZIS vytváříme tzv. revma mapu, která bude obsahovat přehled revmatologických center a revmatologů, a zároveň podporujeme vznikl lokálních ambulancí včasného záchytu onemocnění,” uzavírá Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené