Přeskočit na obsah

Pacientský souhrn má jasné kontury

Nová nepovinná možnost sdílení výpisu z elektronické dokumentace je otevřená. Jmenuje se pacientský souhrn. Projekt má primárně sloužit pro přeshraniční výměnu základních informací o pacientovi. Možná se ale ujme pro běžné vnitrostátní posílání základních údajů o pacientovi. Je to totiž jasně centrálně definovaný formát bezpečného sdílení, na jaký se mohou softwary připravit.

Pacientský souhrn má prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví poskytnout poskytovateli v jiném státu Evropské unie souhrn informací o pacientovi, které mu pomohou efektivněji léčit. Obecně je sice pacientský souhrn v zákoně již od roku 2019, jeho konkrétní podobu a kódování ale upřesnila novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci účinná od letošního července. Vyhláška určila, co všechno pacientský souhrn obsahuje. Kromě identifikace pacienta jsou to zejména urgentní informace, souhrnná anamnéza, současné diagnózy, fyzikální nálezy a užívané léky. Sdílení údajů může probíhat buď přes individuální rozhraní poskytovatele, nebo přes nějakou výměnnou platformu.

 

Česko mezi prvními připojenými státy

Poskytování pacientského souhrnu má určitou podmínku. Pokud poskytovatel ohlásí vedení pacientského souhrnu pro přeshraniční sdílení Národnímu kontaktnímu centru, má k němu zajistit nepřetržitou dostupnost.

Zavádění v různých zemích je různě rychlé. České Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (NCPeH – National Contact Point for eHealth) patří mezi ty aktivnější. Zřízeno je při krajském úřadu Kraje Vysočina. „Informační systém veřejné správy Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví je z technického i organizačního hlediska v rutinním ostrém provozu. Je navázán na základní registry, připravuje se napojení na Portál občana. Nyní aktuálně řešíme připojování některých poskytovatelů zdravotních služeb, respektive jejich informačních systémů, a testování. Přeshraničně jsme v ostrém prostředí propojeni s Chorvatskem, Lucemburskem, aktuálně probíhá Portugalsko, Malta. Další státy by se měly začít připojovat zřejmě začátkem příštího roku,“ uvádí Mgr. Klára Jiráková, koordinátorka IT projektů Kraje Vysočina. Její tým komunikuje o pacientském souhrnu s nemocnicemi, záchrankami, dodavateli nemocničních informačních systémů a chystá metodické pokyny pro poskytovatele.

Pacientský souhrn by měl být také přístupný pacientům, a to přes Portál občana přes přihlášení elektronickou občankou nebo datovou schránkou nebo heslem e-identity. „Chceme dát i pacientům možnost si prostřednictvím Portálu občana ‚stáhnout‘ svůj pacientský souhrn od poskytovatelů, kteří vedou jeho zdravotnickou dokumentaci a pacientský souhrn jsou schopni poskytnout,“ uvádí Jiráková.

Vedení pacientského souhrnu je dobrovolné a očekává se, že se bude v praxi prosazovat postupně. „Vzhledem k tomu, že poskytovatelé zdravotních služeb se mohou dobrovolně rozhodnout, zda budou možnost vedení a sdílení pacientského souhrnu využívat, lze předpokládat, že se tak rozhodnou ti, jejichž systémy nebudou vyžadovat zásadnější finanční zásah, kromě úprav informačního systému zahrnutých do poplatků za jeho údržbu,“ odhaduje ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k novele vyhlášky.

Jestli a jak rychle se pacientský souhrn ujme, je těžké předvídat. Splnění všech požadavků, které jsou dány mezinárodním charakterem projektu, není snadné. „Musíme počítat s tím, že zatímco v mnohých jiných evropských zemích je pacientský souhrn, respektive jeho obdoby ve formě souhrnných emergentních dat o pacientovi poměrně známou součástí souhrnné zdravotnické dokumentace pacienta (mnohdy vedené centralizovaně), v České republice je v současné době tento institut teprve zaváděn, a to decentralizovaně. Dodavatelé informačních systémů se učí ho implementovat a předávat, poskytovatelé zdravotních služeb/lékaři využívat. I pacientům je nutné postupně vysvětlovat, co je pacientský souhrn a k čemu je možné ho využívat,“ uvádí Jiráková. Zavádění sdílení pacientských souhrnů do praxe není v českém prostředí podle ní jednoduchá záležitost. „Je potřeba mít na paměti, že jde v podstatě o první část české zdravotnické dokumentace, která by měla být sdílena v kódované formě. Z tohoto důvodu jsou kladeny velmi vysoké nároky na kvalitu a strukturu dat obsažených ve zdravotnické dokumentaci vedené poskytovateli zdravotních služeb. Navíc v případě komunikace prostřednictvím NCPeH se jedná o bezpečnou komunikaci dvou systémů, které musejí dosahovat požadované úrovně interoperability. A to se v prostředí českého zdravotnictví zatím učíme,“ říká Jiráková.

Souhrn vzniká automaticky

Pacientský souhrn by měl být vždy aktuální. To nutně neznamená, že by lékař o svém pacientovi musel pravidelně vyplňovat novou tabulku. Poskytovatelé informačních systémů pracují na tom, aby pacientské souhrny u jejich klientů vznikaly samy od sebe, pokud lékař vede elektronickou zdravotní dokumentaci. Systém si do příslušných kolonek vysbírá data z míst, kde jsou ve zdravotnické dokumentaci uložena. Také ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k novele vyhlášky popisuje, že automatický sběr dat systémem bude zřejmě běžný, i když ne jediný způsob vzniku pacientského souhrnu. „Pacientský souhrn může být tvořen několika způsoby, přičemž jeho samotné vedení a způsob vytvoření záleží pouze na rozhodnutí poskytovatele zdravotních služeb. Předpokládá se, že nejčastějším způsobem zpočátku bude vytvoření pacientského souhrnu automatickým výběrem dat ze zdravotnické dokumentace pacienta vedené v elektronické podobě prostřednictvím funkce informačního systému poskytovatele zdravotních služeb. Nicméně není vyloučeno ani vytvoření samostatného dokumentu obsahujícího jednotlivé položky anebo kombinace automatického vytvoření pacientského souhrnu a doplnění údajů lékařem registrujícího poskytovatele nebo jiným ošetřujícím lékařem,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Pacientský souhrn není nutné pacientům vést průběžně. Může vzniknout na požádání kolegy nebo pacienta. „V mnohých případech bude pacientský souhrn vznikat až v momentě, kdy si o něj nějaký poskytovatel zdravotních služeb požádá. Na základě požadavku a po splnění všech požadavků informační systém tázaného poskytovatele sestaví pacientský souhrn výběrem předem definovaných položek z informačního systému a odesílá do požadujícího zařízení,“ vysvětluje Klára Jiráková.

Přes NCPeH bude fungovat i mezinárodní elektronický recept. Ten české NCPeH v současnosti testuje. Následně bude probíhat audit této služby Evropskou komisí. Během první poloviny příštího roku by mohlo Česko vstoupit do systému. „V současné době jsou v produkci s přeshraniční ePreskripcí již Chorvatsko, Portugalsko, Finsko, Estonsko. Další se chystají, tak jako my,“ uvádí Jiráková.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené